Prahu čeká další majetkový přesun. Jde o teplo na levém břehu Vltavy.

Také v případě Pražské teplárenské je ve hře Kellnerův a Křetínského holding EPH – tady na straně prodávajícího.

Jan Žižka 6.12.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Hlavní město Prahu, konkrétně jeho radu složenou z představitelů TOP 09, brzy čeká posuzování další majetkové transakce v jedné z městských energetických firem – v Pražské teplárenské. Také v tomto případě, podobně jako u chystaného prodeje podílu společnosti E.ON v Pražské plynárenské, je jedním z „účastníků hry“ Energetický a průmyslový holding (EPH), který řídí Daniel Křetínský a v němž má největší podíl nejbohatší Čech Petr Kellner.

Zatímco v případě Pražské plynárenské projevuje EPH zájem na získání majetkového podílu, Pražskou teplárenskou dnes většinově ovládá. Podíl Křetínského holdingu dosahuje necelých tří čtvrtin, zhruba čtvrtinu má pod kontrolou hlavní město. O co přesně v chystané transakci jde:

  • Pražská teplárenská hodlá prodat svá aktiva na levém břehu Vltavy. Jde o tamní lokální zdroje, plynové kotelny, na nichž je ovšem zásobování teplem v této části metropole závislé.
  • Koupit se je chystá společnost Dalkia, majoritně vlastněná francouzskými majiteli, která je v teplárenství velmi silná zvláště na severní Moravě. Své kořeny už nicméně zapustila i v Praze.
  • Podle informací ČESKÉ POZICE by měla Dalkia předložit závaznou nabídku do konce roku, celá transakce by se mohla realizovat během prvního pololetí roku příštího. Cena by se měla pohybovat na úrovni necelých dvou miliard korun.

Nutný je nicméně souhlas města jako minoritního akcionáře Pražské teplárenské. Z pražských politických kuloárů přitom zaznívá, že metropole by měla být opatrná. Prodej Dalkii by znamenal, že se město na levém břehu fakticky vzdává jakékoholiv majetkového podílu. (Zatímco prodávaná teplárenská aktiva na levém břehu by v konečném důsledku zcela patřila Dalkii, pravý břeh by zůstával dál majetkem Pražské teplárenské, v níž město aspoň čtvrtinový podíl má.)

Podle některých hlasů by město navíc mělo usilovat o to, aby plyn pro teplárenství na levém břehu – tedy ve čtvrtích jako Dejvice, Veleslavín, Řepy, Stodůlky či Barrandov – dodávala společnost Pražská plynárenská. A to by Dalkia zajistit nemusela. V Pražské plynárenské chce město posílit svou majetkovou kontrolu.

Holdingu EPH jako majoritnímu akcionáři Pražské teplárenské jsou v souvislosti s chystaným prodejem opět vytýkány silné vazby na městskou politiku a zaznívají i hlasy, že tato česká teplárenská jednička by mohla získat přílišný vliv v městských firmách.

Součást obří transakce

Prodej levého břehu Dalkii je součástí širší transakce, která má svůj počátek v době, kdy slovensko-česká finanční skupina J&T v roce 2009 uzavřela smlouvu o nákupu tuzemských aktiv britské společnosti International Power – mimo jiné tehdejšího spoluvlastníka Pražské teplárenské. Holding EPH je fakticky nástupcem finanční skupiny J&T, kde dříve působil také Daniel Křetínský. Holding od skupiny získal energetická aktiva i samotného Křetínského a J&T dodnes zůstává jedním z akcionářů EPH.

Skupina J&T už v rámci původní transakce s Brity postupovala společně s elektrárenskou jedničkou ČEZ i teplárenskou DalkiíSkupina J&T už v rámci původní transakce s Brity postupovala společně s elektrárenskou jedničkou ČEZ i teplárenskou Dalkií. Ovládnutí levého břehu Dalkií je vlastně vyvrcholením celého složitého ujednání mezi těmito firmami. Z pohledu tepla v Praze bylo klíčovou součástí loňské převedení mělnické firmy Energotrans na ČEZ, protože tamní teplárna zásobuje zvláště pražský pravý břeh.

Dva břehy

Levý a pravý břeh Vltavy jsou z hlediska Pražské teplárenské velmi odlišné oblasti. Na pravém břehu funguje soustava centrálních rozvodů tepla (Pražská teplárenská soustava – PTS), v níž je klíčovým zdrojem právě mělnický Energotrans. Zajišťuje zhruba 85 procent dodávek tepelné energie. Díky loni ukončenému projektu výstavby Tepelného napáječe Libeň Holešovice se však podařilo rozšířit PTS na levý břeh Vltavy.

Ve výroční zprávě Pražské teplárenské za minulý rok se celý proces popisuje takto: „Pod Vltavou byl v ražené štole uložen horkovodní napáječ a toto, v podmínkách českého teplárenství jedinečné dílo umožnilo další rozšíření PTS o první odběry v lokalitě Holešovic.“

Z hlediska chystané transakce mezi Pražskou teplárenskou a Dalkií to znamená, že Holešovice nejsou na prodej – na rozdíl od mnoha jednotlivých blokových plynových kotelen právě na levém břehu.

Fungování levého a pravého břehu (pokud to zjednodušíme a nepočítáme třeba zmíněné Holešovice) má i odlišnou ekonomickou logiku. Zatímco pravá „mělnická“ část má vyšší stálé náklady kvůli dálkovým rozvodům a nižší variabilní náklady (v Mělníku se pálí uhlí), na levém „plynovém“ břehu je tomu přesně naopak. S nadsázkou lze říct, že uvnitř Pražské teplárenské vlastně fungují dvě různé firmy, které také rozdílně počítají účty za dodávané teplo.

Prodávaná aktiva tvoří asi patnáct procent dodávek zajišťovaných Pražskou teplárenskouAktiva, jež má koupit Dalkia na levém břehu, tvoří asi patnáct procent celkových dodávek tepla zajišťovaných Pražskou teplárenskou.

V roce 2012 městská firma dodala asi dvanáct petajoulů tepla (neboli 12 milionů gigajoulů), na prodávanou část připadá zhruba patnáct procent – tedy méně než dva gigajouly. (Celkově však na zemní plyn v pražském teplárenství připadá větší podíl – zhruba 25 procent.) K tomu je nutné dodat, že výši dodávek tepla a celou ekonomiku teplárenské firmy silně ovlivňuje počasí. Dodávky tepla také postupně mírně klesají vzhledem k zateplování budov.

Jak již bylo uvedeno, Dalkia nebude v Praze úplným nováčkem. Ve své dřívější zprávě uvedla, že provozuje tepelná zařízení Magistrátu hlavního města, Prahy 1, Prahy 6, Prahy 8, Prahy 13, Prahy 16–Radotína a Prahy–Zbraslavi.