Lidovky.cz

Prapodivná přání poradců ministra Drobila a ministra Chalupy

  7:52

Člen rady výzkumné instituce v Průhonicích Luděk Knorr promluvil o nestandardních schůzkách s poradci z ministerstva životního prostředí.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a jeho šéfporadce Jiří Linke. foto: © ČESKÁ POZICE, REPROFOTO SOLOKAPR.COMČeská pozice

O budoucnost Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ) se ČESKÁ POZICE zajímá, protože narazila na zajímavou konstrukci: Někteří členové rady ústavu jsou přesvědčeni, že ministerstvo životního prostředí má především zájem rozprodat lukrativní pozemky této instituce, která sídlí v Průhonicích na okraji Prahy, a to konkrétním zájemcům z řad podnikatelů blízkých ODS. A to tak, že buď je prodá sám ústav, anebo k prodeji dojde v souvislosti s jeho možným zrušením (ústav se nenalézá v dobré ekonomické kondici). Pro takové podezření jsme nyní získali hmatatelnější indicie.

O případu jsme poprvé informovali v pondělí 16. ledna. Dokumentovali jsme, že ministerstvo životního prostředí již více než rok otálí se jmenováním šéfaústavu. Odvolaný ředitel Ivo Tábor je od té doby jen pověřen řízením, ale přitom již některé pokusy o prodej pozemků podnikl. Po zásahu rady ústavu neúspěšně.

Nyní jsme získali svědectví Luďka Knorra, člena rady VÚKOZ a (ne)úspěšného kandidáta na post ředitele ústavu. Ten ČESKÉ POZICI popsal dvě schůzky. Na první se setkal s poradcem exministra Pavla Drobila Martinem Knetigem. Knetig po něm požadoval, aby rada VÚKOZ zvolila do čela ústavu ministerstvem vytipovaného člověka bez ohledu na výběrové řízení. Druhou schůzku absolvoval pan Knorr se šéfporadcem ministra Tomáše Chalupy Jiřím Linkem. Knorr na ní byl podle svých slov konfrontován s úvahou, aby byly pozemky VÚKOZ rozprodány bez veřejné soutěže. Podrobnosti obsahuje následující rozhovor.

ČESKÁ POZICE: Proč jste v roce 2010 kandidoval na post ředitele VÚKOZ?

KNORR: Původně jsem se výběrového řízení účastnit nechtěl. První návrh rady VÚKOZ byl, abych nastoupil jako krizový manažer, který by byl řízením jen dočasně pověřen. Ve VÚKOZ jsem pracoval devět let a prošel jsem různými pozicemi – od vědecké práce až po řízení kongresového centra Floret. Tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil nicméně požadoval, aby se do měsíce vypsalo řádné výběrové řízení. Do té doby nechal ve funkci dosavadního ředitele Ivo Tábora. Po zralé úvaze a doporučeních kolegů jsem se tedy přihlásil. Musel jsem ale zvažovat hodně i to, že jsem se nakonec musel vzdát funkce náměstka u svého tehdejšího zaměstnavatele.

ČESKÁ POZICE: Byl hlavním důvodem pro změnu ředitele špatný ekonomický stav ústavu?

KNORR: Vedení nenabízelo žádnou vizi. Ústav přežíval relativně dobře, protože peněz bylo až do loňského roku dost, nebylo potřeba někde škrtat. V roce 2009 se však už vědělo, že se změní financování vědy a výzkumu. Na ostro začala tato pravidla platit letos. Přechodné období měla veřejná výzkumná instituce využít k tomu, aby se na nový systém adaptovala. Plynulý přechod mělo zajistit především její vedení. To však nepředložilo žádné strategické vize.

ČESKÁ POZICE: Neměla tyto vize připravit rada VÚKOZ?

KNORR: Rada je složena ze zaměstnanců ústavu a z externistů. Věnovat se detailně různým propočtům zabere nějaký čas. Každý z členů rady má vlastní zaměstnání. Rada probírala, na co měla sílu. Říkala, že je potřeba připravit koncepci, v níž se objeví strategické cíle. Někteří členové rady pracovali na přípravě několika návrhů a analýz. Ty měly ukázat, které obory jsou nosné a které činnosti je naopak potřeba utlumit, protože na ně nebudou prostředky.

