Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Postfaktická interpretace reality ohrožuje demokracii

  19:13
Donald Trump a Theresa Mayová představují generační protest – rok 1968 naruby. Problém spočívá v tom, že v průběhu Trumpovy kampaně i referenda o brexitu hrály lži neboli alternativní fakta důležitou roli, přičemž záchrana liberálního řádu jejich pomocí je více než pochybná.

Návštěva Theresy Mayové v Bílém domě. foto: ČTK

V Mnichově a dalších německých městech sice silně mrzlo, ale ani tento mráz neodradil tisíce demonstrantů od protestů proti Donaldu Trumpovi již 21. ledna, jeden den po jeho inauguraci. Nejen demonstranti v ulicích, ale i elity z celého politického spektra jsou totiž přesvědčeny, že Trump ohrožuje demokracii.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ve svém článku v deníku Bild am Sonntag označil Trumpovo zvolení za konec světa 20. století a varoval, že se musíme připravit na neklidnou dobu. Nejeden komentátor uváděl paralely s fašismem a bratranec zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova, sociolog Igor Eidman, který žije v Německu, na základě srovnání projevů Trumpa a Hitlera dospěl k závěru, že Hitler inspiroval Trumpa.

Scestné srovnání

Srovnávat Trumpa s Hitlerem je scestné, ale pro oba platí, že nikdo nebral vážně, co říkali před převzetím moci. Překvapení západních elit, že Trump myslí vážně, co říkal v předvolební kampani, pak především ukazuje jejich špatný odhad a potvrzuje názor Trumpových voličů, že elity jsou odtržené od reality.

Srovnávat Trumpa s Hitlerem je scestné, ale pro oba platí, že nikdo nebral vážně, co říkali před převzetím moci

Nikoliv Trump, ale západní elity šokované tím, že existuje někdo, kdo hodlá splnit své předvolební sliby, ohrožují liberální řád. Namísto nemilosrdné analýzy vlastních chyb se totiž nadále utěšují dvěma přáními: že se Trump časem uklidní a jeho předvolební rétorika se vytratí, nebo že nastane skandál, který způsobí jeho odvolání.

Trump je sice již desítky let veřejně známý a pohybuje se v nejvyšších patrech americké společnosti, ale nikdo neví, co od něho očekávat. Je republikán, ale má program, o němž levice dlouho sní. Nemá však mnoho důvodů k radosti, protože Trump je tím posledním, kdo by měl zrušit dohody, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) nebo Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), sympatizovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinovi a ukončit americký imperialismus.

Nový tandem

Útěchu neposkytuje ani nostalgie po Baracku Obamovi. Tento nositel Nobelovy ceny za mír za rok 2009 vedl během svých dvou prezidentských období válku na Blízkém východě, nesplnil slib, že uzavře vojenskou základnu Guantánamo, pronásledoval hackerské aktivisty a v zahraniční politice snížil význam USA natolik, že o osudu Sýrie rozhoduje Rusko, Turecko a Írán, přičemž Washington není k jednáním ani přizván.

Donald Trump a Theresa Mayová jsou odpovědí na globalizaci a jejich receptem je posílení národního státu a obrana hranic. V ekonomice je to pak odchod z mezinárodních dohod nebo společného evropského trhu a upřednostnění bilaterálních smluv před multilaterálními.

Ofenzivní politiku ukazují autoritativní lídři, jako je turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan či ruská hlava státu Putin, kteří prosazují zájmy svých zemí, přičemž Brusel ani jednotlivé evropské země neznají náležitou odpověď. Brexit a zvolení Trumpa nejsou příčinou, ale důsledkem a reakcí na změnu situace.

Objevuje se nový tandem Donald Trump a britská premiérka Theresa Mayová, který připomíná ten Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Toto srovnání je však nepřesné, protože politika Reagana a Thatcherové vedla k deregulaci, čímž vznikl základ pro globalizaci. Trump a Mayová jsou odpovědí na ni a jejich receptem je posílení národního státu a obrana hranic. V ekonomice je to pak odchod z mezinárodních dohod nebo společného evropského trhu a upřednostnění bilaterálních smluv před multilaterálními.

