Policejní prezident Petr Lessy zaslal ministrovi vnitra reakci na návrhy změn policejního sboru. Materiál představený komisí expertů vedených jeho předchůdcem Oldřichem Tomáškem zkritizoval prakticky ve všech bodech. O pozdvižení se postaral i tím, že připomínky zveřejnil na interním webu, kam mají přístup tisíce zaměstnanců resortu, a to před chystanou pondělní schůzkou s ministrem Janem Kubicem, na níž by si měli postoje k návrhu reforem vyříkat osobně.
Hned na úvod ocitujme Lessyho závěrečnou větu z dvacetistránkového materiálu, jehož kopii ČESKÁ POZICE získala: „Odmítám dělat nepodložená populistická gesta pro vnímání změn, ale jsem připraven a schopen realizovat skutečně podložené a efektivní změny s řízením rizik a dostatečným časem.“ Policejní prezident tím naznačil svůj náhled na masivní redukci štábních struktur předložených Tomáškovou komisí, s níž se ministr Kubice v podstatě ztotožnil.
Co se Lessymu, respektive Policejnímu prezidiu na navrhovaných opatřeních, o nichž již psala ČESKÁ POZICE, nezdá?
Rušení policejních míst má uspořit 550 milionů korun
- „Komise (Tomáškova) předpokládá zrušení 1167 služebních míst a předpokládá úsporu ve výši 550 milionů korun. Z těchto míst se podařilo identifikovat pouze 853. Hrubá úspora pak činí 380 milionů,“ stojí v Lessyho reakci.
Přeměna 1042 policejních míst na civilní má ušetřit 430 milionů korun
- Po analýze nákladů úsporných opatření při „zcivilňování“ policejních míst dospěli Lessyho podřízení k překvapivému závěru: „Prostřednictvím zcivilňování by v konečném důsledku úspory dosaženo nebylo, naopak náklady na náhradu služebních míst místy pracovními při současné výplatě výsluhových nároků by úhrnem vzrostly téměř o 66 milionů korun.“
„Celková úspora z aplikace návrhů komise proti deklarovaným 980 milionům korun činí pouhých 167,8 milionu korun, tedy 17 procent zprávou deklarované hodnoty. Tak výrazný rozdíl mezi výstupem zprávy komise a kvantifikací námi předkládanou je způsoben skutečností, že zpráva komise se nezabývá souvisejícími náklady, které se k jí navrhovaným opatřením nezbytně váží,“ vysvětluje odlišné propočty Lessy.
Sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a Národní protidrogové centrály
Lessy se postavil proti slučování celorepublikových útvarů, především kvůli chybějící odborné diskusi a nedostatku času k provedení tak závažné změny. Za nerealizovatelný krok označil i zrušení pozice náměstka policejního prezidenta pro řízení lidských zdrojů, zcivilňování ekonomických náměstků, redukci velících struktur a zrušení policejní ochrany ústavních institucí, jako jsou Poslanecká sněmovna, Senát a Ústavní soud.
To asi nepůjde
Policejní prezident vytýká dále – a možná především – Tomáškově komisi, že při zpracování zprávy nebrala ohled na realitu. Stejný přístup podle Lessyho již v minulosti vedl „k úsporám, které přišly policii hodně draho“. A nejde zde pouze o peníze. Materiál obsahuje i výčet rizik, které by provedení Tomáškových návrhů provázely. A ten je skutečně obsáhlý:
- Nedosažení úspor,
- nadměrná redukce řídících struktur,
- riziko nepřijetí změn (Ve zprávě se píše: „Policie prodělává neustálé změny, což opět destabilizuje personál policie, který postrádá základní motivační faktor – jistotu stálého zaměstnání a kariérního rozvoje podle pevných pravidel. Policisté tedy nemají důvod jakékoli změny podporovat.),
- ztráta specializace,
- destabilzace,
- ztráta vazeb mezi bezpečnostními sbory,
- riziko nezamýšlených důsledků.
Promarněná šance
Lessy se dostal do přímého střetu s ministrem vnitra o budoucnost policie. Použité argumenty, jež zpochybňují závěry Tomáškovy komise, jsou podle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z ministerstva vnitra snahou jakékoliv změny odvrátit.
I Lessy v přípomínkách připustil, že je připraven přijít s vlastními návrhy, „které nebudou opatřeny tak bombastickými a tak nepravdivými tvrzeními o fiktivních úsporách a budou nabízet úspory skutečné, a dále navrhnout řešení, která nebudou destabilizovat bezpečnostní sbor“.
Policejní prezident však propásl příležitost přijít se změnami jako první. Podle zdrojů ČESKÉ POZICE z policie navíc zprávu Tomáškovy komise pochopil jako útok na policejní prezidium, v jehož čele stojí. Tomu nezabránil ani fakt, že komise byla složena rovným dílem ze zástupců ministerstva vnitra a policejního prezidia.
Lessyho ostrá reakce na návrhy, které podpořil Kubice, mohou souviset i s případnou rekonstrukcí vlády Petra Nečase. Již před říjnovým kongresem vládní ODS se totiž objevily spekulace, že Kubiceho by měl nahradit šéf pražské organizace občanských demokratů Boris Šťastný.