Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Poselství z Davosu: eurozóna nepadne

Evropa

  9:36

Ze Světového ekonomického fóra zazněla dobrá zpráva – krize eura by se již nemusela prohlubovat. Sílí však obavy z  potravinové krize.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho je třeba regulací zabránit výkyvům v cenách komodit, mezi něž patří i potraviny. foto: © World Economic ForumČeská pozice

Světové ekonomické fórum neublíží, ani nepřispěje ničím podnětnýmDavoské fórum mělo letos stejný průběh jako v posledních 40 letech. Není ani Valným shromážděním OSN – v takovém případě by jeho praktický význam byl sporný –, ani Světovou obchodní organizací či Mezinárodním měnovým fondem – to by byl jeho význam daleko větší. Není ani jaltskou, ani postupimskou či reykjavíckou konferencí. Není předáváním cen Americké filmové akademie ani Nobelových cen za ekonomii. S několika tisíci účastníky – členy vlád a mezinárodních organizací, pozvaných hostí i „tvrdě“ platících celebrit z byznysu a financí, novinářů a ekonomů – však je jiné.

Davoské fórum lze přirovnat k volnému mixu zmiňovaných fór a jarmarků. Neublíží, ale ani nijak nepřispěje něčím podnětným pro následujících dvanáct měsíců. Řeší staré války. Letos se zdálo, že by mohlo být dotlačeno k něčemu produktivnímu – konkrétnějším výrokům představitelů zemí o bezprostřední budoucnosti světové ekonomiky. Vynutilo si i konkrétní jednání a snad i návrhy věcných řešení.

Definování nové reality

Například zakladatel a šéf fóra Klaus Swab již na počátku indikoval: „Posuny politické a ekonomické moci ze západu na východ a ze severu na jih spolu s rychlostí technologických inovací vytvořily novou realitu… Letos v Davosu se namísto dopadů nedávné krize soustředíme na definování této nové reality. A budeme diskutovat o společných normách, které budou třeba, aby nám v této nové době umožnily globální spolupráci.“ Objevil tedy Čínu jako světového hráče číslo jedna bezprostřední budoucnosti. Na leden 2011 je to docela aktuální výkon a postřeh.

Ředitel fóra Kevin Steinberg byl kritičtější a trefil do černého: „Potřebujeme přemýšlet o rizicích nejen proto, abychom dokázali odpovídat na minulé události. Musíme uspořádat své myšlenky předem, být připraveni… Podíváme-li se na četné krize – od finanční k sociální a ekonomické –, téměř každý selhal.“ Pojmenoval věci správně.

Pro většinu účastníků jde jen o běh se štosem vlastních vizitek předávaných na potkáníAdekvátní reakce na začínající krizi, její včasné rozpoznání a skutečná opatření v předstihu. To dnes svět opravdu potřebuje. Je dobře, že se mocní setkávají neformálně a v klidu v útulném alpském středisku. Pro některé je to šance vidět a být viděn. Pro jiné zase mít možnost říct a ovlivnit. Pro většinu však jde jen o běh se štosem vlastních vizitek předávaných na potkání, o spekulace kde, koho a na čí tiskové konferenci potká. Pro některé řečníky se naskýtá příležitost odlákat posluchače či novináře od současně konaných akcí gigantů.

Naděje pro euro

Dobrou zprávou je, že krize eurozóny a eura by se již nemusela prohlubovat. Za nenapadnutelnost obou se veřejně vyslovili dva největší hráči – francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová. Oba s dosud nebývalou razancí a výpovědní jednoznačností. Zřejmě si doma diskrétně vyjasnili, že zvolí tuto cestu překonání a přežití fatální krize měnové unie, jež ohrožuje životnost EU. To je nadějné.

Krize již není považovaná za leitmotiv roku 2011 jako loni, ale za agendu k dořešení. Bravo! Vlivný německý ministr financí Wolfgang Schäuble konstatoval, že země dostaly lekci a pracují na sjednocení svých hospodářských politik. Šoky již neočekává, euro má být stabilní.

Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová je podobně optimistická. Svá nadějná hodnocení však spojuje spíš s prosbou trhům nespekulovat proti euru a Evropě než s imperativem. Je to cukr nebo bič? Lakonicky to shrnul šéf Barclays Bank Robert Diamond: „Otázka, zda eurozóna zůstane pohromadě, je z loňského roku a už neaktuální.“ Má asi pravdu a zkušenosti. Přijdou zřejmě jiné maléry.

Rakouský kancléř Werner Faymann naznačil, že evropský summit o definitivních krocích k řešení dalšího osudu eura a eurozóny se uskuteční nejpozději v březnu. U Německa se očekává mírnější odpor proti navýšení peněz v záchranném Evropském fondu pro finanční stabilitu (ESFS) nad 440 miliard eur. Bude-li to vyšším věřitelským příspěvkem, nebo donátorskou nezbytností, se asi vyjádří němečtí voliči.

EU si musí existenci zasloužit, svět nám dle britského premiéra Davida Camerona nic nedlužíVěcným a svěžím přístupem obohatil debaty britský premiér David Cameron: „Evropa (EU) si musí existenci zasloužit. Svět nám vlastní existenci nedluží.“ Má-li být Evropská unie skutečným trhem, musí více deregulovat, nikoli naopak. Tak to vždy fungovalo. Je třeba uzavřít nové dohody o volném obchodě s Asií, Jižní a Střední Amerikou a s Blízkým východem.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy je poněkud jiného názoru: „Regulace. Ne nadměrná, ale regulace. Ať ti, kdo kupují ohromná kvanta komodit, musejí odkládat jako depozitum část financí na jejich nákup.“ Za posledních několik desetiletí je právě francouzský požadavek regulace a dotací na zemědělské výroby značně problematický.

Sarkozyho vyjádření souvisejí s apokalyptickými hrozbami světové potravinové krize. Úvadějí se extrémní čísla vývoje cen a zásob potravin. Soukromá sféra je osočovaná ze spekulací. Nikdo však v Davosu neřekl, že je to zejména bohorovnost EU v kampani za takzvanou ochranu klimatu, která diktuje především sobě snížení zemědělské produkce pro výživu a její růst pro energetické účely. Ať už jde o solární lány nebo řepky olejné.

Žádné potraviny na paliva!

Vyzdvižen musí být jednoznačný a věcný výrok Petera Brabecka, předsedy správní rady společnosti Nestlé: „Existuje jedno jednoduché řešení: žádné potraviny na paliva.“ Indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono přímo ohlašuje: „Příští ekonomická válka o potraviny či ozbrojený konflikt se můžou vést o vzácné zdroje, pokud svět nebude v této oblasti spolupracovat.“ Indonésie disponuje gigantickou ropnou produkcí a obrovským zbrojním rozpočtem, a proto jde o zvláštní tvrzení.

Pěkný příspěvek k této diskusi přednesl jeden z výkonných ředitelů Mezinárodního měnového fondu, nigerijský exministr financí Ngozi Okonjo-Iweala: „Musíme být opatrní, abychom regulaci nepřehnali.“

Na pořad přišly i hrozby válek bohatých i chudých. Nositelé těchto myšlenek měli na mysli konkurenční devalvace a jiné akce na světové transakční měnové scéně. Zkušenosti jsou již od třicátých let minulého století – i s pozdějšími úspěšnými řešeními. Jedno se nazývalo Bretton Woods. Podobné nové navrhoval šéf Světové banky Robert Zoellick na loňském listopadovém zasedání G20 v Soulu. V Davosu se však linula jiná a bojovnější témata. Zoellick doporučoval podobné řešení pro světový potravinový problém. Zůstalo bez odezvy, což je škoda.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...