Maďarsko, stejně jako Česká republika, podporuje rozšíření své jaderné energetiky. Zatímco však tendr na dostavbu Temelína byl již vyhlášen a v soutěži jsou po vyřazení francouzské Arevy dva uchazeči – česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a japonsko-americký Westinghouse –, v Maďarsku je již dopředu téměř jisté, že dva nové bloky jediné tamní elektrárny Paks bude stavět ruský Rosatom. Přitom zatím ani nebyl vypsán tendr, píše Gábor Stier.
Žádné pochyby nepanují o tom, že otázka rozšíření elektrárny Paks byla jedním z nejdůležitějších témat pracovní schůzky maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jež se konala před pár dny v Moskvě. O tom, že setkání bude zaměřeno především na téma energetiky, svědčilo už samotné složení delegací. Vyjádření obou stran pak jen potvrdila, že Rusové mají v souvislosti s investicí týkající se maďarské elektrárny vysoké šance.
Jak naznačil prezident Putin, ruské firmy jsou připraveny podílet se na investicích na maďarském energetickém trhu, zatímco premiér Orbán mnohomluvně prohlásil, že Maďarsko při rozšiřování energetického systému počítá s vynikající odbornou připraveností Ruska a jeho technologií světové úrovně. Maďarský premiér rovněž sdělil, že očekává ruské investory.
Premiér Orbán: Dva fungující bloky elektrárny Paks byly vybudovány za pomoci ruské technologie, a proto je ruská strana také zmodernizuje
V souvislosti s modernizací momentálně fungujících dvou bloků Orbán poznamenal, že byly vybudovány za pomoci ruské technologie, a proto je ruská strana také zmodernizuje. Společnost Rosatom kromě toho v současnosti pojí k jaderné elektrárně v Paksi hned několik dalších skutečností. Prostřednictvím dceřiné firmy TVEL například dodává palivo, zatímco jiná její firma Atomenergomaš disponuje 51procentním vlastnictvím ve společnosti Ganz Engineering és Energetikai Gépgyártó (energetické strojírny), která je již v současnosti dodavatelem v případě investic týkajících se ruských elektráren.
Smíšený podnik dodává devět čerpadel do třetího bloku budované Rostovské jaderné elektrárny, součástky k manipulátorům s palivovými články pro jadernou elektrárnu Leningrad II nebo osm čerpadel pro baltskou elektrárnu budovanou se území Kaliningradu.
Maďaři chtějí jadernou energii
Maďarsko-ruská spolupráce na poli jaderného průmyslu má již víc než třicetiletou historii. První blok jaderné elektrárny v Paksi byl uveden do běžného provozu 14. prosince 1982. Elektrárna, jejíž čtyři bloky zajišťují přes 43 procent celkové produkce elektrické energie v zemi, představovala největší průmyslovou investici v Maďarsku 20. století. Na základě komplexního programu zvýšení bezpečnosti, jehož první fáze započala téměř před dvaceti lety, jsou dnes bloky této elektrárny díky takřka naprosté garanci modernější, než byly v době uvedení do provozu v osmdesátých letech.
Využití atomové energie podporují tři čtvrtiny obyvatel, proto bylo již více než před deseti lety rozhodnuto o tom, že doba provozu bloků bude při zachování vysokého stupně nukleární bezpečnosti prodloužena o dvacet let do roku 2032–37. V případě prvního bloku byl tento postup dokončen vloni a postupně budou následovat další. Výstavbu nových bloků mezitím vláda označila za investici prvořadého významu. Důvodem rozhodnutí o rozšíření elektrárny je to, že podle propočtů bude země v roce 2030 potřebovat – mimo jiné kvůli rozšíření elektromobilů – o třicet procent více proudu než nyní, přičemž se počítá s postupným odstavováním tepelných elektráren.Maďarsko bude v roce 2030 potřebovat o třicet procent více proudu než nyní, přičemž se počítá s postupným odstavováním tepelných elektráren
Mezi strategické otázky zkoumané zvláštní vládní komisí vytvořenou za účelem přípravy investice patří mimo jiné očekávaná vlastnická struktura nového bloku, respektive bloků, určení jejich velikosti a typu tak, aby plně vyhovovaly technicko-bezpečnostním předpisům, příprava a bezpečná realizace povolovacího procesu, okruh potenciálních dodavatelů a na ně kladené požadavky, stejně jako základní principy jejich výběru. Cílem státní energetické společnosti Magyar Villamos Művek (MVM, Maďarské elektrické závody), která rozšíření provádí, je zajistit prostřednictvím připravované investiční smlouvy 30procentní účast maďarských dodavatelů.
To zní sice pěkně a například Rusové už na to také kývli, problémem je však podle odborníků spíše fakt, že na rozdíl od České republiky na to maďarský dodavatelský průmysl není připraven. V této souvislosti připadají v úvahu kromě státního provozovatele distribuční soustavy MVM OVIT především firmy Dunaferr a Ganz EEG.
