Americká odbornice na chemii a mikroplasty Sherri Masonová je spoluautorkou v září zveřejněné a následně celosvětově hojně citované studie neziskové organizace Orb Media, která ukazuje, že se i v balené pitné vodě bez ohledu na světadíl nacházejí mikrovlákna plastů. V rozhovoru se Masonová pokouší odpovědět například na otázky, co toto zjištění znamená pro člověka a jeho zdraví, či je-li třeba se důsledků všudypřítomnosti plastů obávat.
ČESKÁ POZICE: Žijeme ve věku plastů?
MASONOVÁ: O tom není sporu, plasty jsou všude okolo nás. Někteří vědci mluví – v širším smyslu – dokonce o úplně novém geologickém období, o antropocénu, a já s nimi nemám problém souhlasit, naopak se s nimi v podstatě shoduji.
ČESKÁ POZICE: Je to špatná zpráva?
Plasty jsou všude – ve vodě, kterou každý den pijeme, v potravinách, jež každý den jíme, ve vzduchu, který neustále dýcháme, protože dýchat musíme. Kde by ještě měly být, abychom přestali pochybovat? Jsme s jistou nadsázkou plastičtí lidé. |
MASONOVÁ: Je to především konstatování faktu, který lze jen obtížně popřít.
ČESKÁ POZICE: Opravdu jsou plasty všude?
MASONOVÁ: To, co jsem řekla, nebyla žádná nadsázka. Plasty jsou všude – ve vodě, kterou každý den pijeme, v potravinách, jež každý den jíme, ve vzduchu, který neustále dýcháme, protože dýchat musíme. Kde by ještě měly být, abychom přestali pochybovat? Jsme s jistou nadsázkou plastičtí lidé.
ČESKÁ POZICE: Za socialistické diktatury vznikla hudební skupina, která si říkala The Plastic People of the Universe, jež později skončila v undergroundu.
MASONOVÁ: (smích) Byli to zřejmě proroci nového věku. Ti si koneckonců někdy podzemím musejí klestit cestu, protože jim nic jiného nezbývá.
ČESKÁ POZICE: Jsem laik, o chemii, natož o plastech, nevím vůbec nic. Proč mě má znepokojovat, že v litru pitné vody je několik jednotek plastových mikrovláken, když tuším, že celá planeta Země je stále více zamořována různými škodlivými látkami?
Odmítněme debatu, co je menší a co větší zabiják, kterého si na sebe upletlo svou činností lidstvo. Mikrovlákna plastu v pitné vodě totiž jsou pouze jedním ze střípků, z nichž je třeba celý problém poskládat, abychom jej mohli smysluplně promýšlet. |
MASONOVÁ: Odmítněme – a v tom máte pravdu – debatu, co je menší a co větší zabiják, kterého si na sebe upletlo svou činností lidstvo. Mikrovlákna plastu v pitné vodě totiž jsou pouze jedním ze střípků, z nichž je třeba celý problém poskládat, abychom jej mohli smysluplně promýšlet. Dodávám však, že je to střípek důležitý.
ČESKÁ POZICE: Proč je důležitý? Americká agentura pro ochranu životního prostředí, United States Environmental Protection Agency, stanovuje, že bezpečný limit je v případě azbestu několik milionů vláken v litru pitné vody. Co je vedle toho pět či deset plastových vláken v témže množství vody, jak uvádí studie neziskové organizace Orb Media?
MASONOVÁ: Nejprve bych znovu zopakovala, že bychom neměli mluvit o tom, co je větší či menší zabiják, ale pokud uvádíte konkrétně azbest, pak problém s ním souvisí s dýcháním, protože jeho vdechování škodí plícím; pití je však – v případě vláken azbestu – něco jiného. Nechci však říci, že by lidé, kteří si přečtou zprávu o výsledcích našeho výzkumu, měli začít šílet a vykřikovat, že je s lidstvem amen, protože mikrovlákna plastů jsou i v naší vodě, a že je to hrůza bez míry a hranic. Nic takového neříkám.
Rok co rok lidstvo produkuje další miliony tun plastů. To si myslíme, že se bude počet mikrovláken plastů v pitné vodě při současném trendu snižovat? Neřekla bych. Spíše bych řekla, že se ohlašuje začátek procesu, který bychom neměli přehlížet. |
Nemáme například dost důkazů, aby počet mikrovláken plastů, který jsme odhalili v pitné vodě, a počítá se v jednotkách, vyvolával obavy z bezprostředního ohrožení našeho zdraví. Proč se ale neptat jinak? Není například náš objev významným varováním? Není to kanárek v dole? Vždyť rok co rok lidstvo produkuje další miliony tun této látky. To si myslíme, že se bude počet mikrovláken plastů v pitné vodě při současném trendu snižovat? Neřekla bych. Spíše bych řekla, že se ohlašuje začátek procesu, který bychom neměli přehlížet.
ČESKÁ POZICE: Kolik lidé za rok vyprodukují plastů?
MASONOVÁ: Loni to bylo okolo 320 milionů tun, a to nejsou započtena syntetická vlákna. Jinak řečeno, máme představu, ale je značně nedostatečná, ne-li zkreslující.
ČESKÁ POZICE: Řekla jste však, že neexistuje dost důkazů, abychom měli být vyděšení…
MASONOVÁ: To je pravda, ale neměli bychom být předběžně opatrní k látce, kterou jsme obklopeni a jíž do sebe dostáváme stále více? Při přemýšlení o této věci neuškodí rozhlédnout se po světech jiných než lidských organismů.
ČESKÁ POZICE: Proč?
Nechci, aby se lidé děsili toho, co jí a pijí, nechci, aby se báli vycházet z domu od svých čističek vzduchu, nechci, aby někde pošli jako myši schoulené strachem z okolního prostředí. To není cílem ani mého jednání, ani mého výzkumu. Chci něco jiného – abychom začali jednat a změnili svůj přístup. |
MASONOVÁ: Protože negativní dopad rostoucího množství plastů na tyto nižší organismy, chcete-li jim tak říkat, je vidět už v současnosti. Například žáby nebo ryby z vody nemohou uniknout, a proto se u nich změny projevují rychleji než u lidí, a jsou drastické. Podíváme-li se do historie, často zjišťujeme, že změny se nejprve odehrávají u drobných organismů. Co se děje jim, se nakonec stane nám. Jsou v podstatě otevřeným oknem do lidské budoucnosti.
Současný výhled je varovný, a proto bychom měli znovu promyslet náš vztah k této látce a nalézt cesty, jak utlumit jeho používání dříve, než budeme v mnohem horší situaci. Nechci s vámi mluvit za deset či dvacet let a říkat vám: vidíte, já vám to říkala… Nechci, aby se lidé děsili toho, co jí a pijí, nechci, aby se báli vycházet z domu od svých čističek vzduchu, nechci, aby někde pošli jako myši schoulené strachem z okolního prostředí. To není cílem ani mého jednání, ani mého výzkumu. Chci něco jiného – abychom začali jednat a změnili svůj přístup.
ČESKÁ POZICE: Dokážete si představit moderní lidskou civilizaci bez plastů?
MASONOVÁ: Teď bych asi měla odpovědět: Samozřejmě! Lidstvo přece bez plastů dlouhá léta žilo, nebo ne? Ale to je nesmysl. Není třeba se stranit všeho plastického, vždyť existuje řada oblastí, kde má plast význam. Můžeme ale žít bez „stupidních“ plastů – například bez plastových pytlíků, lahví či brček. Bez těchto „stupidních“ jednorázových plastů žít nejen můžeme, ale dokonce bychom měli, co nejvíc to je možné.
Existuje spousta výrobců plastických hmot, kteří se těší na své peníze, ale možná – i v zájmu zachování zdravé společnosti – můžeme spotřebu plastů snížit a stále jako moderní civilizace docela dobře přežít |
Řeknu vám obyčejný příběh ze svého života. Moje dcera přes léto pracovala v prodejně obuvi a pak mi sdělila: Mami, byla bys zděšená. Boty jsou do obchodu přiváženy ve velkých krabicích, které jsou zabalené v plastu, a když je otevřeš, najdeš v nich menší krabice s páry bot, a i ty jsou obalené plastem. My je z těch krabic vybalovali a dávali na regály. Pak přišel zákazník, některý pár si koupil a my jej zabalili do krabice, tu zase obalili plastem a vložili ji do igelitové tašky, a s tím zákazníka pustili.
Není to příliš plastu? Nemohli bychom například prodávat boty bez takového množství odpadu? Chápu, že existuje spousta výrobců plastických hmot, kteří se těší na své peníze, ale možná – i v zájmu zachování zdravé společnosti – můžeme spotřebu plastů snížit a stále jako moderní civilizace docela dobře přežít.
ČESKÁ POZICE: Chcete vybudit lidi k jednání, nikoliv v nich vyvolávat strach. Co přesně znamená, jednejte!
MASONOVÁ: Nikdy jsem nebyla v Praze, byť se tam příští rok v květnu chystám, bude součástí mého „východoevropského“ dobrodružství, neboť pojedu i do Polska a na Ukrajinu. A protože vaši situaci neznám a nevím, jak významnou roli hrají plasty v České republice – třeba igelitové tašky, jež si Američané berou při každém novém nákupu –, a tudíž o tom nedokážu zasvěceně mluvit. V každém případě je podstatné tlačit na vládu, přimět ji, aby toto téma akceptovala jako problém, který je třeba řešit i legislativně – například regulací, což není sprosté slovo.
