Poslední televizní prezidentský duel je za námi. To je jedna z nejpovzbudivějších vět, která nás v posledních dvou týdnech potkala; možná by stálo do budoucna za úvahu zmenšit rozestup mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby pouze na týden.
Po už únavné sérii prezidentských debat – jen v tomto týdnu jsme byli svědky mimo jiné duelů na Radiožurnálu, TV Nova a posledního ve čtvrtek večer v České televizi – se o vítězi mluví těžko. Maximálně lze říci, že vyhrál ten, kdo je všechny ve zdraví přežil. Příjemně nicméně překvapili moderátoři. I když se těžko vaří dort z již mnohokráte prefabrikovaných surovin, lze říci, že jak Martin Veselovský, tak Markéta Fialová i Václav Moravec obstáli dobře.
Útoky a obrany
Když James Joyce psal své Dubliňany, hned do první z povídek umístil větu se slovem, které vlastně celé Irsko dobře charakterizovalo: paralýza. Tolik prezidentských debat za sebou ukázalo, že ani tak dobrý rétor, jakým je Miloš Zeman, není schopen svými proslovy pobavit diváky v každé z nich a ve čtvrtek u Václava Moravce už bylo vidět, jak netrpělivě čeká na konec.
Schwarzenberg je už déle než týden v mediální defenzivě. Brání se zejména kvůli odsunu českých Němců po druhé světové válceSchwarzenberg je už déle než týden v mediální defenzivě. Brání se zejména kvůli odsunu českých Němců po druhé světové válce, což je už vzhledem k letopočtu, v němž dnes žijeme, nanejvýš zábavné. Jinými slovy: opravdová témata došla, prodělali jsme dvoutýdenní paralýzu.
Ve čtvrtek v České televizi, ale i na TV Nova, se Schwarzenberg pokusil i o útoky – hlavně prostřednictvím promluv svých podporovatelů – a ukázalo se, že by bylo nepochybně lepší, kdyby si tyto útoky nechal pro sebe. Jak na TV Nova Jitka Čvančarová, tak v České televizi Věra Čáslavská ani Zdeněk Svěrák mu svými slovy rozhodně nepomohli, vypadali spíš hloupě.
Miloš Zeman zvolil taktiku obrácenou. Útočil v prvním týdnu. Čím víc jsme se blížili finiši, tím útočil méně, a včera se už snažil být beránkem dokonce úplným. Této proměně, během níž dokonce Václava Moravce ani jednou verbálně nenapadl, ale nemůže věřit snad ani on sám.
Čím blíže finiši, tím Zeman útočil méně, a ve čtvrtek se už snažil být beránkem dokonce úplnýmI v České televizi se nicméně ukázalo, že z dua kandidátů na prezidenta je ve větších obtížích Schwarzenberg. Nedokáže smysluplně obhájit jako bumerang se vracející kauzu Čunek a nepovedlo se mu vymanit z vládní odpovědnosti – Zeman dokázal jejich vzájemný souboj svést na pole ryzí politiky a Schwarzenberga v ní topit. To bylo, ač to možná nebylo hned patrné, největší Zemanovo vítězství. Místopředsedovi vlády se mediálně vůbec nepodařil jím proklamovaný záměr postavit duel na sváru minulosti s budoucností, chcete-li na boji „dobrého Karla“ se „zlým Milošem“.
Na závěr zbývá dodat, že oba kandidáti už v předvečer vypuknutí voleb působili spíše unaveně, Zeman byl jako vždy usvědčen z vymýšlení si (citováním imaginárního výroku o uspokojení Bernda Posselta nad Schwarzenbergovým úspěchem), a tak nejpodstatnější zpráva, která v duelu na ČT zazněla, byla jen informační: Vladimír Franz podpořil Miloše Zemana, což sám Zeman neopomněl v závěrečné řeči vyzdvihnout.