Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Povolební ztráty a nálezy parlamentních stran

Volby skončily triumfem ANO Andreje Babiše. Ostatní politické strany se musely spokojit s podstatně menšími zisky. Pro některé z těchto stran však tyto podstatně menší zisky znamenají katastrofu, pro jiné vítězství.

Lubomír Zaorálek a Milan Chovanec foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Víkendové volby skončily. Politické strany sčítají zisky a ztráty. Nastává čas vyjednávání o nové vládě. V jakém rozpoložení do těchto debat půjdou strany, které se umístily na druhém až devátém místě, a v Poslanecké sněmovně budou mít své zástupce?

Připravili jsme pro vás přehlednou analýzu stran, které ve volbách marně stíhaly vítězné hnutí ANO Andreje Babiše.

Padlá ČSSD hledá talent

Základy volebního krachu položili sociální demokraté už na jarním sjezdu. Do vedení se nedostali kritici.

Česká strana sociálně demokratická patří k historickým pokladům tuzemské politiky. Založena byla ještě za Rakouska Uherska v roce 1878, takže jde o nejstarší českou politickou stranu. Bezmála o 140 let později se ČSSD dostává do zlomového bodu. Ve volbách sociální demokraté získali pouhých 368 tisíc hlasů (7,27 procenta), což je nejméně v novodobé historii – ještě méně než ve volbách do národní rady v roce 1992, kdy jí dalo hlas 422 tisíc občanů. Oproti minulým volbám strana přišla o neuvěřitelných 648 tisíc voličů.

Musí si vybrat, jakým směrem se vydá – nejen personálně, ale hlavně programově. Času na radikální změnu přitom nezbývá mnoho, neboť již za rok se konají komunální volby. Pokud nepřijde okamžitý a především promyšlený restart, následky pro ČSSD mohou být fatální.

„Musí přijít sebereflexe, protože se pak může stát, že v příštích volbách se ani nemusíme dostat do sněmovny,“ pronesl bývalý brněnský primátor a nový poslanec Roman Onderka. Jeho spojenec Jeroným Tejc, který se před několika měsíci neúspěšně snažil dostat do nejužšího vedení strany, potvrdil nezbytnost radikální proměny ČSSD. „Varoval jsem, že dopadneme, jak jsme dopadli,“ dodal.

Od Vidkunu po vyhazov z vlády

Období nejistoty v řadách ČSSD začalo ale dříve – již na podzim 2015. Tehdy policisté zahájili operaci Vidkun, v níž mimo jiné uvízl olomoucký hejtman Jiří Rozbořil. Bylo to poprvé od zadržení exhejtmana Davida Ratha v roce 2012, kdy se vysoce postavený politik ČSSD dostal do křížku s policií.

V červnu 2016 přišla kontroverzní policejní reorganizace, za niž politickou odpovědnost nesl statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec. Spojení dvou elitních úřadů v jeden „superútvar“ a vypuzení Roberta Šlachty, jehož protimafiánský útvar do té doby vyšetřoval citlivé politické kauzy včetně Vidkunu, vyvolalo u veřejnosti nevoli – pozdější průzkumy ukázaly, že právě v létě 2016 začaly ČSSD padat preference.

Nedlouho poté přišly neúspěšné krajské volby, v nichž dokázal zvítězit jediný sociální demokrat – jihočeský exhejtman Jiří Zimola.

Letos na jaře se konal volební sjezd, který měl stranu „nakopnout“ do sněmovních voleb. Tehdejší předseda Bohuslav Sobotka však vsadil na strategii, která straně – soudě dle výsledků – nijak nepomohla. Obklopil se výhradně svými spojenci, kritiky do grémia nevpustil a vypudil je do regionů – byl to příklad citovaného Tejce, šanci nedostal ani Zimola. Ve straně se tehdy hovořilo i o tom, že Sobotku by měl nahradit někdo údernější a charismatičtější – nejčastěji padalo jméno ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Jenže „sobotkovcům“ se příliš nezdálo, že Zaorálek dokáže vycházet s lídrem ANO Andrejem Babišem. Sjezd žádné změny na nejvyšších místech neučinil.

ČSSD se pak ostře pustila do kritiky ANO a Babiše – ať už kvůli korunovým dluhopisům, Čapímu hnízdu či uniklým Babišovým odposlechům. Špičky strany přitom tušily, že body u voličů jim to nepřinese. „Antibabišovská strategie se nevyplatila. Po bitvě je samozřejmě každý generál, ale já jsem dlouhodobě zastával názor, že není dobré útočit na svého koaličního partnera. Jednoznačně nám z čísel vycházelo, že naši voliči to nemají rádi,“ řekl LN místopředseda strany Jan Birke.

Sobotka v květnu docílil Babišova odchodu z vlády. Lze jen spekulovat, nakolik strategický krok to byl.

Nehlídaný Babiš

Předseda ANO se totiž vytratil z hlavní scény. Nastartoval kampaň a začal objíždět regiony s kontaktní kampaní. Z tempa ho nevyřadilo ani obvinění v kauze Čapího hnízda, které – jak ukázal volební výsledek–ANO příliš nezasáhlo. Přestože Babiš ve finiši kampaně působil unaveně, ve volbách dosáhl skoro na 30 procent. Babiš se mohl v kampani před voliči prezentovat jako oběť systému tradičních stran.

Po Babišově vyhazovu z vlády se však strhlo zemětřesení i v ČSSD – Sobotka nakonec pár měsíců po sjezdu padl. Stáhl se z pozice lídra strany a nahradil ho ministr zahraničí Zaorálek. Na radikální proměnu strany však již bylo pozdě. ČSSD už nedokázala přijít s dostatečně propracovaným vlastním tématem. Výsledky voleb prokázaly, že hnutí ANO nejen sociální demokraty, ale i komunisty programově vyluxovalo.

ODS se po drtivém pádu v roce 2013 povedlo druhým místem vrátit na scénu. ČSSD to bude mít těžší, neboť má na levici konkurenci v podobě ANO i KSČM. Faktický šéf strany a ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že mimořádný sjezd se bude konat příští rok 7. dubna, v den 140. výročí založení strany. Čeká ji teď složité hledání nového lídra a programu. Chovanec skončil v Plzeňském kraji až na 6. místě, stejně tak Jaroslav Foldyna v ústeckém regionu. Ani jeden tedy nevypadá, že by měl příliš šanci ČSSD pozvednout. Hledat musejí oranžoví svižně: komunální volby jsou už za rok.

Ondřej Koutník

Fialova ODS slaví a chystá se na opozici

Další roky v opozici. Ačkoli se ODS raduje z volebního výsledku, podle kterého je po ANO druhou nejsilnější silou v zemi, do vlády se modří nechystají.

Čelní představitelé strany, která před čtyřmi roky zažila klinickou smrt, unisono prohlašují, že s ANO, i kdyby v čele nemělo stíhaného předsedu Andreje Babiše, do vlády prostě nepůjdou. „Nedovedu si to představit. Jasně jsme řekli důvody, proč do koalice s ANO nepůjdeme,“ zopakoval v rozhovoru s LN Petr Fiala, předseda občanských demokratů.

Nabídku jednat s ANO už ale o víkendu dostal. „Andrej Babiš mi napsal pozvání k jednání o uspořádání Poslanecké sněmovny. V nejbližší době se domluvíme na termínu,“ dodal Fiala. Zdůraznil však, že půjde čistě o podobu a fungování nové Poslanecké sněmovny.

Dopředu však nechtěl spekulovat, jestli si ODS řekne o funkci ve vedení dolní komory. „Budu dbát na to, aby parlament plnil svou kontrolní funkci. Aby moc parlamentu a demokratické principy nebyly nijak narušeny,“ konstatoval pouze. Dnes ho čeká první zasedání nového poslaneckého klubu, který proti dřívějším 16 členům posílil o devět lidí.

Jediné, co Fiala striktně odmítl, je, aby mělo ve funkcích předsedy a místopředsedů své zastoupení všech devět stran, které se do sněmovny dostaly. „Myslím si, že toto není cesta. Rozmnožováním funkcí ve sněmovně se nikam nedostaneme,“ varoval.

O 200 tisíc silnější

Občanští demokraté pod Fialovým vedením oproti volbám v roce 2013, kdy po pádu vlády Petra Nečase získali 7,7 procenta hlasů, zažili jako jediná zavedená strana příliv voličů. V celkových číslech vhodilo do uren svůj hlas pro modrý tým o 188 tisíc lidí více. To stranu katapultovalo na druhé místo. Fiala navíc dosáhl svého předsevzetí, že pro občanské demokraty znovu získá dvojciferný výsledek – 11,3 procenta.

