Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přátelé, takhle by mělo chutnat pivo!

  4:55

Dvacetiletá zkušenost je v Chýni znát – precizní klasika i povedené experimenty. Jídla v „krčmě“ ale mohla být zajímavější.

Pivo je hlavním důvodem, proč Chýni navštívit. Polotmavý ležák (vlevo) tvoří asi polovinu produkce minipivovaru. Světlá desítka (vpravo) je pak jedním z nejlepších piv, které jsme kdy okusili. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Jen pár kilometrů od hlavního města se za dotacemi proslulou Hostivicí nalézá, obklopena rybníky, malá vesnička Chýně. Místní ekonomiku jistě táhnou rozlehlá skladiště a spediční haly, nás však více zajímalo někdejší klášterní hospodářské stavení, postupně přeměněné na minipivovar se dvěma lokály. Host může zamířit buď do příjemné (leč o poznání dražší) restaurace, vyzdobené měděnými kotli a provoněné sladem, nebo do pivovarské krčmy, umístěné ve dvoře a nabízející převážně chuťovky k pivu za lidové ceny. Ač, jak známo, neskrýváme vroucí lásku k varným nádobám, v parném dni jsme zvolili skromnější pivovarskou krčmu.

Desítka je tak hutná, že by se dala žvýkatTa se prezentuje jako „staročeské posezení“ se sloganem „v zimě u krbu, v létě na zahrádce“. Přijedše na bicyklech, celí udýchaní jsme se nejprve posadili na zahrádku a pro zahnání žízně si dali místní kvasnicovou desítku. „První pomoc pro cyklonadšence,“ jak stálo na podtácku, se ovšem nekonala. To není v žádném případě míněno jako kritika – namísto tradičního lehkého piva jsme totiž z půllitrů sosali nápoj hutný tak, že by se dal žvýkat, navíc s příjemným řízem, hořkostí a vpravdě fantastickou chutí. Přátelé, tak takhle by mělo chutnat pivo! Opravdu, těžko jsme věřili, že pijeme „světlé výčepní“.

Dvacetiletá zkušenost

Pivovarský dvůr v Chýni patří k vůbec prvním restauračním minipivovarům v České republice, do provozu byl uveden na podzim roku 1992. Vaří se tam více než dvacet druhů piva (jak klasika, tak v Česku netradiční typy jako India Pale Ale či kukuřičné pivo) , přičemž na čepu bývají tři. (Jednotná cena 23 korun potěší.) Užívány jsou výhradně tradiční suroviny (tedy slad, chmel a voda) a všechna piva jsou kvasnicová a nefiltrovaná. Ročně se v Chýni uvaří zhruba dva tisíce hektolitrů piva, které je částečně expedováno i mimo pivovar. Zhruba polovinu produkce tvoří dvanáctistupňový polotmavý ležák – o něm ještě bude řeč.

Uchváceni desítkou, ale značně znaveni sluncem jsme se zakrátko uchýlili do pivovarské krčmy. Od rozkošných koťátek, která se proplétala mezi stoly a židlemi, se nám ale dvakrát nechtělo... Každopádně jsme si poručili pšeničnou bezinkovou jedenáctku a usoudili, že naši návštěvu jsme měli zahájit právě tímto kouskem. Příliš jsme se spolehli na stupňovitost – tak fortelnou desítku jsme nečekali a jedenáctku jsme si vyhradili k jídlu.

Zpět k pšeničné jedenáctce. Jde o lehké, svěží pivo, zprvu výrazně bezinkové, pak přichází exploze kvasnicové chuti. Dochuť je příjemně ovocná, připomínající burčák. Potěšila milovníky bezinkové chuti (ne všichni mezi ně ale patříme), leč k našim pokrmům se nehodila. Ovšem bude-li bezinkové pivo zrovna k mání, v horkém dni je to ta pravá „první pivní pomoc“.

Jídelníček nás potěšil, zůstal totiž ušetřen nesmyslů a zaměřuje se na jídla k pivu„Krčma“ se zaměřuje na českou klasiku, nabízí denní menu, ale disponuje samozřejmě i stálým jídelníčkem. Ten nás potěšil absencí „kuchtíkových mlsů“ a jiných nesmyslů, naopak se sympaticky zaměřuje na jídla k pivu. Interiér krčmy je dost temný a přeplácaný všemožnými artefakty, vlastně ale docela útulný. Ze stropu visí sušené chmelové hlávky a na zdech jsou přibity lovecké trofeje, ale najdete tu i hrozny a demižony (jejich přítomnost v pivovarské hospodě stále ještě nechápeme). Krčma byla založena roku 2004, od té doby dostal nábytek příjemnou „patinu“ (některým částem mobiliáře ovšem čas neprospívá – třeba kožky, na nichž se sedí, mají už nejlepší léta za sebou).

