Práci u policie i politiku považuji za službu veřejnosti

Bývalý policejní prezident Martin Červíček v dubnu svlékl uniformu a chystá se coby lídr kandidátky ODS bojovat o křeslo královéhradeckého hejtmana. Jde o prvního polistopadového šéfa policie, který se rozhodl vstoupit do vysoké politiky. V rozhovoru uvádí důvody konce své kariéry v bezpečnostním sboru i jak zbrzdit migrační vlnu.

Martin Červíček, bývalý policejní prezident. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Červíček, bývalý policejní prezident. | foto: Foto Martin VeselýMAFRA
Martin Červíček, bývalý policejní prezident.

Martin Červíček, bývalý policejní prezident a do letošního dubna šéfem krajské policie v Hradci Králové, v rozhovoru mimo jiné říká: „Není podle mne možné, aby některé činnosti úplně přešly pod jediný útvar policie. Aby například terorismus měl časem na starosti výlučně Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. To není správné. Horoval bych za to, aby na krajských kriminálkách zůstali lidé, kteří mají v kompetenci extremismus a terorismus.

Před deseti lety byla u policie skupina lidí, kteří ji chtěli organizačně změnit. Mnoho z nich u policie slouží dál. Je tam ale i skupina, která to vnímá jinak. Ne ve všech ohledech se policie ubírá směrem, jakým bych si přál, aby šla. V mém věku a se zkušenostmi a energií, které jsem získal, proto nastal čas zkusit to někde jinde.“

LIDOVÉ NOVINY: Za vás se počítalo s policií o necelých 40 tisíci mužích. Nyní vláda posvětila nárůst policistů o čtyři tisíce. Kolik by jich mělo hlídat Česko, aby se u nás žilo bezpečně?

ČERVÍČEK: Nemyslím si, že se to týká čísel. Jde o to, jak je policie organizovaná, jak se přizpůsobuje aktuálním bezpečnostním hrozbám. Připomenu, že se najednou objevují ohrožení spojená s terorismem, kriminalitou v kybernetickém prostředí či migrací.

Už v době, kdy jsem byl policejní prezidentem, mi bylo jasné, že musíme mít 43 tisíc lidí, kteří budou zajišťovat policejní práci. A to byla doba, s ohledem na bezpečnostní situaci, klidnější.

Tyto věci nemůžete řešit ze dne na den. Jako bezpečnostní sbor na to musíte být připraven. Už v době, kdy jsem byl policejní prezidentem, mi bylo jasné, že musíme mít 43 tisíc lidí, kteří budou zajišťovat policejní práci. A to byla doba, s ohledem na bezpečnostní situaci, klidnější.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tento nárůst počtu příslušníků změní policii?

ČERVÍČEK: Za uplynulé čtyři roky je u policie zhruba šest tisíc nových lidí. To je ohromná změna. Rozvoj si sice můžete naplánovat, ale musíte nejprve mít kde nováčky brát, a jak jim předat zkušenosti. Proto je nutné zaměřit se na základní útvary – okresy. Tam leží jádro policejní práce.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte koncepci rozvoje policie do roku 2020, kterou nedávno předložil ministr vnitra Milan Chovanec?

ČERVÍČEK: Mám o tom přehled, protože z větší části vychází z Bílé knihy, která se připravovala už za mne. Celkem logicky uvádí, jak by měl rozvoj vypadat. Velký důraz se ale klade na speciální policejní útvary. Nešel bych touto cestou.

Není podle mne možné, aby některé činnosti úplně přešly pod jediný útvar policie. Aby například terorismus měl časem na starosti výlučně Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). To není správné. Horoval bych za to, aby na krajských kriminálkách zůstali lidé, kteří mají v kompetenci extremismus a terorismus.

Policie je silná především v tom, že kromě specialistů v centru máte odborníky v regionech, kteří jsou u zdrojů a informací. Jsou schopní se pohybovat v prostředí lépe, než když přijede policista s větším obzorem a penzem znalostí z Prahy.