Ani jindy vzpurné regiony v ODS včera neavizovaly, že by byl důvod k nějakému přepřahání v čele strany. V lednu ODS čeká kongres, kde by mělo vedení skládat účty. Výrazné změny se ale neočekávají. „Nejlepším požádáním o důvěru je tento volební výsledek. Z reakcí zevnitř ODS vidím, že cesta, po které ODS vedu, se setkává s podporou,“ pochválil se Fiala. A jako konkrétní příklad přihodil i výsledek na jižní Moravě, kde byl lídr kandidátky. Strana tam získala jeden poslanecký mandát navíc a Fialu kroužkovalo přes třináct tisíc lidí.

Klausova hvězda

Zdaleka největší množství preferenčních hlasů však urval Václav Klaus mladší. S 22 635 hlasy se po Babišovi (48 645) stal druhou nejpopulárnější postavou letošních voleb. Už v minulosti se v zákulisí spekulovalo, že by si v případě propadu ODS mohl říci o funkci předsedy. Po víkendu sice potvrdil svou popularitu u voličů, ale o apetitu na stranické vedení nemluvil. „Nejdřív si samozřejmě musíme výsledek analyzovat a podívat se, co si o tom myslí pražský region,“ řekl LN Klaus junior v sobotu. Vysloužil si i gratulaci od otce, bývalého prezidenta. „Řekl mi, že se prý mám radovat,“ popsal Klaus mladší.

Kroužkování poslalo do sněmovny hned několik politiků ODS, kteří byli na nižších příčkách kandidátek. Jedním z nich byl bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Toho do poslaneckých lavic katapultovalo ze sedmnáctého místa 6406 preferenčních hlasů.

Marek Benda se zase dostal

Podobný výsledek zažil i sněmovní matador Marek Benda, který úspěšně kandidoval již po desáté v řadě. O víkendu však optimismem nehýřil. Podle něj se totiž cosi podstatného změnilo.

„Upřímně řečeno jsem si nemyslel, že se zítra probudíme do jiného světa, než na jaký jsme byli zvyklí posledních 27 let. Svět, v němž má většinu Andrej Babiš s Tomiem Okamurou nebo komunisty, je pro mě trochu nesrozumitelný a nepřijatelný,“ uvedl.

Popsat příčinu stavu, kdy vítězné ANO a druhou ODS dělí 18 procent hlasů, ale nedokázal. „Kdybych to věděl, tak nemáme jedenáct, ale 30 procent,“ dodal s tím, že ODS se nyní hodlá soustředit především na důslednou opoziční roli. Sám je přesvědčen, že změna v politice, kterou představuje nástup nových hnutí, naznačuje hlubší proměnu v české společnosti. Ta v našich dějinách přichází podle Bendy zpravidla jednou za čtvrt století.

„Tento cyklus začal někdy v roce 2013 a teď byl doveden k dokonalosti. Ti, co se radovali, že padáme, jako TOP 09 a ČSSD, dneska dopadli stejně. Přicházejí nové subjekty. Uvidíme, jakou budou mít životnost,“ uzavřel Benda. Předseda ODS Fiala chce věnovat úsilí především stmelování pravicových voličů, kteří měli v letošních volbách na výběr hned několik subjektů.

Martin Shabu

Prostupná hráz štábu SPD

Okamurovci se při volbách opevnili před nepohodlnými novináři. Na některé z nich přivolali policii.

Tomio Okamura by chtěl být považován za největšího českého vlastence. Zřejmě proto svůj volební štáb rozbil v nevzhledném karlínském hotelu Čechie. Vším ostatním se ale snažil své středoevropské zakotvení popřít. Způsob, jakým se opevnil vůči pro sebe nepohodlným novinářům, totiž nejvíce připomněl japonskou éru Edo. V ní měli všichni cizinci vstup do Nipponu přísně zakázán.

