Politici budou už brzy nuceni reagovat na klimatické změny

Pokud budou suchem ohrožené velké a bohaté země, zahýbe to světovými cenami potravin, říká v rozhovoru Václav Cílek.

LIDOVÉ NOVINY: Léto letos přišlo poněkud brzy, sucho se skloňuje už od jara. Co se to přesně děje?

CÍLEK: Stále víc přemýšlím nad tím, jestli v zimě nepřijde povodeň do zamrzlé řeky. Což je většinou katastrofické, zejména pro přehrady, které mají obrovskou plochu. Existuje totiž přísloví „za sucha mysli na povodeň“. Kdybychom se setkali na konci léta, kdo ví, jak by to vypadalo. Počasí, které teď panuje, přičítají meteorologové něčemu, čemu se říká blok omega. Představte si to jako bramboru, která sedí v tlakové výši, a když přijdou větry, na tu bramboru narazí, obkrouží ji a pak pokračují zase dál. Vytváří to podobu řeckého písmene. Tyhle bloky jsou poměrně běžné, většinou vznikají na jaře, ale málokdy trvají takhle dlouhou dobu. Zdá se přitom, že tahle blokace počasí bude poměrně setrvalá.

LIDOVÉ NOVINY: Co to způsobí?

CÍLEK: Představte si to jako řeku, uprostřed níž je kámen. Když je řeka pomalá a široká, s kamenem nehne. Nad Evropou a zejména Skandinávií je oblast tlakové výše, tedy velkého kamene v řečišti, a větry, které na tuto oblast naráží, to obchází. My máme spíš štěstí, protože k nám to přináší dobré počasí. Jinde je ale kvůli tomu častější déšť. To, kde se ten kámen zrovna nachází, je do určité míry náhoda. Příště se můžeme ocitnout v oblasti proudění, kdy bude neustále pršet. Pokud k bloku omega dojde v zimě, může způsobit vytrvalé studené proudění.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se může stát, že místo srážkových deficitů, které řešíme teď, budeme mít srážek nadmíru?

CÍLEK: Ano, a může se to klidně stát třeba už na podzim. Za dobu měření od roku 1880 se počet srážek prakticky nemění. Když si vezmete tříletý průměr srážek a srovnáte ho s jinými třemi lety, je to prakticky totéž. Mění se ovšem meziročně. Z toho vyplývá zákon určité kompenzace extrému. Je-li dlouhou dobu sucho a pěkné počasí, je velká pravděpodobnost, že dřív nebo později se to vykompenzuje studenějším a deštivějším počasím.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký vliv má počasí, které teď pozorujeme, na přírodu?

CÍLEK: Vidíte to třeba na kvetoucích lípách. Nepamatuju, že by takhle kvetly. Před měsícem krásně kvetly akáty. Další věcí, tou méně příjemnou, jsou ohniska klíšťat. Sejdete z cesty a najednou jich na sobě máte pět. Jinak to zatím příliš pozorovatelné není, pokud se nezabýváte třeba hmyzem. Přece jen čas od času zaprší a tráva je zelená. Úroda může být i nadprůměrná, obilí je v podstatě jako stepní tráva, pokud ovšem nedojde k dešťům v době sklizně. Celkově dochází k ochuzení vody v hlubších částech půdního horizontu. Situace se posouvá víc k hraně sucha a nejvíc je to vidět asi v lese, který je dnes oslabený kůrovcem, nepůvodními druhy, což se projevuje zejména na smrku.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste hmyz, co se děje s ním?

CÍLEK: Probíhají velké migrace teplomilného hmyzu. V dubových lesích za Prahou bylo před dvěma týdny skoro slyšet, jak jsou lesy ohryzávané bekyní, což je škodlivý druh motýla. Šíří se sem nové druhy hmyzu, třeba krasec, který likviduje jalovce. Dobře je to vidět na úbytku motýlů. Lidi vzpomínají, že když kdysi přišli na louku, poletovaly tam skupinky motýlů. Dnes jich tam vidíte pět.

LIDOVÉ NOVINY: Krásně je to vidět i na třešních, které dozrály neobvykle brzo.

