Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Povahu znaleckého posudku by měl mít jen ten vyžádaný soudem

  9:20
Znalecké posudky jsou u soudu mocnou zbraní. Protichůdná stanoviska předkládají obě strany řízení a často je zneužívají. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) chystá změny trestního a civilního procesního kodexu i pro soudní znalce.

Končíčí ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. foto:  Dan Materna, MAFRA

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) v rozhovoru mimo jiné říká: „Systém, který nastavíme, by měl platit řadu let. Bylo by proto hazardem vytvořit takový, který by se za tři roky ukázal nefunkční. Pokud se nám nepodaří výběr nastavit dobře, budeme vybírat špatné soudce nebo systém k profesi nepřitáhne právnické elity. To by vedlo k dalším problémům, se kterými bychom se potýkali další desítky let.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaké bude ministerstvo spravedlnosti za éry Jana Kněžínka? Tvrdý regulátor, nebo partner právnických profesí? Odkloní se od politiky Roberta Pelikána, který byl v komunikaci s profesními komorami velice zdrženlivý?

KNĚŽÍNEK: Ministerstvo by mělo být partnerem tam, kde je pro partnerství prostor. Pokud se budou hledat nová legislativní řešení, naším cílem bude komunikovat se všemi, kteří k tomu mají co říci, tedy se zástupci právnických profesí, ale i s širší odbornou i laickou veřejností. Na druhou stranu ale není možné, aby právnické profese diktovaly ministerstvu, co má dělat. Budu vytvářet prostor pro diskusi, ale když přijde čas na rozhodování, musí být přijato ministerstvem, které za ně nese odpovědnost a je schopno je obhájit.

LIDOVÉ NOVINY: Takže zástupci profesních organizací nemají počítat s tím, že přinesou hotový návrh zákona a ministerstvo jej bez dalšího přijme?

Ministerstvo by mělo být partnerem tam, kde je pro partnerství prostor. Pokud se budou hledat nová legislativní řešení, naším cílem bude komunikovat se všemi, kteří k tomu mají co říci, tedy se zástupci právnických profesí, ale i s širší odbornou i laickou veřejností.

KNĚŽÍNEK: Zákony by měly vznikat přímo na ministerstvu, od toho má odborný aparát. Moje velká výhoda je, že jsem současně předsedou Legislativní rady vlády a můžu zapojit aparát vlády a její experty. Určitě nebudu slepě přejímat zákony, které někdo přinese.

LIDOVÉ NOVINY: Aktuálně stojí před ministerstvem řešení otázky výběru soudců. Tu by měla vyřešit novela zákona o soudech a soudcích. Uvedl jste, že bude připravena na jaře příštího roku. Co všechno by měla obsahovat?

KNĚŽÍNEK: Nejdůležitější je otázka výběru a kariérního postupu soudců. Musíme najít způsob, jak upravit věci, které zákon dnes neupravuje nebo je upravuje naprosto nedostatečně. O problematice jsem již hovořil s předsedy nejvyšších, krajských a vrchních soudů. K tématu zasedne i pracovní skupina.

Systém, který nastavíme, by měl platit řadu let. Bylo by proto hazardem vytvořit takový, který by se za tři roky ukázal nefunkční. Pokud se nám nepodaří výběr nastavit dobře, budeme vybírat špatné soudce nebo systém k profesi nepřitáhne právnické elity. To by vedlo k dalším problémům, se kterými bychom se potýkali další desítky let.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký přístup k výběru soudců je reálně zvažován?

Moje velká výhoda je, že jsem současně předsedou Legislativní rady vlády a můžu zapojit aparát vlády a její experty. Určitě nebudu slepě přejímat zákony, které někdo přinese.

KNĚŽÍNEK: Přístupů může být řada. Mezi soudci jsem vypozoroval, že část se přiklání k tradičnímu čekatelskému modelu, kdy absolvent po univerzitě nastoupí rovnou na soud. Jiná část soudců by naopak vítala otevřený model, který by lákal právníky z různých právnických profesí či veřejné správy a pro které by tobyl vrchol právnické kariéry.

Najít kompromis bude velice těžké. Specifické požadavky mají navíc nejvyšší soudy, kde by jejich vedení rádo nalákalo soudce zvenčí – akademiky nebo špičkové úředníky. A pro tohle vše musíme nastavit jasná a transparentní pravidla.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy začne platit diskutovaná instrukce pro výběr soudců, kterou prosadil váš předchůdce? Ztotožňujete se s ní?