Lídr SPD uplatnil v sobotu stejnou politiku vůči redaktorům, kteří se mu znelíbili. Ač mnozí z nich měli dopředu akreditaci, bylo jim povolení ke vstupu do Čechie na poslední chvíli zrušeno. Na ty, kteří se přesto dožadovali volného průchodu do hotelové lobby, neváhali okamurovci přivolat policii. Takhle narazila Markéta Dobiášová z Reportérů ČT i zpravodaj webu Info.cz Adam Kotrbatý.

„Akreditaci jsem měl potvrzenou několik dní dopředu. Sdělili mi, že do štábu můžu přijít. Před půlnocí mi ale přišel e-mail, že povolení ruší. Tady na mě zavolali policisty. Můžu stát před hotelem, ale dovnitř nesmím,“ popsal Kotrbatý bezprostředně poté, co si vše vyříkal s uniformovanými příslušníky.

Kdo „nezlobí“

„Prý je tady ještě jeden zlobivý novinář,“ ozvalo se od pořadatelů poté, co Kotrbatý odešel do vymezeného prostoru před Čechií.

Vpuštěni byli pouze ti, kteří se okamurovcům nezprotivili. Zákaz se týkal i LN, které přitom povolení ke vstupu do štábu nejprve dostaly. „Vzhledem k aktuálním příspěvkům na Vašem serveru Vás informujeme, že vedení SPD tuto akreditaci ruší. S médii a novináři, kteří hnutí SPD pouze účelově špiní, dehonestují a manipulují s fakty, zájem spolupracovat nemáme,“ sdělila krátce před páteční půlnocí v e-mailu asistentka místopředsedy hnutí Radima Fialy Andrea Dupová. Opevnění hotelu ovšem nebylo úplně neprostupné. Zrovna ve chvíli, kdy se kolem Kotrbatého srotili kolegové z branže s napřaženými mikrofony, prošel redaktor LN do hotelové lobby a zůstal v ní několik hodin. Ostatní neakreditovaní novináři tolik štěstí neměli. Okamurovi lidé před nimi hotel ubránili. Později před vchod dokonce postavili zábranu z přinesených stolů, za nimiž neustále hlídkovali členové pořadatelské služby.

Lehkou práci však neměli ani oficiálně vpuštění novináři. I z nich se vstupem do hotelu stali občané druhé kategorie. Mezi nimi a členy hnutí vedla jasná dělicí čára. Na jedné straně vchodu stáli okamurovci a média k nim nebyla pořadateli vpuštěna. Zpravodajové měli svůj koutek v jídelně, odkud na politiky nebylo vidět. Většinou tak postávali u vchodu. I z tohoto místa je ale každou chvíli někdo vykazoval.

„Vaše místo je tam, tady ať nikdo nestojí,“ hřímal tajemník SPD Jaroslav Staník. Okolo stojící novináři byli z jeho slov viditelně otráveni. Bylo ale patrné, že hnutí nestojí ani o přítomnost médií při oslavách volebního výsledku. „Jestli si o tom myslíte, že to je dobře, nebo špatně, to je na vás,“ prohlásil Staník.

Pitrův otisk

SPD si buduje image protestní strany. Okamura proto rád zdůrazňuje, že velká média o jeho hnutí nereferují. Už však neřekne, že jejich pozvánky do debat či na rozhovory schválně odmítá. Jak ale ukázaly volby, taktika „hry na underground“ mu vychází.

„Naučili jsme se žít bez novinářů. Jedeme vytrvalou kontaktní kampaň, k tomu se přidávají sociální sítě. Tomio Okamura je ikonou hnutí,“ říkal v hotelové hale šéf pražské organizace SPD Jiří Kobza.

Jak LN na místě zjistily, hnutí si celý hotel na volební víkend pronajalo. Nepohodlné novináře potom vykazovalo s odvoláním na návštěvní řád. Členové hnutí, kteří do Prahy dorazili, v Čechii spali někdy i s rodinami. Někteří se po jednotlivých patrech i vstupní hale potulovali s šálami SPD kolem krku. O mnoho více stranických znaků vidět nebylo.

Ubytovací zařízení patří akciové společnosti Hotel Čechie Praha. Členem představenstva firmy je Milan Šedivý, který je známý jako blízký spolupracovník někdejšího „nepřítele státu“ Tomáše Pitra.

Tomáš Tománek

TOP 09 dokulhala do sněmovny

TOP 09 vytáhla do sněmovny Praha, strana dlouho oscilovala kolem pětiprocentní hranice. Teď bude muset řešit, co dál.

