Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý 29. března na Pražském hradě prohlásil: „Cítím se tu jako doma.“ Mezitím se byznysmeni a bankéři z obou zemí sešli v České národní bance na Česko-čínském fóru finanční spolupráce. A tam se zdálo, že doma je někdo úplně jiný. Jasnou převahu v sále měli manažeři finanční skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.
Dnes už proto není pochyb, že právě ona je jedním z hlavních motorů posilování česko-čínských vazeb. Díky státní návštěvě a uzavřeným dohodám má výrazně posílit byznys společnosti Home Credit v Číně, kterou PPF většinově vlastní společně s miliardářem Jiřím Šmejcem.
Platební karty
Jiří Šmejc byl osobně přítomen uzavření spolupráce mezi ČNB a čínskou komisí pro bankovní dohled, jejímž stěžejním bodem je právě dohled nad skupinou PPF v obou zemích. Společné prohlášení podepsali guvernér ČNB Miroslav Singer a šéf čínského regulátora Šang Fu-lin. Dobré vztahy obou institucí mohou být klíčové při snaze Home Creditu získat možnost vydávat v Číně platební karty, což je podle informací LN v současnosti jeden z jeho hlavních cílů. Byznys Kellnera a Šmejce za velkou zdí by to značně rozšířilo.
Dobré vztahy ČNB a čínské komise pro bankovní dohled mohou být klíčové při snaze Home Creditu získat možnost vydávat v Číně platební karty |
„Společnosti spotřebního financování v Číně aktuálně nemohou platební karty vydávat. Nicméně platí, že Home Credit dlouhodobě podporuje všechny kroky čínských regulátorů směřující k tomu, aby tyto firmy mohly nabízet uživatelsky přívětivější produkty – tedy včetně platebních karet,“ uvedl ředitel komunikace firmy Milan Tománek.
V uplynulých letech přitom skupina investovala značné prostředky a úsilí do získávání licencí pro různé typy služeb v čínských provinciích. Obchody Home Creditu na tamním trhu dosahují dnes zhruba 70 miliard korun a pro příští rok je plánuje zdvojnásobit. Asijské operace významně pomáhají kompenzovat ztrátový byznys v Rusku.Jak uvedl Šmejc pro deník China Daily, jen do konce příštího roku hodlá skupina v Číně investovat bezmála 921 milionů dolarů, přibližně 25 miliard korun.
Spolupráce s Bank of China
PPF navíc v úterý 29. března uzavřela dohodu o spolupráci s Bank of China, čtvrtou největší čínskou bankou. Ta loni v září s pompou vstoupila na český trh a její viceprezident Kao Jing-sin byl součástí čínské delegace. Pro PPF nejde o neznámý bankovní dům. Právě on poskytl část financování na jeden z největších Kellnerových obchodů – akvizici operátora O2.
Bank of China, čtvrtá největší čínská banka, poskytla část financování na jeden z největších Kellnerových obchodů – akvizici operátora O2 |
Společný bankovní dohled může otevřít dveře i další spolupráci ve finanční oblasti. Jak informovaly LN, česká vláda jedná třeba o sídle čínského investičního fondu pro země střední a východní Evropy, na němž se má podílet největší banka světa ICBC. Petr Kellner a finančníci ale nejsou jediní, kdo využije otevřené dveře na čínský trh.
Další oblastí by mohla být jaderná energetika, kterou v úterý 29. března zmínil i prezident Si. Číňané mají v této oblasti projekty po celém světě. Například podle dohody uzavřené při jeho loňské návštěvě v Londýně má společnost CGN investovat šest miliard dolarů do projektu firmy EDF na výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C a vstoupit i do dalších.
Pomoc české energetiky
V Evropské unii ale Číňané potřebují pomoci s licencováním svého designu dle unijních standardů. „Česko v tom jako stát čínským firmám moc nepomůže, ale třeba Škoda Praha nebo ÚJV Řež na základě kontraktů už ano. Šlo by o technické, legislativní a další konzultace,“ sdělil LN vysoce postavený zdroj z české energetiky.
Pro Čínu je výhoda, že čeští jaderní experti jsou na evropské úrovni a nejsou tak drazí. Stejnou dohodu má Škoda Praha například s korejskou firmou KEPCO. |
„Češi, kteří na rozdíl od čínských firem mají zkušenosti a znalost problematiky, budou pro asijského zákazníka de facto dělat konzultanty,“ dodal zdroj s tím, že pro Čínu je podle něho výhoda, že čeští jaderní experti jsou na evropské úrovni a nejsou tak drazí. Stejnou dohodu má Škoda Praha například s korejskou firmou KEPCO.
V plejádě oznamovaných investic vyčnívá také mladoboleslavská Škoda Auto. Při projevu úterý 29. března ji vyzdvihl prezident Miloš Zeman. V příštích pěti letech podle něho v Číně proinvestuje 60 miliard korun. O chystané investici před čtyřmi týdny informovaly LN, Škoda však tehdy nechtěla své plány poodhalit.
Export Škody Auto
„Plánujeme dnes podepsat memorandum o porozumění se SAIC Motor Corporation a Volkswagenem. Na jeho základě by měly být v Číně v příštích letech realizovány investice v řádu desítek miliard korun,“ potvrdil Tomáš Kubík ze Škody Auto. „Budou směřovat primárně do vývoje nových produktů a technologií budoucnosti – konektivity a elektromobility. Škoda se v Číně zaměří na rozvoj modelové palety zejména s důrazem na vozy SUV,“ vysvětlil Kubík cíle automobilky.
Jen za loňský rok Škodovka v Číně prodala 281 tisíc aut a firma má lví podíl na českém exportu do Číny |
SAIC Motor tvoří s Volkswagenem společný podnik a Škoda v něm chce koupit podíl. O zájmu čínských zákazníků o české vozy dobře ví Vratislav Kulhánek, který byl ve Škodě předsedou představenstva a později i dozorčí rady. „Chtějí přesně to, co Škodovka dělá, tedy velká auta s vysokou užitnou hodnotou, která nejsou extrémně drahá,“ řekl Kulhánek LN. Jen za loňský rok se v Číně prodalo 281 tisíc kusů této značky a firma má lví podíl na českém exportu do Číny.
„Je to v každém případě perspektivní trh. Vozy se tam montují v závodě, který vlastní společně Volkswagen a čínský investor. Možná logicky Škoda uvažuje, že tam postaví vlastní fabriku, kde by se montovaly pouze škodovky,“ popsal Kulhánek. Podle něho oznámení přichází v době, kdy zažívá závod ve Kvasinách extrémní nápor na výrobní kapacity.
O něco střízlivěji hodnotí investice do elektromobilů. „Je otázka, jak se budou dále vyvíjet. Vdohledné době na tomto poli neočekávám žádný boom. Jestli se ale v Číně budou dělat elektromobily, auta na spalovací motory či mix, to se dá řešit v rámci výrobní linky,“ dodal Kulhánek.
Letecký průmysl
Na dohodách podepsaných 29. března by mohl vydělat i český letecký průmysl |
Na dohodách podepsaných 29. března by mohl vydělat i český letecký průmysl. „Jde o certifikaci ultralightů, které by naše podniky vyvážely do Číny. I o export letadel L410, která by tam mohla dostat licenci,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Uznávání letadel mezi Čínou a EU je problematické a čeká se na dohodu, která vstoupí v platnost v polovině příštího roku. Podle Ťoka by ale české firmy mohly prodávat už dříve.
Ultralighty vyrábí například firmy Evektor či Jihlavan Airplanes. Letadla L410 vyrábí kunovická Aircraft Industries. Ze spolupráce s Čínou bude ale těžit i Vysoké učení technické v Brně. Ani to ale nemusí být zdaleka poslední slovo.
Home Credit
|