Nemístné výčitky

V případě kritiky Trampovy politiky a brexitu nedrží Evropa, a zejména Německo, silné trumfy. Exportní přebytek Evropské unie v obchodu s USA činí více než 120 miliard eur, na čemž se značně podílí Německo. Do USA jde z něho zboží a služby za 143 miliard a do Velké Británie za 119 miliard eur, což tvoří 18 procent z celkového německého vývozu. Import z obou zemí do Německa je celkově o 112 miliard eur nižší.

Vyčítat Trumpově vládě, že chce obchodovat tak, aby to bylo výhodné pro USA, není na místě, protože právě tento model tvoří základ německého exportního přebytku

Z tohoto hlediska má Washington i Londýn lepší vyjednávací pozici, což je příčinou nervozity německých hospodářských kruhů. Poučovat Trumpa o západních hodnotách a dodržování smluv je pokrytecké, protože od vzniku eurozóny jeden nebo více členských států eurozóny mnohokrát porušily stabilizační kritéria. Vyčítat Trumpově vládě, že chce obchodovat tak, aby to bylo výhodné pro USA, není na místě, protože právě tento model tvoří základ německého exportního přebytku.

Kritika USA, že se jejich prioritou mají stát vlastní zájmy, neobstojí, protože Čína dělá v globální ekonomice několik desetiletí a v poslední době i v regionálním kontextu totéž, stejně jako je Německo neústupné vůči Řecku v rámci eurozóny. Hlavním problémem Evropy, jež bezpečnostně závisí na USA a jejich vojenských schopnostech, je v případě amerického stažení vakuum a nárůst odvahy regionálních mocností ke konfrontaci.

Dodržování pravidel

Postfaktický svět se stává realitou, ale způsobem, který si jen málokdo dokázal představit. Počátek faktických dějin a moderní demokracie se váže k roku 1215 a anglické listině Magna Charta, která požadovala podřízení panovníka zákonu. Toto uspořádání funguje, jen pokud existují například soudy, které dodržování zákonů vynucují, a obyvatelstvo, jež jejich rozhodnutí akceptuje.

Dodržování pravidel a společenský konsensus o faktech tvoří základ demokracie. Neakceptuje-li společnost fakta nebo nedodržuje-li zákony, nastupuje postfaktická doba.

Neakceptuje-li společnost fakta nebo nedodržuje-li zákony, nastupuje postfaktická doba, jež ohrožuje liberální demokracii – v západní Evropě například roste počet sňatků s nezletilými dětmi. Především muslimské komunity nectí zákony a nadřazují jim náboženská pravidla, protože zákony jsou považované za administrativní záležitost.

Dodržování pravidel a společenský konsensus o faktech tvoří základ demokracie. Dějiny Československa jsou plné postfaktické interpretace faktů, v důsledku čehož nemělo většinu své existence plnohodnotnou demokracii nebo v něm vládl totalitní systém. Hned na počátku Československa byl uměle vytvořen československý národ, a kvůli němu z něj byly vyloučeny tři miliony Němců.

Jedním z československých vrcholů pak je dokument Charty 77, který požadoval po vládnoucí elitě, aby dodržovala vlastní zákony, k čemuž se zavázala podpisem Helsinské dohody. Postfaktickou realitou bylo pronásledování jeho signatářů a občas jejich uvěznění.

Pokus o návrat

Trumpův inaugurační projev byl obžalobou a zúčtováním s předchozí dobou a z jeho sloganu „Amerika na prvním místě“ vyplývá stažení USA z vůdčí role ve světě. Brexit pak z britského hlediska představuje odchod z nefungujícího evropského společenství. V obou případech – u Trumpa programově, u Mayové zprostředkovaně – však jde o pokus vrátit národní záležitosti do faktického světa, kdy stát stanovuje, kdo smí být na jeho území, a pravidla na něm.

Trump i Mayová se snaží vrátit národní záležitosti do faktického světa, kdy stát stanovuje, kdo smí být na jeho území, a pravidla na něm

Donald Trump a Theresa Mayová představují generační protest – rok 1968 naruby. Problém spočívá v tom, že v průběhu Trumpovy kampaně i referenda o brexitu hrály lži neboli alternativní fakta důležitou roli, přičemž záchrana liberálního řádu jejich pomocí je více než pochybná. Postfaktická interpretace reality totiž ohrožuje především liberální demokracii, přičemž v autoritativních režimech je její součástí.

Autor: