První fotbalové kluby vznikaly v českých zemích koncem 19. století jako odnože cyklistických či veslařských spolků. Ne nadarmo nesl ten, kterému se přiznává historické prvenství, název Regatta. Právě z něj pocházela většina hráčů, kteří v roce 1896 založili DFC Prag, významný a dnes pozapomenutý tým pražských Němců, který se při prvním německém mistrovství probojoval až do finále.
Kvalitních celků se nedostávalo, v kontinentální Evropě chybělo zázemí známé z kolébky fotbalu Anglie |
Jak se vzal pražský celek v německé soutěži? Nebyly tehdy české země součástí Rakouska-Uherska? Ano, byly, ale v pionýrských časech fotbalu ještě neplatilo pozdější pravidlo FIFA, že každý klub musí hrát domácí ligu ve svém státě. Kvalitních celků se nedostávalo, v kontinentální Evropě chybělo zázemí známé z kolébky fotbalu Anglie. Proto se mohl pražský klub DFC v roce 1903 utkat s berlínskou Britannií 1892 a ve finále slavně podlehnout 2:7 VfB Lipsko.
Dějinný vtip
„DFC z Prahy byl zakládajícím členem německého fotbalového svazu, vlastně toho dnešního. To je takový dějinný vtip,“ říká historik Thomas Oellermann. Do slavného finále se prý DFC dostal trochu náhodou, protože týmů bylo jako máku a jeho semifinálový soupeř vůbec nenastoupil.
„Prezident, trenér i hráč“ současného, znovuoživeného DFC Thomas Oellermann.
„Byl to klub většinou německy mluvících pražských Židů,“ vypráví o DFC Oellermann. „Nebyli levicoví ani sionisté, před první světovou válkou smýšleli spíše nacionálně německy,“ vysvětluje důvod, proč hráči pražského klubu tíhli spíše k německému sportu.
Oellermann, který o sobě žertem říká, že je „prezident, trenér i hráč“ současného, znovuoživeného DFC, patří k hlavním organizátorům vzpomínkového zápasu, který proběhne v neděli na hřišti pražské Aritmy.
Zaniklý klub
Německým soupeřem DFC při něm bude družstvo Iniciativy 1903, spolku, který si klade za cíl upomínat na slavné tradice německého, a zejména lipského fotbalu. Nejlidnatější saské město se má za čím ohlížet – tým VfB Lipsko byl historicky prvním německým mistrem, pozdější Lokomotiva patřila k nejlepším celkům komunistické NDR a pravidelně hrála v evropské lize UEFA či Poháru vítězů pohárů. Dnes celek figuruje v páté nejvyšší německé soutěži.
Zástupci Iniciativy 1903 chtějí postupně sehrát utkání se všemi účastníky prvního německého mistrovství. Nikoli s dnes slavnými celky, ale nástupci tehdejších fotbalových velikánů. |
Zástupci Iniciativy 1903 chtějí postupně sehrát utkání se všemi účastníky prvního německého mistrovství. Nikoli s dnes slavnými celky, ale nástupci tehdejších fotbalových velikánů. Po FV 1891 z Karlsruhe a Britannii Berlín tak přichází na řadu DFC. „Letos je na řadě Praha. Složitější je to o to, že jinde tým, který chtějí navštívit, stále existuje. V případě Prahy to tak ale není od roku 1939,“ připomíná Thomas Oellermann.
DFC totiž jako převážně židovský tým zanikl již krátce po okupaci českých zemí hitlerovskými vojsky: „Klub pak už nemohl existovat. Neví se, jestli se sám rozpustil, nebo jestli byl zakázán. Dnes se spíš říká, že se rozpustil pod nátlakem nacistů,“ vysvětluje historik. Někteří nežidovští hráči DFC pak sice mohli dále hrát v jiných dresech. V nově přeorganizovaném nacistickém sportu, který zničil tradice všech klubů, se prý už ale podařilo uchytit jen málokomu. Jiní bývalí fotbalisté FDC byli naopak deportováni do koncentračních táborů.
Nejznámější je příběh československého reprezentanta Paula Mahrera, který byl vězněn v Terezíně, kde hrál i v místní lize. Až v roce 1943 se jeho americké manželce s pomocí Mezinárodního červeného kříže podařilo dosáhnout toho, aby mu bylo povoleno vycestovat do USA.
Symbolika
Dlouhá desetiletí přerušená tradice DFC, který v meziválečném období patřil mezi vážné rivaly Sparty a Slavie, staví organizátory vzpomínkového utkání před velké výzvy. Na bývalém domácím klubovém hřišti na Letné vyrostlo Zemědělské muzeum. Hráčský kádr si musí německý historik Oellermann, který dlouhodobě žije v Praze, poskládat sám.
Dlouhá desetiletí přerušená tradice DFC, který v meziválečném období patřil mezi vážné rivaly Sparty a Slavie, staví organizátory vzpomínkového utkání před velké výzvy |
„Nechci se omezit na jednu národnost – mají tam hrát Němci, Češi, bude tam i jeden Rakušan a Holanďan. Oslovil jsem různé lidi, které zkouším dát dohromady,“ říká organizátor. Těžko říci, kdo za jeho „mezinárodní mix“ nakonec nastoupí. Iniciativa 1903 má sehraný tým, Pražané se proto prý trochu bojí konečného výsledku. Hrát se bude na velkém hřišti, regulérní devadesátiminutový zápas. Ale i tuto výzvu bere bývalý rekreační hráč Oellermann sportovně: „Může to být trochu katastrofa, ale jde o symbol,“ usmívá se.
Přínos zápasu vidí právě ve vyzdvihnutí historie německého fotbalu v českých zemích, který byl pevnou součástí tehdejšího společenského života. V upomínce, že řada Němců byla za první republiky jejími spokojenými, loajálními občany. „Pro mě je vždy velmi silné to, že Němci z českých zemí působili v reprezentaci Československa na různých světových turnajích,“ říká Oellermann. A zdůrazňuje: „Když mluvíme o historii česko-německých vztahů, má to něco do sebe. Samotný sport, zvlášť fotbal, fakt, že Němci hráli za Československo, je pro mě velmi silný znak dobrého soužití.“
Dnes, kdy se podle něj spíše mluví o historických sporech mezi oběma národy a někteří lidé chtějí vidět jejich kořeny až v hlubokém středověku, je podle něj právě tento drobný střípek důkazem, že zas až tak konfliktní česko-německé vztahy vždy nebyly.
Historicky věrný je na současných dresech jen odznak klubu.
Obnovený pražský DFC se chystá na trávník vyběhnout v nových modrobílých dresech, které u příležitosti vzpomínkové události vznikly. Z cenových důvodů nejde o repliky těch původních. Historicky věrný je na nich jen odznak klubu.
Thomas Oellermann by si ale přál, aby je fotbalisté neoblékli poprvé a naposledy. Rád by tradici týmu oživil trvale. DFC, klub s velkou historií, kterou pohřbily zvraty 20. století, by podle něj pro začátek mohl hrát třeba v oblíbené Hanspaulské lize.
