Hodnota akcií na burzách dále nezadržitelně roste. Ostře sledovaný americký akciový index S&P 500 se v uplynulém týdnu poprvé od června 2008 obchodoval nad hladinou 1400 bodů a pozadu nezůstaly ani trhy v Evropě a Asii. Cenu rizikových aktiv ženou vzhůru pozitivní makroekonomická data z USA a mimo jiné fakt, že investorům nezbývá jiná možnost kam investovat, a přitom překonat nebo alespoň dorovnat míru inflace.
Společné evropské měně se vůči americké v první polovině týdne příliš nedařilo a ve středu se přiblížila na dohled hranice 1,30 dolaru za euro. V závěru týdne však euro ztráty smazalo.
Důležitá data přicházela především z USA. Podruhé v tomto roce zasedali američtí centrální bankéři, aby diskutovali o hospodářských a měnových záležitostech největší světové ekonomiky. Pravděpodobnost brzkého třetího kola kvantitativního uvolňování (QE) se opět o něco snížila. Dveře pro budoucí použití QE však zůstaly otevřeny.
Podle Fedu se zlepšila situace na pracovním trhu. Míra nezaměstnanosti znatelně poklesla, ale nadále se udržuje na zvýšených hodnotách. Úrokové sazby by měly být drženy na současných nízkých úrovních do roku 2014. Pozitivně lze hodnotit i zveřejněná makroekonomická data. Maloobchodní tržby i předstihové indikátory z průmyslu předčily očekávání trhu.
Dluhové problémy Evropy nekončí
Řecko postupně ztrácí mediální lesk a veškerý humbuk kolem této země pozvolna vyprchává. Není se čemu divit. Pozornost byla na Peloponéský poloostrov upřena možná až příliš dlouho. Poté, co se země dohodla se soukromými věřiteli na „dobrovolné“ výměně dluhopisů a Mezinárodní měnový fond v tomto týdnu schválil půjčku 28 miliard eur, je jasné, že riziko oficiálního bankrotu v posledních dvou letech již několikrát neoficiálně zbankrotované země se značně snížilo. Budoucí platební problémy Řecka již nemusejí poutat takovou pozornost. Důvodem je fakt, že soukromí investoři se z této země s menšími či většími ztrátami stáhly a nahradil je kapitál nadnárodních institucí.
Soukromí investoři se z Řecka s menšími či většími ztrátami stáhly a nahradil je kapitál nadnárodních institucíDluhové problémy Evropy však zdaleka nekončí. Pozornost se začíná pomalu přesouvat do západního Středomoří. Čtvrtá největší ekonomika eurozóny Španělsko nebude schopno dodržet letošní plánovaný schodek veřejných rozpočtů na 4,4 procenta HDP a nově plánuje deficit na úrovni 5,8 procenta. Situace není dobrá ani v dalších sledovaných zemích. Hrozí, že o další finanční pomoc budou muset dříve či později požádat Portugalsko a Irsko, jejichž brzký návrat na finanční trhy se zdá být stále méně reálný.
Čerstvá data z domácího hospodářství potvrdila přebytky v zahraničním obchodě a naopak stále slabou domácí poptávku. Objem průmyslové produkce v lednu meziročně vzrostl o 3,2 procenta, avšak po očištění od vlivu pracovních dnů produkce vzrostla jen o 0,7 procenta. Pozitivně překvapil růst nových zakázek, jejichž hodnota se meziročně zvýšila o 14,9 procenta.
Naopak data ze stavebnictví po prosincovém růstu pokračovala až na výjimky v sestupném trendu posledních let. Stavební výroba v lednu meziročně poklesla o 5,3 procenta a meziměsíčně dokonce o pětinu. Tržby v maloobchodě v lednu sice meziročně vzrostly o 1,3 procenta, ale tento měsíc měl ve srovnání s lednem 2011 o jeden pracovní den více. Po očištění tak tržby o 0,5 procenta poklesly. Podobný vývoj lze očekávat i během celého letošního roku.
Koruna z týdenního nadhledu stagnovala. Vůči euru se obchodovalo převážně v okolí hladiny 24,60 Kč a pohyby koruny byly minimální. Ve čtvrtek se české měně podařilo krátkodobě posílit pod úroveň 24,50 Kč, a dostat se tím na nejsilnější hodnoty od loňského září.
Nic nového se nestalo ani vůči dolaru. Převážně se obchodovalo v pásmu 18,60 – 18,90 koruny s tím, že česká měna v závěru týdne smazala ztráty z jeho první poloviny.