Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Prahu by mohla ozdobit moderní budova pro koncerty vážné hudby

  10:00
„Rudolfinum a částečně i Obecní dům jsou sice krásné sály, ale když se podíváte po metropolích ve světě, nová koncertní síň, Praze chybí,“ říká v rozhovoru ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.

Ilja Šmíd jako šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni v roce 2013. foto: Martin Polívka, MAFRA

Ministr kultury v demisi Ilja Šmíd v rozhovoru mimo jiné říká: „Musíme oddělit příspěvkové organizace ministerstva, kam patří Národní divadlo, Česká filharmonie, paměťové instituce a další. U nich můžeme přímo z rozpočtu ministerstva v průběhu čtyř let navyšovat prostředky tak, aby se to promítlo do vyšších mezd. V programovém prohlášení sice přesná částka není, ale vnitřně jsme se zavázali, že do konce roku 2021 vzroste na 150 procent současného stavu.“

LIDOVÉ NOVINY: Vláda si do programového prohlášení vepsala úmysl stavět nové koncertní sály, divadla, kulturní centra. Už tato obecná představa nabírá konkrétní kontury?

ŠMÍD: Investice do kulturní infrastruktury mají prorůstový charakter. Je to stejné jako v případě investic do infrastruktury dopravní. Myslíme si, že to, co vynaložíme na rekonstrukci památek, opravy kulturních institucí nebo na výstavbu nových objektů, se nám musí vrátit v podobě zvýšené návštěvnosti, zájmu turistů, většího komfortu obyvatel.

Investice do kulturní infrastruktury mají prorůstový charakter. Je to stejné jako v případě investic do infrastruktury dopravní.

Nyní řadu rekonstrukcí dokončujeme: Státní operu, Národní muzeum, máme v úmyslu připravit rekonstrukci Veletržního paláce nebo Invalidovny. Před nedávnem jsem byl u podpisu zadávací smlouvy na výstavbu Janáčkova kulturního centra v Brně. Jednal jsem o stavbě knihovny v Olomouci. Je velký zájem o stavby nových objektů v Ostravě: koncertní sál, knihovna, galerie. S paní primátorkou Prahy zase budeme hovořit o tom, jestli by si Praha nezasloužila také novou knihovnu, nový koncertní sál.

LIDOVÉ NOVINY: Řada vámi zmíněných projektů už ale běžela nebo byla v plánu v minulém volebním období. Čekal bych spíše, že máte vytipována města a místa, kde byste chtěli stavět zcela nové kulturní stánky.

ŠMÍD: Máme dlouhodobý plán rekonstrukce a dovybavení různých objektů, které jsou přímo v gesci ministerstva kultury. Konkrétní projekty jsou velmi rozličné, v následujících letech se budeme muset zabývat třeba Terezínem, celou městskou památkovou rezervací. Budeme stavět Památník Bubny, je toho skutečně hodně.

A určitě jsme si při tvorbě programového prohlášení říkali, že záměr není pouze na dva tři roky, ale je to dlouhodobá perspektiva. Máme připraven aproximační plán, který zajišťuje finanční prostředky ve střednědobém výhledu v podstatě do konce roku 2021, a máme i dlouhodobý výhled až do konce roku 2027.

LIDOVÉ NOVINY: Z čeho by stavba kulturních stánků měla být financována?

Máme připraven aproximační plán, který zajišťuje finanční prostředky ve střednědobém výhledu v podstatě do konce roku 2021, a máme i dlouhodobý výhled až do konce roku 2027

ŠMÍD: Pokud jsou to akce, které spadají do gesce našeho ministerstva, využíváme prostředky ze státního rozpočtu. Snažíme se také zapojit evropské peníze, Norské fondy. U regionálních investic je to tedy vždycky v kombinaci s provozovatelem, veřejnou správou, obcí, která je tím hlavním nositelem, a my tam další částku doplňujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste stavbu nové koncertní haly v hlavním městě. O „Rudolfinu 21. století“ se tak dlouho jen mluví, že už v jeho vznik snad nikdo ani nevěří. Vy věříte?

ŠMÍD: Je to velký sen. Představa je, že by to mělo být někde v okolí Vltavské. U řeky. Ale konkrétní místo ještě asi vybráno není, stejně jako nejsou vyčleněny prostředky. Rozhodně bych o tom chtěl s paní primátorkou mluvit. Je otázka, jestli to bude stavět Praha, nebo někdo jiný. Jsou i určití soukromí investoři, kteří se ozývají, že by něco podobného chtěli vybudovat.

Fakt je, že se o tom stále mluví, hlavně po revoluci. U některých jednání už jsem dříve byl, ale nakonec vždycky na něčem zkrachovala. Zatím je to tedy ve stadiu úvah, ale byl bych rád, kdyby pouhé myšlenky letos přešly do konkrétních činů. Řekl bych, že je to zejména záležitost Prahy, ovšem ministerstvo kultury by se na tom rádo podílelo.