KNĚŽÍNEK: Současný stav není zcela vyhovující. S obsahem instrukce se ztotožňuji, ale nejsem si jistý, že je životaschopná. Pochybuji, že přitáhne elity z jiných právnických profesí za předpokladu, že budou muset až dva roky pracovat jako vyšší soudní úředníci.

LIDOVÉ NOVINY: Je na její spuštění systém připravený?

Nejdůležitější je otázka výběru a kariérního postupu soudců. Musíme najít způsob, jak upravit věci, které zákon dnes neupravuje nebo je upravuje naprosto nedostatečně.

KNĚŽÍNEK: Právě že není, protože nejsou ani připravené případové studie. Soudcům jsem slíbil, a je to otázka několika dní, že odložím její náběh. Instrukce říkala, že se nepoužije na první dvě etapy výběru soudců, ty už nyní dobíhají. Jsem připraven ji odložit minimálně o dvě další etapy, čímž získáme minimálně půl až tři čtvrtě roku na další debaty. Paralelně budeme pracovat na zákoně. Úplně nejlepší by ale bylo, kdyby byl zákon přijat tak rychle, že by instrukce nebyla třeba.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se tedy zpátky k novele zákona o soudech a soudcích. Kariérní řád by měl být její součástí? Nemůže to přípravy zákona příliš protáhnout?

KNĚŽÍNEK: Může se to stát. Co se týká kariérního řádu, rádi bychom se inspirovali slovenskou právní úpravou, která zavádí pravidelné hodnocení soudců. Mohlo by probíhat vždy po pěti letech. Hodnoticí komise by tvořili jen soudci. Výsledky hodnocení by byly předpokladem pro další kariérní růst.

Slovenská úprava se nám líbí v tom, že jde o soudcovskou autonomii, takže by neměly vyvstat obavy z politizace. Navíc negativní výsledky hodnocení by neměly být důvodem k odvolání soudce. Princip kárného řízení chceme zachovat. Ale v rámci hodnocení se samozřejmě mohou zjistit nedostatky v práci soudce, které budou odůvodňovat zahájení kárného řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Hodnocení soudců by bylo přístupné veřejnosti?

Mezi soudci jsem vypozoroval, že část se přiklání k tradičnímu čekatelskému modelu, kdy absolvent po univerzitě nastoupí rovnou na soud. Jiná část soudců by naopak vítala otevřený model, který by lákal právníky z různých právnických profesí či veřejné správy a pro které by to byl vrchol právnické kariéry.

KNĚŽÍNEK: Na Slovensku je hodnocení zveřejněné na webových stránkách. Funguje i tak, že vyvolá určitý tlak na soudce, aby se snažili soudit dobře a v hodnocení dosáhli dobrých výsledků. Buď se zlepší, nebo odejdou.

LIDOVÉ NOVINY: Zmiňoval jste kárná řízení. V současné době se hojně diskutuje o potřebě zavedení dvojinstančnosti. Je to třeba?

KNĚŽÍNEK: Ano, dvojinstančnost chceme zavést. Na první pohled může další instance řízení prodloužit, ale téměř ve všech řízeních bývá dvojí instance využívána. Nově chceme zavést možnost obdoby „dohody o vině a trestu“ jako určitou formu odklonu. Soudce by uznal své pochybení a přijal trest, protože by v zájmu zachování zájmu profesní čistoty nechtěl hned jít před kárný soud. Mohla by to být relativně rychlá a efektivní forma řešení u drobných provinění.

LIDOVÉ NOVINY: Nevykonává takovou roli předseda soudu, který by si měl se soudcem sednout a probrat jeho případné pochybení?

KNĚŽÍNEK: Ano, ale tam chybí možnost postihu. Předseda soudu může být sice kárným žalobcem, ale nemůže soudci třeba snížit plat. Bylo by to ale konsenzuální rozhodnutí, nikoliv jen rozhodnutí předsedy soudu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo by měl tedy být prvním stupněm v kárném řízení?

Co se týká kariérního řádu, rádi bychom se inspirovali slovenskou právní úpravou, která zavádí pravidelné hodnocení soudců. Mohlo by probíhat vždy po pěti letech. Hodnoticí komise by tvořili jen soudci. Výsledky hodnocení by byly předpokladem pro další kariérní růst.

