Poslaneckou sněmovnu čeká střet dvou světů

KSČM předložila návrh zákona, jenž by zrušil „velký“ i „malý“ lustrační zákon. TOP 09 zase fiskální ústavy upravené dle připomínek ČSSD.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTK, WikipediaČeská pozice

Poslanecká sněmovna začíná pracovat. A to je dobře, poněvadž Rusnokovu vládu v demisi už tři měsíce nikdo nekontroluje. Během 30 dnů po volbách se sedm parlamentních formací, z nichž pět jsou strany a dvě „nováčkovská“ hnutí, dokázalo domluvit na předsedovi sněmovny, na čtyřech místopředsedech i na 18 poslaneckých výborech. Po volbách v červnu 2006 trvalo toto domlouvání více než dva měsíce. A pak že jde všechno jen od desíti k pěti!

Co bylo domluveno, se postupně děje. Během středy 27. listopadu stihla Poslanecká sněmovna zvolit čtyři z pěti vedoucích funkcionářů a schválit všechna zákonná opatření přijatá po rozpuštění minulé sněmovny Rusnokovou vládou a schválená Senátem.

Dobrý tah ČSSD

Co se funkcionářů horní komory týče, Jan Hamáček (ČSSD), kterého si sněmovna zvolila za předsedu, obdržel od přítomných 198 poslankyň a poslanců 195 hlasů, což je od roku 1992 absolutní rekord. Miroslav Vlček (ČSSD) dostal sice 14. srpna 2006 od 194 přítomných poslanců pěkných 174 hlasů, ale to už se vyjednávání o zprovoznění sněmovny vlekla třetí měsíc, takže všichni už z toho byli nervózní, a s Vlčkem se počítalo pouze jako s dočasným předsedou.

Hamáčkovi je přitom pouze 35 let, což je další rekord, anžto tak mladého předsedu neměla sněmovna od roku 1918. Je však konsenzuální, jedná kultivovaně a je také jazykově dobře vybavený, což u našich politiků není obvyklé. Ze 195 hlasů, jež získal, vyplývá, že pro něho hlasovaly všechny poslanecké kluby odleva doprava.

Od ČSSD byla nominace Jana Hamáčka na předsedu sněmovny dobrým tahem. A její předseda Sobotka si jím upevnil i svou vnitrostranickou pozici.

Od sociální demokracie byla Hamáčkova nominace dobrým tahem. A její předseda Bohuslav Sobotka si jím zároveň upevnil svou vnitrostranickou pozici. Hamáček totiž patří mezi jeho „věrné zbrojnoše“.

Pravice bez vlivu

Bývalo to v jarých letech devadesátých, kdy některé bouřliváky ovládala představa, že předseda Poslanecké sněmovny, má-li vládu opravdu kontrolovat, by měl být z opozičního tábora. V některých zemích to tak funguje a po listopadu 1989 se to přihodilo dvakrát i u nás.

V letech 1996 až 1998 za druhé Klausovy středopravicové vlády stál v čele sněmovny předseda opoziční ČSSD Miloš Zeman, aby si v následujících čtyřech letech svoje role prohodili. Zeman se stal premiérem menšinové vlády ČSSD, kterou „kontrolovala“ sněmovna v čele s předsedou ODS Václavem Klausem. „Kontrolovala“ ovšem na základě takzvané opoziční smlouvy o de facto skryté koalici obou stran.

Miloš Zeman se stal po volbách 1996 šéfem dolní komory na základě dohody „4 + 1“ (ODS, ČSSD, KDU-ČSL,ODA + prezidenta Václava Havla, který ji zprostředkoval), jež spočívala v tom, že před hlasováním o důvěře Klausově těsně menšinové vládě opustí poslanci ČSSD jednací sál, čímž sníží kvorum, Klausova vláda získá důvěru a Miloš Zeman se stane předsedou sněmovny, a tím pádem třetím nejvyšším ústavním činitelem. Po 3,5 letech v čele předtím „druholigové“ ČSSD pěkný výkon, není-liž pravda?

S výjimkou Klaus-Zemanovy „šestiletky“ (1996 až 2002) to jinak vždy bylo tak, že vítězové voleb sestavovali vládu a zároveň obsazovali vedení sněmovny, aby v něm byli v přesile. Levice přitom vytrvale volala po poměrném zastoupení v orgánech sněmovny, leč sama tento princip praktikovala – aby se tak řeklo – s politickým předvýběrem, což nyní opakuje!

Pravice si ve sněmovně až do příštích voleb se svými 42 poslanci (ODS a TOP 09) vlastními silami asi ani „neškrtne“Pravice říkala rovnou, že kdo vyhraje volby, má mít většinu i v orgánech sněmovny, aby mohla lépe dohlédnout na projednávání vládních předloh zákonů. Jako celek však ve volbách 25. a 26. října utrpěla výrazné „nevítězství“, přičemž ODS rovnou debakl, a ve sněmovně si do příštích voleb se svými 42 poslanci (ODS a TOP 09) vlastními silami asi ani „neškrtne“. Rozhodovat v ní teď budou jiní, jak ukázal středeční průběh volby místopředsedů sněmovny.

