Na německé poměry trvalo nezvykle dlouho, než se konzervativní strany CDU/CSU dohodly na koaliční smlouvě se sociální demokracií SPD. Do poslední chvíle jejich zástupci tvrdě vyjednávali a ke konečné verzi dospěli až po 17hodinovém závěrečném jednání 27. listopadu.
Koaliční smlouva je sice hotová, stále však není jisté, vznikne-li i velká koalice. O ní by totiž mělo rozhodnout hlasováním zhruba 470 tisíc členů sociální demokracie. Proti tomu, že by rozhodnutí občanů u volebních uren mělo záviset na vnitrostranickém referendu, však vystupují odborníci na ústavní právo.
Vítězem voleb se tedy nakonec stal šéf poražených sociálních demokratů Sigmar Gabriel. Ten svým tahem nechat o velké koalici rozhodnout stranickou základnu ukázal, že je nejen výborným stratégem, ale zvýšil i váhu své strany ve vyjednávání víc, než by jí dle výsledku voleb náleželo.
V koaliční smlouvě každý dostal, co si přál – SPD minimální mzdu, CDU úpravu důchodového zabezpečení a CSU dálniční známku pro cizince. Ani v této smlouvě však není uvedeno, jak by se vše mělo financovat.
Požadavek fiskální disciplíny vůči zadluženým členským státům EU je v ostrém protikladu ke slibům v koaliční smlouvě
Z evropského hlediska je pak důležitá ta část koaliční smlouvy, jež se týká krize eurozóny. V ní zcela prosadila svůj názor kancléřka Angela Merkelová. Problémové státy musejí šetřit, finanční pomoc můžou získat jen formou úvěrů, o své banky se mají postarat samy a záruka za dluhy celou Evropskou unií nepřichází v úvahu. Požadavek fiskální disciplíny vůči zadluženým členským státům EU je však v ostrém protikladu ke slibům v koaliční smlouvě.
Součástí koaliční smlouvy není žádné průlomové rozhodnutí o bankovní unii. Zdá se tedy, že krize eurozóny bude pokračovat.
Navzdory všem nedostatkům koaliční smlouvy v ní politické strany CDU/CSU a SPD reflektují současnou věkovou strukturu německé společnosti – stárnoucí populaci musejí něco nabídnout. Na trend stárnutí německých obyvatel pak poukazuje studie Stiftung Marktwirtschaft (Nadace tržního hospodářství). Dle ní by v příštích volbách měla být většina voličů starších 55 let a Spiegel online citoval jejího šéfa Michaela Eilforta: volby se nevyhrají v centrech pro mládež, ale v domovech důchodců.