ČESKÁ POZICE: A reakce vedení VÚKOZ?

KNORR: Vedení vždy předložilo radě VÚKOZ něco, co se nedalo akceptovat. Materiály byly sice nazvané jako strategické, ale strategického v nich nic nebylo. Spíše se jednalo o zbožná přání, než o konkrétní cesty, jak jich dosáhnout. Materiály byly sice nazvané jako strategické, ale strategického v nich nic nebylo. Spíše šlo o zbožná přání, než o konkrétní cesty, jak jich dosáhnout. Rada například požadovala, aby ředitel Tábor předložil návrh rozpočtu detailně pro jednotlivé útvary. To se však nestalo. Najdete to v zápisech z jednání rady dva roky zpátky.

ČESKÁ POZICE: Proč jste čekali s odvoláním ředitele Tábora až do září 2010?

KNORR: Situace v resortu MŽP po pádu vlády Mirka Topolánka v dubnu 2009 byla taková, že se ministr měnil každého půl roku. V roce 2010 proběhly parlamentní volby. Navíc, dle zákona může rada VÚKOZ navrhnout odvolání ředitele ústavu, samotné odvolání však musí provést ministr životního prostředí. Čekalo se kvůli tomu na nového šéfa resortu s politickým mandátem. Situace ale byla už neúnosná, proto jsme se hned v září 2010 usnesli na odvolání ředitele.

ČESKÁ POZICE: Ve výběrovém řízení na nového ředitele jste vyhrál. Proč vás ministr Drobil odmítl jmenovat?

KNORR: V dopise uvedl takové věci jako „pominu-li, že pan Knorr byl už jednou navržen na pozici ředitele, nemohu pominout, že je spoluodpovědný za současný stav VÚKOZ, který, jak rada praví, je velice špatný“. Když jsem byl takto ministrem osočen, zvažoval jsem i žalobu na ministerstvo. Proti této reakci ministra Drobila se však odvolala rada VÚKOZ. Mezi tím však ministr odstoupil kvůli aféře na Státním fondu životního prostředí (SFŽP).

ČESKÁ POZICE: Za éry ministra Drobila měl na MŽP důležité slovo jeho poradce Martin Knetig. S ním rada VÚKOZ nejednala?

KNORR: Když jsme obdrželi zmíněný dopis, napadla mě taková sólová akce, že se zkusím sejít s poradcem Knetigem, aby mi ministrův dopis vysvětlil. Chtěl jsem také, aby si vyslechl můj pohled a případně i náhled kolegů z rady VÚKOZ. Sehnal jsem si kontakt na Martina Knetiga a skutečně jsem se s ním počátkem prosince 2010 sešel – ještě před vypuknutím aféry na SFŽP. Vysvětlil jsem mu, stejně jako vám, celou historii dění ve VÚKOZ.

ČESKÁ POZICE: Kde jste se potkali?

KNORR: V pizzerii blízko Staroměstského náměstí, někde naproti Ungeltu.

ČESKÁ POZICE: Slíbil vám něco?

KNORR: Zazněly tam dvě věci. První, že pan ministr si přeje, aby byl ředitelem nějaký pán. A že by bylo dobré, abych radě VÚKOZ vysvětlil, aby tohoto pána vybrala za ředitele.

ČESKÁ POZICE: Koho chtěl Drobil jako šéfa VÚKOZ?

KNORR: Nevím, jestli to jméno nezkomolím a jestli ho dokážu říci správně. Byl to nějaký pan Grochol. To je jediné, co o tom vím. Neviděl jsem ho, neznal jsem ho, to jméno tam ale padlo.

ČESKÁ POZICE: Co jste mu na to řekl?

KNORR: Vysvětlil jsem mu, že jsem jeden z jedenácti radních. Tady navíc není důležité nějaké přání moje nebo ministra. Důležité je, aby ministr začal s radou VÚKOZ normálně komunikovat. Kdyby ministr radě například vysvětlil, že pan Grochol je skutečně správným kandidátem na ředitele, určitě by se mohl výběrového řízení účastnit, a kdyby radu přesvědčil, ráda by ho zvolila i do čela VÚKOZ. Měl jsem pocit, že se rozcházíme s tím, že si to pan Knetig uvědomil a že o tom tak bude referovat i u ministra.

