Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

PPF Bance „zamrzly“ peníze ve Vietnamu. Miliardový export do prioritní země se zadrhl.

  16:26

Projekt „na rýžových polích“ měl být mezníkem českého vývozu do Vietnamu.

foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Česká exportní banka není jediná, která se v důsledku hospodářské krize potýká s problematickými úvěry v zahraničí. Do exportního financování se státní podporou – tedy pojištěného státní pojišťovací společností EGAP – se stále více zapojují také komerční banky. Soukromá PPF Banka nyní řeší případ „zamrzlých“ zhruba 750 milionů korun ve Vietnamu. Jde o úvěr na stavbu cementárny, který však vietnamská firma Phu Son nesplácí. I ten byl pojištěný EGAP.

Hlavním dodavatelem stavby v místech, která zatím pokrývala rýžová pole, je česká společnost Inekon. Právě díky jejímu zapojení do projektu – tedy v rámci podpory českého exportu – Vietnamci úvěr získali. Inekon přepokládá, že se problémy s financováním vyřeší a nyní pozastavený projekt bude pokračovat. Zatím nicméně drží „černého Petra“ právě EGAP. Banka škodu nahlásila a teď je na pojišťovně, aby vyplatila pojistné… Předchozí případy, kdy EGAP odmítl vyplatit plnou výši pojistného s odvoláním na chyby financující banky a jednotlivých dlužníků, nicméně ukazují, že to nemusí být tak jednoduché.

Od počátku zaznívaly kritiky, že celý projekt cementárny je sice tlačen z politických kruhů, ale z ekonomického hlediska je podezřelýPřípad cementárny přitom rozhodně není zanedbatelný, zajímavý jen pro pár zúčastněných firem. Stavba „investičního celku“ za zhruba tři miliardy korun se měla stát mezníkem vývozu do Vietnamu – tedy do země, která je v české exportní strategii označena jako prioritní. Do Vietnamu se v plánech na diverzifikaci českého zahraničního obchodu vkládaly velké naděje. V Česku studovaly tisíce Vietnamců, vietnamská komunita dnes patří v tuzemsku k největším…

Od počátku však zaznívaly kritiky, že celý projekt cementárny je sice tlačen z politických kruhů, ale z ekonomického hlediska je podezřelý. Původní projekt z roku 2006 se kvůli hospodářské krizi komplikoval, protahoval. Česká exportní banka nejprve žádala přísnější podmínky pro vietnamského investora, firmu Phu Son, i českého dodavatele Inekon. Pak dala od projektu, jehož start se dále odkládal, ruce zcela pryč.

V roce 2010 pak financování ve výši 2,5 miliardy korun přislíbila zmiňovaná PPF Banka. Poté, co se ukázalo, že Vietnamci úvěr nesplácejí, v roce 2012 financování přerušila. V té době bylo vyčerpáno právě zmiňovaných 750 milionů korun. (Spoluúčast – v přepočtu více než půl miliardy korun – už dříve přislíbila také vietnamská banka BIDV. Její úvěr měl pokrýt místní náklady.)

Zájem Vietnamu trvá

Zastánci projektu – včetně majitele a šéfa Inekonu Josefa Huška – zdůrazňují, že právě státní podpora z nejvyšších politických kruhů je ve Vietnamu naprosto klíčová. Vietnamská vláda projevuje zájem o vlastní výrobu cementu, která má být jedním z předpokladů rozvoje tamního stavebnictví a ekonomiky. Cílem bylo překonat závislost na dovozu cementu z Thajska. Hušek je přesvědčen, že zájem hanojské vlády na projektu stále trvá a projekt se podaří znovu nastartovat.

O rozvoj byznysu ve Vietnamu navíc měla zájem vlajková loď skupiny PPF – společnost Home Credit. V zájmu PPF bylo rozvíjet s Vietnamci dobré vztahy.Když PPF Banka v roce 2010 do projektu vstoupila, argumentovala právě silnou politickou podporou ve Vietnamu. „Rozhodli jsme se poskytnout úvěr, protože Vietnam pro nás není neznámý trh a stavba má silnou podporu místních politiků,“ prohlašoval tehdejší šéf banky Petr Milev, který jednal přímo s vietnamským premiérem. O rozvoj svého byznysu ve Vietnamu navíc měla zájem vlajková loď skupiny PPF na zahraničních trzích – společnost Home Credit. V zájmu PPF tedy bezpochyby bylo rozvíjet s Vietnamci celkově dobré vztahy.

