S účastí země z druhého konce zeměkoule ve schvalovacím řízení v jiném státu se svět dosud nesetkal. Stalo se to v Česku. Federativní státy Mikronésie z dalekého Tichého oceánu se rozhodly zúčastnit posuzování vlivu elektrárny Prunéřov na životní prostředí.
Poprvé byl „přeshraniční vliv“ emisí posuzován nikoli v sousední zemi, ale ve státě z druhého konce světa. Poprvé nešlo o konkrétní poškození životního prostředí konkrétní škodlivinou, ale o globální znečištění atmosféry oxidem uhličitým a jeho důsledky. Poprvé se země poškozovaná nárůstem světové průměrné teploty rozhodla ovlivnit zahraniční projekt. Nic na tom nemění fakt, že ani vážná připomínka z Mikronésie nezabránila loňské letní ministryni životního prostředí Rut Bízkové schválit zpochybňovaný projekt elektrárny. Prunéřov a Federativní státy Mikronésie tak jako tak vstoupily do dějin mezinárodního práva.
Rozruch na Kolumbijské univerzitě
Příspěvek o této události, přednesený na světové Konferenci o ostrovních státech ohrožených změnou klimatu, způsobil rozruch. Se zástupci ostrovní země jej připravili odborníci Ekologického právního servisu a českých Greenpeace. Konference se konala tento týden na jedné z nejprestižnějších světových univerzit – na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Nápad uplatnit právo na posuzování „přeshraničního vlivu“ nikoli v sousední zemi, ale ve státě z druhého konce světa, ocenil i jeden z nejuznávanějších světových environmentálních právníků, Filipínec Tony Oposa. Upozornil, že krok Federativních států Mikronésie se stal právním precedentem. Oběti klimatických změn – současných či budoucích – se rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými emisemi skleníkových plynů.
Pořadatel cítil povinnost na začátek konference vyslovit jasný postoj k oteplování zeměkoule – Earth Institute Kolumbijské univerzity svou vstupní prezentaci opřel o vědecký konsensus, že se svět do roku 2100 nevyhne vzestupu hladiny světových moří minimálně o metr.
Ale to už je příliš pro nízko položené ostrovy v Tichomoří. Federativní státy Mikronésie patří k mnoha zemím, které již dnes pociťují ekologické důsledky oteplování, jako jsou záplavy, prudké přílivové vlny a zánik celých ostrovů, jejichž rozsah bude v důsledku klimatických změn mnohem větší. Stát tvoří šest set malých ostrůvků, roztroušených v okruhu téměř tří tisíc kilometrů v západním Pacifiku. Jejich celková plocha je 700 kilometrů čtverečních, ale už se zmenšuje. A některé z nich už museli lidé opustit.
Budou ostrovní státy žalovat rozvinuté země?
Svou žádostí, předloženou českým úřadům v rámci posuzování vlivů na životní prostředí elektrárny Prunéřov, otevřely Federální státy Mikronésie novou možnost využít zásad mezinárodního práva. Další státy přímo ohrožené globálními změnami klimatu tak budou moci podniknout kroky proti největším zdrojům skleníkových plynů, jež představují významné riziko pro jejich budoucí existenci.
Zástupce ostrovního státu Palau na konferenci otevřeně vyzval další ostrovní státy, aby se spojily a zažalovaly rozvinuté země u Mezinárodního soudního dvora. A Prunéřov? Dosud není rozhodnuto. V současné době se na krajském úřadě v Ústí nad Labem odehrává řízení o integrovaném povolení.