Další strategickou otázkou je podle rozhodnutí vlády rovněž finanční životaschopnost projektu, vhodný způsob financování a hledání možností domácí i mezinárodní spolupráce za účelem provedení projektu. Přípravné práce se budou týkat dvou bloků o výkonu 1000 až 1600 megawattů. Konkrétní částka sice zatím oficiálně nepadla, experti však počítají s náklady ve výši tří až pěti bilionů forintů (zhruba 260 až 432 miliard korun).
První blok nové jaderné elektrárny by měl být podle Národní energetické strategie uveden do provozu v roce 2025, zatímco druhý, bude-li rozhodnuto o jeho výstavbě, by měl být zprovozněn nejdříve v roce 2030. Elektrárna Paks II by pak po jistou dobu fungovala souběžně s elektrárnou Paks I a jelikož odborníci počítají s dobou provozu v délce 60 let, měla by tato jaderná elektrárna nejméně do roku 2085 rozhodující vliv na to, jak a z čeho vyrábí Maďarsko elektrickou energii.
Kdy vypsat tendr?
Taková je tedy aktuální situace, zatímco již všichni mají za to, že investorem bude ruský Rosatom. Podle analýzy agentury Germany Trade and Invest spadající pod německé ministerstvo obchodu by maďarská strana objednávku ráda propojila s obnovením dlouhodobé smlouvy na dovoz plynu. Právě to je podle ní důvodem toho, proč MVM přebírá od společnosti E.ON zpět do své kompetence obchod se zemním plynem a jeho skladování, díky čemuž bude moci vláda jednat o dohodě přímo s ruským Gazpromem.
Na poplach však bije domácí opozice. Odpor ekologicky orientované strany „Je možná jiná politika“ (LMP) je pochopitelný, strašení socialistů hrozících návratem Rusů je však pokrytecké. Stejně jako to, že o této otázce nyní požaduje referendum právě expremiér Ferenc Gyurcsány, který Moskvě svého času poděkoval i za osvobození, uzavřel s Rusy řadu pochybných obchodů (viz Malév) a v roce 2009 v parlamentu spolu s ostatními stranami hlasoval pro dostavbu elektrárny.
Podle agentury Germany Trade and Invest by maďarská strana objednávku ráda propojila s obnovením dlouhodobé smlouvy na dovoz plynu
Vypsání tenderu slibovaného původně na rok 2010, a poté oficiálně na konec loňského roku, na sebe zatím nechává dál čekat. Podle některých komentátorů k němu do voleb v roce 2014 ani nedojde, jelikož vládní hnutí Fidesz by s ohledem na přípravné kroky opozice rádo zamezilo tomu, aby se z otázky dostavby jaderné elektrárny stalo volební téma. Podle jiných by se naopak celá soutěž měla uskutečnit ještě letos, pak by totiž o této obří investici mohla nerušeně rozhodnout současná vládní strana, jež v parlamentu disponuje dvoutřetinovou většinou. Podle jistých informací už se vyskytl i návrh postavit místo rozšíření elektrárny v Paksi vodní dílo, nicméně z politických i geologických důvodů byl tento nápad rychle zavržen.
Moskva to zafinancuje
Zatím je tedy jasné pouze to, že vláda zahájila předběžné konzultace s pěti potenciálními dodavateli, neboť jak prohlásil státní tajemník pro energetiku a otázky klimatu ministerstva národního rozvoje Pál Kovács, kabinet uvažuje jen o omezeném nabídkovém řízení.
Jelikož okruh dodavatelů tlakovodní technologie není příliš velký, je otevřeným tajemstvím, že mezi očekávanými zájemci bude francouzská státní společnost Areva, která bude kromě toho soutěžit nejspíš také spolu s Mitsubishi v barvách společnosti Atmea. Řeč byla i o firmě Westinghouse ve spojení s Toshibou nebo jihokorejské státní korporaci Korea Electric Power Corporation (Kepco) a taktéž korejské společnosti Doosan. Největší šance má však ruský Atomstrojexport, který je členem konsorcia Rosatom.
A to nejen proto, že Rusové slibují 30procentní podíl domácích dodavatelů a jsou schopni nabídnout kompletní cyklus včetně odvozu vyhořelých palivových článků, nýbrž především proto, že Moskva je připravena investici rovněž financovat. Za současných podmínek si lze totiž jenom těžko představit financování na tržním základě. Právě tato otázka bude důležitým bodem jednání. V úvahu může přijít vyplácení dividend, vydání dluhopisů či nepeněžitý vklad, nicméně jako nejreálnější verze se jeví kompletní syndikovaný úvěr, přičemž je třeba vytvořit rovněž pojistky splácení úvěru ve výši téměř deseti miliard dolarů.
Dostavbu elektrárny výměnou za vlastnický podíl lze takřka zcela vyloučit
V ruské praxi jsou známy i případy, kdy byla elektrárna postavena výměnou za vlastnický podíl, což lze ovšem i navzdory strašení opozice takřka zcela vyloučit. Investice tak obrovského významu navíc není pouze maďarskou vnitropolitickou, ale přímo geopolitickou otázkou. To dobře ví i Viktor Orbán, jenž si je vědom euroatlantických závazků, nicméně stejně tak je mu jasné, že klíčem maďarsko-ruských vztahů, jež slibují velké ekonomické možnosti, je oblast energetiky, v jejímž centru stojí právě téma rozšíření elektrárny v Paksi.