Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Praha 13 chystá Velkého bratra. Za 130 milionů korun!

  16:34

Aktualizováno: Zastupitelé ve středu odsouhlasili obří investici do vlastního kamerového systému. Stane se z ní „Opencard  Prahy 13“?

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Aktualizováno. Zastupitelé Prahy 13 ve středu navzdory kritice opozice odhlasovali investiční záměr na rozšíření kamerového systému. Po jeho realizaci bude mít městská část v ulicích úctyhodných 507 kamer. Zastupitelé pouze snížili rozpočet ze 130 na 100 milionů korun. O studii, na jejímž základě bude investice realizována, jsme informovali v následujícím článku, který jsme vydali v úterý odpoledne.

Na zastupitelstvu Prahy 13 se možná již ve středu 7. prosince rozhodne o osudu „Velkého bratra“ v této městské části. Na pořadu jednání je totiž schvalování aktuální studie „Bezpečná Praha 13“, v níž se počítá s investicí do rozšíření kamerového systému ve výši 130 milionů korun. Zastupitelům radnice, na níž je starostou David Vodrážka (ODS) a vládne tam koalice ODS a ČSSD, poslal v úterý opoziční Klub Strany zelených a občanů Prahy 13 tiskovou zprávu, ve které uvádí důvody, proč by schválení záměru studie neměli podpořit.

„Jedná se o předraženou zakázku, která není jasně zdůvodněna a která se může stát budoucí Opencard  Prahy 13,“ říká ve výzvě zastupitelka Zuzana Drhová (Strana zelených). Jenom roční náklady na provoz činí více než 15 milionů korun, a dosud prý není jasné, kdo je bude platit. „Ústní příslib pana primátora Bohuslava Svobody, že to bude město Praha, nemusí už příští rok platit,“ dodává Drhová.

Jak moc bude bezpečná Praha 13?

Letos v září byla dokončena první fáze projektu „Bezpečná Praha 13“. Spočívala v osazení 31 objektů mateřských a základních škol celkem 352 stacionárními kamerami s nahrávacím zařízením. Jejich pořízení a instalaci schválilo zastupitelstvo v roce 2009 na základě předchozí studie, již zpracovala společnost Elso Industrial. Zakázku vyhrála v dubnu 2011 firma Interconnect za cenu 38,2 milionu korun (poptávaná výše zakázky byla 38,8 milionu). Do výběrového řízení se přihlásilo šest firem.

Aktuální studie od ABvia navrhuje instalaci celkem 155 nových kamer. Z toho 96 stacionárních do šesti lokalit: po šestnácti kamerách by měly získat objekty Hasičské zbrojnice Červeňanského, kulturní dům Mlejn, MŠ Bronzová, Středisko sociálních služeb Lukáš, Poliklinika Lípa a připravovaná parkovací rampa v ulici Klausova. Dále se počítá s 59 otočnými kamerami s možností přibližování.

Součástí navrhované fáze „Bezpečné Prahy 13“ a 130milionové investice má být rovněž vybudování centrálního dohledového centra, které by mělo být kompatibilní s městským kamerovým systémem pražského magistrátu. Kompletní studii, jejíž součástí jsou i mapy se zanesením přepokládaných umístění otočných kamer, přikládáme v příloze ve formátu PDF.

Jedna kamera za milion

Na kolik vychází jedna kamera „Velkého bratra“ Prahy 13? V první fázi projektu, kdy již bylo instalováno 352 stacionárních kamer, je to 108,4 tisíce korun za kus. Dle aktuální studie by cena za jednu z 96 stacionárních kamer činila průměrně 64,6 tisíce, u otočných kamer už vychází cena za stanoviště s jednou kamerou na 1,3 milionu.

Poznámka: Městský kamerový systém momentálně čítá na celém území hlavního města 639 kamer. Praha 13 by jich v případě rozšíření dle aktuální studie měla ve svém kamerovém systému 507.

Chybí vstupní analýza

Téměř stostránková studie od ABvia (bez příloh) sice místy zachází do překvapivých technických detailů, například jaký typ serverů by měl být páteří celého kamerového systému, chybí však odpovědi na zcela zásadní otázky.