Desetiny procenta v sobotu tahali členové TOP 09 nahoru silou vůle. Bylo čtvrt na šest večer, devadesát okrsků bylo sečteno. Na pásce na ČT 24 běhaly výsledky: 4,92.. 4,93.., 4,95. TOP 09 je od uplynulého víkendu stranou, jejíž výkon se přirovnává k napjatým, do poslední chvíle nejasným sportovním výsledkům.

TOP 09 patří k největším poraženým letošních voleb. Ve sněmovně měla dohromady s hnutím STAN 26 mandátů. Teď jich obsadí sedm. Zachránila ji Praha, kde získala 12,64 procenta. Ta nakonec zajistila celorepublikový výsledek 5,31 procenta. Nejnapínavější okamžiky skončily nakonec úlevným potleskem.

„Topku“ znovu vytáhl nahoru její čestný předseda Karel Schwarzenberg. A dá se předpokládat, že už naposledy. „Kníže“ se stal nejstarším poslancem budoucí sněmovny. Letos v prosinci oslaví kulaté osmdesáté narozeniny. Na politikovi je už znát únava, Schwarzenberg navíc špatně slyší. Mezi jeho prvními reakcemi na znovuzvolení byl dotaz směřovaný ke spolupracovníkům: „Kdo je za mě první náhradník?“ V TOP 09 se ale aktuálně neřeší budoucnost čestného předsedy, ale současného šéfa Miroslava Kalouska.

O tom, že v nejvyšších křeslech topky dojde k přepřahání, se už ale spekuluje. Svou přihlášku do strany už podal europoslanec Jiří Pospíšil. Kdysi jedna z nejvýraznějších tváří ODS, který vyhrával ve svém Plzeňském kraji, když občanští demokraté umírali na chvostu.

Právě o něm se teď uvnitř strany spekuluje jako o příštím možném předsedovi. I když sám to komentuje slovy, že je tato úvaha předčasná. Předseda jihomoravské organizace Jan Vitula ostatně už oznámil, že Pospíšila navrhne.

Celostátní sněm má mít TOP 09 v listopadu. A buď jak buď, bude volební. V užším vedení strany by mohla zasednout také Markéta Pekarová Adamová, jedna z nejvýraznějších tváří, pražská politička a současná i budoucí poslankyně.

Nejstarší i nejmladší

Liberálně pravicová strana se postarala nejen o nejstaršího poslance nové sněmovny, ale i o toho nejmladšího. Stal se jím teplický radní Dominik Feri, jemuž je 21 let. Hvězda sociálních sítí Feri kandidoval v Praze z posledního místa kandidátky. Voliči ho vykroužkovali nahoru. Feri, který má etiopské kořeny, je populární především u mladých. Do sněmovny ho dostalo přes patnáct tisíc kroužků.

Strana poslední čtyři roky strávila v opozici. Ta ji s největší pravděpodobností čeká znovu. Kalousek se sice ještě před volbami pokoušel utvořit širší spolupráci pravicových stran, aby se netříštily síly, s tím ale neuspěl. V kuloárech se přitom mluví o tom, že překážkou spojenectví byl právě předseda TOP 09. Nevyjde ani prosazovaná spolupráce stran napříč pravolevým spektrem, nemá totiž dostatek hlasů.

Strana silná především v Praze a velkých městech navíc přišla odlukou od Starostů a nezávislých o voliče v menších městech a na venkově. To, že si TOP 09 nechala zaregistrovat značku S podporou starostů s malým s, jí evidentně nepomohlo.

Eliška Nová

Pirátský oříšek pro matadory

Složitý systém vnitřní demokracie mladé strany je plný zákazů a znemožňuje dělat individuální rozhodnutí.

Pirátský lídr Ivan Bartoš není mužem rychlých rozhodnutí. Bylo to znát i v sobotu večer, když už bylo jasné, že Pirátská strana nakonec přeskočila SPD a stala se třetí nejsilnější v nové sněmovně. Zatímco političtí matadoři jiných stran již žhavili telefony, Bartoš novinářům řekl, že on si tento večer nenechá zkazit a jednat bude až v neděli.