Zákulisní dohoda

Místopředsedové byli zvoleni zatím jen tři. Ti, na jejichž podpoře se dohodly nepravicové formace – ČSSD, hnutí ANO 2011, KDU-ČSL a KSČM. Jaroslava Jermanová z ANO (mimochodem starostka a bývalá regionální funkcionářka ODS) a předseda KSČM Vojtěch Filip získali shodně po 151 hlasech. Třetím úspěšným byl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, jenž obdržel 133 hlasů.

Shodný počet hlasů pro Jermanovou a Filipa svědčí o tom, že na zákulisních dohodách se podíleli v případě 151 hlasů pro Jermanovou velmi pravděpodobně komunisté (33), neboť „trojkoalice“ ČSSD, ANO a lidovců neměla ve sněmovně ani všech svých 111 poslanců. Jermanové mohli také „píchnout“ poslanci ODS (16) a „topky“ (26), nicméně ona rovnost hlasů pro ni a Filipa (pro kterého by ODS a „topka“ vcelku nehlasovaly) přisvědčuje spíše dohodě s KSČM.

Ostatně, proč ne. Jermanová je reprezentantkou hnutí ANO, jež ve volbách skončilo těsně za vítěznou ČSSD, a Filip, předseda KSČM, která ve volbách skončila na třetím místě, už místopředsedou sněmovny byl a svým právnickým vzděláním je pro řízení jejich schůzí vhodně vybaven.

Střet o Pavla Bělobrádka

Volební zisk 133 hlasů třetího místopředsedy Bělobrádka (KDU-ČSL) byl o 22 vyšší než momentální síla „trojkoalice“. Měl slíbenou podporu od klubu TOP 09 a Starostů (26), a dost možná mu pomohla i ODS, které bylo předem naznačeno, že je „mimo hru“ o místopředsednickou židli.

Mohlo mu ale vypomoci i pár komunistů prostě proto, aby byl zvolen. Středeční ranní parlamentně-kuloárové „počty“ totiž považovaly pro Bělobrádka za jistých pouze plus minus 90 hlasů – od ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09 a Starostů. Předsedu hnutí ANO Andreje Babiše prý totiž lidovci velmi naštvali vyjádřením jejich místopředsedy Jana Bartoška, že bude prosazovat, aby KDU-ČSL nešla do vlády, která by si vzala za úkol zrušit lustrační zákon.

Mělo se tudíž za to, že poslanci hnutí ANO nezvednou pro Bělobrádka ruku. Babišův ničivý interes se však nakonec obrátil jiným směrem. Se čtvrtou místopředsednickou židlí se počítalo pro TOP 09 a Starosty, kteří ve volbách skončili čtvrtí. Ostatně, „trojkoalice“ už jen z „estetických důvodů“ někoho z opozice do vedení sněmovny pustit musela a ODS získala ve volbách ani ne osm procent hlasů.

Její snaha získat místopředsednickou funkci pro Miroslavu Němcovou, dřívější hlavu sněmovny, byla předem odsouzená k nezdaru. Svým způsobem jde o odplatu za sedm let pravostředových vlád vedených ODS, které se s opozicí věru nemazlily. Když je teď strana „modrého ptáčete“ téměř na kolenou, nutkání jejich politických protihráčů pomoci ji „dorazit“ tím, že ODS zneviditelní ve sněmovně, musí být jistě veliké.

Ponížení Miroslava Kalouska

Úměrně tomu obdržela Miroslava Němcová v prvním kole volby místopředsedů jen 53 hlasů, čímž byla z účasti ve druhém kole vyřazena. Více než ona dostali Miroslav Kalousek (62 hlasů, TOP 09) a Tomio Okamura (76, Úsvit přímé demokracie). V druhém kole byl poměr hlasů mezi nimi 73 ku 75, přičemž ke zvolení bylo třeba alespoň sto hlasů.

Má se za to, že o dvojnásobné Kalouskovo ponížení se „zasloužil“ Andrej Babiš, který se s exministrem financí a místopředsedou „topky“ nesnáší

To, že neprošel svérázný Okamura, se očekávalo. To, že dvakrát získal více hlasů než Kalousek, však překvapilo. Ranní kuloárové „počty“ sice naznačovaly, že Kalousek patrně zvolen nebude, nicméně na základě sondáží jeho klubových kolegů měl naději prý na více než 90 hlasů.