LIDOVÉ NOVINY: Je nová, moderní koncertní síň něco, co by Praze slušelo?

Pokud jsou to akce, které spadají do gesce našeho ministerstva, využíváme prostředky ze státního rozpočtu. Snažíme se také zapojit evropské peníze, Norské fondy.

ŠMÍD: Určitě. Myslím, že to je třeba. Pravdou je, že Rudolfinum a částečně i Obecní dům jsou sice krásné sály, ale když se podíváte všude po metropolích ve světě, nová koncertní síň – především s novou zvukovou kvalitou, s možností vystoupení velkých těles, která Praha v podstatě nyní nemá –, ta Praze opravdu chybí.

LIDOVÉ NOVINY: Máte mezi koncertními halami nějaký vzor ve světě, kterému byste se při stavbě chtěl přiblížit?

ŠMÍD: Jsem nadšen třeba filharmonií v Hamburku, která je nádherná. V Katovicích je překrásná koncertní síň. Viděl jsem úžasný dům v Budapešti. Takovým velkým snem a vzorem je, aby to bylo jako v Suntory Hall v Tokiu. To je úžasná budova. Ale myslím si, že to nejmodernější, co v poslední době vzniklo, je opravdu Labská filharmonie v Hamburku. To je úplně nový symbol města, který ho zcela proměnil.

Jdete po městě a všude máte suvenýry s Labskou filharmonií. Ta silueta je velmi výrazná a kolem stavby vyrůstá nové městečko. Výstavba v okolí je vskutku mohutná a všechno zapříčinila právě Labská filharmonie. Uvnitř je navíc úžasná akustika. Dělal ji mistr Jasuhisa Tojota, který pracuje na koncertním sále v Brně a dělal i na zmíněné síni v Katovicích.

LIDOVÉ NOVINY: Budova Labské filharmonie má ale také pověst takové německé Blanky. Její stavba se astronomicky prodražila, otevřena byla o sedm let později, než bylo v plánu. Nebál byste se něco takového stavět u nás, v Praze?

V Katovicích je překrásná koncertní síň. Viděl jsem úžasný dům v Budapešti. Takovým velkým snem a vzorem je, aby to bylo jako v Suntory Hall v Tokiu. To je úžasná budova. Ale myslím si, že to nejmodernější, co v poslední době vzniklo, je opravdu Labská filharmonie v Hamburku. To je úplně nový symbol města, který ho zcela proměnil.

ŠMÍD: To je pravda, prodražila se opravdu několikanásobně. Ale vzpomínám si, co řekl pan starosta Hamburku, když se konečně otvírala. Mluvil zhruba v tomto duchu: Ano, bylo to šíleně drahé, udělejme však tlustou čáru. Víme totiž, že během několika let se ta investice městu vrátí. A oni mají pravdu. Zaprvé se podívejte, jak vysoké má Labská filharmonie vstupné. Přesto mají každý večer vyprodáno! A jednak je to skutečně turistická atrakce. Jde o kus mimořádné architektury a řada lidí jede do Hamburku jenom proto, aby ji viděla.

LIDOVÉ NOVINY: S turismem souvisel i nápad, s nímž přišel premiér Andrej Babiš, když vás uváděl do funkce. Vláda by měla opustit historická ministerstva v centru Prahy, přestěhovat se do nového komplexu budov a původní sídla zpřístupnit jako atrakce veřejnosti. Byl byste pro, aby se vaše ministerstvo z krásné budovy Nosticova paláce přesunulo do nějaké prosklené novostavby?

ŠMÍD: Uvedený plán je zatím v rovině idejí. Myslím, že je v souladu s moderním trendem, který je po celé Evropě, potažmo celém světě. Existují vládní čtvrti, kde jsou všechny klíčové úřady soustředěny na jednom místě. Asi by to bylo velmi praktické pro jednání vlády a jejích členů, protože teď jsme rozptýleni po celé Praze. Takže je to jedna z možností.

Pokud takové rozhodnutí přijmeme, žádné námitky proti němu nemám. Nosticův palác je krásný a může veřejnosti sloužit jako galerie, výstavní prostor. Dovedu si představit, že by to mohla být další turistická atrakce a památka v hlavním městě.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik je reálné, že by se vládní čtvrť začala budovat už v tomto volebním období?

Existují vládní čtvrti, kde jsou všechny klíčové úřady soustředěny na jednom místě. Asi by to bylo velmi praktické pro jednání vlády a jejích členů, protože teď jsme rozptýleni po celé Praze. Takže je to jedna z možností.

ŠMÍD: Premiér mi nedávno říkal: Nebojte se, vás už se to týkat nebude.