CÍLEK: Ano, ale měli bychom rozlišovat, co problém je a co není. Když se urodí meruňky dřív, problém v tom nevidím. Ten nastane v momentě, kdy se neurodí vůbec, třeba třetím rokem. Tohle počasí zatím nesměřuje k žádné katastrofě, co je nejzrádnější, je zmíněné deficitní doplňování podzemních vod. Jedna věc jsou navíc průměrné roční teploty, jiná to, co pozorujeme, a to jsou rozštelovaná roční období. Jaro, léto, podzim i zima mají jiný průběh, než jsme byli zvyklí. Velkou roli hraje teplota oceánu. Roboti, kteří měří do hloubky dvou kilometrů, letos naměřili nejteplejší vodu v historii. Taková hloubka je přitom něco, co chladne velmi pomalu, a země má tak vyšší teplotní základ. Když přijde oteplení, nemusí tolik přemáhat sílu nakumulované zimy, rovnou je teplejší počasí.

LIDOVÉ NOVINY: Takže teplota oceánu je zásadní?

CÍLEK: Oceány zaujímají tak obrovskou plochu planety, že jsou hlavním hybatelem změn. Globální větrné proudění je způsobené dvěma mechanismy. Prvním je otáčení země, druhým rozdíly teplot mezi oceánem a pevninou. Větry mají ještě tu vlastnost, že když přicházejí od Sahary, přinášejí suché počasí – nebo vlhké počasí, když jdou od oceánu. Když se oceán zahřívá jinak než tradičním způsobem, mění se směry větrného proudění. A ty pak ovlivňují i chod mořských proudů, protože odhánějí povrchové vody stranou, což vytváří vlny napříč oceánem. Změna je celková, a i kdybychom teď přestali spalovat fosilní paliva, tenhle teplejší základ planety s námi bude minimálně dvacet, třicet let, možná i déle.

LIDOVÉ NOVINY: Bude se to projevovat ještě víc?

CÍLEK: Tipuji, že během deseti let se dramaticky změní situace, protože příčiny klimatických změn začnou být čím dál víc vidět. Když se podíváte na klimatické prognózy staré deset nebo dvacet let, vynecháte ty extrémní a budete se soustředit na hlavní proud, zjistíte, že změny tehdy nebyly zcela doceněny. Jsou větší, než se předpovídalo. Ve své době byly přitom považované za alarmistické. Oteplení, extrémy, síla větru, nerovnoměrnost srážek, vysychání, to všechno je větší, než se předpokládalo. Mapa světového sucha ukazuje, že je poměrně málo míst na zeměkouli, kde prší víc. Většina srážek padá nad oceánem. Vypadá to, že se skutečně dostaneme přes hranici oteplení o dva stupně a bude to mít ohromné dopady, třeba na vysychání části Spojených států nebo na zvýšení hladiny oceánů. Pokud vezmu za pravdivé studie staré dvacet let, a nic jiného mi ani nezbývá, tak během dalších dvaceti let budeme mít viditelný problém. A to způsobí, že veřejnost vezme v jednom okamžiku klimatické změny za své a politici budou nuceni na ně reagovat.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte viditelné změny, ty jsou přece už teď. Co se tedy přesně bude dít?

CÍLEK: Bude třeba víc požárů. Některá americká města, například Denver nebo Las Vegas, která jsou závislá na zásobování vodou ze Skalistých hor, začínají mít problémy, protože tam byly teplé zimy a zásoby vysychají. Denver je úžasný velký zelený ostrov, ale když vyjedete za poslední baráky, jste ve vyprahlé prérii. Ten zázrak je možný jenom díky vodě z hor, a té se začíná nedostávat. Hodně sleduji západní Afriku, protože jen samotná Nigérie má skoro 200 milionů obyvatel, celá západní Afrika dejme tomu 700 milionů. Je to jedna z klimaticky hodně zranitelných oblastí z hlediska sucha. Na indickém subkontinentu lze už teď pozorovat pokles vody ve studních, v Bangladéši dochází k průnikům slané vody pod pevninu. Kvůli suchu se zvýšila migrace z delty řeky Mekong ve Vietnamu, mořská voda tady začala pronikat hlouběji do pevniny.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký vliv bude mít světové klima na Českou republiku?

