Pozoruhodná geneze spotřební daně

Více než třetinu ceny benzinu či nafty tvoří spotřební daň, jejíž vývoj v posledních letech je fascinující. Zejména díky politikům.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Když už ČESKÁ POZICE nedávno informovala o letitém sporu o zdanění živnostníků v kontextu blížících se voleb, musíme popsat i další nekonečný příběh českého daňového systému – spotřební daně na pohonné hmoty. Konec konců, některé strany s tímto tématem jdou i do voleb: jejich snížení prosazuje Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a často o něm hovoří i exministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban (v programu ale strana tento záměr explicitně zmíněný nemá).

Teoreticky vzato mají spotřební daně uvalené na cokoli dvojí význam: posílit příjmy státního rozpočtu a případně také regulovat poptávku po zboží nebo službách, o nichž se někdo domnívá, že by regulovány být měly. V Česku máme spotřební daně na pohonné hmoty, tabákové výrobky a lihoviny kromě tichého vína (pro přesnost: daň na tiché víno je, ale má nulovou sazbu). Celkem se na spotřebních daních ročně vybere kolem 150 miliard korun.

Neelastická jako guma

V tomto textu nás bude zajímat především spotřební daň na pohonné hmoty, protože kolem těch zbylých se nekoná ani z desetiny takový humbuk jako právě kolem zdanění benzinu a nafty. Přitom celá léta byla tato daň vcelku opomíjena.

Vášně rozvířil až přelom let 2009 a 2010, kdy v reakci na hospodářskou krizi tehdejší úřednická vláda Jana Fischera na popud ministra financí Eduarda Janoty prosadila soubor opatření, která měla trochu vylepšit státní rozpočet na rok 2010. Pro tato opatření se vžil název Janotův balíček.

Vstupní úvaha kalkulovala s tím, že poptávka po pohonných hmotách je neelastická, tedy že spotřebitelé na mírnou změnu ceny moc nereagujíZměn byla řada, zajímavé je však zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty o jednu korunu na litr. Vstupní úvaha kalkulovala s tím, že poptávka po pohonných hmotách je takzvaně neelastická, tedy že spotřebitelé na mírnou změnu ceny moc nereagují, protože se bez pohonných hmot tak jako tak neobejdou. Skutečnost ukázala, že poptávka je elastická až hrůza, zejména když se do toho přimíchají různé mezinárodní vlivy.

Navíc pro koncového zákazníka bylo zdražení o něco málo výraznější než zmíněná jedna koruna. Spotřební daně mají totiž ještě jedno lehce kuriózní specifikum: kromě spotřební daně se platí i daň z přidané hodnoty, přičemž základem pro výpočet DPH je cena včetně spotřební daně. Tím pádem se de facto platí daň z daně. Jestliže tedy vzroste spotřební daň, zvýší se také základ pro výpočet daně z přidané hodnoty a výsledná cena pro spotřebitele je zase o něco vyšší. Díky této sofistikované konstrukci tvoří cenu benzinu i nafty ze zhruba padesáti procent zdanění.

Co se dá odhadnout, a co už ne?

Při tehdejších kalkulacích by bylo bývalo dobré zohlednit, že Česká republika leží uprostřed Evropy, a tudíž přes naše území probíhá spousta tranzitní kamionové dopravy. Logistické systémy, které spediční firmy používají, zcela běžně plánují trasu kamionu včetně toho, ve které zemi má natankovat. Velikost nádrží současných nákladních aut je taková, že mohou bez problémů přejet podstatnou část Evropy bez natankování a brát naftu tam, kde se to vyplatí.

Na druhou stranu české ministerstvo financí nemohlo počítat s tím, co vyvolá spuštění mýtného systému na Slovensku od ledna 2010Na druhou stranu české ministerstvo financí nemohlo počítat s tím, co vyvolá spuštění mýtného systému na Slovensku od ledna 2010. Masivní protesty slovenských dopravců vyústily v to, že premiér Fico jako kompenzaci za zavedení mýta snížil spotřební daň na motorovou naftu. Tím se náhle slovenská nafta stala cenově mnohem výhodnější než česká a české sdružení automobilových dopravců ČESMAD rozhlásilo, že bude lepší jezdit tankovat na Slovensko. Reakce českého ministerstva financí byla, že situaci bude sledovat.

Následně se jak na běžícím pásu začaly objevovat spekulace, že státní rozpočet v důsledku zvýšení sazby daní na pohonné hmoty vlastně tratí. Zásadní slovo do pranice přinesl v roce 2011 Liberální institut, jehož předseda správní rady Miroslav Ševčík spolu s analytikem institutu Alešem Rodem vypracovali na toto téma rozsáhlou studii, která dokazovala, že stát v důsledku zvýšení sazeb skutečně přichází o dost peněz, protože velcí dopravci zkrátka jezdí tankovat jinam.