LIDOVÉ NOVINY: Zatímco o stavbě koncertního sálu uvažujete, zaznamenal jsem, že nejste zcela přesvědčen o nutnosti postavit novou budovu Národní knihovny, po níž volá značná část knihovnické obce. Proč?

ŠMÍD: Někde jsem se zmínil, že se musíme opravdu pobavit, jestli ji potřebujeme, nebo ne. Určitá část knihovnické veřejnosti novou knihovnu chce. Z mnoha různých důvodů. Menší část si myslí, že to je zbytečné. Nezapomínejme, že se do současného sídla Národní knihovny v Klementinu investují skoro dvě miliardy, možná i víc. To je obrovská částka. Za peníze, které tam plynou, byste mohl postavit novou budovu.

Provoz knihovny se ale postupem času proměňuje. Stále více materiálů existuje v digitální podobě, počet návštěvníků se snižuje. Badatelská práce, která je základem Národní knihovny, se tak přesunula z čítáren do domácího prostředí. Není tedy nutné, aby v ní byly velké depozity knih. A z toho vyplývá úvaha, že by bylo lepší udělat perfektní pracoviště v Klementinu. Navíc je to uprostřed Prahy, v budově s úžasným geniem loci. Samotná stavba, která dýchá minulostí, je možná pro badatele v historii, v humanitních vědách něčím, co také hraje roli.

Nezapomínejme, že se do současného sídla Národní knihovny v Klementinu investují skoro dvě miliardy, možná i víc. To je obrovská částka. Za peníze, které tam plynou, byste mohl postavit novou budovu.

S veřejností chci rozhodně diskutovat. Takže to neformulujte tak, že jsem proti. Chci prostě slyšet názory ze všech možných stran. Paní primátorka mi také říkala, že by chtěli znovu obnovit myšlenku Kaplického knihovny. Mně se ta stavba líbila, byl jsem fanouškem toho, aby se postavila. Byť zase vnímám výhrady, že pan Kaplický umístil sklady knih do podzemí a podobně. Je prostě velké téma k diskusi, jestli chceme, nebo nechceme novou knihovnu a zda to je, nebo není účelné.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy by měla začít dlouho plánovaná rekonstrukce Veletržního paláce, sídla Národní galerie?

ŠMÍD: O té se hovoří už rok dva. Zatím asi nemohu říci, kdy by měla začít. Vím, že tady je dlouho třeba prostoru plně vybaveného funkcemi moderní galerie. Praha takovouto kunsthalle prostě nemá.S panem ředitelem Fajtem jsem se potkával už dříve, oba jsme byli v úplně jiných funkcích, a už tehdy mluvil o potřebě stavby nové Národní galerie. Mimochodem jsme o tom hovořili v souvislosti s budapešťským modelem, kde je multifunkční dům: v půlce je galerie, v druhé úžasný koncertní sál.

Ale myslím, že pro Prahu to není cesta. Pan ředitel se nakonec rozhodl pro projekt revitalizace a rekonstrukce Veletržního paláce, což je hezký objekt. Prostředky, které jsou v současnosti předběžně naplánovány, jsou skutečně obrovské. Ale pokud s tím začneme, bude otázka sedmi až osmi let, než se obnovená galerie otevře. Každopádně to není věc, která by spočívala jenom na rozhodnutí ministerstva kultury. Před časem jsem o tom mluvil s předsedou vlády. Také on se na projekt ptal. Ale všechno je teprve v začátcích.

LIDOVÉ NOVINY: Odborníci už dlouho volají po zákoně o veřejnoprávní instituci v kultuře. Jak daleko je jeho příprava?

Vím, že tady je dlouho třeba prostoru plně vybaveného funkcemi moderní galerie. Praha takovouto kunsthalle prostě nemá.

ŠMÍD: Vy víte, že to byl původně senátorský návrh. Nakonec nebyl ani předložen do sněmovny, protože k němu měly velké výhrady jak ministerstvo kultury, tak financí. Čili to bylo na konci roku 2017 ukončeno. Považuji za jednu ze svých priorit, abych v tomto roce ten zákon „rozdiskutoval“ a buď ho přijal, nebo nepřijal.

LIDOVÉ NOVINY: V jaké podobě?

ŠMÍD: Budeme o ní diskutovat. Máme přichystaný harmonogram přípravy – do konce října bychom to chtěli předložit sněmovně. Předtím musíme mít jasno, co od zákona očekáváme. Protože každý čeká něco jiného. Některé instituce třeba zajímá pouze to, jestli se bude jejich ředitel odvolávat snadno, nebo hůře.

Podstatné důvody jsou však úplně jinde. Jsou ve financování, v tom, jak bude hospodaření těchto institucí probíhat. To znamená, že je tam celá řada otázek. V tuto chvíli se nepřikláním k žádnému řešení, prostě to chci opravdu po té odborné, a nikoli politické stránce velmi důkladně probrat. A teprve potom připravovat paragrafované znění zákona a nechat běžet legislativní proces, připomínkové řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Platit tedy začne v příštím roce?

