Premiér Petr Nečas se zřejmě nechal inspirovat radou „když to nikdo neudělá za tebe, musíš se pochválit sám“. V článku uveřejněném v úterý na webu Pravý břeh se šéf kabinetu poplácal po zádech za tříletý výkon své vlády. Hned v úvodu v předtuše možných problémů zmínil, že je nutné při bilancování brát v potaz, že se eurozóna potácí na hranici stagnace, a následně přešel k výčtu pozitiv, která vyplývají z unijního srovnání:
- máme osmou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU;
- stabilizovali jsme veřejné rozpočty, za což jsme si spolu s Estonskem vysloužili zvýšení ratingu;
- Česko figuruje na třetí příčce v nejnižším výnosu z desetiletých státních dluhopisů;
- každý občan platí ročně na daních o patnáct tisíc korun méně, než činí evropský průměr.
Po takovém soupisu pozitivních zpráv by čtenář mohl nabýt dojmu, že se máme báječně. Bude však český volič příští rok hodnotit období Nečasovy vlády podle evropského srovnání, nebo spíš dle své vlastní aktuální situace?
Shodou okolností týž den, kdy premiér publikoval svůj bilanční článek, Český statistický úřad zveřejnil data o vývoji české ekonomiky. A ta už spolu s dalšími údaji tak optimisticky neznějí:
- zažíváme šestý recesní kvartál v řadě a meziročně ekonomika propadla o 2,2 procenta (v mezičtvrtletním srovnání o 1,1 procenta), přičemž aktuální HDP je o 2,9 procenta nižší než ve 3. čtvrtletí 2011, kdy dosáhl svého posledního maxima;
- meziročně poklesla průměrná nominální mzda o 0,4 procenta a dosahovala 24 061 korun, přičemž zaměstnanci si reálně pohoršili ještě více — kvůli inflaci mzdy klesly o 2,2 procenta;
- zatímco v minulosti se důchody každoročně zvedaly o růst cen a třetinu růstu reálných mezd, od letošního roku se kvůli rozhodnutí vlády penze zvyšují už jen o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd (k tomu drobná poznámka: Prestižní Gallupův institut v USA v úterý zveřejnil pravidelný sociologický průzkum, z něhož vyplynulo, že se svou současnou finanční situací je spokojeno 75 procent amerických důchodců; možná by stálo za to se před volbami zeptat i těch českých, jak se jim po třech letech vládnutí této koalice žije…);
- celkový vývoz a dovoz zboží a služeb v meziročním srovnání o 2,1 procenta poklesly, snížilo se i aktivní saldo a zahraniční obchod přestal po více než třech letech působit pozitivně na vývoj HDP.
S exportem opatrně...
Když jsme u toho zahraničního obchodu – Nečas ve své bilanci rovněž vyzvedl snahu vlády na poli podpory podnikání. Exportní strategie na roky 2012 až 2020 prý poslouží k diverzifikaci vývozu českých firem mimo trh Evropské unie. Jenže každý, kdo zná detaily naplňování strategie, ví, že ani po roce od přijetí strategického dokumentu se ministři zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a průmyslu a obchodu Martin Kuba dosud nedokázali dohodnout, jak by měla fungovat síť zahraničních kanceláří na podporu ekonomické diplomacie.
Mezi ODS a TOP 09 také stále panuje spor o vyváženost ekonomických zájmů českých firem a podpory lidských práv ve světěMezi ODS a TOP 09 také stále panuje spor o vyváženost ekonomických zájmů českých firem a podpory lidských práv ve světě. Naposledy se tento svár promítnul do jednání o spolupráci s Ázerbájdžánem: zatímco šéf české diplomacie Schwarzenberg označil ázerbájdžánskou vládní garnituru za „solidní rodinnou diktaturou“, ministr Kuba se v pondělí sešel s ázerbájdžánským velvyslancem v Praze, aby diplomatickou roztržku mírnil.
(Pro úplnost dodejme, že v dubnu sice obchodní bilance skončila přebytkem 33 miliard korun, což je o třináct miliard více než ve stejném období loni, ministerstvo průmyslu a obchodu je však při hodnocení opatrné. „Až následující měsíce ukáží, zdali jde skutečně o změnu trendu a vývoz se vrátí do pozice klíčového faktoru ovlivňujícího růst české ekonomiky,“ konstatoval ve čtvrtek náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.)