KNĚŽÍNEK: Tuto věc budeme ještě řešit. Nabízí se totiž řada variant. Jsem ale přesvědčen, že to nemůže být ministerstvo. Řešit by se to stále mělo v rovině soudní. Mohl by to být třeba mateřský soud soudce, ale tam zase může vzniknout situace, kdy na nejmenších okresech je pět a půl soudců a všichni se znají – a to by nebylo ideální. Budeme uvažovat o nějakém systému kolečka nebo o kompetenci nadřízeného soudu.

LIDOVÉ NOVINY: Soudcům jste slíbil, že se postaráte o navyšování platů administrativního personálu. Je vůbec kde peníze hledat?

KNĚŽÍNEK: Hledá se těžko, ale pracujeme na tom s ministerstvem financí. Současné podmínky jsou opravdu nedůstojné. Chceme zavést zvláštní příplatky pro pracovníky justice, což bude ohodnocením toho, že pracují v konfliktním pracovním prostředí, na rozdíl od jiných státních zaměstnanců. Zvyšovat se ale budou i tarify.

LIDOVÉ NOVINY: Podívejme se na úkoly ministerstva v legislativní oblasti. Jak je na tom příprava trestního procesního kodexu? Vyšly z práce pracovní komise nějaké hmatatelné výsledky?

KNĚŽÍNEK: Práce jsou poměrně pokročilé. Některé části kodexu se už píší v podobě paragrafů. Myslím, že do jednoho roku můžeme mít solidní text nového kodexu, který představíme širší veřejné debatě.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké největší novinky kodex přinese?

Nově chceme zavést možnost obdoby „dohody o vině a trestu“ jako určitou formu odklonu. Soudce by uznal své pochybení a přijal trest, protože by v zájmu zachování zájmu profesní čistoty nechtěl hned jít před kárný soud. Mohla by to být relativně rychlá a efektivní forma řešení u drobných provinění.

KNĚŽÍNEK: Zaměříme se na zrychlení přípravného řízení. Byť prostor není úplně velký a advokáti budou jistě proti. Uvažujeme, že zahájení trestního stíhání by nebylo možné napadnout stížností. Tato úprava ještě nedávno v zákoně byla a pracovní komise se na ní shodla. Pokud máme totiž hledat prostor pro zrychlení, je to v přípravném řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Pomaleji ale jdou přípravy nového občanského soudního řádu, u kterého se teprve chystají teze pro věcný záměr. Máte představu, kdy by mohl být zákon připraven?

KNĚŽÍNEK: Naším cílem je mít návrh připravený do konce volebního období. Zatím se k tezím sešla celá řada připomínek. Některé jsou dost kritické. Jednou z kontroverzních věcí je třístupňovost, kdy by bylo, v přesně vymezených případech, dovolání řádným opravným prostředkem. V řadě případů se ale ukazuje, že by to bylo užitečné, třeba u kauzy pana Altnera proti ČSSD.

Vůči současnému stavu by byl rozdíl v tom, že dovolání by mělo automaticky odkladný účinek. To je z hlediska právní jistoty účastníků velmi důležité. Také koketujeme s tím, že o přípustnosti dovolání by nerozhodoval Nejvyšší soud, ale soud, který rozhodoval ve druhém stupni.

LIDOVÉ NOVINY: Dalším překonaným zákonem ze šedesátých let je zákon o znalcích. Jak akutní je jeho změna a v jaké fázi jsou přípravy novely?

Chceme zavést zvláštní příplatky pro pracovníky justice, což bude ohodnocením toho, že pracují v konfliktním pracovním prostředí, na rozdíl od jiných státních zaměstnanců. Zvyšovat se ale budou i tarify.

KNĚŽÍNEK: Současný zákon je napsaný na úplně jinou společenskou situaci, na procesy v režimu komunistického státu. Systém není vůbec připraven na průnik komerční sféry do této oblasti. Už předchozí vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o znalcích společně se zákonem o soudních tlumočnících. Vyvolalo to ale odpor z mnoha stran – ze strany znalců, ale i soudů, na které zákon přenášel řadu kontrolních a sankčních pravomocí.

LIDOVÉ NOVINY: Takže jsou připravovány pozměňovací návrhy? O jaké změny půjde?

KNĚŽÍNEK: Pravomoci, které se měly přenést na soudy, se přenesou na ministerstvo. Řešíme i otázku využívání znaleckých posudků v občanském soudním řízení. Dnes je možné, aby se v rámci jednoho civilního řízení sešlo několik znaleckých posudků. Každá strana si pořídí jeden, většinou s úplně opačným závěrem, než má posudek protistrany. Soud si pak nechá zpracovat revizní posudek, který je rozsoudí.