Má se za to, že o dvojnásobné Kalouskovo ponížení se „zasloužil“ právě Andrej Babiš, který se s exministrem financí a místopředsedou „topky“ nesnáší. Podle oněch zákulisních „počtů“, na něž se odkazujeme, byla pro Kalouska dojednána podpora také 15 poslanců KSČM. Všechno nasvědčuje tomu, že patrně ve středu dopoledne přesvědčil Babiš komunisty, aby za to, že ANO bude hlasovat pro Filipa, nedali Kalouskovi ani hlas.

V jisté fázi kuloárových dohadování měla ale „topka“ přislíbeno pro Kalouska i 40 hlasů od ČSSD a nejméně dvanáct od KDU-ČSL. Určitě se to ale v reálu nestalo, poněvadž s 26 hlasy TOP 09 a Starostů by musel Kalousek obdržet 78, a nikoli 73, neřku-li 62 hlasů. Dlužno poznamenat, že vyjednavače „topky“ neúkoloval. Budil dojem, že doprošovat se nemá zapotřebí.

Petr Gazdík čtvrtým místopředsedou?

Pokus o Kalouskovo odstavení ve sněmovně na vedlejší kolej nezůstane bez následků. V rozhovoru pro čtvrteční Právo prohlásil, že se osobně necítí být dotčen: „Několik dní tady zřetelně zněly obavy, že bych s touto funkcí (místopředsedy sněmovny – pozn. red.) měl přednostní právo v rozpravě, a kolegové mi to přednostní právo nechtěli umožnit, což svědčí o jejich malém sebevědomí. Pro mě je to výzva, abych jim v následující práci ukázal, že obavy byly důvodné.“

Sněmovní tamtamy již zvěstovaly, že na rozdíl od Miroslava Kalouska je Petr Gazdík přijatelný i pro Babišovo ANO 2011

Miroslav Kalousek se ve středu večer stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů, a z toho titulu bude mít ve sněmovně rovněž přednostní právo kdykoli vystoupit. Do druhé volby zbývajícího místopředsedy sněmovny, jež se má odehrát ve středu, nastoupí místo Kalouska předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, dosavadní předseda společného poslaneckého klubu s „topkou“.

Mladý, konsenzuální Petr Gazdík je vlídný, nekonfrontační typ politika a sítem volby ve sněmovně téměř na sto procent projde. Sněmovní tamtamy již zvěstovaly, že na rozdíl od Kalouska je Gazdík přijatelný i pro Babišovo ANO. A asi také pro KSČM, s předsedou jejíhož poslaneckého klubu Pavlem Kováčikem mají dobré, ba přátelské vztahy.

Test věcného jednání

Miroslav Kalousek je skvělý řečník a z parlamentní předscény se určitě vytlačit nenechá. V minulé sněmovně měl až do loňského jara rovnocenného konkurenta v Davidu Rathovi; po jeho „odchodu“ už v nikom dalším. Již v rozhovoru pro Právo jsou například tato šťavnatá Kalouskova slova: „Máte-li politickou minulost jako já, nazýváte věci pravými jmény, jakože nazývám, neumím estébákovi říkat Panenka Maria, když je někdo estébák, tak to tak říkám, což vyvolává osobní animozity.“

A na otázku „nepodcenil jste ale Andreje Babiše, že právě kvůli vašim slovům o estébáctví se nakonec dohodl s komunisty, aby vám nedali jediný hlas“, „stylově“ odpověděl: „Rozhodně vás nemůže udivit, že estébák se domluví právě s komunisty. Bože můj, s kým jiným by se měl domluvit?“

Opozici se Kalouskova dramatická představení mohou velmi hodit, pokud to ovšem nepřežene a nebude příliš jízlivý, ba urážející kdekoho

Kdo si vzpomíná například jen na loňské Kalouskovo „letní intermezzo“ s jistým policejním vyšetřovatelem kvůli exposlankyni a exministryni obrany Vlastě Parkanové (mimochodem tato věc jaksi „zamrzla“), ten je nejspíše po jeho současné „estébácké etudě“ v očekávání dramatických představení příštích. Opozici se mohou velmi hodit, pokud to ovšem Kalousek nepřežene a nebude příliš jízlivý, ba urážející kdekoho kolem. Na více než na dramatická představení možná nebude mít opozice ve sněmovně sílu a prostor. Uvidíme!

Brzy se otestuje, zda nová Poslanecká sněmovna dokáže jednat i věcně. Komunisté v ní předložili návrh zákona, jenž by zrušil „velký“ i „malý“ lustrační zákon z roku 1991. Kalouskův klub TOP 09 a Starostů kontruje návrhem fiskální ústavy upravené podle připomínek ČSSD. Předseda sněmovny Jan Hamáček chce spolupracovat se všemi poslaneckými kluby, ale toto bude svým způsobem střet dvou světů.

Počet příspěvků: 2, poslední 30.11.2013 09:36 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.