ČESKÁ POZICE: Jak působíte na svou politickou reprezentaci po zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
Je podstatné tlačit na vládu, přimět ji, aby toto téma akceptovala jako problém, který je třeba řešit i legislativně – například regulací, což není sprosté slovo |
MASONOVÁ: Omlouvám se, ale já Trumpa nevolila. (smích) Je to velká ostuda. Nejsem ale přesvědčena, že se nemůže opakovat. Ale to asi není odpověď na vaši otázku… Pokud mám mluvit jako ekolog, pak vše, co v této oblasti udělal Barack Obama aspoň trochu dobře, byť si o něm mohu myslet cokoliv, Donald Trump převrátil, zrušil nebo odložil ad acta, například postoj k pařížské klimatické dohodě.
Mám-li mluvit jako žena, jsem v koncích, po pravdě řečeno, nemám slov. Vždyť je misogyn, ponechám-li stranou, že je rasista a antienvironmentalista. Raději se vraťme k plastům a chemii. (smích)
ČESKÁ POZICE: Vrátím se ke skupině The Plastic People of the Universe. Co znamená přemýšlet o sobě jako o plastických lidech?
MASONOVÁ: Každý z nás je především, a tím bych upravila své původní tvrzení, domovem bilionů mikroorganismů, které žijí v našem zažívacím traktu a pomáhají nám strávit to, co jíme. Bez nich bychom nebyli ničím, neexistovali bychom. Dosud tedy jsme v podstatě útulným domovem pro nesčetné množství mikroorganismů.
Každý z nás je především, a tím bych upravila své původní tvrzení, domovem bilionů mikroorganismů, které žijí v našem zažívacím traktu a pomáhají nám strávit to, co jíme. Bez nich bychom nebyli ničím, neexistovali bychom. |
Ale vážně, jsme obklopeni chemií. Prostředí, v němž žijeme, je obzvlášť vydatné na syntetické chemikálie a měli bychom zvážit jejich zdravotní dopady, přičemž o některých z nich není pochyb. U žen jde například o dřívější nástup puberty, což v pozdějším životě vede k častějšímu výskytu rakoviny vaječníků a prsu. U mužů je evidentní drastický propad v kvalitě spermatu, zjednodušeně řečeno, klesá množství a hustota spermií, a obecně lze konstatovat, že syntetické chemikálie přispívají k feminizaci mužů.
ČESKÁ POZICE: Co znamená, že se muži feminizují?
MASONOVÁ: Nevím, do jak velkých podrobností mám zacházet, ale například se zmenšují mužské penisy nebo se zkracuje plocha mezi jejich análním otvorem a šourkem – to vše lze spoluvysvětlit výskytem syntetických chemikálií.
ČESKÁ POZICE: Co je ještě důsledkem, byť třeba v kombinaci s dalšími faktory, prosycení prostředí syntetickými chemikáliemi?
MASONOVÁ: Třeba vyšší výskyt poruchy pozornosti s hyperaktivitou ADHD a autismu nebo nárůst problémů s obezitou. Neměli bychom se proto zamyslet, co dělat, pokud o této vazbě syntetických chemikálií se zdravotními riziky víme? Anebo chceme žít ve společnostech, jež se budou podobat dystopiím, jako je ta v knize Margaret Atwoodové Příběh služebnice?
Nejde jen o to, že se muži feminizují či ženy pravděpodobně více dostanou rakovinu prsu nebo něco podobně zhoubného, ale i o to, že těhotné či kojící ženy vše předávají svým dosud nenarozeným nebo sotva narozeným dětem |
Já to nechci, a proto žádám naše jednání. A nechci to jen kvůli sobě, ale i kvůli transgeneračnímu přenosu, protože nejde jen o to, že se muži feminizují či ženy pravděpodobně více dostanou rakovinu prsu nebo něco podobně zhoubného, ale i o to, že těhotné či kojící ženy vše předávají svým dosud nenarozeným nebo sotva narozeným dětem.
ČESKÁ POZICE: Budou s námi plasty pořád?
MASONOVÁ: Budou, jen doufám, že v menším množství a že se lidé budou vracet k přírodnějším materiálům. Například bych ráda na regálech v obchodních centrech viděla potraviny častěji balené ve skle. To je sice křehké, ale z hlediska recyklace nedocenitelné. Při výrobě oblečení pak lze syntetická vlákna používat mnohem přátelštějším způsobem k přírodě, a dokážu si představit i oblečení z přírodních vláken, například z konopí, které je velice odolné. A mohla bych pokračovat.
Nechtěla bych však být k plastům jen negativní – bylo by to nespravedlivé. Plasty totiž jsou skvělým, velmi užitečným materiálem, jen bychom je měli používat s větším rozmyslem než v současnosti.
Sherri Masonová
|