Čelíme pak ale nařčení, že reálně rozhodují znalci, nikoliv soudci. Chceme prosadit, aby povahu znaleckého posudku měl jen posudek, který si vyžádal soud. Ty, které přinesou účastníci, by byly listinným důkazem, se kterým by se soud musel také vypořádat. Dokazování by tak bylo ale jednodušší.

LIDOVÉ NOVINY: Podívejme se na témata, která tíží jednotlivé profese. Advokáti dlouhou dobu apelují na změnu tarifu. Tvrdí, že zkrácení odměn kvůli povodňové dani už nemá význam. Chystají se změny?

Uvažujeme, že zahájení trestního stíhání by nebylo možné napadnout stížností. Tato úprava ještě nedávno v zákoně byla a pracovní komise se na ní shodla. Pokud máme totiž hledat prostor pro zrychlení, je to v přípravném řízení.

KNĚŽÍNEK: Zatím se nechystáme v řádu nejbližších měsíců přistoupit ke změně advokátního tarifu. Chceme jej řešit spolu s přísudkovou vyhláškou, kterou předpokládal občanský soudní řád a která dodnes nebyla vydána. Budeme se tomu věnovat, ale neříkám, že se advokátní tarif bude navyšovat.

LIDOVÉ NOVINY: Velké vášně u advokátů budí bezpečnostní kontroly na soudech. Mají za to, že by neměli absolvovat často až „letištní“ prohlídky. Pomůžete jim problém řešit?

KNĚŽÍNEK: Tomuto tématu jsme se věnovali hojně. Nakonec po vyhodnocení všech souvislostí dospívám k přesvědčení, že bude lépe ze strany ministerstva do této záležitosti nevstupovat autoritativně jako prostředník. Zákon o soudech a soudcích dává odpovědnost předsedům soudů a každý k tomu může přistupovat jinak.

LIDOVÉ NOVINY: Exekutoři si stěžují, že některé úřady jsou na hranici přežití. Myslíte si, že může nastat situace, kdy pohledávky nebude mít kdo vymáhat?

KNĚŽÍNEK: Nemyslím si, že by hrozila nevymahatelnost práva, ani že by systém exekutorů měl v dohledné době zkolabovat. K 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155, takže rozdíly nejsou tak velké. Roli ale hrají různé velikosti exekutorských úřadů a ty velké jsou pochopitelně profitabilnější. To by do jisté míry vyřešila teritorialita, ale ta by zase překopala celou mapu exekutorů. Nejsem si jist, že by minimálně zpočátku nehrozilo dočasné ztížení vymahatelnosti práva.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by bylo možné exekuční řízení zefektivnit?

Už předchozí vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o znalcích společně se zákonem o soudních tlumočnících. Vyvolalo to ale odpor z mnoha stran – ze strany znalců, ale i soudů, na které zákon přenášel řadu kontrolních a sankčních pravomocí.

KNĚŽÍNEK: Jedním z řešení je teritorialita, ale mám pocit, že její zastánci od ní postupně ustupují. Chceme se zaměřit na koncentraci řízení, zavedení principu jeden dlužník – jeden exekutor.Aby nenastávalo, že proti jedné osobě je vedeno několik exekučních řízení, a přitom každé z nich vede jiný exekutor. To dnes řízení prodražuje a pro samotného dlužníka to činí řízení velmi nepřehledným. Ve výsledku zaplatí mnohem víc na nákladech, než kdyby to vedl jeden exekutor.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo se dostalo do křížku s insolvenčními správci, kteří mu nechtějí být nadále podřízeni. Existují dvě iniciativy – jedna navrhuje, aby advokáti, kteří jsou současně insolvenčními správci, byli pod dohledem České advokátní komory. Další navrhuje založení vlastní profesní komory. Jak to vnímáte?

KNĚŽÍNEK: Důvod je logický. Činnost odboru, který na ministerstvu vykonává kontroly, je v poslední době velmi intenzivní. S řadou insolvenčních správců je vedeno přestupkové řízení. Mým cílem do budoucna je udržet činnost insolvenčního odboru zhruba tam, kde je dnes, včetně zachování počtu kontrol, které provádí. Určitě bych byl proti tomu, aby se tato činnost z ministerstva přenesla na někoho jiného.

Rozhodně si myslím, že by byla nešťastná dvojkolejnost, aby někoho ve stejné činnosti kontrolovalo ministerstvo a jiného Česká advokátní komora. Navíc to, že advokát je i insolvenčním správcem, nezakládá působnost advokátní komory, protože je to jiná činnost. Systém by měl zůstat v původní podobě.

LIDOVÉ NOVINY: Řada insolvenčních správců přišla v uplynulých letech o zvláštní povolení. Neprošli totiž přezkušovací zkouškou. Někteří správci si na způsob zkoušení stěžovali, někteří ministerstvo i žalují. Plánujete tento systém změnit?

Nemyslím si, že by hrozila nevymahatelnost práva, ani že by systém exekutorů měl v dohledné době zkolabovat. K 1. srpnu 2017 jsme měli 154 exekutorů, dnes jich je 155, takže rozdíly nejsou tak velké.

KNĚŽÍNEK: V tom za ministerstvem stojím. Zkušební komise, jež byly ustaveny, byly ustaveny z osob natolik odborně erudovaných, že je dána jasná garance úrovně zkoušky. To, že ji někdo napadá, to také chápu. Na ty, kteří neuspěli, to má totiž velké ekonomické dopady. Je proto logické, že využívají všechny instituty, které právní řád připouští. Z informací, které jsem dostal, si nemyslím, že ze strany ministerstva došlo k nějakému pochybení.

LIDOVÉ NOVINY: V poslední době se objevilo několik případů takzvaných ukradených firem. Někteří notáři na základě smlouvy o převodu podílu, kde byla padělaná ověřovací doložka, provedli přímé změny v obchodním rejstříku. Je namístě postup změnit, a majitele firem tím více chránit?

KNĚŽÍNEK: To je něco, čemu se budeme muset věnovat. Nakonec za to, že se něco takového stalo, nese odpovědnost i stát. Jsou to spíše výjimečné případy, ale pokud se ukáže, že je třeba systémové řešení, určitě ho přijmeme. Například tak, že si notář bude moci do obchodního rejstříku vkládat jen to, co sám ověří. To by ale zase šlo proti původnímu trendu systém rozvolnit a dát uživatelům větší komfort. Jak říkám, budeme to řešit.

LIDOVÉ NOVINY: Nepovažujete numerus clausus notářů, tedy jejich uzavřený počet, za přežitek?

Rozhodně si myslím, že by byla nešťastná dvojkolejnost, aby někoho ve stejné činnosti kontrolovalo ministerstvo a jiného Česká advokátní komora. Navíc to, že advokát je i insolvenčním správcem, nezakládá působnost advokátní komory, protože je to jiná činnost. Systém by měl zůstat v původní podobě.

KNĚŽÍNEK: Věřím, že numerus clausus má stále své opodstatnění. Notáři v řadě svých činností vykonávají působnost státu. A stát musí garantovat kvalitu výkonu jejich činnosti. Typické to je v dědické agendě, ověřování, ale i zakládání firem. Můžeme ale uvažovat, zda nastavení jejich úřadů dává smysl. Řada věcí se elektronizuje, a proto část agendy bude notářům do budoucna ubývat.

LIDOVÉ NOVINY: Takže by se počet notářských úřadů měl spíš snižovat?

KNĚŽÍNEK: Musíme notářské úřady nastavit tak, aby byly dostupné občanům. V některých menších městech, kde je více notářů, se uvažuje o redukci úřadů. Takže to bude spíš otázka jejich přeskupení. Jestliže je nějaký úřad dlouhodobě neobsazený a počet prováděných úkonů nasvědčuje tomu, že stačí méně úřadů, je třeba uvažovat, že se ten dlouhodobě neobsazený zruší.

Jan Kněžínek (39)

  • Osmnáctý ministr spravedlnosti ČR. Ve vládě Andreje Babiše usedl jako nestraník za ANO. Ve funkci vystřídal poslankyni Taťánu Malou (ANO), která z čela resortu odešla po třinácti dnech kvůli nařčení z plagiátorství svých diplomových prací.
  • Promoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal velký i malý doktorát. Většinu profesního života strávil na Úřadu vlády, kam nastoupil před jedenácti lety a začal se věnovat přípravě právních předpisů. Později působil jako místopředseda Legislativní rady vlády.
  • V srpnu 2015 ho vláda jmenovala „prošetřovatelem“ podezření týkajících se členů vlády a dalších vysokých činitelů.
  • Zabýval se případem náměstka Tomáše Vyhnánka, jenž měl nařídit úřednici, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo. Kněžínek rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili.
  • Je svobodný a bezdětný.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Zahradník/údržbář budov

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha