Lidovky.cz

Poplatek za skládkování, který platí obce, se dramaticky zvýší

Evropa

  9:20
„Až 99 procent lidí má barevné popelnice, kontejnery na tříděný odpad, takzvaně u nosu. Když to máme blízko, dobrovolně třídíme. Mladí lidé se více starají, v jakém prostředí žijí,“ říká v rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec.

Richard Brabec, ministr životního prostředí. foto: Foto Dan MaternaMAFRA

Ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru mimo jiné říká: „Nový zákon o odpadech zavádí systém, plať za to, co vyhodíš. Motivuje obce a jejich prostřednictvím občana, aby na skládkách končilo ještě méně komunálního odpadu. Hlavní cíl je dostat co nejvíce odpadu ze skládek, a přitom splnit cíl Evropské unie, aby se do roku 2020 zrecyklovalo alespoň 50 a do roku 2030 65 procent komunálního odpadu. A my máme uzákoněno díky loňské novele zákona o odpadech, že po roce 2024 bude platit zákaz skládkování využitelného odpadu.“

LIDOVÉ NOVINY: Recyklace a resort životního prostředí jsou nerozlučná dvojice. Jak by šéf tohoto ministerstva správně roztřídil kelímek od jogurtu?

BRABEC: Záleží na tom, z čeho ten kelímek je. Pokud jde o tradiční plastový, pak do plastu a takové to stříbrné víčko do kovového odpadu.

LIDOVÉ NOVINY: A je třeba jej umýt?

Problémem je třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu, takzvaného BRKA. Mnohde totiž právě ten tvoří až 50 procent obsahu černých popelnic. A v tom jsou velké rezervy, protože tento cenný odpad zbytečně končí na skládkách.

BRABEC: Na to je několik názorů. V zásadě by se vymývat měl, protože větší zbytky jídel komplikují následnou recyklaci. Ale upřímně řečeno v době, kdy je třeba šetřit vodou... Navíc v úpravnách tříděného odpadu ještě nastane zpracování. Já to zkrátka nedělám. Převažuje u mě priorita neplýtvat vodou.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste testem prošel, prošel by i celý národ s ohledem na to, jak třídí?

BRABEC: Myslím, že ano. Češi umějí třídit. A důkazem je, že v oblasti recyklace obalových materiálů patříme k evropské špičce. My už v současnosti plníme vybrané obalové cíle, které stanovuje zákon o obalech v návaznosti na legislativu EU, tedy recyklovat přes 45 procent plastových, 55 kovových a 75 papírových obalových odpadů do roku 2016.

Celé kouzlo, jak lidi motivovat k většímu třídění komunálního odpadu, navíc spočívá v tom nejjednodušším. A to, že až 99 procent lidí má barevné popelnice, tedy kontejnery na tříděný odpad, takzvaně u nosu. Když to máme blízko, tak dobrovolně třídíme. Problematičtější to je na velkých sídlištích, nebo v oblastech, kde je typická kolektivní nezodpovědnost. Ale zlepšuje se to, jak dorůstají nové generace.

Moje generace, tedy padesát plus, si bohužel mnohdy nese ještě ze socialismu návyk, že se řeší jen to, co je doma, ale to venku je spíš problém ostatních. Mladší lidé se více starají, v jakém prostředí žijí. Problémem je třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu, takzvaného BRKA. Mnohde totiž právě ten tvoří až 50 procent obsahu černých popelnic. A v tom jsou velké rezervy, protože tento cenný odpad zbytečně končí na skládkách.

LIDOVÉ NOVINY: Co s tím?

S pomocí evropských dotačních programů podporujeme výstavbu kompostáren, svozové systémy či rozšiřování počtu hnědých popelnic

BRABEC: Jdeme podobnou cestou jako v případě obalového odpadu. S pomocí evropských dotačních programů podporujeme výstavbu kompostáren, svozové systémy či rozšiřování počtu hnědých popelnic. Je to primárně prostor pro města a obce, aby recyklaci BRKO podporovaly, protože je pro ně zbytečné, aby si nechaly popelnice plnit tímto odpadem, a pak jim končil na skládkách. A mnohé obce se toho chytly a využily dotace na zřízení kompostáren.

LIDOVÉ NOVINY: Když mluvíte o využití eurofondů pro podporu recyklace tohoto typu odpadu, znamená to ve výsledku akci „hnědá popelnice ke každému domu“?

BRABEC: V zásadě ano, ale bude to více na rozhodnutí každé obce, jak se k tomuto problému postaví. Přece jen biologicky rozložitelný odpad se produkuje ve velmi rozdílné míře na vesnici a ve městě. Na vesnici máte doma často kompost, nebo jsou tam sběrné dvory. Takže hnědé popelnice mají více významu spíše ve městech a některá města dokonce motivovala své občany, aby si je pořizovali tím, že byly třeba bezplatně odváženy.

Největší motivace, a to i za případného využití fondů, je třeba ve větších sídlech, kde je jedna popelnice pro vchod nebo celý panelák. Ale i zde se situace zlepšuje. A když se vrátím k původní otázce, jestli umíme třídit, pak ano a myslím, že nejsme líní třídit ani tento biologicky rozložitelný odpad. Jen je pro to třeba vytvořit podmínky – jak technické, tedy aby ty hnědé popelnice byly zase u nosu, tak ekonomické, aby každý věděl, že se mu vyplatí nehodit to do černé popelnice.

LIDOVÉ NOVINY: Jak konkrétně to podporujete?

Hnědé popelnice mají více významu spíše ve městech a některá města dokonce motivovala své občany, aby si je pořizovali tím, že byly třeba bezplatně odváženy

BRABEC: Loni začalo platit jako povinnost pro obce zajistit především v produkčním období zeleného odpadu ze zahrad, tedy od dubna od dubna do října, přístup lidem, aby mohli třídit. K povinnosti zajistit pro občany třídění skla, papíru a plastů přibyla i povinnost zajistit sběr BRKA.

Jdou do toho stovky milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, především na svozové systémy, hnědé popelnice, třídírny či kompostárny. Ale teď už podporu kompostáren zaměřujeme cíleně do regionů, kde chybí, protože jsou oblasti, kde už mají kompostáren až dost, a je tam naopak problém zajistit pro ně dostatek suroviny.

Přispět by k tomu měl nový zákon o odpadech, u nějž dokončujeme vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení – zavádí systém PAYT, tedy pay as you throw – neboli plať za to, co vyhodíš. Motivuje obce a jejich prostřednictvím občana, aby na skládkách končilo ještě méně komunálního odpadu.

LIDOVÉ NOVINY: Rozumím tomu správně, že obce budou díky novému zákonu moci méně zpoplatnit za odpad ty občany, kteří třídí i banánové šlupky?

BRABEC: Bude to maličko jinak, ale princip je podobný. A pro občana to bude mít v zásadě stejný výsledek, jak jej popisujete. Hlavní cíl je dostat co nejvíce odpadu ze skládek, a přitom splnit cíl Evropské unie, aby se do roku 2020 zrecyklovalo alespoň 50 a do roku 2030 65 procent komunálního odpadu. A my máme uzákoněno díky loňské novele zákona o odpadech, že po roce 2024 bude platit zákaz skládkování využitelného odpadu.

Když se občanům bude dařit třídít, bude jim moci obec dávat slevy na poplatek z komunálního odpadu, který je maximálně 1000 korun na osobu a rok, což mimochodem některé obce už dnes dělají

Zpět ale k otázce. On se automaticky nezvýší poplatek za černou popelnici pro občana. Ale dramaticky se zvýší poplatek za skládkování, který platí obce. A když se občanům bude dařit třídít, bude jim moci obec dávat slevy na poplatek z komunálního odpadu, který je maximálně 1000 korun na osobu a rok, což mimochodem některé obce už dnes dělají. Umějí zvážit popelnici a podle toho vracejí část poplatku.

Samozřejmě, že jsou i města, kde lidé neplatí nic, protože se tak rozhodli tamní politici a těší se, že je příště zvolí. To ale lidi nemotivuje snižovat množství svého odpadu, ale je fajn vidět, že i přesto se tam třídit daří.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte dramatické zvýšení poplatku za skládkování, jak to s ním vypadá teď v rámci vypořádání meziresortních připomínek?

BRABEC: Aktuální poplatek je 500 korun za tunu, v návrhu je 1850 korun v roce 2024. A je velký tlak na jeho snížení, o čemž jsme připraveni diskutovat v zájmu toho, aby zákon prošel. Absolutně nepřekročitelnou hranicí pro mě ale je, že musí stoupnout aspoň o sto procent, tedy na tisíc korun, ale myslím, že to bude nakonec víc.

LIDOVÉ NOVINY: Ekologické organizace návrh zákona kritizují, že je málo ambiciózní, že třeba některé limity, které zavádí, už plníme...

BRABEC: Víte, já ty limity beru jako orientační. Jsou tam cíle, které máme plnit podle požadavků EU. Ale my přece netřídíme odpad, jen abychom splnili nějaké požadavky Bruselu, ale protože je to rozumné a potřebné. A jestli se nám to bude dařit mnohem lépe než v rámci stanovených limitů, pak jedině dobře.Důležité v tomto směru je nedávat si obtížně splnitelné nebo rovnou nesplnitelné cíle, protože pak fungují demotivačně.

My přece netřídíme odpad, jen abychom splnili nějaké požadavky Bruselu, ale protože je to rozumné a potřebné. A jestli se nám to bude dařit mnohem lépe než v rámci stanovených limitů, pak jedině dobře.

A jak vnímám jednání s ekologickými organizacemi, pak se v rámci vypořádávání připomínek hrany obrušují. Základním cílem přitom je, abychom přestali být skládkařskou velmocí. Ještě stále končí na skládkách nějakých 48 procent komunálního dopadu. A to jsme se v posledních letech hodně zlepšili, třeba Slovensko může mít větší problém dosáhnout evropských cílů, protože dnes jsou někde na 70 procentech skládkování.

LIDOVÉ NOVINY: Další kritika je, že nový zákon nahrává spalovnám...

BRABEC: To kategoricky odmítám. My ctíme hierarchii, kdy je třeba vzniku odpadu předcházet, pak ho třídit a recyklovat, pak případně spalovat a v nejhorším skládkovat. Na druhou stranu, a to nezpochybňují ani ekologické organizace nebo třeba Svaz měst a obcí, tu chybí kapacita na spalování. A i díky tomu se dostaneme k cíli, že v roce 2030 budeme skládkovat jen deset procent komunálního odpadu.

Spalovny pro nás rozhodně nejsou prioritní volbou, ale musíme vycházet ze zkušenosti, kdy při ekonomické krizi v roce 2008 zkolaboval trh se starým papírem nebo plasty. A kdyby se situace opakovala, musíme mít možnost nějak se hromadící odpad, byť roztříděný, zlikvidovat. Vezměte si, že Německo má 80 spaloven, Švýcarsko 40 a my tři, teď s plzeňským Chotíkovem čtyři.

Základním cílem je, abychom přestali být skládkařskou velmocí. Ještě stále končí na skládkách nějakých 48 procent komunálního dopadu. A to jsme se v posledních letech hodně zlepšili.

Takže odmítáme to, že bychom nahrávali spalovnám, ale potřebujeme si vytvořit záložní možnost. A nebudeme proto nikomu blokovat podnikatelský záměr, když si bude chtít spalovnu postavit a splní přitom velmi přísné podmínky. Když říkáme, že od roku 2024 nebude možné skládkovat, je třeba také říct, co s těmi milióny tun odpadků budeme dělat třeba právě v případě, že zkolabuje poptávka po roztříděném odpadu.

Takže rozhodně nebudeme podporovat vznik spaloven z národních zdrojů a o případné podpoře konkrétních projektů z evropských fondů rozhodne sama Evropská komise. Ale pokud bude skládkování drahé, pak se spalovna stane podnikatelskou příležitostí.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme u peněz, kolik prostředků je připraveno na podporu odpadového hospodářství?

BRABEC: Do roku 2020 je vyčleněno okolo necelých třinácti miliard korun. To jsou peníze na hnědé popelnice, třídírny, kompostárny a svozovou infrastrukturu. K tomu je třeba připočítat tradiční kofinancování ze strany žadatelů. A také počítáme s tím, že vznikne řada čistě soukromých projektů, protože z odpadů se stala standardní komerční komodita. Takže peněz je podle mého na tuto oblast dost.

LIDOVÉ NOVINY: Když se vrátím k tomu kelímku, říkal jste nevyplachovat, protože musíme šetřit vodou. Ač to v poslední době tolik nevypadalo, jsme ohroženi suchem. Vy připravujete projekty za zhruba šest miliard korun, které mají proti této hrozbě bojovat. Kam půjdou tyto peníze?

Když říkáme, že od roku 2024 nebude možné skládkovat, je třeba také říct, co s těmi milióny tun odpadků budeme dělat třeba právě v případě, že zkolabuje poptávka po roztříděném odpadu

BRABEC: Záběr je velmi široký. Především jde o projekty, které jsou přírodě blízké. Obnovy malých vodních nádrží, rybníků, mokřadů... Stovky projektů se již podařilo uskutečnit a další stovky se chystají. Je to například celá řada opatření na renaturalizaci vodních toků – hlavně menších. To, co se narovnávalo, se zase meandrovatí. Zkrátka musíme udržet vodu v krajině.

Velká část opatření směřuje k tomu, aby se krajům a obcím pomohlo se zadržováním srážkových vod. K tomu slouží třeba financování retenčních nádrží třeba pod parkovišti. Srážková voda je pro nás absolutně klíčová, protože jinou nemáme.

LIDOVÉ NOVINY: Spolupracujete při plánování projektů s ministerstvem zemědělství, jež také bojuje se suchem?

BRABEC: Docela se nám myslím daří věci koordinovat. Například jsme nedávno pozdrželi projednávání jejich materiálu na vládě, abychom si nekanibalizovali navzájem projekty, zejména když se mohou třeba zaplatit z evropských zdrojů určených na životní prostředí a na zemědělství by museli sahat do národních zdrojů. A domluvili jsme se.

Boj se suchem je, a především bude velmi drahá záležitost, proto je třeba velmi dobře zvažovat, jaké peníze použít, protože eurofondy to určitě nepokryjí, ale kde to pokrýt mohou, musíme využít. Je ale pravda, že například malým obcím při drobných, ale velmi potřebných opatřeních za pár stovek tisíc je třeba okamžitě pomoci z národních peněz, protože samy na eurofondy nedosáhnou.

LIDOVÉ NOVINY: O jaká opatření jde?

Do roku 2020 je vyčleněno okolo necelých třinácti miliard korun. To jsou peníze na hnědé popelnice, třídírny, kompostárny a svozovou infrastrukturu. K tomu je třeba připočítat tradiční kofinancování ze strany žadatelů.

BRABEC: Například pomoci obcím, aby se vyhledávaly alternativní zdroje vody. Průzkumy v daném regionu. Na to nejsou dnes zdroje v eurofondech. Další peníze půjdou na prohlubování studní či vrtů pro obce. A s eurofondy je další problém. Tím, jak v minulosti bývalé vlády v programu životního prostředí špatně čerpaly, nám tuto oblast Brusel velmi „zkrouhnul“. Namísto 130 miliard korun máme jen 72 miliard. A v prioritní ose zaměřené na vodu je jen 20 miliard, v minulém období tam bylo 45 miliard.

LIDOVÉ NOVINY: Které oblasti regionálně jsou pro vás při boji se suchem prioritní?

BRABEC: Mapa ohrožení suchem se neustále rozšiřuje. Historicky je to jižní Morava, Žatecko a Lounsko a aktuálně přibývá severní a střední Morava, což dřív díky Beskydům bylo nemyslitelné, přibývá Polabí, oblast kolem Litoměřicka. Vysychají i oblasti, které dříve byly deštníkem Česka – třeba Pošumaví.

A když se podíváte, kde je největší problém, je to celorepublikově schopnost zemědělské půdy zadržovat vodu. Ta je dramaticky ohrožená erozí. A tím se vracím k drobným opatřením, která je třeba neprodleně v boji proti suchu používat. To je podpora zatravňovacích pásů mezi širými lány, remízků, obnova mezí a tak dále. To zní jako klišé, ale tato opatření mají obrovské efekty.

Finalizujeme teď také program pro občany, jakousi obdobu zelené úsporám, na retenční nádrže, ideálně pod zem, a chceme, aby směřoval do oblastí, kde sucho reálně hrozí. Protože nebudeme mít asi dost peněz na celoplošné dotace.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.