Policie je silná především v tom, že kromě specialistů v centru máte odborníky v regionech, kteří jsou u zdrojů a informací. Jsou schopní se pohybovat v prostředí lépe, než když přijede policista s větším obzorem a penzem znalostí z Prahy.

LIDOVÉ NOVINY: To je jediná výhrada?

ČERVÍČEK: Nabádal bych, aby policie nešla cestou centralizace, ale zachovala si základ, který spočívá v regionech. Hovoří se například o posilování Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) v boji s hospodářskou kriminalitou. Asi tuším, jak to mají kolegové z ÚOKFK, ale mnoho věcí se dnes dělá na kriminálkách krajů. Tam jsou také policisté, kteří dokážou odpovídajícím způsobem tento druh kriminality vyšetřit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte vznik Národního kriminálního úřadu podle Německa?

ČERVÍČEK: Jak ÚOOZ, tak ÚOKFK dělají svou práci nejlépe, jak dovedou. Diskuse o jejich sloučení nás do budoucna čeká. Nenavazuje to jen na podmínky v České republice. Podívejte se na problémy v komunikaci různých bezpečnostních aparátů v Evropě. Když to máte roztříštěné, pak se výměna informací a sdílení informací zkomplikuje. Abyste diskusi o sjednocení vedl vážně, potřebujete podporu co nejvíce parlamentních stran. Jako policejní prezident musíte vědět, že vás nikdo nikam netlačí a že se to netýká personálních otázek.

LIDOVÉ NOVINY: Vy spojení celorepublikových útvarů preferujete?

ČERVÍČEK: Určitě bych se k této diskusi vrátil.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se díváte na rozhodnutí vrchního státního zástupce v Praze, který odebral kauzu Sisák kvůli chybám ÚOKFK a přidělil ji kriminálce Královéhradeckého kraje?

Nabádal bych, aby policie nešla cestou centralizace, ale zachovala si základ, který spočívá v regionech

ČERVÍČEK: Určitě to nevrhá dobré světlo na spolupráci vrchních státních zástupců s tímto útvarem. Víc ze mne nedostanete, protože neznám podrobnosti tohoto případu. Obecně ale mohou říci, že pokud se během několika uplynulých let vyměnili tři ředitelé ÚOKFK, není to v pořádku.

Nechci chodit do podrobností, proč který ředitel odcházel, ani všechny podrobnosti neznám. Naznačuji ale, že nejen politici mají občas ambice do složení policejnímu prezidentovi mluvit, což nepřispívá ke stabilitě tohoto specializovaného útvaru.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte nestandardní postup policistů kvůli tibetské vlajce na FAMU?

ČERVÍČEK: Nelíbí se mi to. Nedokážu si představit, že se dva kriminalisté vypraví na FAMU jen z vlastní vůle. Někdo je tam asi poslal, ale věřím, že ten někdo to neudělal na politický nátlak, ale pouze z nadbytečné služební horlivosti.

LIDOVÉ NOVINY: Je omluva policejního prezidenta adekvátní reakcí?

Nejen politici mají občas ambice do složení policejnímu prezidentovi mluvit, což nepřispívá ke stabilitě tohoto specializovaného útvaru

ČERVÍČEK: Podívejte se, ještě před pár dny jsem byl policista, proto ode mne, prosím, nechtějte, abych svého bývalého nadřízeného tak brzy po odchodu ze služby hodnotil. Nepřipadalo by mi to vkusné.

LIDOVÉ NOVINY: Lze takovým situacím předcházet?

ČERVÍČEK: Velmi snadno. Nedělat kolem návštěvy nejvyššího čínského komunisty takovou show. Nesmí prostě při přípravě bezpečnostních opatření kdokoliv – například z okolí organizátorů – do toho více kecat, než mu přísluší, a nesmí zvítězit jiný požadavek než bezpečnostní stanoviska policie.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste svlékl uniformu, nasadil sako a začal dělat politiku?

ČERVÍČEK: Byl jsem policistou 26 let. Prošel jsem posty ředitele dopravní, pražské a královéhradecké policie, byl jsem také náměstkem policejního prezidenta, a dokonce i samotným policejním prezidentem. Dospěl jsem ale k závěru, že mě u policie další výzvy nečekají. A že by bylo lepší uplatnit znalosti někde jinde. Politiku, stejně jako práci u policie, považuji za službu veřejnosti. Proto jsem se rozhodl k této změně.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste si vybral ODS?

ČERVÍČEK: Jsem svým založením pravicový. Stát má do života občanů zasahovat, pokud možno co nejméně, má být malý, ale silný, a který v první řadě dává najevo, že odpovědnost nesou všichni, kdo v této společnosti žijí. Neumím si představit, že bych s tímto svým celoživotním založením vstoupil do jiné strany. I historicky je mi ODS blízká.

LIDOVÉ NOVINY: Ale dnešní ODS s tou historickou mnoho společného nemá...

Dospěl jsem ale k závěru, že mě u policie další výzvy nečekají. A že by bylo lepší uplatnit znalosti někde jinde.

ČERVÍČEK: Mám za to, že si podobně jako malé dítě sáhla na rozpálenou plotýnku a že dvakrát stejnou chybu neudělá. Věřím lidem typu Petra Fialy, kteří populisticky nevykřikují silná prohlášení, ale pracují. Po dvou letech jeho vedení vypadá ODS organizačně i personálně úplně jinak. Mluví srozumitelněji a nejsou to jen politická prohlášení.

Nevěřím modelům, které hlásají, že se o vás stát postará s větším zájmem než vy sám. Že se například o budoucnost mých dětí svými příkazy a předpisy postará lépe než já. Jsem přece jako rodič první, kdo má zájem, aby zdraví, vzdělání a bezpečnost mého dítěte byly to nejdůležitější.

LIDOVÉ NOVINY: Radil jste se o vstupu do politiky s někým z ODS?

ČERVÍČEK: Nezakrývám, že jsem se sešel s předsedou ODS Petrem Fialou a předsedou regionu Ivanem Adamcem. Tito lidé mě přesvědčili, že to má smysl.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký je váš vztah s Ivanem Langerem, s jehož érou je spojovaná vaše policejní kariéra?

Věřím lidem typu Petra Fialy, kteří populisticky nevykřikují silná prohlášení, ale pracují. Po dvou letech jeho vedení vypadá ODS organizačně i personálně úplně jinak.

ČERVÍČEK: Od samého začátku svého fungování na vrcholných postech u policie jsem podezírán a s někým spojován, a to včetně Ivana Langera. Než jsem se stal ředitelem dopravní policie, viděl jsem Ivana Langera maximálně v televizi. Nikdy jsem se s ním předtím nesetkal. Teprve po první tiskové konferenci se mi prostřednictvím policejního prezidenta dostalo určitého pokárání, že některé věci musím říkat jinak.

To byl můj první kontakt s tehdejším ministrem Langerem. Od té doby jsme se při projednávání některých věcí viděli mnohokrát. Byl jsem vrcholný policejní důstojník v době, kdy byl ministrem vnitra. Nemám sebemenší důvod se ho stranit. Kdybych byl něčí, jak se říká, pak bych – věřím tomu – nemohl působit ve vrcholném policejním postu deset let.

LIDOVÉ NOVINY: Není ve vašich 44 letech na policejní důchod příliš brzy?

ČERVÍČEK: Máte pravdu. Souvisí to s tím, že jsem nenašel další výzvu, abych u policie setrval. Před deseti lety byla u policie skupina lidí, kteří ji chtěli organizačně změnit. Mnoho z nich u policie slouží dál. Je tam ale i skupina, která to vnímá jinak. Ne ve všech ohledech se policie ubírá směrem, jakým bych si přál, aby šla. V mém věku a se zkušenostmi a energií, které jsem získal, proto nastal čas zkusit to někde jinde.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste nezůstal policejním prezidentem?

Kdybych byl něčí, jak se říká, pak bych – věřím tomu – nemohl působit ve vrcholném policejním postu deset let

ČERVÍČEK: S kolegy jsme se více věnovali policejní práci. Začala se připravovat Bílá kniha o policii. Ale především všichni přestali kecat a dělali svou práci. Díky tomu dnes policie neryje pusou v zemi.

LIDOVÉ NOVINY: Na to jsem se vás ale neptal. Proč jste nezůstal policejním prezidentem?

ČERVÍČEK: Byla tu úřednická vláda a já vůbec nepochyboval, že po volbách dostanu šanci pokračovat, ale vyvinulo se to jinak. Z mého pohledu se odehrály zásadní nesmyslnosti v období úřednického ministra vnitra Martina Peciny.

Situaci řešil účelově. Našel záminku, a sice mé údajné neplatné odvolání z funkce náměstka policejního prezidenta, kvůli čemuž jsem se nemohl stát policejním prezidentem. To v žádné teorii práva jako problém nenajdete. Podstatné je, jestli jsem byl jmenován podle zákona. A to jsem byl. (zvyšuje hlas)

LIDOVÉ NOVINY: V čem spatřujete účelovost?

Ocitl jsem se v situaci, kdy jsem odmítl návrhy tehdejšího ministra vnitra. Nechtěl jsem udělat některé personální změny.

ČERVÍČEK: Politici mají občas sklon povídat do práce policie a ovlivňovat personálie. Ocitl jsem se v situaci, kdy jsem odmítl návrhy tehdejšího ministra vnitra. Nechtěl jsem udělat některé personální změny.

LIDOVÉ NOVINY: Týkaly se protikorupční policie?

ČERVÍČEK: Změny se skutečně týkaly protikorupční policie. A to byl také kámen úrazu. Považoval jsem to za odpovědnost policejního prezidenta, a ne ministra vnitra, což byla také geneze mého odvolání. Z mého pohledu bylo největší absurditou, že se to stalo čtrnáct dní před koncem mandátu úřednické vlády v demisi.

LIDOVÉ NOVINY: Neocitl jste se ve stejné situaci jako váš předchůdce Petr Lessy, který válčil s ministrem vnitra Janem Kubicem?

ČERVÍČEK: Nebudu hodnotit vztahy mého předchůdce s ministrem vnitra. Platí, že jakmile začnou politici zasahovat do policie v personálních otázkách, nikdy to policii neprospěje. Je jedno, jestli to potkalo Petra Lessyho, Martina Červíčka anebo někoho dalšího.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se neodvolal k soudu, jak to udělal například šéf vězeňské služby Petr Dohnal?

Jakmile začnou politici zasahovat do policie v personálních otázkách, nikdy to policii neprospěje. Je jedno, jestli to potkalo Petra Lessyho, Martina Červíčka anebo někoho dalšího.

ČERVÍČEK: Bylo hodně lidí, kteří mi radili do sporu s ministrem vnitra Milanem Chovancem jít. Dlouho jsem o tom přemýšlel a dospěl k závěru, že vrcholný státní úředník – a to policejní prezident bezesporu je – se s ministrem o osobních věcech hádat nemá. Má trvat na principech.

Skutečně jsem trval na tom, že mi Pecina nemá co říkat, kdo bude ředitelem ÚOKFK a finanční kriminality, protože je to moje odpovědnost. Pokud ale ministr dospěje k názoru, že chce jiného policejního prezidenta, je to jeho věc. Dohadovat se přes soudy není můj styl.Nedává to dobrý příklad policii. Vůbec ale nepochybuji, že bych se po dvou letech do postu rozhodnutím soudu vrátil.

LIDOVÉ NOVINY: Co vám řekl ministr Chovanec, který schizma se dvěma policejními prezidenty zdědil?

