Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Polsko se břidlicového plynu nevzdává

USA

  22:50

První polský důl na břidlicový plyn má být zprovozněn v roce 2015. Až poté se snad splní očekávání vlády a firem investujících do projektu.

Polská plynařská firma PGNiG se snaží objevit břidlicový plyn u města Kozienice ve středním Polsku. foto: © ReutersČeská pozice

V Evropě sice pokračuje snaha zastavit geologický průzkum a těžbu plynu a ropy z nekonvenčních zdrojů, ale polská vládní koalice v čele s Občanskou platformou považuje projekt břidlicového plynu za významný. Proto připravuje novelu zákona, která má firmám usnadnit průzkum a případné budoucí zásoby uchránit před převzetím společnostmi, v jejichž zájmu by bylo těžbu nepřipustit.

Polský ministr financí Mikołaj Budzanowski (nestraník nominovaný Občanskou platformou) je přesvědčen, že projekt břidlicového plynu je třeba rozvíjet bez ohledu na názor ostatních evropských států. „Nikdo nikdy neřekl, že to bude jednoduchý proces,“ zdůraznil Budzanowski v rozhovoru s ekonomickým  deníkem Parkiet a připomněl, že práce na vhodné technologii trvaly v USA 20 let. A dodal: „Teď je třeba ji přizpůsobit polským podmínkám.“

Už před několika měsíci avizoval premiér Donald Tusk (Občanská platforma) potřebu změnit zákon o geologickém a báňském právu a několik dalších zákonů. V polovině února zveřejnilo polské ministerstvo životního prostředí jeho úplné znění. Než se návrh novely zákona dostane do parlamentu, bude podroben veřejným připomínkám.

Specifické právní předpisy vzbuzují obvykle emoce jen u zájmových skupin a jen zřídka se jim věnují média. Tentokrát se však týkají prakticky všech, protože ve hře je energetická nezávislost státu. Pokud pod Polskem opravdu existují zásoby břidlicového plynu, pak přístup k nim může změnit život každému polskému občanovi.

Těžbě břidlicové plynu v Polsku i jinde ve světě se ČESKÁ POZICE věnovala například v článcích:

Vyvolávání strachu

Objevování ložisek, na něž byly vydány koncese, se týká skoro třetiny povrchu státu, může však být spojen s rizikem, před nímž varují ekologické organizace zneklidněné informacemi z USA. Například dokumentární film Gasland ukazuje údajné důsledky metod při těžbě plynu z nekonvenčních ložisek pomocí sugestivních záběrů, jako je hořící voda vytékající z vodovodního kohoutku. Pro konkurenty nového nekonvenčního zdroje energie pak může být vyvolání strachu z něj tím nejlepším způsobem, jak od sebe oddálit potenciální ohrožení.

S levným plynem z Polska samozřejmě nesympatizuje ruský koncern Gazprom, největší dodavatel zemního plynu v Evropě, pro nějž by byl přímou konkurencí. O to víc, že už dnes pociťuje důsledky břidlicové revoluce v USA. Ty přestaly záviset na dodávkách zemního plynu, a proto jeho producenti, zejména Katar, zvýšili jeho dodávky do Evropy. Katarský plyn je levnější než ruský, čímž Gazprom přichází o zákazníky a musí snižovat ceny.

Za některými organizacemi, které nesouhlasí s těžbou plynu z břidlic, údajně nejsou ochránci životního prostředí, ale energetické koncernyZ břidlicového plynu není nadšená ani atomová lobby, ani producenti obnovitelné energie. Jeho rentabilní těžba by totiž zvýšila investice do plynových elektráren, čímž by se ještě více snížila cena elektřiny. Proto nelze vyloučit, že za některými organizacemi, které nesouhlasí s těžbou plynu (a ropy) z břidlic, nejsou autentičtí ochránci životního prostředí, ale energetické koncerny.

Vina zákonodárců

Existuje však účinnější, i když mnohem dražší způsob, jak ti, kdo by ztratili nejvíc, mohou nepříznivý trend zastavit – převzetí koncese. V případě obrovských finančních částek se takové úsilí může vyplatit. A existují důkazy, že hrozba není jen teoretická.

Jedním z nich je firma DPV, která v Polsku vlastní 21 koncesí na objevovaní ložisek, přičemž pět na nekonvenční ložiska. „V polovině minulého desetiletí převzala kontrolu nad DPV maďarská plynařská firma Emfesz, kterou vlastní podnikatel Dmitrij Firtaš, hlavní partner Gazpromu na Ukrajině,“ informoval nedávno deník Gazeta Wyborcza. Nyní se navíc polských koncesí zmocňují i Číňané, kteří právě dokončují převzetí kanadského ropného koncernu Nexen. Ten má podle deníku od roku 2011 40procentní podíl v deseti koncesích na průzkum ložisek plynu a ropy v polských břidlicích.

Zdůvodnění návrhu novely o koncesích zveřejněného ministerstvem životního prostředí v návrhu zákona o geologickém a báňském právu svědčí o tom, že hlavním důvodem připravovaných změn byla hrozba ztráty kontroly nad koncesemi. „Stát, který vlastní zásoby nerostných surovin, nemůže v současné době dostatečně efektivně dozorovat plnění koncesí ani kontrolovat a sjednávat vlastnické změny u subjektů, které koncese získaly,“ uvádí se ve zdůvodnění.

Podle tohoto dokumentu jsou vinni zákonodárci. Ti sice zavedli řadu předpisů regulujících vydávání koncesí, ale nepřipravili nástroje umožňující efektivní kontrolu nad jejich plněním a obchodováním s nimi. Státní orgány proto nemůžou blokovat aktivity firem, které neodpovídají vydané koncesi, ani jim zabránit v předávání koncesí či vlastnických práv.

Ve zdůvodnění se také uvádí: „Nelze kontrolovat prodej podílů v koncesní společnosti, je omezená možnost kontrolovat a zakazovat přenos práv ze smlouvy o důlním využití. Navíc koncesní orgán nemůže vydat nesouhlas s přenosem koncese na nový subjekt v případě takzvaného generálního předání, například fúze společností, převzetí, prodeje podniku nebo jeho časti.“ Polskému státu proto hrozí, že při obchodování s koncesemi na sekundárním trhu ztratí kontrolu nad těžbou.

Za současné situace by Polsko nemohlo nic udělat, ani kdyby majitel společnosti vlastnící koncesi ji chtěl prodat Gazpromu nebo francouzské energetické skupině EDF, která elektřinu vyrábí především v jaderných elektrárnách, a nemá zájem těžit plyn. Stát by byl bezmocný, i pokud by majitel koncese jen nechtěl provádět průzkum nebo těžit plyn.

Posílení polského státu

Podle platného zákona má investor, který nesl náklady na geologický průzkum a hodlá jeho výsledky uplatnit, vyhrazená práva po celou dobu platnosti koncese a po následující dva roky – prakticky na 30 až 50 let. Po tuto dobu proto na celém území, na něž se vztahuje koncese, nelze těžit a stát tomu nemůže nijak zabránit. Novela zákona o geologickém a báňském právu má zajistit bezpečnost obchodu s koncesemi, zejména omezit možnost přenosu práva na ně generálním předáním, aby stát mohl blokovat jejich prodej do nežádoucích rukou.

Postavení polského státu by měl také posílit vznik státní společnosti Národní regulátor energetických surovin

Novela má také rozšířit počet podmínek k odejmutí nebo omezení koncese „v případě porušení harmonogramu stanoveného v projektu geologických prací nebo neplnění povinností při předávání dat a geologických vzorků v termínech určených koncesí“. Případná snaha zabránit či alespoň opozdit působnost koncese na jí vymezeném území by byla spojená s její ztrátou. Dle novely zákona nebude mít majitel koncese na průzkum ložiska víc než pět let, přičemž si je bude moci v případě problémů jednorázově prodloužit o rok, ale jen pokud se předtím vyváže z přijatých povinností.

Postavení polského státu by měl také posílit vznik státní společnosti Národní regulátor energetických surovin (NOKE). Vítězové tendrů na koncese by s ním museli uzavírat smlouvy o spolupráci a měl by také státu zajistit „právo na informace a podíl na ziscích“. Souhlas NOKE a zároveň takzvaného „koncesního orgánu“ – ministerstva životního prostředí – by byl navíc třeba v případě přenosu koncese na jiný subjekt.

Jednodušší povolovací řízení

Tyto změny by sice v návrhu novely zákona měly být nejdůležitější, ale ministr životního prostředí Marcin Korolec (nestraník nominovaný Občanskou platformou) během její prezentace spíše zdůrazňoval jednodušší povolovací řízení pro investory: „Tímto způsobem v Polsku zvýšíme produkci plynu a počet pracovních míst v tomto hospodářském odvětví.“ Zrychlení má nastat hned na začátku – ke geologickému objevování ložisek zemního plynu a ropy nebudou koncese třeba, bude stačit nahlásit projekt prací na ministerstvu životního prostředí.

Koncese budou vydávané až na průzkum ložiska a těžbu, kdy bude nutné zahájit hluboké vrty, přičemž ministerstvo stanoví dobu její platnosti (mezi deseti až 30 lety), průzkumné fáze (do pěti let) a těžby. Budou také obsahovat harmonogram předávání dat a geologických vzorků. Novinkou je i to, že budou udělovaná nejen jednotlivým firmám, ale i skupinám, což umožní rozložit riziko drahých prací.

Před objevovováním ložisek nebude třeba, jak je tomu dnes, získat posudek o vlivu na životní prostředíPřed objevováním ložisek nebude třeba, jak je tomu dnes, získat posudek o vlivu na životní prostředí. Ten bude vydán až před zahájením jejich geologického průzkumu, přičemž se nebude týkat celé koncese, ale jen území do půl kilometru od místa vrtů. Jak zdůraznil ministr Korolec, nebude to stejně jako dnes průměrně 1200 kilometrů čtverečních, ale jen zhruba dva kilometry čtvereční.

Vstřícné gesto

Vstřícným gestem vůči lidem žijícím v oblasti těžebních prací je, že informace o složení tekutiny používané k frakování (hydrologickému štěpení hornin) nebudou tajemstvím podnikatele. Technologie dobývání břidlicového plynu spočívá v drolení horniny vodou pod obrovským tlakem, aby se z ní uvolnil plyn. Ta obsahuje nejen písek, který znemožňuje, aby se vzniklé spáry znovu uzavřely, ale i chemické látky, jež pomáhají utvářet síť prasklin. Právě chemické látky však vyvolávají strach, protože kdyby se dostaly do podzemních vod, mohly by je kontaminovat.

Návrh novely zákona také slibuje vyšší příjmy pro místní samosprávy, které by ze souhlasu s těžbou na jejich území chtěly mít prospěch. O to víc, že musejí počítat s dodatečnými výdaji na údržbu přístupových cest k dolům zatížených zvýšenou dopravou. V současnosti obce dostávají 60 procent poplatků vybíraných za suroviny těžené na jejich území, zbytek pak Národní fond ochrany životního prostředí.

V budoucnu si přijdou na své i okresy a kraje, protože k nim poputuje po 15 procentech poplatků. Podíl obcí se nezmění, ale fondu zůstane jen deset procent. Se změnou zákona narostou poplatky za těžbu plynu skoro čtyřnásobně a za těžbu ropy zhruba o 40 procent.

Odhady

Polská vláda si na břidlicovém plynu velmi zakládá. Chce odstranit hrozby vyplývající z dosud platné právní úpravy, zjednodušit firmám jeho objevování, průzkum a těžbu a občany na územích výskytu uklidnit a přesvědčit k těžbě dodatečnými finančními prostředky pro obce, okresy a kraje. Problém spočívá v tom, že dnes nikdo přesně neví, kolik břidlicového plynu se v Polsku objeví.

Dnes nikdo přesně neví, kolik břidlicového plynu se v Polsku objevíNejoptimističtější odhad americké agentury pro otázky energie EIA hovoří o 5,3 bilionech metrů krychlových, což by při zachování dnešní polské spotřeby 14 miliard metrů krychlových ročně stačilo Polsku na příštích 400 let. Polský geologický institut je opatrnější, odhaduje zásoby na 770 miliard metrů krychlových – „jen“ na 55 let. Není také jasné, zda těžba bude rentabilní.

Ministr Budzanowski je přesvědčen, že se americký úspěch podaří zopakovat. Dnes přijde tisíc metrů krychlových zemního plynu v USA na 120 dolarů, což je čtyřikrát méně, než Polsko platí Gazpromu. Proto je o co bojovat, i kdyby podmínky těžby byly složitější a výdaje na ni proto vyšší než v USA. Podle Budzanowského má být první polský důl na břidlicový plyn zprovozněn v roce 2015. Až poté se ukáže, zda se splní očekávání polské vlády a firem, které do projektu průzkumu a těžby břidlicového plynu investovaly finanční prostředky.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...