Opozice například kritizuje absenci vstupní analýzy. „Předložená studie, ani žádný jiný materiál MČ (např. koncepce rozvoje) neuvádí žádná data o kriminalitě na Praze 13 – o jaký typ kriminality se jedná, kde jsou riziková místa apod. Chybí základní rozvaha, co se od kamerového systému očekává. Bez základní analýzy aktuálního stavu a vývojových trendů posledních let nelze rozhodnout, zda a kam kamery rozmístit. Nelze rozhodnout, zda není efektivnější volit jiné prostředky – terénní programy a prevenci obecně, včetně vylepšení veřejného osvětlení či větší přítomnosti městské policie v ulicích. Nelze ani následně měřit účinnost zavedení kamerového systému,“ píší v tiskové zprávě.

Na samém začátku by měla být takzvaná analýza rizik – tedy detailní zhodnocení kriminality, co se ve čtvrti děje, kde a v jaké mířeOdpověď na zásadní otázku „Proč?“ postrádá ve studii i Michal Fábera ze společnosti Orange Group, která se zabývá mimo jiné poradenstvím v problematice zavádění kamerových systémů. „Na samém začátku by měla být takzvaná analýza rizik – tedy detailní zhodnocení kriminality, co se ve čtvrti děje, kde a v jaké míře. Následně chybí detailní funkční rozbor ke každé instalované kameře – proč zrovna na zvoleném místě, co od ní očekávám,“ říká Fábera.

Zajímavé například je, že u šesti nových lokalit, v nichž by mělo být instalováno celkem 96 stacionárních kamer, počítá studie na každou se stejným počtem, tedy 16 kamerami. Proč zrovna 16? Jsou snad všechny objekty z pohledu instalace totožné? Detailní vysvětlení ve studii chybí.

Podobně je tomu u kamer otočných. U drtivé většiny 21 kamer, o něž aktuální studie rozšiřuje jejich počet oproti materiálu předchozímu (ten počítal s 38 otočnými kamerami), se dočteme, že „tento bod byl zanesen do studie na základě žádostí občanů“. Nikde již ale nespecifikuje, na základě jakých žádostí konkrétně, což studii vytýkají i opoziční zastupitelé ve své zprávě. Pouze ve čtyřech případech se dozvíme, že „tento bod byl zanesen do studie na základě doporučení Městské policie a žádostí občanů“.

Otázka je, zda pouze deklarovaná žádost občanů je dostatečný důvod, proč na konkrétní místo kameru umístit. Členka bezpečnostní komise Prahy 13 Olga Sedláčková (Strana zelených) k tomu navíc podotýká: „Při přípravě nové strategie rozvoje městské části vyplynulo z reakcí občanů, že z hlediska bezpečnosti je pro ně prioritou zrušení heren, více strážníků v ulicích a parkovací dům na auta. Kamery byly až daleko v pozadí.“ Dle Sedláčkové ve studii rovněž chybějí data, jakým způsobem dokáže kamerový systém skutečně snížit kriminalitu.

Nač ten spěch?

Klub Strany zelených a občanů Prahy 13 upozorňuje také na napjatý harmonogram. Výběr dodavatele na realizaci výběrového řízení na projektovou dokumentaci se má uskutečnit již do 31. prosince, realizace celého záměru má být dokončena do 30. listopadu příštího roku.

Kdyby nic jiného, jistě by stálo za to nechat si vypracovat oponentní posudek. Nejen proto, že na trhu je k dostání nepřeberné množství typů kamer, samozřejmě v různých cenových relacích. Vzhledem k tomu, že první fáze instalace kamer byla dokončena teprve letos v září, možná by nebylo od věci před dalším rozšiřováním počkat na analýzu jejich efektivity. Zůstane-li v další fázi projektu příliš mnoho nezodpovězených otázek, může být obava z budoucí „Opencard Prahy 13“ zcela na místě.

Poznámka: ČESKÁ POZICE kontaktovala jednatele společnosti ABvia Václava Bílka, který nás s konkrétními dotazy ohledně studie „Bezpečná Praha 13“ odkázal na Václava Homolku, jenž je za její zpracování zodpovědný. Na naši žádost prostřednictvím SMS Homolka do doby publikování článku nereagoval.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...