Považuji za jednu ze svých priorit, abych v tomto roce zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře „rozdiskutoval“ a buď ho přijal, nebo nepřijal

ŠMÍD: Byli bychom rádi, kdyby účinnost nastala někdy v průběhu příštího roku. Ale chtěl bych říct, že od začátku jsme se všichni shodli, že to bude obligatorní. Ti zřizovatelé, kteří budou chtít využít tento zákon a formu zřizování organizace v kultuře, mohou to použít. Kdo nebude chtít, zůstane ve stavu příspěvkové organizace nebo může použít jinou formu.

Nebude to zákonně dané, že se musíte transformovat, a příspěvkové organizace v kultuře zrušíme. Pravděpodobně nejvýhodnější to bude pro oblast živého umění. U paměťových institucí to možná není tak aktuální. I když například u Národní galerie asi ano. Ale vím, že některé instituce o to zájem nemají, mluvil jsem s jejich řediteli.

LIDOVÉ NOVINY: Z minulého volebního období zbývá stále nepřijatá novela zákona o památkové péči. Jak by měla vypadat, aby situaci skutečně vylepšila?

ŠMÍD: O tom, jak bude vypadat, se zatím jedná pouze tady na ministerstvu. V minulém období byl předložen návrh, ale těsně neprošel. Chtěl bych ho oprášit. Připomínky, které k němu byly, chceme vypořádat. A poté bych ho předložil znovu. Nerad bych teď říkal, co se změní a co ne.

Názory, jak by měla památková péče vypadat, se neuvěřitelně liší. Během doby ve funkci jsem potkal množství lidí a možná v žádném jiném oboru jsem se nesetkal s takovou škálou pohnutek a směrů.

Názory, jak by měla památková péče vypadat, se neuvěřitelně liší. Během doby ve funkci jsem potkal množství lidí a možná v žádném jiném oboru jsem se nesetkal s takovou škálou pohnutek a směrů. Nechám se rád poučit, protože v této oblasti jsem dříve nepracoval. Ale vím, že ten problém je velmi těžký.

LIDOVÉ NOVINY: Vláda slibuje zvyšování platů v kultuře. Jakým tempem by měly růst?

ŠMÍD: Jsou dvě skupiny uměleckých pracovníků. Musíme oddělit příspěvkové organizace ministerstva, kam patří Národní divadlo, Česká filharmonie, paměťové instituce a další. U nich můžeme přímo z rozpočtu ministerstva v průběhu čtyř let navyšovat prostředky tak, aby se to promítlo do vyšších mezd. V programovém prohlášení sice přesná částka není, ale vnitřně jsme se zavázali, že do konce roku 2021 vzroste na 150 procent současného stavu.

Řada obcí, které zřizují umělecká zařízení, má problém s tím, aby se na jejich financování podílel kraj. Někde se mezi sebou domluví, někde to jde hůře. Chtěli bychom regionům pomoci, ale je to mnohem složitější, protože v tom nemůžeme zůstat sami. Proto se to budeme snažit řešit ve spolupráci s nimi.

Druhý problém je navyšování prostředků v regionálních institucích. Řada obcí, které zřizují umělecká zařízení, má problém s tím, aby se na jejich financování podílel kraj. Někde se mezi sebou domluví, někde to jde hůře. Chtěli bychom regionům pomoci, ale je to mnohem složitější, protože v tom nemůžeme zůstat sami. Proto se to budeme snažit řešit ve spolupráci s nimi. Jako vláda už za sebou máme první jednání se zástupci Asociace krajů. Problematika platů je také zároveň trochu tím, čeho se týká zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Měl by totiž řešit vícezdrojové financování.

Ilja Šmíd (1952)

  • Od 13. prosince loňského roku stojí v čele ministerstva kultury, stejně jako celý kabinet je v současnosti v demisi.
  • Vystudoval český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni (1971–1975) a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1977–1983), v roce 1986 složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. (hudební věda a historie).
  • Působil jako sbormistr a vedoucí lidové skupiny Vojenského uměleckého souboru v Táboře (1976–1982), vedoucí uměleckého oddělení Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze (1982–1990).
  • Známý je ale také z vydavatelské branže.
  • V roce 1994 spoluzakládal s Jiřím Bělohlávkem Pražskou komorní filharmonii, jíž byl v letech 1996 až 2006 ředitelem. Poté byl ředitelem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK (2006–2012), uměleckým ředitelem opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (2013–2014), dramaturgem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek v Českém rozhlasu (2013–2014).
  • Příležitostně komponuje a upravuje lidové písně. Napsal komorní operu a dva celovečerní muzikály z českých lidových písní.