Milev nedávno z čela PPF Banky odstoupil, odešel také ředitel její divize řízení rizik Josef Zeman a objevily se i spekulace, že v tom mohl sehrát roli právě vietnamský úvěr. Sama PPF Banka se k vietnamskému případu nevyjádřila „z důvodu ochrany bankovního tajemství“. Na druhé straně je pravdou, že úvěr schválil EGAP, pojistil ho, za chybu při splácení úvěru nese odpovědnost vietnamská strana. Nyní by se mělo prokázat, jak měla PPF Banka pokrytá svá rizika.

Kde se tedy stala chyba? Proč Vietnamci nesplácejí? K odpovědi na tyto otázky je opět nutné se vrátit do historie. Když ještě o úvěru vyjednávala Česká exportní banka a projekt strádal pod tíhou hospodářské krize, vymohli si Češi „pojistky“ navíc. A přísnější pravidla zůstala v platnosti i poté, co projekt převzala PPF Banka. Vietnamská firma Phu Son musela složit patnáctiprocentní akontaci ve výši 17 milionů eur, peníze poslala do Česka.

Jedním z možných vysvětlení potíží na vietnamské straně je to, že kvůli požadavku na akontaci si firma Phu Son musela sehnat spoluinvestory, kteří si půjčili u zmiňované banky BIDV – Vietnamské investiční a rozvojové banky. Právě tato banka pak navzdory očekáváním loni neproplatila první faktury za stavební práce.

V této souvislosti nelze nezmínit, že právě banka BIDV má sama nemalý zájem o český trh. Loni otevřela své zastoupení v Praze – zatím bez bankovní licence. Hodlá poskytovat služby zdejší vietnamské komunitě, ale také českým exportérům, kteří se chystají právě na vietnamský trh.

Ručí svým majetkem…

Co bude dál s projektem cementárny? Mnohé nasvědčuje, že zájmem Vietnamců bude jeho dokončení. Složili akontaci, firma Phu Son ručí za úvěr majetkem… Především pořád platí, že je tu zájem vietnamské vlády o vlastní cementárnu. Lze se dohadovat, že pokud by nepokračoval Phu Son, mohla by to být teoreticky jiná firma.

Podle informací ČESKÉ POZICE už skupina PPF hledá nového vietnamského investoraPodle informací ČESKÉ POZICE už také skupina PPF skutečně nového vietnamského investora hledá. Na české straně jsou pak kromě Inekonu na projektu zainteresovány v roli subdodavatelů také další firmy – PSP Engineering Přerov, Siemens Engineering či otrokovická PSG. Pak je tu pokračující zájem o vietnamský trh – český export tam loni dosáhl úrovně necelých dvou miliard korun, patrný je však vzestupný trend – oproti roku 2011 to byl více než dvojnásobný nárůst.

Co z toho všeho vyplývá pro PPF Banku? Bude zajímavé sledovat, jak se její nové vedení postaví k exportnímu financování, které bylo v minulosti považováno za velkou příležitost. A naděje v PPF Banku vkládali i ti, kteří hledali vedle státní České exportní banky další finanční ústav, který by se mohl zapojit do podpory českých vývozců. U dalších komerčních bank se zahraničními majiteli je totiž nutné počítat s tím, že mohou dát přednost zahraničnímu exportérovi před českým.

Podíl PPF Banky na celkové pojistné angažovanosti EGAP je nyní zhruba na úrovni pěti procent (což pro relativně malou banku není málo), v případě tradičního „dvojčete“ EGAP – České exportní banky – je to už jen 53 procent a její podíl může dál klesat. Čas ukáže, zda právě případy typu vietnamské cementárny mohou celkové nadšení ohledně PPF Banky zchladit.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.