Agentura Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnila v pondělí odpoledne tiskovou zprávu, která je posledním seriózním průzkumem předvolební nálady (od úterý je na zveřejňování průzkumů mediální embargo). Z průzkumu CVVM – účast ve volbách, stranické preference a volební model v říjnu – lze vyčíst dvě podstatná sdělení:
- Letošní volby se mohou vyznačovat historicky nejnižší účastí kombinovanou s rekordním počtem hlasů pro subjekty, které propadnou (graf 1 v tiskové zprávě);
- Navzdory tomu by v případě dohody mezi ČSSD a KSČM mohla vzniknout relativně stabilní vláda (graf 2 v tiskové zprávě).
Teoreticky se také do sněmovny může dostat pouze pět subjektů – socialisté (podle volebního modelu by měli získat 26 procent hlasů), komunisté (18 procent), hnutí ANO (16,5 procenta), TOP 09 (devět procent) a občanští demokraté (6,5 procenta). Tím by se nenaplnily obavy, že se ještě více roztříští už tak nestabilní sněmovna. Nejsilnější opoziční stranou by se mělo stát hnutí ANO, u kterého však lze očekávat stejně rychlý poločas rozpadu jako u Věcí veřejných. Silná levicová vláda by poté ve sněmovně neměla žádnou relevantní opozici.
KDU-ČSL, Úsvit, ANO a SPOZ
Na pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny balancují KDU-ČSL a Úsvit Tomia Okamury. Zatímco u lidovců lze s ohledem na stabilitu strany předpokládat, že jde o celkem věrohodný údaj (a tudíž mají slušnou šanci se po tříleté pauze vrátit do sněmovny), u Úsvitu o něm lze pochybovat. Potenciální voliči tohoto hnutí totiž nevolí konkrétní program, nýbrž jen dávají najevo nespokojenost s politickou situací.
Natolik nízký zisk SPOZ při takové masivní kampani podpořené zcela nestandardně osobním Zemanovým angažmá je jen obtížně uvěřitelný
Tyto protestní hlasy pak může snadno vyluxovat Andrej Babiš, který cílí na stejné emoce. U jeho hnutí ANO se však stále více zdá, že hlas pro ně nebude vyhozeným, což může při rozhodování na poslední chvíli (a voliči obou subjektů se budou rozhodovat na poslední chvíli, hovořit v jejich případě o „stabilní voličské základně“ při jejich první kandidatuře není možné) hrát rozhodující roli.
Jednoznačně dobrou zprávou jsou preference SPOZ – 3,5 procenta. „Podnikatelský projekt“ zaštiťující se prezidentem má jediný cíl – dostat do sněmovny ještě více lidí, kteří budou na slovo poslouchat vrtošivého Miloše Zemana a sloužit záměrům s ním spojených byznysmenů.
Politická nestabilita v uplynulých týdnech a měsících nebyla pouze vinou afér Nečasovy vlády, ale do značné míry je i dílem prezidenta. Pokud by ve sněmovně bylo ještě více slepých Zemanových apoštolů, než kolik jich je v ČSSD okolo jejího místopředsedy Michala Haška, nic dobrého by to sněmovně nepřineslo. Natolik nízký zisk SPOZ při takové masivní kampani podpořené zcela nestandardně osobním Zemanovým angažmá je však jen obtížně uvěřitelný.
Porazí pravici počasí?
Zvláštní kapitolou jsou pak preference ODS. Jeví se velmi nepravděpodobně, že by strana jen tak tak přesáhla hranici nutnou pro vstup do sněmovny, její interní průzkumy se pohybují okolo deseti procent. Značná část voličů se bude i letos rozhodovat v posledních dvou dnech kampaně a silná a tradiční značka ODS v takovou chvíli sehraje svou roli. Po několikaměsíční masáži předpovídající drtivé vítězství levice navíc nelze vyloučit ani určitou „tendenci k vyvažování“, která by měla přihrát nějaké to procento hlasů napravo. Není proto bezdůvodné očekávat, že konečný výsledek občanských demokratů nebude natolik tragický, jak předpovídá většina průzkumů.
Po několikaměsíční masáži předpovídající drtivé vítězství levice nelze vyloučit určitou „tendenci k vyvažování“, která by měla přihrát nějaké to procento hlasů napravo
Pravici však může celkově obrat o hlasy termín konání voleb, na který navazují svátky a školní prázdniny. Řada lidí bude chtít vycestovat na dovolenou, a tuto potřebu snáze uspokojí volič pravicový (movitější) než levicový, a vylidní se spíše větší města (elektorát spíše pravicový) než venkov.
Letos je však ještě ošidnější než jindy brát průzkumy, které se už mnohokrát velice odchylovaly od reality, příliš vážně. Čtvrtina až pětina voličských preferencí je v tuto chvíli připisována nesystémovým subjektům, jejichž výsledek bývá zpravidla horší, než ukazují průzkumy veřejného mínění – stačí vzpomenout na stranu Důchodci za životní jistoty, kterou téměř všechny agentury posílaly do sněmovny, ale nakonec získala pouze tři procenta hlasů.
V roce 2006 překvapilo, že strany levice a pravice dostaly shodně sto poslaneckých mandátů. V roce 2010 ještě více překvapilo, že vládu složí pravostředové strany, a to dokonce s historicky nejsilnějším mandátem ve sněmovně. Při pohledu na nečitelnou politickou situaci v uplynulých týdnech se proto dnes lze spokojit jen s tím, že na důvod všeobecného překvapení po volbách 2013 je třeba si počkat do soboty 26. října.
