Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Popularita zahrádek šponuje částky, jež zájemci dávají za odstupné

  11:43
Lidé jsou ochotní platit horentní částky za odstupné, za něž si mohou pronajímat malý pozemek v některé z pražských zahrádkářských kolonií. Koronavoirová pandemie popularitu zahradničení ještě podpořila. Zájemců je tolik, že stojí ve „frontě“ v pořadnících. Řada na ně přitom přijde až za několik let. V Praze to není nic výjimečného.

Krupa na Vrbasu a „naše“ zahrádka foto: Expedice dolů a doleva

Dát půl milionu korun za malou zahrádku, která vám ani nebude patřit? V Praze nic výjimečného. Lidé jsou ochotní platit horentní částky za odstupné, za které získají možnost pronajímat si malý pozemek v některé ze zahrádkářských kolonií. Pandemie popularitu zahradničení ještě podpořila. Zájemců je tolik, že stojí ve „frontě“ v pořadnících. Řada na ně přitom přijde až za několik let.

Enormní zájem o pražské zahrádky potvrzuje Martina Pawlicová, mluvčí Českého zahrádkářského svazu. Vůbec prý nezáleží na lokalitě. „Lidé potřebují nějakou činnost, smysluplnou práci, která je těší, zaměstnává a mají z ní užitek. A takovou činností zahrádkaření je,“ tvrdí Pawlicová.

Pět set až sedm set tisíc korun

Geologa a klimatologa Václava Cílka zájem o zahrádky nepřekvapuje. Nejde prý o český fenomén. „BBC říká, že jejich vlajkovou lodí není politicko-analytický pořad, ale o zahradničení,“ říká Cílek. Ve Spojeném království je dle něho 27 milionů lidí, kteří zahradničí. Je to víc lidí, než chodí do kostela.

Před deseti lety se za zahrádku o rozloze čtyři sta metrů čtverečných s malou chatičkou dávalo odstupné 50 tisíc korun, dnes o jednu nulu víc. V lukrativních místech, jako je Praha 6, se částka vyšplhala už na šest set až sedm set tisíc korun.

„Mezi zahradníky už v době před covidem rostl počet mileniálů. Stojíme před novým věkem zahrádkářství, městské zahrádky jsou důležité pro děti a mladé lidi, aby se na nich něco naučili, a pro starší generace kvůli klidu a dobrým potravinám,“ je přesvědčen Cílek. Popularita zahrádek šponuje částky, jež jsou zájemci ochotní dát za odstupné. Zahrádku přitom získají jen do nájmu, většina takových pozemků patří státu, magistrátu a městským částem.

Jak vyplývá ze statistik, ještě před deseti lety se za zahrádku o rozloze čtyři sta metrů čtverečných s malou chatičkou dávalo odstupné 50 tisíc korun, dnes o jednu nulu víc. „V lukrativních místech, jako je Praha 6, se částka vyšplhala už na šest set až sedm set tisíc korun,“ upřesňuje Pawlicová. Protože potenciální zahrádkáři vysoko převyšují počet zahrádek, organizace sestavují pořadníky zájemců. K rekordmanům patří organizace Opuková v Řepích, která má 47 zahrádek. V pořadí je 25 zájemců.

Přitom ročně se uvolní stěží jedna. Šťastlivec, který ji získá, platí ročně zhruba tři stovky až tisícovku. „Územní plán označuje v Praze celkem 443 hektarů zahrádkových osad,“ říká Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje. Dodává, že největší zahrádkovou osadou je Jenerálka, která zabírá plochu 28 hektarů, nejmenší se nachází v lokalitě Tichá Šárka – má jen 0,2 hektaru.

Několik důvodů

Ještě v roce 1990 měla Praha 250 zahrádkářských organizací s téměř 28 tisíci členů. Dnes má 124 základních organizací patřících pod zahrádkářský svaz, dohromady osm tisíc členů a okolo 40 zahrádkářských kolonií. „To znamená, že za uplynulých 30 let zmizela v hlavním městě polovina zahrádek,“ podotýká Pawlicová.

Důvodů, proč zahrádky v metropoli mizí, je několik. Část pozemků, na kterých se rozkládaly kolonie, byla vydána v restituci, část byla zastavěna. Zatím všechny vlády ustupovaly developerům, v některých městech jsou tlaky na volné plochy už roky neobyčejně silné.

Důvodů, proč zahrádky v metropoli mizí, je několik. Část pozemků, na kterých se rozkládaly kolonie, byla vydána v restituci, část byla zastavěna. „Zatím všechny vlády ustupovaly developerům, v některých městech jsou tlaky na volné plochy už roky neobyčejně silné.Pozemková politika, regulační plány, ochrana půdy, jsou často jen cáry papíru, a to kvůli množství výjimek,“ poukazuje Cílek.

Dle Českého zahrádkářského svazu nejsou kolonie dostatečně chráněné. „Potřebujeme mít jistotu minimálně na deset let, že o zahrádku nepřijdeme. Pak by i členové více vysazovali stromy, které začínají rodit až za tři až pět let po výsadbě. Aby měli jistotu, že jsou braní jako skupina lidí pečujících o životní prostředí, aby jim nehrozila likvidace jen proto, že někdo chce na jejich místě postavit tenisový kurt nebo parkoviště,“ říká Martina Pawlicová.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!