Lidovky.cz

Potěšení svatého Norberta

  6:54

Klášterní pivovar Strahov je ukázkou výjimečně harmonického podniku. Zaplatili jsme dost, ale dali bychom klidně i víc.

Od roku 2001, kdy byl Klášterní pivovar Strahov otevřen, obdržel třikrát cenu Minipivovar roku a ocitl se i v předních gastronomických průvodcích. foto: © Klášterní pivovar StrahovČeská pozice

Komplex strahovského kláštera skrývá ve svých útrobách kromě historické knihovny, muzea miniatur a několika turistických restaurací též malý pivovar. Právě Klášterní pivovar Strahov měl být už loni první zastávkou na naší pivařské pouti, v tehdejším pozdním odpoledni jsme však byli kvůli náporu zákazníků odmítnuti.

Od té doby uplynul již více než rok, během nějž pivovar získal již potřetí cenu Minipivovar roku, udělovanou Sdružením přátel piva. (Mimochodem, naše minulá zastávka, Jihoměstský pivovar, se umístil na druhém místě.) A tak se nám Klášterní pivovar Strahov vlastně připomenul, zvláště když ocenění bylo odůvodněno slovy, že místní piva jsou „fortelná a poctivá, vždy s doslova božskou chutí“.

Nepasterovaná, nefiltrovaná

A tak jsme opět stáli na malém dvorku před pivovarem a se zalíbením hleděli na nástěnnou malbu, znázorňující přípravu a distribuci piva. Mohli jsme se dát buď napravo do restaurace („pro náročnější klienty“) či nalevo do „výčepu“. Netřeba odůvodňovat, proč nás vidina milovaných měděných kotlů, intenzivní sladové vůně a masivního dřevěného nábytku orientovala právě do útulné pivovarské části.

Abychom se později nemuseli vracet k nepříjemnostem, rovnou podotkněme, že jsme se za naši pouť nesetkali s dražšími pivy. Čtvrtinka za pětatřicet a „zmrzačený půllitr“ (0,4 litru) takřka za šedesát. Jistě, v evropském měřítku jde o dvě až tři eura… A navíc jsme se přesvědčili, že strahovské dílo za tento na první pohled sotva přijatelný peníz stojí.

Pivovar si od roku 2001, kdy byl v současné podobě otevřen, zakládá na přírodních surovinách a tradičních postupech vaření. „Ponecháváme v pivu vše, co je dobré,“ odůvodňuje podnik skutečnost, že jeho piva jsou nepasterovaná a nefiltrovaná. Všechna nesou jméno svatého Norberta, zakladatele řádu premonstrátů. Dále jsme seznali, že přinejmenším ve „výčepu“ si podnik zakládá na příjemné pivovarské estetice, rozmilých půllitřících a půvabných sklenicích na stopce.

Jako první jsme si z poutavě vyvedeného pivního listu objednali místní India Pale Ale, vařené prapůvodně pro anglické koloniální vojáky a pracovníky. Aby se během dlouhé plavby nezkazilo, muselo být silně chmelené a výrazně alkoholické. Na Strahově jej celoročně vaří jako svrchně kvašenou polotmavou šestnáctku. Vyznačuje se opravdu působivým chmelovým aroma a výraznou hořkostí, přičemž jeho libou chuť cítíte v ústech ještě dlouho. Neváháme jej označit za jedno z nejlepších piv, jaké jsme zatím okusili.

I pivovar může ctít roční dobu

Při zkoumání jídelního lístku nás potěšila relativní střídmost nabídky, přičemž však žádná „stálice“ české kuchyně nebyla opomenuta

Co se výzvy jídelního lístku týká, ubírali jsme se po dvou různých cestách. Jeden z nás volil nesmrtelné pivovarské klasiky, tedy zvěřinovou paštiku a guláš, zatímco druhý se vydal na krvežíznivé tažení – zabijačkové menu, konkrétně „prdelačka“ a jelítka. Při zkoumání lístku nás potěšila relativní střídmost nabídky, přičemž však žádná „stálice“ české kuchyně nebyla opomenuta. Velice příjemné pak bylo zjištění, že jde o „podzimní a zimní“ verzi jídelníčku, což implikuje, že podnik reaguje na sezónu. Je povzbudivé, že i pivovarský restaurant si uvědomil, že ne všechna jídla se hodí pro každou roční dobu.

Dopravení předkrmů na náš stůl sice trvalo déle, než jsme očekávali, mimo jiné proto, že se jídlo do výčepu nosí z vedlejší restaurace (což může být ve sněžných časech pro obsluhu celkem dobrodružné). Prodlevu (vlastně nijak zásadní) jsme využili pokukováním po dobových plakátech a žertovných výstřižcích, jimiž jsou pokryty stěny.

Dva kousky zvěřinové paštiky doplnila na talíři velkorysá brusinková „slza“ a trochu nadbytečné plátky pomeranče. Řádná porce spolu s chutnými pivními rohlíky však jistě uspokojí i náročnějšího zákazníka. Co se polévky týká, neznalého cizince by temná, zakalená a nepříliš vábně vyhlížející kapalina v kameninové misce mohla vyděsit, nás strahovská prdelačka naopak vyloženě nadchla. Nutno jen podotknout, že pro zákazníky s menším objemem žaludku může být představa, že po spořádání dosti sytého předkrmu přijde ještě hlavní chod, dosti frustrující. Tyto obavy však s klidným srdcem ponechejme členům Klubu přátel redukčních diet a pokračujme v hodování.