ČERVÍČEK: Dospěli jsme k závěru, že si nový ministr vnitra bude hledat nového policejního prezidenta. Nechtěl jsem se hádat s předchozím ministrem. To samé platilo i s ministrem Chovancem.

LIDOVÉ NOVINY: Lze tedy říct, že co ministr vnitra, to nový policejní prezident?

ČERVÍČEK: Policejní prezidenti by neměli přicházet a odcházet podle toho, jaká je vláda. Měli by vytrvat v postu, aby stihli něco naplánovat, provést a zjistit, zda pro policii a veřejnost něco skutečně udělali.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se vám bude kandidovat proti Janu Birkemu, který je lídr voleb za ČSSD a zároveň vaším známým?

Policejní prezidenti by neměli přicházet a odcházet podle toho, jaká je vláda. Měli by vytrvat v postu, aby stihli něco naplánovat, provést a zjistit, zda pro policii a veřejnost něco skutečně udělali.

ČERVÍČEK: Politika je souboj o důvěru veřejnosti, což takto oba bereme. Vůbec v tom nevidím problém.

LIDOVÉ NOVINY: Je to tedy předzvěst velké koalice na kraji?

ČERVÍČEK: Takto bych to nenazval. Oba prostě jdeme jinou cestou a chceme přesvědčit, že pro občany Královéhradeckého kraje nabízíme lepší řešení. Příchodem mojí osoby do čela kandidátky dáváme najevo, že chceme věci řídit. Stačí vzpomenout na případy tendru na autobusovou dopravu a nákup přístrojů v nemocnici v Náchodě. Garantuji, že toto budu chtít změnit.

LIDOVÉ NOVINY: Vyčítal vám někdo z ODS, že se v důsledku kauzy Nagygate poroučela vláda Petra Nečase?

ČERVÍČEK: Nesetkal jsem se s výčitkami. Jako policejní prezident jsem neprožil jen kauzu, která nakonec vyústila v pád vlády. Byla to například i metylová kauza. Určitě je na tom nejparadoxnější, že Nečasova vláda dala v roce 2010 jasně najevo, že respektuje samostatnost policie a státního zastupitelství.

Z mého pohledu správně vyhověla společenské objednávce, kdy se požadovalo stíhání korupce a finanční kriminality. Stoprocentně mohu říci, že Nečasova vláda tomu nijak nepřekážela a nevstupovala do toho.

LIDOVÉ NOVINY: Měl jste o oprávněnosti akce pochyby?

Už jako náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování jsem zaznamenal, že se policie věnuje prostředí lobbistů kolem politiky

ČERVÍČEK: Už jako náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování jsem zaznamenal, že se policie věnuje prostředí lobbistů kolem politiky. Dodnes jsem přesvědčen, že vše proběhlo podle zákona. Chtěl bych připomenout, že samotné vyšetřování nevedla policie, ale vrchní státní zastupitelství a rozhodovalo se prostřednictvím soudů. Všichni ale asi vnímají, že to nemůže zůstat jen u příběhu nepřiznaných darů. Lidé, kteří za toto vyšetřování nesou odpovědnost, si to uvědomují.

LIDOVÉ NOVINY: Měla by kvůli migrační krizi vzniknout pohraniční stráž a cizinecká policie, jak si přejí občané v některých průzkumech veřejného mínění?

ČERVÍČEK: Byl bych velmi opatrný v úvahách o znovuvytvoření cizinecké policie, která by měla sloužit jenom k ochraně hranic. Pokud nastane v Česku fatální problém se zajištěním bezpečnosti, například v souvislosti s migrační vlnou, bude to zajišťovat policie jako celek ve spolupráci s armádou.

