Lidovky.cz

Právní názor: Ohrožení prezidentské volby je velmi reálné

  23:29

Bude-li podána ústavní stížnost mající alespoň určitou naději na úspěch, je vyloučeno, aby volba prezidenta proběhla ve vyhlášeném termínu.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Pomineme-li otázky, zda nebylo uzákonění přímé volby prezidenta jen snahou zalíbit se politikou znechucené veřejnosti, nebo zda je naše parlamentní uspořádání pro přímou volbu vůbec vhodné, je nutné ptát se také, jestli je přímá volba, respektive zákon o volbě prezidenta, funkční alespoň formálně.

Úprava přímé volby prezidenta byla přijata ve spěchu a již nyní je zřejmé, že se to odrazilo na její kvalitě. (O vznikajících pochybnostech psala ČESKÁ POZICE v článku Otřásá se legitimita budoucího prezidenta?poznámka redakce.) Možnost, že Česká republika zůstane určitou dobu bez hlavy, je reálná.

Zákon nereflektuje možnost ústavní stížnosti

Jak známo, jsou-li navrhovateli kandidáta na prezidenta občané, musí být k jejich návrhu připojena petice s 50 000 podpisy. Zákon o volbě prezidenta republiky stanoví, že ministerstvo vnitra namátkově, na náhodně vybraném vzorku, ověří správnost údajů na peticích. Zákon pak upravuje i postup pro případ, že je při této kontrole zjištěna nesprávnost údajů u více než tří procent podepsaných občanů.

Problematická může být již systematika ověřování správnosti údajů na peticích, kdy je zkoumána pouze formální správnost údajů

Problematická může být již systematika ověřování správnosti údajů na peticích, kdy je zkoumána pouze formální správnost uvedených údajů, nikoli pravost podpisů. Toto je skutečnost, kterou by snad bylo možné velkoryse přehlédnout. Není-li prokázán opak, musí být pravost podpisů presumována. Navíc lze předpokládat, že pokud by kandidát nebyl schopen požadovaný počet podpisů na svou petici získat, pravděpodobně nezíská ani dostatek hlasů při samotné volbě, takže nějaký ten případný pochybný podpis na petici nebude mít v konečném důsledku žádný dopad.

Větším problémem z hlediska ústavnosti může být způsob ověřování správnosti údajů na petici a následný postup ministerstva vnitra, neboť není jisté, že zaručuje občanům přístup k funkci prezidenta za rovných podmínek. U kandidátů, kteří požadovanou hranici překročili pouze minimálně, může již desetiprocentní chybovost znamenat odmítnutí jejich registrace.

Občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený na kandidátní listině, která byla odmítnuta, jsou pak oprávněni domáhat se u Nejvyššího správního soudu vydání rozhodnutí o povinnosti ministerstva vnitra kandidátní listinu registrovat, a to do dvou pracovních dnů od doručení rozhodnutí ministerstva vnitra o odmítnutí kandidátní listiny. Nejvyšší správní soud musí o takovém návrhu rozhodnout do patnácti dnů poté, kdy mu byl návrh doručen.

Zákon o volbě prezidenta bohužel nereflektuje skutečnost, že proti rozhodnutí ministerstva vnitra může být podán nejen návrh k Nejvyššímu správnímu soudu, ale že odmítnutý kandidát se může domáhat ochrany svých práv i prostřednictvím ústavní stížnosti, přičemž plénum Ústavního soudu nemá k projednání takové stížnosti stanovenu žádnou lhůtu.

Ochrana rovných podmínek

Přestože lze očekávat, že by Ústavní soud v případě podání takové ústavní stížnosti rozhodl o naléhavosti věci a jejím přednostním projednání, může případná ústavní stížnost vyhlášený termín konání volby ohrozit. Bude-li Ústavní soud potřebovat na své rozhodnutí více času než pár dní, nezbude mu v podstatě nic jiného, než aby vykonatelnost rozhodnutí předsedy Senátu o vyhlášení volby prezidenta odložil. (Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.)

Podobná situace nastala v roce 2009 v souvislosti se zkrácením volebního období Poslanecké sněmovny. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Ústavní soud posoudil tuto stížnost jako návrh, jímž se stěžovatel domáhá i odkladu vykonatelnosti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb, a vykonatelnost zmíněného rozhodnutí skutečně odložil.

Je sice diskutabilní, zda má Ústavní soud pravomoc odložit volby, aniž by se stěžovatel takového odložení domáhal, nicméně je možné, že Ústavní soud rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta v souvislosti s projednáváním ústavní stížnosti zruší z vlastní iniciativy, a to spolu se zrušením (části) zákona o volbě prezidenta pro jeho neústavnost. Pokud Ústavní soud zruší zákon o volbě prezidenta, či jeho část, musí nepochybně zrušit i rozhodnutí o vyhlášení volby prezidenta.

Není korektní, aby proběhly volby a následně se zjistilo, že byl z možnosti účastnit se jich některý kandidát neoprávněně vyloučen

Z materiálního hlediska je nutné připustit, že není korektní, aby proběhly volby a následně se zjistilo, že byl z možnosti účastnit se jich některý kandidát neoprávněně vyloučen. Rovněž není korektní, aby i v případě rychlého rozhodnutí Ústavního soudu o vyhovění ústavní stížnosti byl příslušný kandidát poškozen co do možnosti vést volební kampaň po stejnou dobu jako ostatní kandidáti. Tedy i v případě neprodleného rozhodnutí Ústavního soudu, jímž by bylo ústavní stížnosti vyhověno, může být ústavnost volby prezidenta zpochybněna.

Vzhledem k tomu, že občané mají zaručen přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek, tedy i právo na stejně dlouhou volební kampaň, lze uzavřít, že bude-li podána ústavní stížnost mající alespoň určitou naději na úspěch, je vyloučeno, aby volba prezidenta proběhla ve vyhlášeném termínu. Pak reálně hrozí, že nová hlava státu nebude do konce volebního období stávajícího prezidenta zvolena. Ústava na takové situace sice pamatuje, ale nepochybně by bylo žádoucí, aby k nim docházelo pouze výjimečně, v důsledku nepředvídatelných událostí, nikoli v souvislosti s nedokonalými právními předpisy.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.