Místo otce sociální síť, místo matky počítačová hra. Tak by mohla dopadnout rodina, kdyby se nepodařilo sladit její život s tím pracovním, obává se eurokomisařka pro rovnost pohlaví Věra Jourová. Starat se totiž plnohodnotně o potomky, a ještě zvládat pracovní povinnosti je podle ní v současnosti velmi nesnadný úkol. A leží především na ženách.
Není tak výjimkou, že obor, který vystudovaly, pustí na druhou kolej. „V některých státech je to až pět procent HDP, která se tratí tím, že ženy nemohou plnohodnotně vykonávat svá zaměstnání,“ řekla LN Jourová. Ve Švédsku v tomto ohledu schodek není žádný. Kdyby se přitom z evropských peněz státům více pomáhalo, aby investovaly do jeslí, školek nebo i péče o seniory, pomohlo by to ekonomice, domnívá se Jourová.
Průměrně méně o 22,5 procenta
Koncem dubna proto předloží balík legislativních i jiných kroků, které by rodičům usnadnily život. Zaměřit se chce například na směrnici o rodičovské dovolené: „Chtěla bych, aby se tam nově objevilo, že bude silnější pobídka pro muže, aby si také mohli dovolit více se podílet na péči, pokud to budou chtít.“ Rodiče by také měli mít možnost vybírat si rodičovskou dovolenou po částech.
Podle statistik ve třetím čtvrtletí loňského roku pracovalo v Česku 85 procent mužů a necelých 69 procent žen. A rozdíl mezi tím, kolik průměrně za hodinu práce dostanou obě pohlaví, je 22,5 procenta v neprospěch žen. |
Ráda by také na evropské úrovni prosadila placenou dobu, pokud bude někdo pečovat o člena rodiny. „Ta osoba by měla mít maximálně několik dnů v roce, během kterých by jí bylo umožněno starat se o osobu blízkou v případě nenadálé situace,“ vysvětlila Jourová. Celkově tak chce eurokomisařka přispět k tomu, aby se postavení žen a mužů na trhu práce vyrovnalo. Udělala si totiž sondu o míře zaměstnanosti.
Podle statistik ve třetím čtvrtletí loňského roku pracovalo v Česku 85 procent mužů a necelých 69 procent žen. A rozdíl mezi tím, kolik průměrně za hodinu práce dostanou obě pohlaví, je 22,5 procenta v neprospěch žen. Česko se tak umístilo jako druhé nejhorší v EU. Na to ostatně upozornil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Je to ostuda a já se za to stydím,“ vyjádřil se minulý týden na konferenci, která se tomuto tématu věnovala. „V podmínkách matek dětí do šesti let jsme třetí od konce,“ dodal.
Zkrácené úvazky
Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) výdělkový rozdíl 22 procent představuje měsíčně průměrně kolem 6700 korun. Podle jejího resortu to souvisí s nízkým oceněním profesí, které ženy velmi často zastávají: učitelky, zdravotní sestry nebo třeba pracovnice v sociálních službách. Méně zaměstnankyním než zaměstnancům platil i stát, a to v průměru o 17 procent.
Zkrácené úvazky by mohly být klíčovým řešením problému. Eurokomisařka Jourová si proto myslí, že by zaměstnavatelé měli cítit větší tlak a tyto úvazky schvalovat. |
„Když si vezmete jakýkoliv úřad, ředitelé a tajemníci jsou většinou muži a na nižších pozicích pracují ženy. Jde o vertikální i horizontální segregaci,“ okomentoval Vít Jásek z Unie „Až pět procent HDP se tratí tím, že ženy nemohou plnohodnotně vykonávat svá zaměstnání.“ zaměstnavatelských svazů. V oblasti IT nebo bank, tedy hlavně v nadnárodních společnostech, jsou podle něho problémy v tomto ohledu minimální: „Pracovní pozice v nich na sebe váže nějaký rozpočet a je úplně jedno, jestli na ni přijde muž, nebo žena.“
Eurokomisařka si proto myslí, že by ženy měly studovat více obory, které na trhu práce táhnou. Zmínila například IT sektor. „V řadě členských států platí, že čím vyšší zaměstnanost žen, tím větší schodek v odměňování je. Někde je něco špatně. A jedním z důvodů jsou zkrácené úvazky,“ upozorňuje ovšem Jourová. Ženy podle ní dostávají i za tuto formu práce méně peněz než muži.
Co se týká této legislativy, chce být ale velmi opatrná. „Abych speciálně ženy nedostala do další pasti, tedy aby si říkaly o zkrácené úvazky, a tím pádem měly i zkrácené platy, ale stejný objem práce,“ řekla Jourová. Přitom právě zkrácené úvazky by mohly být klíčovým řešením celého problému. Eurokomisařka si proto myslí, že by zaměstnavatelé měli cítit větší tlak a tyto úvazky schvalovat. S tím tuzemské ministerstvo práce souhlasí.
Kolektivní smlouvy
„Flexibilní formy práce jsou klíčovým faktorem pro sladění pracovního a rodinného života. Bohužel v Česku je nabídka zkrácených pracovních úvazků stále ještě velmi nízká oproti průměru v zemích EU,“ napsal LN mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek. Odbory by podle eurokomisařky proto měly více tlačit, aby kolektivní smlouvy pamatovaly na pracovníky, kteří potřebují sladit rodinné a pracovní záležitosti. Řada velkých korporací v Evropě už to zvládá.
Odbory by podle eurokomisařky Jourové měly více tlačit, aby kolektivní smlouvy pamatovaly na pracovníky, kteří potřebují sladit rodinné a pracovní záležitosti. Řada velkých korporací v Evropě už to zvládá. |
Dopadá to pak i na výši důchodů. Rozdíl mezi tím, kolik peněz dostávají muži a kolik ženy v penzi, je dokonce 40 procent. „To je ostudná odměna společnosti ženám, které celý život pracovaly a staraly se o rodinu,“ myslí si Jourová. Ministerstvo připravuje koncepci, ve které se podpora flexibilních úvazků objeví. Chce zaměstnavatele motivovat k poskytování těchto forem práce zvýhodněním v systému sociálního pojištění.
„V neposlední řadě dojde ke stanovení povinnosti písemně zdůvodnit vážné provozní důvody, které neumožňují úpravu pracovní doby v souvislosti s péčí o dítě do 15 let,“ vysvětlil Sulek. Ke snížení rozdílů ve mzdách má podle resortu přispět i pětiletý projekt 22 procent k rovnosti. Už loni začal firmám a institucím nabízet například program ke mzdovému auditu. „Nechceme bojovat drastickými opatřeními a pokutami, ale vysvětlovat zaměstnavatelům, zda jsou odměny spravedlivé,“ řekla Marksová. Na rozdíly v odměňování se zaměří i inspekce práce.