Aktualizováno. Šance, že pražské vysoké školy brzy dosáhnou na evropské peníze, se rapidně zvýšila. Podle informací ČESKÉ POZICE má již v nejbližších dnech dorazit do Česka oficiální dopis Evropské komise, který vyjádří souhlas s podporou výzkumných záměrů z fondů v aktuálním Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Jde zhruba o tři miliardy korun, jež by jinak v současném období zůstaly nevyčerpány.
„Mohu potvrdit, že Evropská komise přijala argumentaci ministerstva školství a souhlasí s podporou projektů pražských vysokých škol z tohoto operačního programu,“ řekl ČESKÉ POZICI náměstek pro evropské záležitosti Michal Zaorálek. „Oficiální dopis z Bruselu, včetně specifikace podmínek podpory projektů, očekáváme v příštím týdnu. Ministerstvo oceňuje konstruktivní přístup EK k našemu návrhu,“ doplňuje resortní náměstek.
Aktualizace: Několik hodin po vydání našeho článku vydalo ministerstvo tiskovou zprávu, kde výše uvedené potvrzuje. „Ministerstvo je připraveno přijmout co nejrychleji opatření, která vedou k vyhlášení výzvy a následné podpoře podaných projektů,“ uvedl manažer PR Radek Melichar.
Evropská komise přijala argumentaci ministerstva a souhlasí s podporou projektů pražských vysokých školStanovením podmínek podpory projektů je patrně míněna vyšší míra kofinancování, poněvadž dle původního nastavení operačního programu šlo z evropských fondů 85 procent prostředků, přičemž nyní se může jednat například pouze o 60 procent. I tak by šlo o vítanou injekci pro pražské univerzity, které kvůli tomu, že sídlí v metropoli, zatím nemohly z OP VaVpI čerpat peníze.
Zatímco napříč republikou vznikla díky tomuto operačnímu programu nová výzkumná centra jako pětimiliardový brněnský CEITEC, medicínské ICRC, ostravský superpočítač IT4Innovations i menší stamilionové projekty, tak Praha (kde se nachází většina výzkumných kapacit) musela své vědce nabídnout do středisek, jež vyrůstají jen pár kilometrů za hranicemi Prahy, aby naplnily podmínky operačního programu. Příkladem je superlaser ELI v Dolních Břežanech a BIOCEV ve Vestci, na němž Univerzita Karlova spolupracuje s Akademií věd ČR.
Nač můžou evropské peníze jít?
Nejžhavějším pražským adeptem na podporu z EU je Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), který připravuje ČVUT. Tento projekt má již územní plán, týmy, vizi a z minulosti také ministerstvem přidělenou podporu 105 milionů korun. Minulou středu byl tento záměr navíc schválen Akademickým senátem ČVUT. Další projekty, jež by na dotaci měly dosáhnout, připravuje i Vysoká škola chemicko-technologická.
„Vysokoškolské a výzkumné instituce z hlavních měst Evropské unie nejsou automaticky také bohaté. Jejich aktivity mají na druhé straně pozitivní dopad na celou zemi, jen na Univerzitě Karlově tvoří mimopražští studenti 68 procent všech studentů a velká část z nich se také po skončení studia domů vrátí,“ řekl před dvěma týdny Hospodářským novinám prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech. A podobně jistě argumentovalo ministerstvo školství, když „pražskou výjimku“ v Bruselu domlouvalo. O jistotě se sice ještě hovořit nedá, ale definitivní potvrzení dobrého úmyslu je již na cestě.
Skoro přesně před rokem ministr školství Petr Fiala v rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl: „S plným přesvědčením bych opravdu chtěl, aby se nám do čerpání prostředků EU pro vzdělávání a výzkum podařilo dostat Prahu. Spatřuji jako strukturální nevýhodu, když je Praha z této možnosti vyňata.“ Přání někdejšího rektora Masarykovy univerzity v Brně, jejíž úspěch v čerpání býval trnem v oku řady pražských akademiků, by se mělo vyplnit ještě v tomto programovacím období. A pak i v dalších letech 2014 až 2020.
Související články ČESKÉ POZICE: