Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pražský okruh: O 60 miliard dražší, než se plánovalo

  8:00

NKÚ zkontroloval financování výstavby silničního okruhu Prahy. Auditoři kritizují růst nákladů, posouvání termínů i porušení zákona.

foto: © ČTKČeská pozice

Tohle si ministerstvo dopravy ani Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) za rámeček nedají. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval výstavbu silničního okruhu kolem Prahy, zveřejnil výsledky. Kontroloři prověřovali události od začátku roku 2006 do září loňského roku.

Závěry kontroly potvrzují, že v Česku jsou při budování infrastruktury náklady i termíny flexibilní. Celkové náklady na pražský okruh vyčíslené v roce 2001 na částku přesahující 48 miliard korun vyšplhaly na bezmála 107 miliard. A místo v roce 2008 se po kompletně dokončeném obchvatu bude jezdit až okolo roku 2020.

NKÚ odhalil desítky pochybení včetně několika porušení zákona o veřejných zakázkách. Podívejme se na zjištění úřadu podrobněji.

Dráž a později

V roce 2001 vypracovalo ministerstvo dopravy plán Harmonogram a finanční zajištění realizace návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010. Návrh resortu, který tehdy řídil Jaromír Schling (ČSSD), vzala na vědomí vláda. Podle materiálu měl být pražský okruh dokončen v roce 2008. Náklady byly propočteny na víc než 48 miliard korun.

Po Schlingovi zpracovali koncepční materiály i jeho následovníci. Připomeňme například Superstrategii Víta Bárty. Jenže tyto analýzy buď neschválila vláda, nebo neřešily výstavbu infrastruktury a její financování na delší období. V každém případě v době kontroly NKÚ už ŘSD předpokládalo, že okruh bude hotov až okolo roku 2020 a přijde téměř na 107 miliard korun.

Ani tyto předpoklady ŘSD však – vzhledem k dřívějším zkušenostem – nemají valnou vypovídací hodnotu. Také by se dalo říct, že to může být ještě dražší a později. Navíc v lednu 2012 vzala vláda Petra Nečase na vědomí harmonogram výstavby dopravní infrastruktury na období 2012 až 2013 s výhledem do roku 2014. A z něj vyplývá, že až do roku 2014 se s pokračováním výstavby pražského okruhu vůbec nepočítá. Důvod je nasnadě – nejsou peníze. (Budoucnost okruhu by měl nastínit až materiál Dopravní sektorová strategie 2. fáze – Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem. Tuto studii by mělo ministerstvo dopravy předložit vládě do května příštího roku.)

Z toho je zjevné, že  „výstavba okruhu nevycházela ze závazné koncepce, která by ve vazbě na reálné zdroje financování stanovovala prioritní úseky pro výstavbu dálniční a silniční sítě“, píše se v kontrolním závěru z auditu NKÚ.

Devět porušení zákona

Podstatnou část z přípravy staveb, což se netýká jen pražského okruhu, zabírá územní a stavební řízení. Kontroloři NKÚ zjistili, že doba potřebná k jejich vyřízení se prodlužuje. Zatímco u staveb jihozápadní části okruhu trvalo územní řízení 1,5 roku, v případě části mezi Běchovicemi a dálnicí D1 trvá již pět let a dosud nebylo ukončeno. „Jedním ze zásadních vlivů byly požadavky samosprávných orgánů a zájmových skupin na doplňování staveb o další objekty,“ zdůvodňuje příčinu zpoždění zpráva NKÚ. A další příčinou je, že ŘSD předkládalo neúplné podklady k návrhům na vydání územního rozhodnutí.

Auditoři však přišli i na řadu „prohřešků“ na již dokončených úsecích okruhu. NKÚ prověřoval tři stavby v úseku D1 – Vestec-Lahovice-Slivenec, které byly zprovozněné v říjnu roku 2010. Celkové náklady přesáhly 32 miliard korun. Úseky ale nebyly zkolaudované kvůli problémům vyplývajícím ze zkušebního provozu a z měření hlukové zátěže. Kolaudace se předpokládá ve druhé polovině letošního roku. Pokud se vrátíme k plánům z roku 2001, jde o pětileté zpoždění.

Uveďme některá konkrétní pochybení při výstavbě okruhu zjištěná NKÚ.