Promiňte, ale máme to blbě...

Prezentace studie na půdě Liberálního institutu však dopadla trochu jinak, než si všichni představovali. Při zahájení se Aleš Rod nahlas podivil, proč z webu celní správy zmizely tabulky s čísly, z nichž celou dobu při zpracování studie čerpal. V reakci na to si vzal slovo náměstek ministra financí Ladislav Minčič a vysvětli, že čísla zmizela z jeho popudu, protože byla jednoduše chybná, a ministerstvo publikované údaje nyní přepočítává. Tím pádem doznala rozsáhlá studie poměrně zásadní trhliny – ukázalo se, že stojí na chybných vstupních datech.

V ten moment už však po celém problému chňapla politická sféra, která správně pochopila, že ceny pohonných hmot jsou něčím, na co se dá ulovit nějaký ten hlas. Objektivita tak musela jít stranou. Hospodářský výbor minulé sněmovny pod vedením zmíněného Milana Urbana vyrukoval několikrát s návrhy na snížení spotřební daně z pohonných hmot, přičemž jako odborný podklad pro tento návrh figurovala právě ona studie Liberálního institutu.

Aleš Rod sice příslušné politiky několikrát informoval, že studie jednak stojí na neplatných datech, a navíc se v mezičase už dávno změnilo makroekonomické prostředí (například spotřební daň na Slovensku už zase stoupla), ale vše marně. Myšlenka, že pokud snížíme spotřební daň, vybereme vlastně víc, se natolik zalíbila, že se s ní lze často setkat i v současnosti.

Rod v dnešní době sice kritizuje výroky exministra financí Miroslava Kalouska, že kdyby se daň snížila tak, jak navrhovala studie, došlo by k výpadku v řádu miliard korun, ale zároveň připouští, že kdyby vůbec nějaký pozitivní efekt ze snížení nastal, byl by jen velmi zanedbatelný. Doba se prostě mění velmi dynamicky, a jestliže něco platilo (byť zkresleně vinou nekvalitních dat) před třemi lety, dnes už to vůbec platit nemusí.

Patrně i v důsledku všech zmíněných zmatků od dob Janotova balíčku zůstaly sazby spotřební daně na pohonné hmoty nezměněny. Jelikož jsme ve víru volební kampaně, dá se čekat, že se nějaké více či méně rozumné návrhy na úpravu těchto daní opět objeví. Jak to bude po volbách, se prakticky nedá predikovat.

Na vině D1

S vysokou mírou pravděpodobnosti se však dá čekat, že inkaso této daně bude klesat. Na vině však nebudou její sazby, ale rekonstrukce dálnice D1. U automobilové dopravy rozhodují dva důležité aspekty – cena a rychlost. Spediční firmy zvládnou obojí propočítat velmi přesně a pochopitelně vědí, že za dobu strávenou v zácpě nebo kroužením po okreskách jim nikdo nezaplatí. Při určitých trasách se tedy může snadno vyplatit Českou republiku objet, a tudíž zřejmě i tankovat někde jinde.

Příkladem může být Slovinsko, kde se sazby daně pružně mění podle vývoje tak, aby se daňový výnos optimalizovalTento aspekt se nám ale vyřešit nepodaří, protože D1 rekonstrukci potřebovala již mnoho let. Do budoucna nicméně politikům nic nebrání hledat nějaký jiný model spotřební daně, který by pružně reagoval na okolní vývoj tak, abychom z polohy uprostřed Evropy mohli náležitě těžit. Příkladem může být Slovinsko, kde se sazby daně mění podle vývoje tak, aby se daňový výnos optimalizoval.

Bylo by však nutné nastavit proces úpravy sazby takovým způsobem, aby nebylo potřeba měnit zákon, jenž musí projít sněmovnou, jako je tomu dnes. S ohledem na délku a složitost legislativního procesu je totiž u nás na nějakou optimalizaci výnosu prostřednictvím úprav sazeb celkem zbytečné pomýšlet. Než totiž nový zákon začne platit, je vývoj v okolních zemích zase někde úplně jinde, než kde byl, když se zákon začal připravovat. Nový proces úpravy sazeb by byl právě tou změnou, která by skutečně dávala smysl. Ve volebních programech jsme ho však nenašli.

Počet příspěvků: 2, poslední 3.10.2013 03:31 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.