Lidovky.cz

Prahu čeká pomníková smršť

  15:44
Nebývale energicky se do nového školního roku chystá vstoupit naše hlavní město. Tedy alespoň pokud jde o pomníky, sochy a památníky. Jen během prvního poprázdninového měsíce by jich mělo v metropoli vyrůst bezmála tucet. A další se chystají…

Zahradní motýl z dílny brazilského popartového umělce Romera Britty. foto: MČ Praha 7Česká pozice

Všichni máme určitě ještě v dobré paměti, jak v půli letošního června došlo za přítomnosti hrstky veteránů a vnuka Winstona Churchilla k slavnostnímu odhalení památníku věnovanému československým letcům ve službách RAF na pražském Klárově. Netřeba proto připomínat, že se tak stalo i přes vehementní odpor magistrátních památkářů a odborné veřejnosti. Stavební odbor Prahy 1 si však prosadil svou, a dvoumetrový okřídlený lev tak v centru města nakonec přeci jen přistál.

Necelý čtvrtrok po jeho instalaci by mělo naše hlavní město zkrášlit dalších několik soch a pomníků. Na ty nejkřiklavější návrhy sice nakonec nedojde, neboť se je zastupitelé rozhodli raději na čas uložit k ledu, přesto si několik z nich, ať už v dobrém či špatném slova smyslu, pozornost zaslouží.

Aktivní Praha 6

Ponecháme-li stranou pamětní desku, která byla v pondělí odhalena na základní škole v Zenklově ulici a jež je věnovaná Jindřišce Novákové nepřímo se podílející na atentátu na Reinharda Heydricha, jako první by si Pražané měli prohlédnout pomník připomínající osobnost slavného fyzika a konstruktéra Nikoly Tesly. Stát bude v Dejvicích nedaleko budovy ČVUT uprostřed parku, který nese vynálezcovo jméno. Vzhledem k tomu, že rodák z chorvatského Smiljanu položil základy moderní elektrotechniky, má pomník podobu elektrického výboje.

Model plastiky Výboje na počest NIkoly Tesly. Čtyřmetrový originál bude stát v Dejvicích.

„Jde o základní kámen Teslových vynálezů a nástroj jeho proslulých prezentací, kdy mu byly tehdejší veřejností přisuzovány až nadpřirozené schopnosti,“ vysvětlili jeho autoři – renomovaný akademický sochař Stefan Milkov a architekt Jan Trojan. Tři metry vysoká bronzová plastika vyjde na čtyři miliony korun. Do parku bude přivezena a nainstalována 4. září.

Realizace se naopak v Praze 6 nedočkají dva pomníky, na něž vypsala radnice na přelomu roku soutěž. Mělo jít o památník věnovaný Žofii Chotkové, manželce Ferdinanda d'Este, která v roce 1914 se svým chotěm zemřela při atentátu v Sarajevu, a sochu zpodobňující Marii Terezii. První skulptura měla vyrůst u Písecké brány nedaleko Chotkových sadů. Přestože radnice vybrala z 30 přihlášených návrhů tři vítězné, ani jeden z nich se realizace zatím nedočká. A dodejme, že bohudík. Nejde totiž zrovna o příliš zdařilá umělecká díla. Pomník rakousko-uherské panovnice měl vyrůst v místech, kde momentálně probíhají dokončovací práce na stavbě tunelové komplexu Blanka, tedy v novém parku na Prašném mostě mezi ulicí Milady Horákové a bastiony opevnění Pražského hradu. Žádný z odevzdaných návrhů nebyl ale natolik kvalitní, aby mohl být prohlášen za vítězný.

Snad aby to radní nějak vykompenzovali, rozhodli se v druhé polovině září odhalit bustu generálu Tomáši Sedláčkovi a opernímu pěvci Emilu Pollertovi, pradědečkovi bývalého olympionika Lukáše Pollerta. Pamětní desky se v Praze 6 ještě tento měsíc dočká také Josef Škvorecký.

Šance i pro studenty

Zkultivovat svou městskou část se po prázdninách chystá také Praha 3. „Záměrem je oživit Vítkov a zároveň obnovit umisťování děl do veřejného prostoru,“ nechal se slyšet zástupce starostky Matěj Stropnický. Na známém vrchu by na přelomu září a října měly být nově k vidění čtyři plastiky vzešlé ze Studentské sochařské soutěže. Zejména ten vítězný, jehož autorkou je Pavlína Hlavsová, si pozornost jistě zaslouží. Vystaveny zde budou rok, poté radnice jednu z nich koupí a ta se na vrcholku zabydlí natrvalo. Soutěž by měla probíhat i v následujících letech, díky čemuž by na Vítkově měl postupně vzniknout jakýsi park současného sochařství.

Vítězný návrh Oltáře pro vrch Vítkov vytvořila Pavlína Hlavsová.

Městská část navíc plánuje do konce roku vypsat soutěž na pomník slavného žižkovského rodáka a jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Kromě toho se radnice zabývá návrhem Pavla Karouse, který by rád do blízkosti Nákladového nádraží Žižkov umístil svou plastiku nazvanou Obětem transformace.

Už druhé připomínky od začátku letošního roku se záhy dočká jeden z nejvýznamnějších českých elektrotechniků a podnikatelů Emil Kolben. Na konci června mu totiž byla na jeho někdejší vinohradské vile odhalena pamětní deska, k té by za pár dní měla na náměstí OSN ve Vysočanech přibýt i netradičně pojatá socha. „Tvořit ji budou skleněné desky zobrazující Kolbena a jeho spolupracovníky,“ ozřejmil vzhled chystaného pomníku místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Romero Britto u své plastiky Garden Butterfly.

Rozporuplné reakce pak budí obří plastika pestrobarevného Zahradního motýla z dílny brazilského popartového umělce Romera Britty. Ta by měla 10. září dosednout na nově zrekonstruované Ortenovo náměstí. Podobně jako v případě okřídleného lva jde totiž o dar. Přestože k němu došlo už v roce 2009, díky chybám v tendru Prahy 7 na obnovu náměstí, se motýl dlouhých pět let skrýval na chodbě zdejšího městského úřadu.

Návraty

Ani tím však výčet chystaných pražských pomníků, soch a památníků nekončí. Spořilov by rád v dohledné době, možná už tento měsíc, odhalil pamětní desku spisovateli Adolfu Branaldovi. Na Barrandov se naopak mají navrátit původní skulptury z 80. let. Kladně lze hodnotit zejména opětovnou instalaci dvou zdařilých plastik, které byly ze sídliště odstraněny za starostování Milana Jančíka v roce 2010. Jde o obelisk od Karla Bečváře a Pohyb od Huga Demartiniho a Jiřího Nováka, které by měly být opět umístěny na Tilleho náměstí.

Netradičně pojatá socha podnikatele Emila Kolbena by měla stát ve Vysočanech.

Také na Praze 1 přibude kromě okřídleného lva brzy další pomník. Věnovaný by měl být Miladě Horákové. Vítězný návrh bude veřejnosti symbolicky představen 17. listopadu letošního roku. V následujících dnech si všechny zhotovené práce bude možné prohlédnout v Topičově salonu na Národní třídě. Na začátku roku 2015 by měl památník vyrůst na konci Sněmovní ulice na takzvaném Pětikostelním náměstí.

Čeká nás toho tedy v dohledné době hodně. Nezbývá tedy než si přát, aby po sobě nebývale silná pomníková smršť nezanechala stejně nepřehlédnutelnou kulturní spoušť.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.