CÍLEK: Je to stejné jako se světovou ekonomikou. Jsme součástí většího celku. Česká republika je na rozhraní mezi severem a jihem. Jih – Středomoří – jednoznačně vysychá. Na severu jsou silnější větry, ale i víc srážek. Jsme v nejasné přechodné zóně. Hranice není pochopitelně pevně daná, takže můžeme schytávat klimatické extrémy jak od jihu, tak od severu. Co bych viděl jako podstatné, je vytváření těch blokovacích mechanismů, které podle toho, kde zrovna jsme, mohou způsobovat dlouhodobé dobré počasí, stejně jako dlouhodobé špatné počasí, tedy třeba sucho.

LIDOVÉ NOVINY: Což sledujeme poslední tři roky.

CÍLEK: Narůstalo to delší dobu. Ve městě jsou reakcí na sucho úspory a zachytávání vody ze střech. Co se týče řek a nádrží, strategií v boji se suchem jsou přehrady, které vylepšují průtoky, malé vodní nádrže a rybníky, které zlepšují lokální klima. Nebo zavádění mokřadů, které zadržují víc vody a ochlazují krajinu. Pak tu máte ale ještě vodu v půdním horizontu, který lze rozdělit do tří vrstev. Voda v hlubších vrstvách se hodně doplňuje v lese, dřív poměrně snadno procházela půdním pokryvem, dnes v hustém smrkovém lese voda steče. Potřebujeme lesy s načechranou půdou, blízké přírodním podmínkám, aby se lépe doplňovaly zásoby spodních vod. V prostřední části, metru až metru a půl pod zemí, hrají velkou roli žížaly, krtci, organismy, které dělají nory, díry a průduchy. Jenže díky chemizaci je střední horizont ohrožený. Ten svrchní je často zhutnělý a chybí mu organická hmota, takže hůř saje vodu. Ohrožené jsou všechny tři horizonty a náprava nebude jednoduchá. Do toho všeho přišla klimatická změna, třeba ve formě nepravidelného chodu srážek. To vše se protnulo, z čehož plyne problém, který bude dlouhodobý a setrvalý a budeme mu muset čelit.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvil jste o kůrovci i dalším hmyzu, který napadá dřeviny. Budeme se s tím potýkat čím dál častěji?

CÍLEK: S kůrovcem je to podobné jako se suchem. Zadělávali jsme si na něj několik let dopředu. Přemnožení všeho možného už se děje teď, začalo to bobrem, pokračuje to západonilskou horečkou nebo prasečím morem.

LIDOVÉ NOVINY: Na co bychom se tedy měli soustředit?

CÍLEK: Pokud se chceme na něco duševně připravit, pak je to sucho v Indii. Žije tam víc než miliarda lidí a Indie není tak chudá země, aby nedokázala v okamžiku, kdy začne potřebovat, potraviny dovést. Přijde-li sucho do Indie, a podle BBC je momentálně nedostatkem vody v Indii ohroženo 600 milionů lidí, vláda bude chtít nakoupit potraviny a státy se začnou bránit, Rusko zakáže vývoz obilí, Ukrajina taky a nastane problém s cenami potravin. My to třeba přežijeme, ale vůbec není jasné, zda to přežijí v Egyptě nebo na Blízkém východě.

LIDOVÉ NOVINY: Takže je pro nás důležitější, jak se sucho vyvíjí v zahraničí než u nás?

CÍLEK: Ano, nejsme ani tak ohroženi tím, co se děje u nás, ale tím, co se děje okolo. Skutečná rizika a šoky přicházejí z ciziny. Sledovat bychom měli prakticky celou severní polokouli. Počasí je na ní hodně propojené. Když bude sucho v Americe, bude menší hospodářská pomoc v Egyptě a na Blízkém východě. Toho se hodně lidí bojí. Když bude sucho a nedostatek vody v Pákistánu, kde už k tomu začíná docházet, hrozí to občanským konfliktem, poměrně výrazným. Jak už jsem říkal, záleží také na tom, jak je země bohatá. V Etiopii lidé nemají peníze na to, aby potraviny dovezli, spolehnou se na pomoc, vydrží nebo zemřou. Když bude sucho v Indii nebo Číně, tak to obilí někde nakoupí a dotkne se to světových cen potravin. Každá zpráva z té či oné země přináší něco jiného.