To nám to zdanění hazardu dlouho nevydrželo! Týden a jeden den od chvíle, kdy se koalice shodla na jeho parametrech, doporučil rozpočtový výbor poslanecké sněmovny proti vůli TOP 09 jiné rozdělení takzvané loterijní daně. Kdopak je autorem?
Sám Michal Babák, ekonomický expert Věcí veřejných, toho času zřejmě i expert na hazard. Spoluautorem pozměňovacího návrhu je Pavel Svoboda z ODS. Je to bohužel návrh, který v trochu jiném kabátě zachovává odvody hazardních firem na veřejně prospěšné účely. Tedy přímo prapříčinu toho, proč by měl být hazard zdaněn.
Minulý týden se koalice shodla na tom, že peníze z hazardu poplynou následovně:
- Klasická daň z příjmů právnických osob ve výši 19 procent.
- Speciální loterijní daň ve výši 20 procent z obratu. Porcována by měla být následovně: u výherních přístrojů dostanou 70 procent odvodů obce a města, které je povolí, a 30 procent bude příjmem státního rozpočtu. U dalších forem hazardu bude poměr opačný.
- Provozovatelé výherních přístrojů (jak mechanických, tak videoloterijních) zaplatí navíc 20 tisíc ročně za každý automat.
Co navrhují Babák se Svobodou? Speciální 20% loterijní daň z obratu by dle jejich návrhu měla být dělena takto:
U kurzových sázek, kasin a všech druhů výherních automatů:
- 1/3 obcím
- 1/3 do rozpočtu ministerstva školství a určená na sport
- 1/3 neziskovému sektoru na účely kulturní, zdravotní, sociální a školský
U číselných loterií (například Sportka Sazky, Loto Fortuny, Tip6 Tipsportu), stíracích losů či kurzové sázky po internetu:
- 1/2 do rozpočtu ministerstva školství a určená na sport
- 1/2 neziskovému sektoru na účely kulturní, zdravotní, sociální a školský
Co poslanci tímto návrhem vzkazují veřejnosti? Možnosti jsou dvě:
Varianta první: Nasloucháme neziskovému sektoru
V posledních týdnech se v souvislosti se zdaněním hazardu rozjela hlasitá vlna protestů. Neziskový sektor vyhrožuje kolapsem, pod petici „Ano charitě“ se do 21. října podepsalo téměř deset tisíc lidí. Iniciátor petice, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, při jejím vzniku varoval, že zdaněním hazardu přijde celý neziskový sektor o více než 3,5 miliardy korun (tolik činily za rok 2010 odvody hazardních firem na veřejně prospěšné účely, od klasické daně je provozování hazardu dosud osvobozeno).
Kromě nadací a spol. pláčou i sportovci. V rámci emotivní kampaně Hvězdy nepadají z nebe upozorňují, že „kvůli krachu společnosti Sazka, a. s., a zásluhou dlouhodobého snižování příspěvku ze strany státu prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže, tělovýchovy a sportu ČR přišel český sport o zásadní finanční zdroje na svou činnost ve výši zhruba dvou miliard korun!“.
Varianta druhá: Nasloucháme hazardní lobby
Na zneužívání odvodů na veřejně prospěšné účely upozorňují média každoročně. Značná část těchto peněz končí oklikou přes neprůhledné nadace či občanská sdružení zpátky u provozovatelů hazardu nebo spřízněných subjektů. Kolik se dostane těm skutečně potřebným? Těžko odhadnout. I organizátoři petice Ano charitě říkají, že i to málo, které se jim z hazardu dostane, je pro ně otázkou bytí a nebytí. Proč se tedy tak hlasitě bouří až nyní, kdy to spíše vypadá, jako by je zpovzdálí vodila hazardní lobby?
„O ztransparentnění odvodů jsme se pokoušeli již zhruba od roku 2004 nebo 2005, kdy jsme publikovali první zprávu o zneužívání prostředků. Osobně jsme při sbírání podkladů obcházeli provozovatele a získávali informace. Již tehdy jsme upozorňovali na modely vyvádění prostředků a navrhovali řešení na zprůhlednění,“ uvedla pro ČESKOU POZICI například Pavlína Kalousová, místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a ředitelka pro rozvoj Fóra dárců, které sdružuje prověřené nadace a nadační fondy. „Nyní bojujeme proti opačnému paradoxu, a to místo zavedení jasných pravidel sebrat všechno všem. Vypracovali jsme návrhy na přísná pravidla a chceme, aby je poslanci projednali,“ dodala Kalousová.
Systém „odvodů na dobro“ v současné podobě dělá víc škody než užitkuZajímavé je, že proti zachování současné podoby odvodů na dobro (což Babák a Svoboda do jisté míry ve svém návrhu činí), je dle zjištění ČESKÉ POZICE i značná část hazardního průmyslu. „Ne všechny firmy si přejí zachování systému rozdělování peněz cestou odvodů na veřejně prospěšné účely. Unie herního průmyslu (UHP), která zastupuje zhruba polovinu firem v segmentu videoloterijních terminálů, preferuje, aby maximální příjem z provozování automatů měly obce, protože rozhodují o našem podnikání. Systém ,odvodů na dobro‘ v současné podobě dělá víc škody než užitku,“ říká například mluvčí UHP Andrej Čírtek.
Unie herního průmyslu na základě reálných tržeb hazardního trhu za rok 2010 propočítala, jak by se lišily příjmy jednotlivých rozpočtů z loterijní daně, pokud by platila původní koaliční struktura odvodů a pokud by platil Babák-Svoboda. V případě původní koaliční verze by obce dostaly zhruba 6 miliard korun a stát 1,3 miliardy. V případě Babáka-Svobody by šlo obcím 3,5 miliardy, ministerstvu školství 2,3 miliardy (na sport) a na veřejně prospěšné účely by provozovatelé hazardu nadále sami rozdělovali 2,3 miliardy (místo 3,5, které rozdělili v roce 2010)!
Odkud by mohlo vát, naznačily dnešní Hospodářské noviny: za petici Ano charitě se postavila nejsilnější loterijní nadace Děti-kultura-sport, jejímž zřizovatelem je Ivo Valenta, zakladatel holdingu Synot. Nadace petici podepsala, podíl na této iniciativě však odmítá. Je jistě náhoda, že držitelem domény anocharite.cz je webdesignér, který pracoval i pro Valentův týdeník, jak zjistila MF Dnes. A že Taťána Kuchařová, patronka nadace Krása pomoci a členka petičního výboru, se za příspěvek od Synotu pro svou nadaci nechá zvát coby hvězda večeru na pokerové turnaje firmy...
Kdo byl snad ještě do dneška minimálním optimistou, že pro tentokrát už to poslanci myslí se zpřísněním a sjednocením pravidel pro hazardní branži vážně, má opět smůlu. Změnu loterijního zákona nadále provází neuvadající lidová tvořivost poslanců, dohody neplatí a výsledkem bude jediné: nepřehledný paskvil plný ukrytých jobovek. Jobovek nikoliv pro provozovatele hazardu.
Související články:
