Aktualizováno. Dle anonymního zdroje serveru WikiGreeks.org z řeckého bankovního sektoru bylo v roce 2008 vyvedeno z banky Piraeus přes 247 milionů eur na zahraniční účty offshorových firem. Jak server uvádí v úterním článku s titulkem „Je Piraeus Bank řeckým Enronem?“, šlo prý o účelově založené společnosti (SPV – special purpose vehicles), jejichž smyslem je pouze účast v pochybných transakcích a jejich utajení. Koncovými příjemci vyvedených peněz byla údajně skupina lidí, kteří si peníze prostě nechali. Banka proti zprávě podala trestní oznámení.
Pokud by informace WikiGreeks.org byly pravdivé, mohlo by to odradit potenciální soukromé investory od navýšení kapitálu banky – tedy pokud dostane zelenou vydání preferenčních akcií nejen od řecké centrální banky, ale i od Evropské centrální banky (ECB). A také by to zpochybnilo právní audit skupiny PPF před nákupem podílu v bance Piraeus.
Půlroční sešup
Když finanční skupina PPF Group miliardáře Petra Kellnera 29. dubna oznámila, že získala 5,7procentní podíl v řecké bance Piraeus, cena jedné akcie byla 1,10 eura. Poté, co řecký premiér Jorgos Papandreu v pondělí oznámil, že o podmínkách poskytnutí další pomoci od zemí eurozóny musí být uspořádáno referendum, v úterý během několika minut po otevření trhů v Evropě cena akcií Piraeus Bank spadla z 0,21 na 0,165 eura.
Pokud jde o to, co hodlá se svým tenčícím se řeckým majetkem udělat, je PPF skoupá na slovo. Je ale také možné, že se ještě nerozhodla.
PPF v Piraeus Bank
Podle účetní závěrky za rok 2010 začala PPF Group registrovaná v Nizozemsku získávat akcie banky Piraeus koncem roku 2010, přičemž celková investice jeden milion eur se uskutečnila v závěru roku. Do dubna 2011 skupina svůj podíl zvýšila na 5,7 procenta v celkové výši 92 milionů eur.
Americká banka Merrill Lynch zveřejnila v pondělí zprávu o řeckých bankách, v níž je roční cenový cíl pro akcie banky Piraeus snížený na 0,1 eura; na konci úterního obchodování na aténské burze činila cena jedné akcie banky Piraeus 0,199 eura. Současná tržní kapitalizace banky se rovná 227,5 milionu eur, přičemž podíl PPF má hodnotu asi 12,96 milionu eur neboli 14 procent investovaných peněz.
Řecký zpravodajský server grreporter.info v jednom z posledních článků uvedl, že banka Piraeus bude potřebovat zhruba 1,9 miliardy eur na rekapitalizaci po plánovaném odpisu 50 procent řeckých vládních dluhopisů. PPF Group nechce sdělit, zda se procesu rekapitalizace zúčastní.
Dle úterního vyjádření mluvčího PPF Milana Tománka pro ČESKOU POZICI se akcionáři PPF (Petr Kellner s podílem 94,25 procenta a Jiří Šmejc s pěti procenty) rozhodli neoznamovat, jak budou reagovat na poslední události v řeckém bankovním sektoru a na přechodná opatření dohodnutá Evropskou unií, o nichž bude zřejmě uspořádáno referendum (v úterý večer návrh premiéra Papandrea jednomyslně podpořila řecká vláda). „Co však mohu říct, je to, že skupina PPF s největší pravděpodobností zůstane na řeckém trhu přítomna,“ uvedl.
Odrazí se Piraeus ode dna?
„Banka Piraeus není vystavena dluhové krizi o nic víc než ostatní,“ sdělil ČESKÉ POZICI Andreas Koutras, odborník na řecký bankovní sektor u londýnské informační a poradenské firmy InTouch Capital Markets z oboru finančních trhů. Strukturu a řízení řeckého bankovního sektoru přitom popisoval jako „poměrně solidní“.
Podle Koutrase existuje řada faktorů, které rozhodnou, zda se banka Piraeus a vlastně i ostatní řecké banky odrazí ode dna:
- organizace a rozsah účasti soukromého sektoru v rekapitalizaci bank po odepsání 50 procent hodnoty řeckých vládních dluhopisů;
- úroveň, povaha a struktura expozice jednotlivých bank vůči dluhu. Zjištěním a rozborem byla pověřena americká poradenská firma BlackRock z oboru řízení aktiv a řecká centrální banka;
- a konečně zda se vyhnou privatizaci.
Podle Koutrasova názoru EU fakticky trestá řecké soukromé finanční instituce za to, že mnoho let špatně ekonomicky řídily vládu země. „Nezapomínejte, že penzijní fondy měly ze zákona povinnost kupovat řecké vládní dluhopisy,“ upozorňuje londýnský analytik a dodává, že podobně jako v mnoha jiných zemích se od bank v Řecku očekávalo, že budou kupovat státní dluhopisy. Avšak na rozdíl od irských ty řecké přehnaně nepůjčovaly. „Banka Piraeus nemá příliš vysokou dluhovou zátěž,“ dodal Koutras.
Privátní kapitál, nebo znárodnění?
Koutras i další analytici jsou zajedno, že klíčem k úspěšné účasti soukromého sektoru je, zda bankám bude povoleno vydávat preferenční akcie spíše než akcie obyčejné, aby získaly kapitál v soukromém sektoru. Odhaduje, že řecké banky potřebují dohromady kolem 20 miliard eur, aby se vyhnuly finanční pomoci od řecké vlády nebo Evropského fondu finanční stability (EFSF), což by znamenalo znárodnění.
Kellnerova PPF teď stojí před dilematem: nevložit kapitál a nechat svůj podíl v bance Piraeus značně poklesnout z důvodu vydávání akcií, které bude nevyhnutelně následovat, nebo zda do banky napumpovat peníze a svůj podíl naopak navýšit s potenciální možností značných zisků – nebo výrazně větších ztrát, než jaké utrpěla dosud.
Byl to údajně Jiří Šmejc, kdo PPF do řeckého bankovního sektoru přivedl. „V Piraeus Bank sázíme na to, že se to udrží, že nebude zásadní restrukturalizace řeckých státních dluhopisů, že euro v Řecku přežije a Řecko přežije s eurem,“ řekl Šmejc v červnu deníku Hospodářské noviny. Současně prohlásil, že PPF bude v Řecku hledat privatizační příležitosti, na které nebude mít nepříznivý vliv restrukturalizace řeckých dluhopisů, nebo dokonce odchod z eurozóny, „v což já osobně nevěřím,“ dodal minoritní akcionář PPF.
Zda riskantní vstup PPF do řeckého bankovního sektoru byl projevem lehkomyslného optimismu, nebo zda za několik málo let — i přes Šmejcovo mylné červnové přesvědčení, že Atény patrně mají to nejhorší za sebou – se Kellnerovu impériu dostane chvály za geniální prozíravost, se ještě uvidí. Alternativa neúčasti na rekapitalizaci banky Piraeus by nicméně znamenala přiznání špatné investice.
Koutras předpovídá, že pokud se řecké banky vyhnou znárodnění, tak ti, kdo vloží peníze do jejich rekapitalizace, se po dvou či třech letech ohlédnou zpátky a zjistí, že udělali velmi dobrou investici. Jenže zatímco Koutras hodnotí banku Piraeus z hlediska struktury a řízení jako relativně solidní, na hodnocení úrovně, povahy a struktury její expozice vůči státnímu dluhu si ještě počkejme. Společnost BlackRock a řecká centrální banka mohou odhalit nejen v bance Piraeus, ale i v dalších bankovních domech vážné nedostatky. Tím spíš, pokud se potvrdí informace serveru WikiGreeks.org. Přirovnání banky Piraeus k americkému energetickému koncernu Enron by pak nebylo úplně mimo mísu...
Aktualizace: Stanovisko Piraeus Bank
„Piraeus Bank vyjadřuje své výhrady a důrazně odmítá všechny informace a komentáře obsažené ve Vašem článku ,PPF v bance Piraeus: Investoval Kellner do řeckého Enronu?‘. V podstatě jste pouze reprodukovali zavádějící zprávu uveřejněnou na webu WikiGreek. Chtěli bychom upozornit, že dne 2. 11. 2011 jsme podali trestní oznámení proti této zprávě, a to do rukou kompetentních řeckých orgánů – státního zastupitelství a policejního útvaru pro potírání elektronické kriminality. Proto Vás tedy žádáme, abyste se nadále zdrželi publikování podobných zpráv a dementovali to, co již bylo zveřejněno – i s ohledem na probíhající trestní řízení.“
