Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Poslanci zachránili stromy u silnic

  19:34

Výbor pro životní prostředí sněmovny odmítl výjimku usnadňující kácení zdravých stromů u cest. Ministr dopravy Pavel Dobeš návrh stáhl.

Alej v Dolní Olešnici na Trutnovsku. foto: Česká pozice

Poslanci z výboru pro životní prostředí odmítnutím výjimky, která by usnadnila kácení zdravých stromů u cest, projevili mnohem větší smysl pro odpovědnost ke stavu přírodního prostředí než ministerstvo životního prostředí. To by si s lehkým srdcem nechalo neústavním přílepkem k jinému, nepatřičnému zákonu okleštit svou klíčovou legislativní normu – zákon na ochranu přírody a krajiny.

Poté, co přílepek k zákonu o pozemních komunikacích odmítli členové výboru pro životní prostředí, připojili se k nim i poslanci hospodářského výboru. Ministr dopravy Pavel Dobeš se s postojem těchto poslanců ztotožnil a návrh doporučil ve druhém čtení stáhnout z programu projednávání sněmovny. Všem těmto rozhodnutím však předcházela velká občanská kampaň. Pod petici Zachraňme stromy, již zorganizovalo občanské sdružení Arnika, se podepsalo 37 tisíc lidí.

Chraňme každý strom

Vzrostlý strom dokáže zachytit až 50 procent nebezpečných jemných prachových částic, vyprodukovat tisíc litrů kyslíku za den, a pokud je dobře zásobený vodou, chladí v létě výkonem 20 až 30 kilowattů. Průměrný strom spotřebuje za život zhruba 24 milionů metrů krychlových oxidu uhličitého. Každý strom je také domovem pro tisíce dalších druhů rostlin a živočichů.

Záměrem odmítnuté novely bylo vrátit silničářům výjimku, aby mohli kácet stromy u silnic bez povolení, stačilo by jen oznámení. Právě kvůli takovéto výjimce však zmizelo od roku 2003 do konce roku 2010 od silnic ve správě krajů 106 670 stromů. Silničáři vysadili jen 63 196 stromů. Je tedy nepochybné, že z české krajiny rychle mizí důležitý krajinotvorný prvek – aleje.

Záměrem odmítnuté novely bylo vrátit silničářům výjimku, aby mohli kácet stromy u silnic bez povolení, stačilo by jen oznámení

Dřeviny tvořící stromořadí sice měly podle návrhu ministerstva dopravy mít výjimku z výjimky, a proto by k jejich kácení bylo tak jako tak třeba povolení. Ve výsledku by to však stejně mohlo být jen formální překážkou. „Vzhledem k neexistující evidenci alejí a chybějící zákonné definici stromořadí by novela stejně mohla vést k faktické likvidaci celých stromořadí nebo jejích částí,“ tvrdí právník Arniky Lukáš Matějka.

Zakopaný pes by byl v něčem jiném. Bez správního řízení o povolení kácení by nebylo možné nařídit náhradní výsadbu a k silnicím by se žádoucí dřeviny nemusely vůbec vrátit.

„Stavební prvek“ kulturní krajiny

Nejen o významu alejí, ale i o snaze evidovat veškerá stromořadí v Olomouckém kraji už ČESKÁ POZICE psala. Obecně však neexistuje jasná definice stromořadí ani evidence alejí, jež by umožnila jejich systematickou ochranu. Lichá byla proto argumentace autorů návrhu, že se novela nedotkne stromořadí u silnic. „Salámovou metodou“ kácení jednotlivých stromů by totiž mohlo dále ubývat alejí, které jsou tradiční součásti české krajiny i přírody.

Problém se však netýká jen silnic a je mnohem obecnější. Ministerstvo životního prostředí už dva roky otálí s novelou vyhlášky, která má zpřísnit obecné podmínky pro kácení stromů v krajině i ve městech. Stromy, které nedosahují obvodu kmene 80 centimetrů (1,3 metru nad zemí), je nyní možné kácet bez povolení. Před rokem 2010, než začala platit poslední novela zákona o ochraně přírody a krajiny, museli silničáři žádat o povolení ke kácení větších stromů. Nyní by, kdyby ministr Pavel Dobeš novelu nestáhl, mohli kácet všechny stromy.

Proč zachovat aleje

Podle Arniky stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz. Patří k naší krajině od 16. století a největší rozkvět zaznamenaly v době baroka. Jsou proto součástí našeho kulturního dědictví, které jsme povinni uchovat pro další generace.

Ministerstvo životního prostředí už dva roky otálí s novelou vyhlášky, která má zpřísnit obecné podmínky pro kácení stromů v krajině i ve městechUž jsme zveřejnili výsledky francouzské studie, která dostatečně přesvědčivě prokázala, že aleje nemohou za dopravní nehody. A překvapila tím, že ve dvou francouzských regionech s desetkrát vyšší hustotou alejí než v jiných oblastech je riziko dopravní nehody třikrát nižší.

Každý řidič si mohl vyzkoušet, že stromořadí pomáhají sledovat směr silnice v krajině a zvyšují pozornost při řízení. Bíle natřené stromy napomáhají navigaci zejména v noci a za špatné viditelnosti. Vyšší bezpečnosti jízdy v úsecích s alejemi pomáhá dopravní značení, svodidla a snížení rychlosti. V zimě aleje chrání silnici před sněhem a za větrného počasí brání jeho navátí na vozovku.

Čeští poslanci i ministr Pavel Dobeš projevili ve vztahu ke stromům a k alejím vysokou míru ekologické, kulturní i historické odpovědnosti, když se vyslovili proti schválení „kácecí novely“.