ČESKÁ POZICE: Skončily tím peripetie s výběrem ředitele?

KNORR: Neskončily. V lednu 2010 nastoupil ministr Tomáš Chalupa. V březnu a v červnu mu rada VÚKOZ adresovala dvě výzvy. Na žádný z dopisů však dodnes neobdržela odpověď.

ČESKÁ POZICE: Napadla vás znovu nějaká sólová akce?

KNORR: Napadlo mě to samé, sejít se s poradcem ministra Chalupy. Loni v září jsem si sjednal schůzku s Jiřím Linkem (šéf poradců ministra Chalupy – pozn. red.). Na osobním setkání mi pan Linke vysvětlil, že ministerstvo ví, co bude s ústavem dělat. Co konkrétně chce udělat, jsem se ale nedozvěděl. Já jsem mu řekl to samé co o rok dříve Martinu Knetigovi, že je VÚKOZ v nedobrém stavu. Bylo mi řečeno, že toto vše ministerstvo ví.

ČESKÁ POZICE: Dozvěděl jste se něco o tom, koho chce Chalupa do funkce ředitele ústavu?

KNORR: V té době bylo vypsané v pořadí již druhé výběrové řízení na šéfa VÚKOZ. Přirozeně mě zajímalo, jestli ministr Chalupa, v případě, že rada vybere kandidáta, takového člověka bude také jmenovat. Na to jsem se od pana Linkeho znovu dozvěděl, že ministerstvo ví, co s ústavem dál dělat. Upozornil jsem ho také, že VÚKOZ má to neštěstí, že vlastní cenné pozemky, které budou jistě předmětem tlaků a spekulací. Na to jsem mimochodem upozorňoval i pana Knetiga a náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře.

ČESKÁ POZICE: Padlo během rozhovoru něco o pozemcích VÚKOZ v Průhonicích?

KNORR: Rozhovor, který probíhal v advokátní kanceláři pana Linkeho v centru Prahy, trval asi hodinu. V podstatě byl o ničem. Reakce na pozemky VÚKOZ byla asi taková: „Když předložíte návrhy, jak se VÚKOZ dokáže zbytečné infrastruktury zbavit, bude to právně čisté, nepadne na nikoho stín podezření a neobjeví se tam slovo soutěž, tak se o řediteli můžeme ještě bavit.Když předložíte návrhy, jak se VÚKOZ dokáže zbytečné infrastruktury zbavit, bude to právně čisté, nepadne na nikoho stín podezření a neobjeví se tam slovo soutěž, tak se o řediteli můžeme ještě bavit.“ Odcházel jsem ze schůzky s pocitem, že se již nikdy bavit nebudeme. Stáhl jsem rovněž kandidaturu na ředitele v tehdy probíhajícím výběrovém řízení. (Podle dvou důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE se setkání zúčastnil ještě Petr Fiala, člen zastupitelstva Ústeckého kraje za ODS. Fiala odmítl s ČESKOU POZICÍ hovořit – pozn. red.).

ČESKÁ POZICE: Vnímal jste to jako možnou korupční nabídku? Vymyslíte, jak prodat pozemky bez veřejné soutěže, a pak máte šanci stát se ředitelem...

KNORR: Předloni jsem obdržel nabídku od pana Knetiga – je potřeba vybrat ředitele, kterého si přeje pan ministr Drobil. To nebyla korupční nabídka. Bylo to zvláštní přání ministra. Na to byla má reakce jasná – je potřeba jednat s radou a přesvědčit ji. Co se týče poradce ministra Chalupy Linkeho, ten jasně zdůraznil, že to nikdy nesmí být vnímáno jako korupční nabídka ani jako navádění k porušování zákonů. Nejsem právník. To je těžké soudit.

ČESKÁ POZICE: Jak pokračovalo výběrové řízení na šéfa VÚKOZ?

KNORR: Rada instituce loni v říjnu vybrala jako vítězného kandidáta Ivana Sucharu. Od té doby uplynuly dva měsíce. Od ministra Chalupy však nepřišla reakce. Rada VÚKOZ proto na konci loňského prosince opět konstatovala, že nemá odpověď na jmenování nově vybraného vítěze soutěže.

ČESKÁ POZICE: Máte pocit, že otálení se jmenováním ředitele VÚKOZ nějak souvisí s možným úmyslem dohnat ústav do špatné finanční situace a jeho pozemky následně rozprodat?

KNORR: To už není otázka pocitu, to je fakt. Pokud nedostáváte odpovědi na oficiální dopisy od úřadu, který je ústředním orgánem státní správy této země a jenž je podle zákona o veřejných výzkumných institucích zřizovatelem VÚKOZ, tak si říkáte, že je v tomto státě něco špatně a že to nefunguje. Odpovědět na dopis je totiž minimálně lidskou slušností. Navíc je ve všech dopisech uvedena zmínka o špatné ekonomické situaci ústavu, takže si to ani nelze vysvětlit jinak. Ministerstvo tím, že nic nedělá, tak dělá vše pro to, aby VÚKOZ skončil.

ČESKÁ POZICE: Mimochodem, jste v nějaké politické straně?

KNORR: Jsem dlouholetým členem ODS. Nezastávám žádné funkce, jsem jen řadovým členem, spíše sympatizantem. Jestli jsem ale svým postojem někoho v ODS zklamal, možná by bylo lepší, abych už členem nebyl.

Reakce Pavla Drobila

Bývalý ministr životního prostředí a místopředseda ODS Pavel Drobil ČESKÉ POZICI řekl, že situace ve VÚKOZ byla podle jeho tehdejších informací neutěšená. Nelíbilo se mu však, že rada VÚKOZ navrhla odvolání Ivo Tábora v době, kdy byl ředitel na dovolené (podle zápisu z jednání rady VÚKOZ z 9. září 2010, který má ČESKÁ POZICE k dispozici, se však ředitel Ivo Tábor jednání, během nějž byl vyzván k rezignaci, účastnil). Jako důvod, proč odmítl jmenovat Luďka Knorra do funkce ředitele VÚKOZ, Drobil uvedl, že k němu přicházely informace, že je to jméno, které bylo dopředu vybrané. A s tím se nemohl spokojit, neboť ho považoval za člověka spoluodpovědného za stav VÚKOZ. „Je to strašně dávno. Nebyla to moje priorita. V té době se řešil ekotendr. Jméno Grochol mi nic neříká. Ale víc vám po roce mimo resort neřeknu,“ odpověděl Drobil na dotaz ČESKÉ POZICE, zda prosazoval skrze tehdejšího poradce Martina Knetiga vlastního favorita.

Reakce Tomáše Chalupy

ČESKÁ POZICE adresovala ministru Chalupovi dotazy:

  • Je pravda, že se šéfporadce ministra Chalupy Jiří Linke loni v září setkal s Luďkem Knorrem, členem rady VÚKOZ?
  • Je pravda, že s ním hovořil o možnosti prodeje pozemků ústavu bez výběrového řízení?
  • Věděl o této schůzce nebo jejím obsahu ministr Chalupa?
  • Je pan Linke ministrem pověřen vyjednáváním o budoucnosti tohoto ústavu?

Na otázky odpověděla Ilona Chalupská, ředitelka tiskového odboru MŽP: „Setkání proběhlo, ale ve zcela jiném kontextu, než uvádí Vaše otázky. Pana Knorra přivedl na schůzku s panem Linkem pan Fiala s tím, že tento člověk by rád informoval o dění ve VÚKOZ. Pan Knorr následně sdělil, že se zajímá o funkci ředitele ústavu. Schůzka tedy neproběhla z iniciativy MŽP či pana Linkeho, ani nesloužila k projednání jakýchkoliv majetkových otázek. Spekulace na toto téma, které dotazem naznačujete, zásadně odmítáme. Pan Linke pana ministra před schůzkou informoval, že byl o schůzku požádán. S ohledem na to, že se na schůzce nedozvěděl žádné nové informace ani žádné jiné závažné skutečnosti, žádná další informace ministrovi nebyla učiněna. Pokud se toto setkání dnes kdosi snaží interpretovat jinak a v příkrém rozporu s jeho skutečným průběhem, pak je otázkou, jaká je tentokrát jeho osobní motivace.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.