Znamenité chuťovky k pivu

Za předkrmy jsme zvolili nakládaný hermelín, jehněčí klobásku a domácí uzené. Kromě hermelínu jsme předkrmy dostali na hezkých dřevěných prkýnkách. Klobásu doplňoval čerstvě nastrouhaný křen, dva druhy hořčice a nakládané zelí. Lahodně jemnou chuť jehněčího vyvažoval pekelně ostrý křen a po celé porci během pár okamžiků zbyly jen mastné rty. Podobný zážitek jsme měli i z uzeného, doprovázeného stejnou oblohou jako klobáska. Skvělé maso a fortelný křen – skvělá kombinace! Nakládaný hermelín, obligátní pokrm českých hostinců, nás bohužel nenadchl. Byl sice doplněn krájenou cibulí a pár listy salátu, leč v láku zřejmě dlouho nepobyl. Raději máme takový ten, který se po rozříznutí roztéká, rozplývá se na jazyku, však víte...

Zjistili jsme, že k jídlu se výborně hodí polotmavá dvanáctka. I když polotmavá... na první pohled působí spíš jako černé pivo. Určitě stojí za ochutnání – má výrazné tělo, příjemnou chuť karamelového sladu a zajímavou chmelovou dochuť. Vůbec není sladká, naopak lehce nahořklá. Při hodování jsme bohužel byli rušeni „českými písničkami, které máte rádi“ – a zde si dovolíme malý apel. Jsme přesvědčeni, že když si chce člověk pustit rádio, tak si ho pustí. Pokud si, páni restauratéři, myslíte, že řvoucí reklamy komerčních rádií vylepšují „atmošku“, vězte, že je to právě naopak.

Worchesterská pečeně

Okusili jsme samozřejmě i hlavní jídla – znojemskou pečeni, guláš (obojí z denní nabídky) a „vepřo-knedlo-zelo“ ze stálého lístku. Znojemská hovězí pečeně, školními jídelnami zprzněná v legendární „UHO“ (univerzální hnědá omáčka), po nadějném úvodu dost zklamala. Zvolené maso bylo tuhé, rozhodně by zasloužilo delší přípravu. Rovněž výrazná chuť worchesteru v omáčce a prefabrikované houskové knedlíky v jinak sympatickém podniku zamrzí.

Guláše jsme obdrželi těžko zkonzumovatelné množství. Byl posypán krájenou cibulí, ale omáčka byla nepříliš výrazná a bohužel také dost řídká. Vepřové se zelím bylo lehce přesolené, jinak sice v pořádku, ale nepříliš zajímavé. Hlavní chody tedy sice skvěle poslouží pro zahnání velkého hladu, kvůli nim bychom do Chýně ovšem cestu nevážili.

Ochutnávka chýňského piva je naopak takřka povinností. Tamní piva jsou totiž často opravdu zajímavým pohledem na tradiční produkci. Ctí se tu sice staré receptury, ale výsledná chuť je nezvyklá, nesmírně zajímavá, až podmanivá. Hlavní jídla by zasloužila trochu větší péči a dochucení, předkrmy ale s klidným srdcem můžeme doporučit. A jak se do pivovarské krčmy obléknout? Přece elastický cyklistický obleček, co jiného?

Pivovarská krčma Chýně

Chýně, Hlavní 525 (mapa)
www.pivovarskydvur.cz
Tel.: 311 670 075

Výběr piv:
Dvorní výčepní 10° světlé – 23,- Kč (0,5 l)
Dvorní ležák 12° polotmavé – 23,- Kč (0,5 l)
Dvorní speciál 14° černé – 23,- Kč (0,5 l)

Putování Bratrů v pivu:

Zastávka první: Pivovarský dům (Praha)
Zastávka druhá:
Sousedský pivovar Bašta (Praha)
Zastávka třetí:
U Medvídků (Praha)
Zastávka čtvrtá: Jihoměstský pivovar (Praha)
Zastávka pátá: Klášterní pivovar Strahov (Praha)
Zastávka šestá: Berounský medvěd

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!