Přibližně tři měsíce uplynuly od „podzimního převratu“na pražské radnici, který odsunul ČSSD do opoziční role. Při pátrání po vývoji a dění v pražské sociální demokracii jsme zjistili, že jí v současné době hýbou v zásadě dvě záležitosti. Je to manifest Živá socdem, který rozjitřil emoce i u představitelů celostátního vedení, a hledání lídra pražské ČSSD.
Nechceme být mlčící většinou
V polovině února se na internetu objevila zdánlivě nenápadná výzva, která ale velmi rychle začala žít svým životem. Jde o manifest Živá socdem s heslem Nechceme být mlčící většinou. Autory výzvy jsou komunální politici a členové sociální demokracie kolem senátora a jednoho z adeptů na prezidentskou kandidaturu Jiřího Dienstbiera. Signatáři si ve spisku stěžují: „Naše strana se nám na úrovni obvodů, okresů a krajů – nemilosrdně oligarchizuje. Na politiku naší strany má členská základna stále menší vliv.“
Řešením tohoto problému má být zavedení primárek na všech organizačních úrovních ČSSD v Praze. „Jen tak je možno říci všem našim kmotrům a manipulátorům vnitrostranické politiky ze zákulisí – jasné ne! Je třeba žádat, aby každý kandidát na funkci ve straně si přišel pro podporu na úroveň nižší, než je ta, o kterou usiluje. Aby všichni ti, kteří usilují o funkce na obvodu, důsledně obešli s diskuzí všechny svá MO! (místní obvod – pozn. red.) A aby ti, kteří usilují o funkce na úrovni kraje, obešli s diskuzí všechny své obvodní konference!“ stojí ve výzvě. Podle Dienstbiera pražská ČSSD pod vedením Petra Hulinského zdaleka nefungovala ideálně. Demokracie to prý byla čistě formální.
„Chceme rozhýbat debatu v členské základně na té nejnižší úrovni, na úrovni místních organizací. Nic jiného za tím nebylo,“ řekl k výzvě ČESKÉ POZICI Jiří Dienstbier. „Aby mohla být jednou Praha sociálně demokratická stejně jako Vídeň nebo Paříž, bude zapotřebí podstatných změn ve struktuře a způsobu fungování strany. A o to se právě snaží naše Živá sociální demokracie,“ říká další ze signatářů výzvy Jakub Landovský, sociální demokrat z Prahy 7.
Vyšehradská výzva
Živá socdem není prvním manifestem svého druhu. Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, které se ČSSD příliš nepovedly, byl sepsán dokument Vyšehradská výzva, jenž se obul do tehdejšího vedení sociálních demokratů pod taktovkou Jiřího Paroubka. Jedním z autorů dokumentu byl bývalý poslanec Karel Šplíchal. Ten ČESKÉ POZICI k současné výzvě řekl: „Kolega Dienstbier šlápl se svými kolegy vedle. Místo toho, aby řešil kritiku vnitrostranických procedur uvnitř strany, pustil výzvu do médií. Věřím tomu, že je to dáno menšími zkušenosti těchto mladých politiků.“
Podle Šplíchala byla Vyšehradská výzva kritikou, ale oproti Živé výzvě nebyla konfrontační. Stínová ministryně ČSSD pro lidská práva Michaela Marksová-Tominová se zase domnívá, že Vyšehradská výzva bohužel zůstala jen na papíře. „Je dobře, že se začalo mluvit o skandálech pražské ČSSD, stranu by to mohlo uvnitř probudit,“ řekla ČESKÉ POZICI k textu Živá socdem, pod nímž je rovněž podepsána.
Hysterický Škromach
Příliš pochopení manifest Živá socdem nenašel u dočasného předsedy pražské ČSSD Jiřího Bodenlose. „S tím, jak byla napsán a jak byl prezentován, zas tolik nesouhlasím. Byl prezentován na celou sociální demokracii. Bohužel pak v médiích a celostátním vedením to bylo směřováno na Prahu. Nemyslím si, že Praha by byla jiná než jiné kraje,“ sdělil ČESKÉ POZICI. V oficiálním stanoviskupražské ČSSD Bodenlos navíc kritizoval Dienstbiera za to, že „prezidentskou kampaň nelze v žádném případě vést na úkor vlastní politické strany a poškozování jejího jména v očích veřejnosti a médií“.
„I když je zřejmě určen především členům pražské ČSSD, text pokládám za celkově zajímavý a rád se s jeho autory v krátké době sejdu,“ reagoval diplomaticky na manifest předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Naopak místopředsedu strany Zdeňka Škromacha poněkud rozčaroval: „ČSSD není dokonalá strana, ale určitě není tím, čím ji tady srážíte na kolena. Mám to chápat jako snahu o rozbití soc. dem.?“
Ani šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc nevěří, že by Živá socdem mohla přinést výraznější změny ve fungování partaje. „Jiří Dienstbier je místopředseda strany. Pokud chce něco změnit, měl by tak učinit změnou stanov. Chápu jeho kritický vztah k pražské organizaci, ale výzvy typu Živá socdem nic podstatného nezmění,“ řekl Tejc ČESKÉ POZICI.
