Policie prověří Bulovku. Nakoupila léky na AIDS bez tendru

Nemocnice Na Bulovce má nejstarší a největší centrum pro HIV pozitivní pacienty v republice. Na jeho provoz objednala v letech 2016 a 2017 přípravky na léčbu AIDS za 400 milionů korun od společnosti Gilead Sciences, která vlastní patenty profesora Antonína Holého. Protože je ale nakoupila bez soutěže, ministerstvo zdravotnictví podalo loni na její vedení trestní oznámení.

Jak ale LN zjistily, pražská nemocnice zřejmě ani nemohla postupovat jinak. I když na nákup léků Harvoni či Truvada vypsala předloni tendr, společnost Gilead se do něj nepřihlásila. A nemohl ani nikdo jiný, protože kalifornská firma má exkluzivitu na výrobu i dodávky.

Jenže ministerstvo považuje nákupy bez soutěže za alarmující, proto je nechává prověřit policií. Nemocnice přitom léky nakoupit musí, i když se do tendru nikdo nepřihlásí. Objevují se proto hlasy, že se kriminalizuje něco, co dělají špitály z nezbytnosti. Kalifornská firma přitom zdůrazňuje, že léčbu pacientů neohrožuje. „Nemohu se vyjádřit k jednotlivým případům, ale pokud Gilead není schopen reagovat na konkrétní výběrové řízení, vždy usiluje o to, aby i v takové nemocnici zajistil plynulé dodávky pacientům, kterým byly předepsány přípravky této společnosti,“ uvedl Pavel Březina z Gilead Sciences.

I další nemocnice přitom potvrzují, že je obtížné léky vynalezené na půdě Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd vysoutěžit. „Příkladem veřejných zakázek bez podaných nabídek je otevřené řízení na léčivý přípravek s účinnou látkou sofosbuvir-ledispavir, jehož výrobcem je firma Gilead Sciences,“ odpověděla na dotaz LN mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková.

Jde tedy o problém, který by mohl komplikovat legální zajištění péče. Nákupy léků totiž nejde zastavit, když se do soutěže nikdo nepřihlásí. „Léčba není jako stavba, kterou je možné na čas pozdržet a soutěže na zakázku zopakovat. Tato situace nás tedy uvádí do právní nejistoty,“ pokračovala mluvčí motolské nemocnice.

Za dluhy může i stát

Na vině je přitom hlavně zadluženost některých nemocnic. Právě pražská Nemocnice Na Bulovce nedávno přiznala, že dodavatelům dluží hlavně za léky téměř tři čtvrtě miliardy korun. Lze si přitom snadno představit, že Gilead raději volí cestu přímých nákupů, protože tak přiměje zadlužený špitál platit za léky ihned.

Nemocnice to ostatně uvádí jako jeden ze dvou důvodů, proč se jí do výběrového řízení nikdo nepřihlásí. „Prvním jsou faktury některých našich dodavatelů po splatnosti a druhým důvodem je riziko uveřejnění jednotkové ceny v případě, že je pro firmu obchodním tajemstvím,“ uvedl mluvčí špitálu Filip Řepa.

Nesplácení faktur je pochopitelně pro dodavatele velký problém. Bulovka kvůli dluhům podle neoficiálních informací splácí faktury až zhruba po roce a půl. „Naši členové mají za státem přímo řízenými organizacemi pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši mnoha set milionů korun,“ potvrdil Tomáš Votruba, výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv.

Jenže za dluhy nemocnic může zčásti samo ministerstvo, které už desetiletí šidí na úhradách některé nemocnice, protože jim za stejný výkon platí méně než jiným. Na tuto praxi už ostatně míří i ústavní stížnost, kterou nedávno podalo 51 senátorů.

A Bulovka patří k těm, které stát bere na hůl. „Historicky jsou tu nemocnice bohaté a nemocnice chudší, a to i v rámci státních. Bohatší jsou třeba Motol a IKEM, chudší Bulovka a brněnská Svatá Anna,“ řekl LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Tendry někdy léky prodraží

I další zdravotnická zařízení přitom připouštějí, že se do tendrů nikdo nepřihlásí. Často je to u léků, které nemají na trhu alternativu nebo mají jediného dodavatele. „Opakovaně jsme vypisovali soutěže na některé speciální léky, kde je jediný možný dodavatel, a nikdo se nám nepřihlásil. Důvodem je, že zahraniční firma nechtěla podat nabídku, protože přípravek stejně musíme kupovat,“ sdělil LN mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filip Brož. Málokdo si však troufne mluvit o konkrétních společnostech. „Jmenovat firmy nám nepřísluší. Obáváme se znevýhodnění v případě dalších obchodních jednání,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára.

A zároveň doplnil jinou zkušenost, kterou udělali s výběrovým řízením. „Na přímou výzvu se některé firmy přihlásily do opakované soutěže. Ale s ceníkovou cenou, a ne s cenou, za kterou jsme odebírali,“ popsal situaci, kdy veřejný tendr nemocnici nákupy naopak prodražil.

Ostatně i samo ministerstvo, které kvůli nákupům bez soutěže podalo trestní oznámení, připouští, že se podobné případy dějí. „Především se to stává u léčivých přípravků, kde neexistuje alternativa a firmy vědí, že stejně není jiná možnost než nákup od nich. Pokud se do soutěže nikdo nepřihlásí, existují zákonné možnosti, jak dále postupovat. Jednou z nich je například jednací řízení bez uveřejnění,“ uvedla mluvčí úřadu Gabriela Štepanyová. Tedy oslovit jednoho dodavatele napřímo. Přesto v případě Bulovky nechává ministerstvo nákupy napřímo prověřit policií. Jako možný důvod je však nutné brát i to, že v případě tohoto špitálu toho ministerská kontrola objevila mnohem více. Nemocnice za roky 2016 a 2017 nakoupila bez soutěže léky a ortopedické implantáty za 800 milionů korun. Od firmy Gilead byla jen půlka a zbytek tvořily nákupy od čtyřech dalších farmaceutických firem.

Zasahovali tam i detektivové

Ministerstvo navíc objevilo personální a obchodní propojení mezi dodavateli a zaměstnanci nemocnice. Další kontroly pak zároveň ukázaly manipulaci zakázek směrem k jednomu uchazeči, společnosti První chráněná dílna podnikatele Tomáše Horáčka. Firma zajišťovala pro Bulovku ostrahu objektů, obnovu sanitních vozidel, dodávku přístrojového vybavení, nákup tonerů do kopírek a tiskáren či vybudování automatického vjezdového systému. Byla však jen zprostředkovatelem.

V nemocnici dokonce zasahovali policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ve vazbě pak skončila kromě Horáčka i tehdejší ředitelka nemocnice Alena Vrbovská, společně s ním podle policie zmanipulovala zakázku na úklid Bulovky za 149 milionů korun. Horáčka pak policie považuje za hlavního aktéra úplatkářských kauz kolem pražských nemocnic Na Bulovce a Na Františku.

Kriminalisté v kauze obvinili doposud přes deset lidí a pět firem. Kromě Horáčka a Vrbovské i jejího nástupce Františka Nováka, někdejšího šéfa Nemocnice Na Františku Roberta Zelenáka či lékaře Martina Stříteského.