Rok a půl se bavíme o migrační vlně a pravidlech, jako je Schengen či Dublin, která se nerespektují. Část členských zemí Evropské unie si nedokáže poradit s ochranou vnějších hranic. Řešením není přijímání dalších nových plánů, které se opět nebudou plně respektovat. Pokud některé země schengenské a jiné dohody nedodržují, vylučme je z prostředí států, které se podle pravidel chovají.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte bezpečnostní dopady krize?

Máme sice jednotnou vízovou politiku, navzdory tomu tu je více než milion lidí, kteří nemuseli splnit žádná kritéria. Řešením je zajistit ochranu vnější hranice a je jedno, jestli na balkánské cestě nebo přes Itálii a Španělsko.

ČERVÍČEK: Najednou koukáme, že máme v Evropě 1,5 milionu lidí, o kterých nic moc pořádně nevíme. Máme sice jednotnou vízovou politiku, navzdory tomu tu je více než milion lidí, kteří nemuseli splnit žádná kritéria. Řešením je zajistit ochranu vnější hranice a je jedno, jestli na balkánské cestě nebo přes Itálii a Španělsko.

Musíme se připravit i na další změny trasy migrační vlny a opravdu se připravit i na dočasné uzavírání našich státních hranic. Bavme se také o tom, je-li například Turecko bezpečnou zemí, tedy zda k nám vlastně migranti nepřicházejí z nebezpečných míst. Evropa musí také říci, že akceptuje mezinárodní ochranu, ale musíme vědět pro koho.

Nesmí to stát na ekonomických výhodách, které nabízejí jednotlivé země, jako je Německo či Švédsko. Musí se také zřizovat uprchlické tábory v severní Africe a na Blízkém východě, aby rozhodnutí o zahájení azylového řízení mohlo proběhnout, aniž by migranti vstoupili na území EU.

LIDOVÉ NOVINY: Nakolik se obáváte, že v migrační vlně do EU proudí bojovníci Islámského státu?

ČERVÍČEK: Pokud nemůžete prověřit osoby, které chtějí do zemí EU přejít, pak se k informacím zpětně dostanete jen velmi těžko. Pro zpravodajské služby to představuje obrovský problém. Všichni, kdo pracují v bezpečnostním aparátu, mají dnes co dělat, aby se vůbec dostali k informacím, kdo k nám přichází, v jakých skupinách se chce etablovat a co to přináší za rizika.

Zpravodajské služby by měly jako první hlásit, že někde vzniká riziko. Například v komunitách běženců, kteří se v EU usazují. Teprve pak na to může reagovat policie.

Poslední zprávy po útocích v Bruselu však ukazují, že se sice nějaké informace objevily, ale nekladl se na ně důraz. Pokud chcete, aby policie něčemu předešla, musí mít k dispozici informace.

LIDOVÉ NOVINY: Nemají ale tajné služby spíše sklon nechávat si informace pro sebe?

ČERVÍČEK: Předávání informací je alfou a omegou zajištění větší bezpečnosti v Evropě. Zpravodajské služby by měly jako první hlásit, že někde vzniká riziko. Například v komunitách běženců, kteří se v EU usazují. Teprve pak na to může reagovat policie. Ale podle mne mají dnes zpravodajské služby co dělat, aby se vůbec dostaly k odpovídajícím informacím o lidech, kteří přicházejí jako navrátilci z bojů pro Islámský stát.

Martin Červíček (44) – v důstojnickém důchodu

  • Dnes brigádní generál, který nastoupil k policii v roce 1990.
  • Vystudoval policejní akademii a Univerzitu Hradec Králové.
  • V letech 2007 až 2008 řídil dopravní policii. Pak byl tři roky ředitelem krajského policejního ředitelství v Praze a v letech 2011 a 2012 náměstkem policejního prezidenta.
  • Ministr vnitra Jan Kubice ho následně jmenoval policejním prezidentem. V lednu 2014 ho z této funkce odvolal Martin Pecina.
  • Až do dubna byl šéfem krajské policie v Hradci Králové.

Počet příspěvků: 2, poslední 20.5.2016 07:57 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.