Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Post generálního ředitele a nezávislost České televize spolu nesouvisí

  11:36
Předseda Rady České televize Pavel Matocha rozebírá financování ČT a reaguje na rozhovor generálního ředitele ČT Petra Dvořáka v HN a jeho záměr postavit na Kavčích horách novou budovu.

Ředitel ČT Petr Dvořák. foto:  František Vlček, Lidové noviny

Generální ředitel České televize Petr Dvořák si v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) postěžoval na Radu ČT – prý přes ni politici „ostřelují televizi“, někteří radní mají za úkol ho odvolat („někteří z radních to určitě mají v zadání“), na jednáních rady „převládá vůči ČT negativismus“ a „současná rada v řadě oblastí posouvá hranice možného a jedná na hraně dosavadní interpretace zákona“. Některé radní pak napadl jmenovitě a explicitně, zejména Hanu Lipovskou a Luboše Xavera Veselého.

Poté, co Dvořák negativně vylíčil Radu ČT, dostal otázku, zda je připraven, že ho bude chtít odvolat. V odpovědi spojil svůj post s nezávislostí ČT: „Moje židle je jen začátek. Cílem není, aby se vyměnila jedna osoba v čele, ale změna celé České televize, jejího chování a fungování. Jde o to, že se mohou pokusit personálně ovládnout celou televizi.“ A dodal: „Věřím, že koncesionáři si nenechají televizi ukrást.“

Za hranou pravidel

Radu ČT volí Parlament jako kontrolní orgán veřejnoprávní televize, který mimo jiné volí a odvolává jejího generálního ředitele. Chce Petr Dvořák tímto rozhovorem vyvolat válku s Radou ČT? Nebo se obává o křeslo, a proto vytváří dojem, že jeho odvolání by ohrozilo nezávislost ČT? Proč tolik sebestřednosti? Když rada loni v listopadu odvolala svůj poradní orgán Dozorčí komisi, namísto ní obratem zvolila novou, kterou všichni respektují, a nikdo nezpochybňuje. Stejně po Dvořákovi, ať skončí kdykoliv, může být zvolen lepší generální ředitel.

Co se stalo natolik mimořádného, že Dvořák poskytl HN takový zásadní rozhovor? Vyšel v pondělí 22. února, jen několik dnů poté, co se objevil na fotografiích VIP tribuny při zápasu Slavie s Leicesterem (čtvrtek 18. února), za což byl tvrdě kritizován. Cítil potřebu se nejen ospravedlnit, ale i odvrátit pozornost od generálního ředitele ČT coby „papalášského fanouška Slavie“ ke generálnímu řediteli coby „obhájci nezávislosti ČT“ před zlovolnou radou a politiky?

Mediální zpochybňování rady a napadání jejích členů, jak generální ředitel ČT Petr Dvořák činí v rozhovoru pro Hospodářské noviny, je za hranou pravidel kooperace manažera a dozorčího orgánu. Stejně je, diplomaticky řečeno, velmi nestandardní, aby se radní dozvídali z médií o „ideovém záměru“ generálního ředitele postavit za půl miliardy novou budovu pro zpravodajství.

Jako předseda Rady ČT jsem několikrát prohlásil, že aktuálně ani v minulých měsících žádný radní nenavrhoval odvolání generálního ředitele. Tím neříkám, že se to nemůže stát v budoucnu, nebo že se třeba Petr Dvořák sám rozhodne z postu odstoupit. Zatím se to neděje, proto stále počítám s tím, že mandát současného šéfa ČT končí až v září 2023. Předpokladem rozumné spolupráce rady a generálního ředitele zbývajícího 2,5 roku jeho druhého mandátu je však respektování základních pravidel.

Mediální zpochybňování rady a napadání jejích členů, jak Dvořák činí v rozhovoru, je za hranou pravidel kooperace manažera a dozorčího orgánu. Stejně je, diplomaticky řečeno, velmi nestandardní, aby se radní dozvídali z médií o „ideovém záměru“ generálního ředitele postavit za půl miliardy novou budovu pro zpravodajství.

„Budovu bychom vybudovali na pozemcích ČT na Kavčích horách. A měla by stát přibližně stejně jako výstavba studia v Brně. Tedy stavba 250 až 300 milionů a vnitřní vybavení dalších 150 milionů. Hotová by mohla být za tři roky,“ uvedl Dvořák v rozhovoru. Jak je možné, že tento svůj „ideový plán“ neprezentoval nejprve radním? Proč tento záměr nebyl součástí Dlouhodobých plánů programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje ČT, jejichž aktualizovanou podobu předložil generální ředitel radě loni na podzim?

Absurdnost „ideového plánu“

O plánu postavit novou budovu pro zpravodajství za 400 až 450 milionů v dlouhodobých plánech nejen není žádná zmínka, ale je v nich uvedeno: „Provedenými investicemi v letech 2012 až 2021 bude tedy splacen dluh z minulých let a areál na Kavčích horách bude moci sloužit i nadále pro výrobu pořadů.“ Z toho vyplývá, že z hlediska stavu nemovitého majetku a technologií je o areál ČT investičně postaráno. (V dokumentu je uvedena jen potřeba udržovacích investic – především z důvodu životního cyklu technologií – ve výši 70 milionů korun ročně.)

Proč by se měla stavět nová budova pro zpravodajství za půl miliardy? Absurdnost tohoto „ideového plánu“ vyniká i v kontextu současné ekonomické situace ČT. Její reálné každoroční hospodaření je několik let deficitní, a vždy v řádu stovek milionů korun. Tato ztráta je každoročně dorovnávaná z finanční rezervy ČT – z Fondu televizních poplatků. Ten však není bezedný – za uplynulých devět let klesl z 3,5 miliardy korun na jednu miliardu –, proto musí ČT šetřit.

Proč by se měla stavět nová budova pro zpravodajství za půl miliardy? Absurdnost tohoto „ideového plánu“ vyniká i v kontextu současné ekonomické situace ČT. Její reálné každoroční hospodaření je několik let deficitní, a vždy v řádu stovek milionů korun. Tato ztráta je každoročně dorovnávaná z finanční rezervy ČT – z Fondu televizních poplatků. Ten však není bezedný – za uplynulých devět let klesl z 3,5 miliardy korun na jednu miliardu –, proto musí ČT šetřit.To ve schválených dlouhodobých plánech reflektuje i generální ředitel Dvořák:

„Toto snížení (rozpočtu ČT) bude znamenat úplný zánik některých kapacit České televize. Předběžná analýza ukazuje, že následující celky budou zřejmě první, které budou dotčeny nedostatkem prostředků pro jejich udržení, a to již v období let 2021–2024: filmové laboratoře, filmová technika, exteriérová osvětlovací technika, přenosová technika (přenosy z velkých kulturních akcí a sportovních utkání), režijní komplex KH4/KH5, studio KH5, světelný rošt, studio Radvanice v TS Ostrava a stavebně dekorační provoz v TS Brno.“

To vše bude muset skončit a současně generální ředitel Petr Dvořák uvažuje o výstavbě nové budovy a Radě ČT o tom nic neřekne? Nebo o žádné výstavbě nové budovy pro zpravodajství neuvažuje, v rozhovoru nemluvil pravdu a šlo jen o jeho mediální prezentaci vůči zaměstnancům ve zpravodajství?

Jak zvýšit příjmy

Rozpočtový rámec, jenž postupně snižuje reálné rozpočtové schodky, aby na konci roku 2024 bylo na účtech ČT minimálně 700 milionů korun (deset procent ročního rozpočtu), nepřijala rada jen z plezíru či kvůli „šikanování nezávislé televize“ (jak uváděli na sociálních sítích „obhájci nezávislosti ČT“), ale zachování ekonomické stability ČT. Rada přijala nejen tento závazný plán rozpočtových restrikcí v rámci dlouhodobých plánů ekonomického rozvoje, ale i doporučila managementu hloubkový audit nákladů, který by měl ukázat, kde lze v hospodaření ČT šetřit.

Aktuálně ČT tendruje dodavatele této služby a první výsledky a doporučení auditu by měly být k dispozici na podzim, aby mohly být zohledněny při přípravě rozpočtu ČT na rok 2022. Zároveň bude rada usilovat o otevření veřejné diskuse na téma příjmů ČT. Mají, nebo nemají být zvýšeny? Ať bude odpověď politiků, konkrétně poslanců, kladná či záporná, musí to rada i management ČT včas vědět, aby této realitě přizpůsobily hospodaření. Koncesionářský poplatek se 13 let nezměnil a za tu dobu se v reálných cenách kvůli inflaci snížil o 24 procent.

Z hlediska systémového navýšení příjmů ČT jsou k dispozici tři možnosti. Za prvé, zvýšit koncesionářský poplatek a/nebo případně změnit definici poplatníka (namísto vlastníka televizního přístroje se poplatníkem může stát každá domácnost, jako je tomu v Německu). Za druhé, zavést daňovou asignaci, jako je tomu ve Finsku, či financovat provoz ČT přímo ze státního rozpočtu. Za třetí, povolit větší objem reklamy ve vysílání ČT.

Kromě tohoto inflačního poklesu se příjmy ČT sníží i v důsledku nižší ceny reklamy v tradičních médiích a v blízké budoucnosti pravděpodobně poklesnou také kvůli snížení počtu koncesionářů. Koncesionářský poplatek je totiž vázán na vlastnictví televizního přístroje, přičemž většina mladých lidí vysílání ČT sleduje například na tabletu nebo počítač. Tradiční televizní přístroj nevlastní, a proto nejsou dle současného znění zákona povinni koncesionářský poplatek platit. Z hlediska systémového navýšení příjmů ČT jsou k dispozici tři možnosti.

Za prvé, zvýšit koncesionářský poplatek a/nebo případně změnit definici poplatníka (namísto vlastníka televizního přístroje se poplatníkem může stát každá domácnost, jako je tomu v Německu). Za druhé, zavést daňovou asignaci, jako je tomu ve Finsku, či financovat provoz ČT přímo ze státního rozpočtu. Za třetí, povolit větší objem reklamy ve vysílání ČT. Všechny tři varianty by znamenaly změnu zákona, a proto závisejí na poslancích Parlamentu ČR.

Vzhledem k blížícím se volbám do sněmovny je šance na novelu zákona v tomto volebním období v podstatě nulová. Ze stejného důvodu (říjnové volby) by však všechny relevantní politické strany mohly veřejně deklarovat své postoje k této otázce. A dle nich a výsledků voleb by pak rada a management zvážily, jestli se příjmy ČT zvýší, či nezvýší, a na základě toho připravovat rozpočty na příští roky a hospodaření České televize.

Tři opatření

Kromě zmíněných systémových změn jsou k dispozici krátkodobá či projektová opatření, jež také mohou výrazně zvýšit příjmy ČT – změna zákona o DPH (prodloužení výjimky daňového odpočtu pro ČT), částečný rozprodej majetku a crowdfunding. V prvním případě jde o zhruba 350 milionů korun ročně a dle veřejně dostupných informací o něm generální ředitel ČT Petr Dvořák jedná s politiky, zejména s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou. Příslib prý veřejnoprávní média dostala, ale Parlament zatím neschválil.

Pokud vedení ČT opakovaně argumentuje a dokládá průzkumy veřejného mínění, že koncesionáři jsou s Českou televizí spokojení a že by jim nevadil vyšší koncesionářský poplatek než dnes, nemělo by být těžké navyšovat rozpočet ČT dobrovolnými veřejnými sbírkami

Ve druhém případě jde nejen o případný prodej či pronájem nepotřebného nemovitého majetku, ale stále více se otvírá i možnost monetizace obrovského archivu ČT, například v rámci platformy Hulu a podobných. Třetí možnost – crowdfunding – je možná nejperspektivnější a rozhodně nejde o „nesmysl“, jak v rozhovoru pro HN tvrdí generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ukazuje to nejen malá televizní stanice DVTV, kterou se crowdfundingem financuje, ale i americký kolos Public Broadcasting Service (PBS).

Jde o síť veřejnoprávních televizních stanic, nejvýznamnějšího výrobce vzdělávacích televizních programů, v jehož financování tvoří významnou složku dary a sbírky. Američané přispívají televizním stanicím v rámci sítě PBS jednorázově i pravidelně, někdy na ně pamatují i v závěti, vždy však dobrovolně.

Stejně jako nyní vedení ČT rozhoduje, že nějaký pořad či seriál nenatočí, protože na něj nemá finanční prostředky, mohlo by se rozhodnout jej financovat crowdfundingovou sbírkou. Pokud opakovaně argumentuje a dokládá průzkumy veřejného mínění, že koncesionáři jsou s Českou televizí spokojení a že by jim nevadil vyšší koncesionářský poplatek než dnes, nemělo by být těžké navyšovat rozpočet ČT dobrovolnými veřejnými sbírkami.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!