Pražskou zoo lze proti vodě ochránit lépe, věří její ředitel

Miroslav Bobek: Bez své spodní části by pražská zoologická zahrada byla odsouzena k průměrnosti.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Michael TomešČeská pozice

Do pražské zoologické zahrady, kterou v červnu po jedenácti letech zasáhla další velká povodeň, jsem za jejím ředitelem Miroslavem Bobkem přijížděl s lehkými obavami. Tak trochu jsem čekal, že budu „předhozen lvům“, protože jsem si dovolil napsat, že by možná bylo kvůli stálé hrozbě povodní a nedostatečné ochraně zoo proti větší než dvacetileté vodě lepší spodek zoo prostě zavřít.

Šéf Zoo Praha má však celkem jasnou představu, jak by „jeho podnik“ měl jako celek fungovat dál, ať už s protipovodňovou ochranou, nebo bez ní. Raději s ní, samozřejmě. Jenže bez své spodní části by pražská zoologická zahrada podle něj byla odsouzena k průměrnosti, byla by jen jednou z mnoha.

„Není důvod spodní část opustit, nechat tam zchátrat budovy, zarůst to kopřivami. Pro zoo je to strašně cenné a důležité území, nejen diverzitou zvířat, zvyšuje i krajinnou pestrost zoologické zahrady, rodiny s dětmi tam míří nejdřív,“ hájí ředitel klidným hlasem (dlouholetou rozhlasovou zkušenost nezapře) zhruba třetinu území zoo, o kterém je řeč. Po tragické povodni v roce 2002 tam letos opět úřadovala Vltava, škody jdou do desítek milionů korun a lepší ochrana proti velké vodě je sice žádoucí, avšak není tak úplně na pořadu dne.

Je důležité zmínit, že letošní povodeň nakonec nebyla tak ničivá, jak se zprvu zdálo. „„Škody v dolní části zoo jsou naštěstí nižší, než jsme se domnívali, byť je nemáme ještě celé vyčíslené. Určitě to bude pod 100 milionů.“Škody v dolní části zoo jsou naštěstí nižší, než jsme se domnívali, byť je nemáme ještě celé vyčíslené. Určitě to bude podstatně méně než podle původního odhadu, který vnikl v okamžiku, kdy se sem valila voda – to bylo těch 160 milionů. Určitě to bude pod sto,“ domnívá se Bobek. Kupodivu část škod určitě pokryje pojištění.

„Spodní část je pojištěná, v současnosti nevíme, jak vysoké bude to plnění, jaké procento škod, respektive toho, co je nutné tam udělat, to pokryje, protože jedna věc jsou škody a druhá jsou změny, které už to pojištění nekryje. Nejnázornější je to u goril, pro které musíme postavit nový pavilon v horní části zoo. Platí to ovšem v řadě případů, třeba v drobnostech, ale může to být dost,“ vysvětluje šéf pražské zoo.

Mimochodem, tím odvážným ústavem, který záplavovou část pražské zoo pojistil, je společnost Kooperativa. Pražská zoologická zahrada u ní byla pojištěna i v době povodní v roce 2002 a jak vyplývá z ekonomické zprávy Zoo Praha za rok 2003, celkové pojistné plnění za povodně tehdy činilo 162,6 milionu korun.

Co dělat dole

Mohlo by se tedy zdát, že se vlastně nic moc nestalo, bahno za přispění obětavých zaměstnanců a dobrovolníků už téměř zmizelo, díky povodni se navíc vydrhlo rejžákem i to, na co by normálně kapacita nebyla, a jede se dál. Ale tak docela optimistická realita zase není. Situace se chtě nechtě musí nějak systémově řešit, protože zcela jistě přijde někdy další povodeň. Například podle odhadu Václava Cílka během příštích padesáti let postihnou zoo v Troji dvě až tři povodně, z nichž jedna může být na úrovni té z roku 2002, nebo ještě větší.  

„Znamená to vzít si ještě lepší poučení z povodně. Třeba teď se ukázalo, že musíme používat jiné typy izolací, jiné typy stavebních prvků. Mít tam (v dolní části) primárně lehké stavby, které povodni buď odolají, nebo jejich poškozením nevznikne nějaká větší škoda,“ konstatuje Bobek. A sumarizuje, jak by měla spodní část zoo se stále existující hrozbou přírodní katastrofy fungovat:

  • „Pokud jde o větší stavby, tak ty nové by měly být povodni odolné, to znamená, že se zavřou a voda se přes ně převalí, nebo jako v případě plánované Amazonie, kdy zeď pavilonu bude zároveň protipovodňová bariéra; objekt bude ochráněný výrazně nad úroveň vody v roce 2002.“
  • „Pokud jde o objekty, které už tam stojí, je třeba je jednak opravit, ale také upravit a využívat adekvátním způsobem. Co tím chci říct? Na příkladu pavilonu velkých kočkovitých šelem je jasné, že prostě nemůžeme teď rychle postavit něco jiného, ten objekt je vcelku v pořádku, povodní nebyl nijak zásadně postižený, škody jsou spíše dílčí a je úvaha tam vybudovat nějaké přístavby na střeše kvůli zjednodušení evakuace nebo odkladu evakuace těch zvířat a podobně.“
  • „Pokud jde o pavilon goril, je nutné gorily přemístit jinam a objekt, který je opravdu na tragickém místě, používat pro zvířata, které bude velmi snadné převézt, když bude hrozit velká voda.“
Jak na povodeň

Jde vůbec pražská zoo lépe ochránit proti povodním? A pokud ano, realizují se ona protipovodňová opatření?„Je evidentní, že i kdyby se podařilo zoo ochránit proti povodni lépe, musíme stejně vždycky počítat, že spodní část může být zaplavena,“ uvažuje Bobek. Klíčová je v tomto směru otázka: Jde vůbec pražská zoo lépe ochránit proti povodním? A pokud ano, navazuje na ni druhá: Realizují se ona protipovodňová opatření?

Ředitel Bobek je přesvědčený, že zoo ochránit lépe lze, a poukazuje na analýzu Václava Cílka z Geologického ústavu Akademie věd, která tvrdí totéž i s konkrétními opatřeními. Dovolím si ocitovat závěr Cílkovy analýzy, kde situaci nahlíží nejen z pohledu zoologické zahrady:

  1. V první fázi doporučuji provést revizi stávající protipovodňové hráze zoologické zahrady, její osazení konstrukcí pro mobilní stěnu a prohrábku koryta v podbabském zúžení.
  2. Zároveň by však měla být připravována druhá fáze úprav týkající se zvýšení odtokové kapacity celé severní části Vltavy v Praze, tedy i plavebního kanálu a mrtvého ramena Stromovky. Cílem zde už není jenom ochrana zoologické zahrady, ale širšího okolí zhruba pod mostem Barikádníků s potenciálem ulehčit rovněž výše ležící Libni a Maninám.
  3. Třetí fází by mělo být obnovení či vybudování dříve zasypaného koryta podél bývalého Karlínského přístavu a Rohanského ostrova s přímým pozitivním vlivem na historický střed města. Zrychlení odtoku z Prahy by však mělo být systémově kompenzováno vytvořením retenčních prostorů nad Mělníkem a v okolí Litoměřic.
Jaká je současná situace

Pražská zoo nebyla zařazena do protipovodňových opatření po minulých záplavách v roce 2002. Troja je přirozeným rozlivovým územím. Budovat vyšší protipovodňové zábrany (současný val je koncipován na takzvanou dvacetiletou vodu) prý není možné, protože kdyby vznikly, stoupla by hladina v centru Prahy, a škody by byly nejspíš ještě vyšší. To jsou tři teze, které zhruba vystihují současnou situaci. Ale...

Praha podle svých vyjádření, jež následovaly po červnových povodních, chce změnit protipovodňový plán, aby se ochrana zoo zlepšila. Primátor Tomáš Hudeček, který má osobně zoo v gesci, od Miroslava Bobka analýzu Václava Cílka obdržel. Hudeček si prý také nechá zpracovat vlastní analýzu, jak zoo ochránit a na kolik by to přišlo.Miroslav Bobek zpochybňuje tvrzení, že by lepší protipovodňová ochrana Zoo Praha způsobila vzedmutí hladiny v centru Prahy

Co se týče přirozeného rozlivového území, kterým Troja je, citujme výpočty Václava Cílka. „Zaplavená plocha zoo byla 18 ha = 180 000 m². Průměrná výška vodní hladiny při povodni 2013 byla 2,6 m, takže zoo jako retenční nádrž pojala 468 000 m³. Při kulminačním průtoku 3800 m³/s tedy zaplavená plocha odpovídá zhruba dvouminutovému průtoku řekou. Získaný retenční objem je vzhledem ke škodám zanedbatelný, ale kvůli povodňové ochraně severní části Prahy je nutné uvažovat o zvýšení odtokové kapacity oblasti.“

S odkazem na zcela jiný charakter letošní povodně ředitel Bobek zpochybňuje tvrzení, že by lepší protipovodňová ochrana Zoo Praha nutně musela způsobit vzedmutí hladiny v centru Prahy. Rozhodně pak nesouhlasí s exprimátorem Pavlem Bémem, jenž zastává názor, že není technicky možné zoologickou zahradu lépe ochránit.  Bémovi je nicméně popřáváno v této věci sluchu, byť není úplně jasné proč.

Hlavně se postarat o gorily 

Jsem poněkud skeptický k tomu, že současné (nebo i další a další) vedení magistrátu všechno analyzuje, přehodnotí, schválí změny, odklepne peníze a protipovodňovou ochranu zoo, potažmo Prahy a okolí bryskně vyřeší, respektive nechá vybudovat. Na druhou stranu nelze ani říct (alespoň za vedení Miroslava Bobka od roku 2010), že by do zoo „nalité“ pražské peníze přišly vniveč.

„Do zoo se investovalo a investuje dost peněz, ale do dolní části jen zlomek, naopak byla a je snaha klíčové expozice, jejichž evakuace by byla složitá nebo by byly velkou vodou poškozené, stěhovat nahoru. Přemístění slonů a hrochů je toho krystalickým příkladem,“ vysvětluje Bobek a dodává: „Pavilony slonů a hrochů jsou poučením z povodní 2002: těžko evakuovatelná, potenciálně nebezpečná zvířata přemístit mimo jakýkoli dosah velké vody.“„Pavilony slonů a hrochů jsou poučením z povodní 2002, těžko evakuovatelná, potenciálně nebezpečná zvířata přemístit mimo dosah velké vody.“

Jaké je podle ředitele pražské zoo hlavní poučení z červnové živelní pohromy? „Teď je potřeba něco udělat s gorilami. To je zásadní výstup této poslední povodně.“ Vedení zoo rozhodlo, že se gorily přestěhují do horní části, kde už je vybrané místo, pro které se nyní zpracovává urbanistická studie. Podle Bobka je zahrada schopná část peněz (sám odhaduje náklady na 75 milionů korun) uhradit z vlastních zdrojů, s částí bude opět potřebovat pomoct od města.

A ještě jedno Bobkovi leží na srdci a opakovaně to zdůrazňuje: „Domnívám, že by bylo možné zoo ochránit lépe, neříkám, že stoprocentně, ale ochránit třeba na úroveň padesátileté vody, nebo prostě vyšší úroveň, než je ta dvacetiletá.“ Přeji pražské zoo, ať se to povede, ať je nejen páně ředitelův hlas vyslyšen a hlavně realizován. Aby mě zase někdy příště nesvrběla ruka a nenapsal jsem něco, za co budu „předhozen lvům“.

Počet příspěvků: 2, poslední 6.9.2013 02:14 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.