Dienstbier chce výzvou oživit pražskou sociální demokracii
Dienstbier odmítá, že by manifest byl namířen na celou ČSSD. „To byla naprosto nepochopitelná, hysterická a přemrštěná reakce. Pan Škromach reagoval na výzvu, kterou se snažíme oživit pražskou sociální demokracii. Pražská ČSSD pod vedením Petra Hulínského zdaleka nefungovala ideálně. Demokracie to byla čistě formální. Chceme napomoci k širším změnám, protože pouhá výměna na postu pražského předsedy nic neřeší,“ řekl ČESKÉ POZICI místopředseda ČSSD.
Hledá se lídr
V prosinci budou pražští sociální demokraté vystaveni před důležité rozhodnutí, a to – kdo se ujme kormidla nad jejich organizací, jež v posledních letech připomíná troskotající bárku. Na konci loňského roku se „kapitánské pásky“ byl nucen vzdát poslanec Petr Hulinský, kterého potopila aféra se Spastic Handicap. S hledáním důvěryhodného a výrazného lídra to sociální demokraté v Praze nebudou mít snadné.
Jiří Dienstbier, který hlasitě kritizuje poměry v pražské ČSSD, je senátorem, místopředsedou strany a stínovým ministrem spravedlnosti. Kromě toho se zřejmě bude v oranžových barvách ucházet o prezidentskou kandidaturu a pokukuje i po vedení ČSSD na celostátní úrovni. Má tedy ty nejvyšší cíle. Lze tudíž předpokládat, že o post šéfa pražské sociální demokracie usilovat nebude. „Doopravdy se nechystám kandidovat v pražské sociální demokracii do vedení. Každý člověk zvládne jen omezený počet věcí, a já toho už mám takhle dost,“ potvrdil ČESKÉ POZICI. Kolegové signatáři z Živé socdem se ale zatím ke kandidatuře také nemají.
Spory se vedly i o datum konání volební konference. Politické grémium ČSSD ji doporučilo uskutečnit ještě před podzimními senátními a krajskými volbami. Ty druhé se však v Praze ani nekonají. Též signatáři Živé socdem požadují, aby se volba nového předsednictva udála co nejdříve. Podle Bodenlose prý ale není možné časově a technicky volební konferenci uskutečnit dříve než po podzimních volbách. „Proto si myslím, že by nejdříve měla být diskuse, v jednotlivých volebních obvodech se vymění lidé a přijdou s novým názorem. Ti noví by měli právo zvolit si vedení pražské sociální demokracie,“ míní Bodenlos. Podle Dienstbiera by se ale současný stav neměl protahovat.
Místostarosta Prahy 4 Jiří Bodenlos je po Hulinského odchodu takovým „zimním králem“ pražské ČSSD (do nových voleb). ČESKÉ POZICI sdělil, že by si dokázal svou kandidaturu na post předsedy organizace představit. A netají se nijak skromným cílem – vyhrát v Praze volby. „Vím, čeho chci dosáhnout: aby pražská sociální demokracie lidi přesvědčila, že Praha není pravicová. Že to je jen móda.“ Na otázku, zda jsou pražští sociální demokraté v současnosti rozdělení do více táborů, Bodenlos ujišťuje, že rozpory nejsou nijak velké: „Momentálně jsou hranice mezi jednotlivými tábory nulové. Chodím po Praze, slyším názory, a určitě se to nedělí na ‚dienstbierovce‘ a ‚nedienstbierovce‘.“
„Březina, Poche a Hulinský vytvořili na pražském magistrátě korupční systém, který umožňoval zaměstnávat velké množství straníků. Ti se jim pak zavázali,“ říká sociální demokrat z Prahy 7 Jakub Landovský.
Kdo odstřihne matadory?
Bodenlos se však zřejmě nechystá odstřihnout od politických matadorů pražské ČSSD typu Karla Březiny, Miroslava Pocheho či Petra Hulinského, které v Praze nedoprovází zrovna dobrá pověst. „Všechny tři chlapíky považuji za politicky zralé. Karel Březina je jednou z tváří strany, je tu již od dob Miloše Zemana. On tu sílu zase nabude, byť za ním není žádná členská základna, ale osobností a politickým umem to umí strhnout. Mirek Poche je zase vysoce inteligentní kluk.“
Signatář Živé socdem a Dienstbierův příznivec Jakub Landovský těmto „chlapíkům“ sotva přijde na jméno. „Mnozí lidé z našeho současného vedení brali i za členství ve statutárních orgánech společností vlastněných městem miliony ročně (před časem ČESKÁ POZICE přinesla dva díly o přidělování pražských pašalíků v Praze), a přesto s jejich majetkem bezuzdně kšeftovali. Proč? Na to je třeba se ptát Petra Hulínského, Karla Březiny nebo Miroslava Pocheho, kteří jsou za vytvoření celého tohoto obrovského, korupčního systému odpovědní. Systém, který vytvořili a který na pražském magistrátu po léta fungoval, umožňoval zaměstnávat velké množství straníků. No a tito jim ‚zavázaní straníci‘ pak museli zpívat na schůzích strany a především při hlasování písně těch, kteří jim platili denní chleba.“
Kdo všechno se nakonec přihlásí do boje o post šéfa sociálních demokratů v hlavním městě? Zástupce které skupiny zvítězí? Zacloumá manifest Živá socdem výrazněji i celostátním vedením sociální demokracie? Zdá se, že dění v pražské organizaci ČSSD slibuje v následujících měsících zajímavou a možná i divokou podívanou.