Už jste pili tmavé pšeničné?

Barvu tohoto ojedinělého speciálu pivovar výstižně popisuje jako „velmi tmavě měděnou“

Vedle jednoznačného vítěze mezi místními pivy z dob britského koloniálního panství jsme okusili i další položky. Tmavá čtrnáctka patří mezi hořčí černá piva, přičemž se vyznačuje výrazným chmelovým aroma a jemně karamelovou až praženou chutí. Ač nepatříme mezi vyložené milovníky této pivní varianty, klášterního zástupce k ochutnání doporučujeme pro jeho evidentní kvalitu i libou chuť. Též jsme ochutnali tříkrálový pšeničný speciál, snad první tmavé pšeničné pivo, na které jsme narazili. Jeho barvu pivovar výstižně popisuje jako „velmi tmavě měděnou“. Byl to výjimečný zážitek: typická „letní“ svěžest pšeničných piv se snoubila s jemnou hořkostí a čokoládovými záchvěvy typickými pro „zimní“ černá piva. Precizně vyladěný speciál, až bude zase někdy na programu sezóny, určitě jej vyzkoušejte.

Za přístup k vaření speciálů bychom vůbec chtěli strahovský pivovar pochválit. Piva nabízejí nevšední chuťový zážitek a rozhodně nevedou ke koulení očima nad „speciálem“ všeho všudy jen obarveným potravinářským barvivem a dochuceným čímsi sladkým, vzdáleně připomínajícím ovocnou chuť. Tak bohužel vypadá představa některých pivovarů o zajímavém pivu.

Není to past na turisty

Zážitek z jelítek se velice těžko popisuje, byla čerstvá, domácí a velice chutná, nicméně dále už nechceme „ujíždět“ do pocitových něžností

Hlavní chody nás uspokojily snad ještě více než předkrmy. Pivovarský gulášek byl doprovázen hned třemi typy knedlíků – houskovým, karlovarským a netradičně bramborovým. Nejevil ani stín občasného nešvaru českých kuchařů, kterým se utrhne ruka s kořením, přesto potěšil výraznou chutí. Na druhém talíři se pak vyjímala dvě výstavní jelítka s pár snítkami osmažené cibulky a dvěma kopečky chutného „kočičáku“, tedy šťouchaných brambor se zelím. Zážitek z jelítek se velice těžko popisuje, byla čerstvá, domácí a velice chutná, nicméně dále už nechceme „ujíždět“ do pocitových něžností. Raději konstatujme, že můžeme s klidem doporučit pokrmy ze stálého lístku i ze speciálních nabídek.

Po spořádání vskutku opulentních porcí ještě zbývalo několik desítek minut do chvíle, kdy bychom byli vykázáni pro příchod návštěvníků, jejichž jméno se vyjímalo na cedulce s rezervací. Během těch chvíl blaženého přejedení jsme sledovali práci obsluhy, jež hostům doporučovala místní speciality s dokonalou znalostí jídelního lístku, neskrývanou láskou k  pokrmům a v neposlední řadě s mimořádně vstřícným přístupem k zákazníkům, který však byl natolik přirozený, že působil jako samý opak servilnosti.

Na úplný závěr jsme si poručili ještě šišky s mákem nabízené v rámci zabijačkového menu. Tradiční český dezert, zalitý rozpuštěným máslem, byl podle očekávání domácí a doslova se rozplýval na jazyku. S lehkým srdcem, zato s notně obtěžkanými útrobami jsme odcházeli vstříc zimě o zhruba osm set korun chudší. Za předvedenou kvalitu je však cena zcela adekvátní a bez mrknutí oka bychom zaplatili i více.

Klášterní pivovar Strahov je ukázkou výjimečně harmonického podniku. Přes atraktivní „turistickou“ lokaci rozhodně nejde o past na turisty; až nás překvapilo, od kolika stolů zněla čeština. Ocenění Minipivovar roku Strahovským sluší.

P.S.: Na blízkém Pohořelci jsme takřka narazili do Luboše Bokštefla, autora svérázné gastronomické studie Super Špek Me. Na naše otázání odvětil, že míří do strahovského pivovaru a jen se ujistil, zda tam je k dostání tříkrálový speciál. Jak již řečeno, mohli jsme mu jej s klidným srdcem doporučit.

Klášterní pivovar Strahov

Praha 1, Strahovské nádvoří 301
www.klasterni-pivovar.cz
Tel.: 233 353 155

Výběr piv:

Sv. Norbert tmavý – 59,- Kč (0,4 l)
Sv. Norbert IPA – 64,- Kč (0,4 l)
Sv. Norbert jantarový – 59,- Kč (0,4 l)
Sv. Norbert – 220,- (1 l, lahev)
Pivovar nabízí tři druhy piva celoročně a zhruba sedm sezónně.

Dřívější putování Bratrů v pivu:

Zastávka první: Pivovarský dům
Zastávka druhá: Sousedský pivovar Bašta
Zastávka třetí: U Medvídků

Zastávka čtvrtá: Jihoměstský pivovar

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.