Logicky. Ve smíchovské Uhelně, kde Piráti slavili, už tou dobou dunělo techno a nikomu se odjíždět nechtělo. Bartoš byl ale zdrženlivý ještě z jiného důvodu. Složitý systém vnitrostranické demokracie mu totiž znemožňuje, aby hájil cokoliv, k čemu nemá od pirátské základny mandát.

Celostátní fórum má právo veta

Ačkoliv si Piráti navzájem důsledně tykají a na první pohled vypadají jako parta nadšenců, kteří se dostali do politiky jaksi omylem, ve skutečnosti mají propracovaný systém převodu a delegování moci od obyčejných členů až po nejvyšší patra.

V praxi to znamená, že funkcionáři veřejně nemohou zastávat žádný názor, který by neprošel Celostátním fórem, což je diskusní platforma Pirátů vybavená právem veta. To může uplatnit nejen vůči Bartošovi, ale i všem ostatním 21 pirátským poslancům.

Strana si přitom zároveň udržuje klasickou řídicí vertikálu, která sahá od místních sdružení přes krajské organizace až po republikové předsednictvo. A k tomu existují oborové komise a republikový výbor. Není divu, že složitá struktura moci má na webu vlastní Piratopedii – interaktivní příručku, kde lze dohledat postupy řešení.

„My máme opravdovou demokracii, bavíme se mezi sebou, nefunguje to tak, že by nahoře někdo něco nalinkoval,“ pochvaloval si Bartoš ve volebním štábu, jak Piráti dokážou držet při sobě.

Ostatně i nově zvolení poslanci musejí podle stranických pravidel vystupovat na veřejnosti s „maximální možnou mírou vnitřního konsenzu“ a kromě jiného si ani sami nemohou vybrat poslaneckého asistenta. Úsměvně pak působí pravidlo, podle něhož je účelné, aby si zachovali své dřívější zaměstnání. Jako by samotná funkce pirátského poslance byla podezřelá.

Demokratické, ale neoperativní

Systém vnitřní demokracie vystavěný na nutnosti neustále získávat konsenzus může být ale zrádný a Bartoš s tím má ostatně nepříjemnou zkušenost. Když se provalilo, že Giuseppe Maiello, pirátský stínový ministr obrany, docházel na akce proputinovského spolku, kde přitakával plamenným obžalobám NATO, Bartoš ho dost nepřesvědčivě hájil. Jako odzdola vygenerovaného lídra Zlínského kraje Maiella stáhnout nemohl. A tak ho alespoň zbavil funkce stranického experta na obranu, a aby si nemusel nejdříve obstarat souhlas základny, hájil se tím, že se novináři na NATO logicky ptají stranického lídra.

Kauzu Maiello nakonec vyřešily volby. Rodilého Itala díky preferencím přeskočil na Zlínsku zastupitel z Uherského Hradiště a Maiello pohořel. Ostatně stejně jako dříve v barvách Koruny české, Zelených nebo strany LES.

Bartošovi hrozí, že čas za něj vyřeší také otázku, zda a s kým budou Piráti spolupracovat – ať už v dost nereálné koalici bez hnutí ANO (přesně tak to Pirátské fórum stanovilo již v půlce srpna), nebo spíše předpokládané opozici.

Vnitřní převodník moci je pomalý a Bartoš bez něj fakticky nemůže slibovat nic. „Jakákoliv smlouva o povolební spolupráci podléhá souhlasu celostátního fóra Pirátské strany,“ stojí ve zmiňované srpnové strategii.

Sjednávat si souhlas většiny straníků je v lecčems sympatické. Jenže zrovna v hektické době po volbách to může být důvod, proč dát místo Pirátů přednost jiné straně, jejíž předseda má právo rozhodovat operativně.

Blahoslav Hruška 

Emancipace Starostům vyšla

Šest křesel a poprvé i samostatný klub čeká na STAN ve sněmovně. Průzkumům navzdory.

Jeden významný umělec mi říkal, že máme sprint jak Usain Bolt. Skutečně v posledním týdnu zažíváme masivní příliv velmi významných voličů, prohlásil v sobotu odpoledne předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. V té chvíli se stále ještě počítaly hlasy. Jeho hnutí sice předběžné výsledky přisuzovaly přes pět procent, jisté ale nebylo nic. STAN nakonec hranici překročili a obsadí šest poslaneckých křesel. Poprvé se svým vlastním klubem.

Hnutí STAN bylo nejpodceňovanějším aktérem předvolebního kvasu. Průzkumy mu přisuzovaly maximálně čtyři procenta hlasů, leckdy však mnohem méně, kolem procenta a půl. O to větším překvapením bylo, když Starostové během počítání hlasů skoro až do konce vedli před svým bývalým partnerem TOP 09. Stranou, která je považovala za přívěsek, bez kterého se lehce objede.

U Starostů propuklo veselí. Volební lídr hnutí Jan Farský přesto neskrýval skepsi. „Celkově není na výsledku České republiky co oslavovat,“ prohlásil.

STAN s největší pravděpodobností zamíří do opozice. „Pořád platí, co jsme říkali před volbami. ANO, SPD a KSČM pro nás nejsou partneři. Zbytek většinu nedá, takže míříme do opozice, ale i ta je součástí demokracie a i z ní se dá udělat kus práce,“ řekl LN Farský. Ostatně roli opozičních poslanců si STAN vyzkoušeli uplynulé čtyři roky v klubu TOP 09. Byl to právě Farský, kdo si připsal jeden z největších opozičních úspěchů, když se mu podařilo prosadit registr smluv.

Předvolební vývoj byl pro Starosty víc než turbulentní. Hnutí, které se rozešlo s TOP 09, vyjednávalo od krajských voleb loni v říjnu o koalici s KDU-ČSL. Obě strany ji také několikrát schválily. Zlom přišel v červenci, kdy do voleb zbývalo méně než tři měsíce. Lidovci STAN vyzvali, aby pouze doplnili jejich kandidátky. Starostové, kteří si takový model spolupráce vyzkoušeli s TOP 09, odmítli a rozhodli se emancipovat – kandidovat samostatně. Včera se jim potvrdilo, že riskovat se někdy vyplácí.

Eliška Nová

V případě lidovců platí: i procento znamená dost

Před volbami vsadili na jistotu. Poté, co se sečetly všechny hlasy, se ukázalo, že i ta je nejistá. Je to poprvé, kdy předseda Pavel Bělobrádek se svojí stranou nepřevýšil zisk z minula. Před čtyřmi roky získali křesťanští demokraté 6,7 procenta. Letos 5,8. I procento někdy znamená hodně. V případě lidovců to platí.

Přesto v sobotu zasmušilí nebyli, deprese nad žlutými nevisí. Ovšem ani spokojenost. „Výsledek to možná není takový, jaký jsme očekávali, ale myslím, že všem můžu poděkovat. Je to výzva do dalších let,“ řekl v sobotu svým kolegům. A navzdory tomu, že v KDU-ČSL se mluví o neúspěchu, sklidil velký potlesk.

Bělobrádek prohlásil, že na funkci rezignovat nehodlá, KDU-ČSL už podle něj zažila horší výsledky. Lehké chvilky ho ale tento týden na stranických jednáních také nečekají. S kritikou se už ozval zlínský hejtman Jiří Čunek, který vystrčí růžky vždy, když se nedaří. „Odpovědnost za výsledek mají ti, kteří kandidovali,“ řekl Čunek s tím, že z výsledku je zklamaný.

Čunek byl jedním z nejhlasitějších kritiků koalice s hnutím STAN, která nakonec nedopadla právě kvůli odporu moravské části. „Voliči možná byli zklamáni, že jsme nakonec koalici se STAN neutvořili,“ prohlásil Bělobrádek.

Lidovci o víkendu sdělili, že o případné koaliční spolupráci s hnutím ANO budou jednat, stále však platí, že nemíní spolupracovat s trestně stíhanými politiky – tedy ani s předsedou ANO Andrejem Babišem, ani s prvním místopředsedou hnutí Jaroslavem Faltýnkem. Oba byli obviněni v kauze Čapí hnízdo.

Ve sněmovně si KDU-ČSL pohorší o čtyři křesla. Nevrátí se do ní ministr kultury a lídr pražské kandidátky Daniel Herman. Voliči kroužkovali oblíbeného starostu Prahy 7 Jana Čižinského, nově v dolní komoře zasedne také Stanislav Juránek, bývalý jihomoravský hejtman.

Eliška Nová

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...