  • Úsek mezi Vestcem a Lahovicemi měl dle smlouvy přijít na necelých 5,5 miliardy korun. „Po projednání s ŘSD provedl dodavatel v průběhu výstavby 468 změn, kterými se cena zvýšila o 1091 milionů korun bez DPH,“ konstatuje NKÚ. Tyto změny schválilo ŘSD většinou až poté, co byly provedeny. V úseku mezi Lahovicemi a Slivencem bylo dle auditorů provedeno 325 změn a cena se zvýšila o víc než miliardu korun.  
  • Na problémy přišli kontroloři i při zadávacím řízení. Prověřeno bylo dvě stě veřejných zakázek za bezmála 28,7 miliardy korun. Z této skupiny bylo 164 zakázek malého rozsahu, které nemusejí být zadávané podle zákona o veřejných zakázkách. Navzdory tomu však musí být dodržena zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. K těmto zásadám má ŘSD specifický vztah. Kontroloři zjistili, že dodavatelé byli vybíráni na základě telefonických konzultací.
  • U devíti zakázek v hodnotě přesahující 14 miliard korun zjistil NKÚ porušení zákona o veřejných zakázkách. Největší pozornost budí nález ze stavby mezi Vestcem a Lahovicemi. V tomto úseku byly provedeny vícepráce za víc než čtyři miliardy korun, což činí víc než 90 procent smluvní ceny. Dodejme, že na vícepráce neuzavřelo ŘSD smlouvy a zadalo je původnímu dodavateli bez výběrového řízení.
  • Kontroloři upozorňují, že ŘSD neprokázalo aktivní snahu o snížení nákladů na výstavbu okruhu. A například u úseku mezi Vestcem a Lahovicemi navrhoval úsporná opatření dodavatel.
  • ŘSD též neposuzovalo možnost dosažení příznivějších cen rozdělením tendrů na menší zakázky, čímž se rozšíří okruh potenciálních soutěžících.
  • NKÚ též poukazuje na to, že ŘSD aktivně nepracuje s cenovými normativy. Ty by měly pomoci stanovit cenu v investičním záměru a v dalších fázích přípravy by pak měly plnit srovnávací funkci.
Déja vu       

NKÚ prověřoval projekt pražského okruhu již v roce 2004. Zarážející je, že řada nedostatků, na které auditoři tehdy upozornili, přetrvává dodnes. Jde o nedostatečnou koordinaci mezi státními a územními orgány, posouvání termínů, růst nákladů a o nedostatky v posuzování variant vedení trasy v severozápadní části okruhu.

Nyní kontroloři poukazují na další chyby: vleklá územní a stavební řízení trvají často víc než deset let. Prosazovány jsou stavební objekty a práce, které s okruhem souvisejí jen nepřímo. Systém kontroly nákladů je nefunkční a motivace ŘSD k řešení nákladovosti staveb prakticky nulová.

Výsledky kontroly pražského okruhu jsou takovým déja vu. Na to, že jsou u dopravních projektů v Česku flexibilní jak náklady, tak termíny, poukazuje ve svých zprávách NKÚ nejméně deset let. ČESKÁ POZICE se již před několika dny dotazovala na ministerstvu dopravy, co resort činí, aby se to nestávalo. Zopakujme již jednou publikovanou odpověď z resortu Pavla Dobeše.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že v průběhu let byly zaváděny kontrolní mechanismy a opatření, aby se stavby neprodražovaly a termíny jejich dokončení neposouvaly. Dle tiskového mluvčího Martina Nováka byl proveden audit v podřízených složkách, jako jsou ŘSD či SŽDC. Kontrolována byla výběrová řízení i nakládání s finančními prostředky. „Nelze také pominout personální změny na vysokých postech,“ upozorňuje Novák. Kromě toho prý budou nastavena další pravidla, jež povedou k větší transparentnosti systému. Jaká konkrétně, neupřesnil.

Resort dopravy hodlá u veřejných zakázek zavést povinnost zveřejnit smlouvu a informaci o konečné celkové výši plnění, zapojit nevládní organizace do kontroly veřejných zakázek, zavést centrální nákupy, nezahajovat stavby, pokud nejsou finančně kryté, či rozdělovat zakázky tak, aby mohly jejich části získat i menší lokální firmy. „Ke zkvalitnění přispěje i zavedení elektronického stavebního deníku,“ dodává Novák.

Takže plány na léčbu neduhů jsou. Dodejme, že o nich neslyšíme poprvé. Vzpomeňme na krizový plán Gustáva Slamečky z roku 2009, jehož cílem bylo dosáhnout úspory při výstavbě dopravní infrastruktury. Navzdory všem takovým plánům se pražský okruh prodraží víc než dvojnásobně a termín dokončení se posune o dvanáct let!