Lidovky.cz

Policejní prezident odstartoval přípravu zásadní reformy policie

  10:12
Policejní prezident Jan Švejdar sestavil tým expertů, aby analyzovali možnosti vzniku Národního kriminálního úřadu. Ten by zahrnul všechny složky kriminalistů – od okresů přes kraje až po specializované složky, jako jsou Útvar rychlého nasazení či Národní centrála proti organizovanému zločinu. Reforma by se dotkla tisíců policistů.

Policejní prezident Jan Švejdar. foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana o víkendu 23. a 24. února probíral na zámku v Lánech rozvoj policie. Hlava státu se poprvé sešla s policejním prezidentem Janem Švejdarem. Ten si jako dvě své priority zvolil boj proti drogové kriminalitě a silničním pirátům, v tichosti však rovněž rozjel přípravy zásadní reformy policie v Česku. Sestavil k tomu tým expertů, kteří se scházejí na Policejním prezidiu, aby analyzovali možnosti vzniku Národního kriminálního úřadu.

Ten by v sobě zahrnul všechny složky kriminalistů – od okresů přes kraje až po specializované složky, jako jsou Útvar rychlého nasazení (URNA) i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Reforma by se dotkla tisíců policistů. Podobný model funguje například v Německu.

Široké pravomoci

„Pracovní skupina byla zřízena rozhodnutím policejního prezidenta a v tuto chvíli má sedm stálých členů. Jsou zde zastoupeni zkušení kriminalisté – manažeři z celorepublikové i krajské úrovně. Úkolem skupiny je analyzovat činnost služby kriminální policie a vyšetřování, respektive oblast trestního řízení, která má přesah do činnosti některých dalších služeb policie, například služby pořádkové či dopravní policie,“ napsal LN mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Jména členů komise zveřejnit nechtěl.

Pracovní skupina má v analýze zohlednit, kam se posunul zločin a jaké nové metody zejména na internetu používá, čemuž by se měla přizpůsobit i práce kriminalistů. A má také široké pravomoci; zve si odborníky a od všech organizačních složek policie může požadovat potřebné informace.

Podle informací redakce jsou mezi nimi ředitel NCOZ Jiří Mazánek i náměstci z krajských policejních ředitelství v Ústí nad Labem Zbyněk Dvořák, v Brně Libor Kachlík a v Hradci Králové Jiří Karásek. V analýze mají zohlednit, kam se posunul zločin a jaké nové metody zejména na internetu používá, čemuž by se měla přizpůsobit i práce kriminalistů. Pracovní skupina má široké pravomoci; zve si odborníky a od všech organizačních složek policie může požadovat potřebné informace.

„Pracovní skupina se sešla 31. ledna a stalo se tak poprvé od jejího oficiálního vzniku, na jakékoliv závěry je tedy ještě příliš brzy,“ upozornil Bocán s tím, že výstupy budou známé spíše v horizontu několika měsíců. Už před třemi roky se policejní šéf rozhodl změnit strukturu klíčových složek policie. Tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý zavelel k bleskovému sloučení protikorupční a protimafiánské jednotky v NCOZ. Okamžitě vypukla ostrá slovní přestřelka jak mezi policisty samotnými, tak i v tehdejší vládní koalici. Krok kritizovaly špičky státního zastupitelství.

Červíčkova podpora

Za systémově promyšlenou změnu se staví Martin Červíček (ODS), současný senátor a především bývalý policejní prezident, jenž se v roce 2012 také zabýval možností vzniku Národního kriminálního úřadu; nakonec však jeho expertní komise vybudování nové struktury zavrhla. Současná bezpečnostní situace však k oprášení myšlenky podle něho vybízí. „Zastřešení útvarů služby kriminální policie, zejména na celorepublikové úrovni – ať už v podobě Národního kriminálního úřadu, či jakékoliv obdobné – je téměř nutností,“ napsal LN Červíček, dle nějž je reorganizace z roku 2016 „nepovedená“.

Za systémově promyšlenou změnu se staví Martin Červíček (ODS), současný senátor a především bývalý policejní prezident. Podle něho je třeba změny promyslet od okresní úrovně až po Policejní prezidium, což se neobejde bez konzultace s žalobci.

Varoval však zároveň před snahou propojit informační systémy policie v jeden celek, kde by byly k dispozici všechny poznatky kriminalistů, jak o tom informoval deník MF DNES. Podle Červíčka je třeba změny promyslet od okresní úrovně až po Policejní prezidium, což se podle něho neobejde bez konzultace s žalobci.

„Pokud současný policejní prezident nebude mít podobně jako jeho předchůdce jasnou představu o řešení celku, promění se snaha o vytvoření centrálního mozku policie zase jen v izolovaný krok. Dílčí řešení bude opět svádět k myšlence, zda náhodou není jenom účelovým nástrojem pro snadné získávání informací (pro potřeby koho?) soustředěných do jednoho místa,“ uvedl Červíček pro LN.

Posvěcení reorganizace

Příklad exprezidenta policie Tuhého, který rozjel spornou reorganizaci bez konzultace se žalobci, je pro nového policejního šéfa patrně dostatečným varováním. „Nedovedu si představit, že bychom státní zástupce z této debaty vynechali. Jednání se uskutečnilo zatím na úrovni vedení policie a státního zastupitelství s tím, že v aktuálním čase bude pracovní skupina rozšířena o členy z řad státního zastupitelství,“ prohlásil Švejdar.

O úspěchu případných změn je nutné přesvědčit také klíčové velitele, jejichž místa by se v budoucnu mohla zrušit. Posvětit reorganizaci by kromě státních zástupců, kteří jsou považováni za pány trestního řízení, měla i širší politická reprezentace.

O úspěchu případných změn je nutné přesvědčit také klíčové velitele, jejichž místa by se v budoucnu mohla zrušit. Ostatně to bylo v minulosti nejvážnější překážkou reforem. Posvětit reorganizaci by kromě státních zástupců, kteří jsou považováni za pány trestního řízení, měla i širší politická reprezentace. Předešlo by se tak zvratům, jakým bylo například zrušení finanční policie v éře ministr vnitra Ivana Langera (ODS). Dnes se přitom o vzniku takové specializované složky hovoří znovu.

Jedna „kriminálka“ jako v Německu?

  • Kriminální policie, která vyšetřuje kriminalitu v Česku, má tři úrovně řízení. Existuje při územních odborech a krajských policejních ředitelstvích; specifické formy kriminality pak řeší celorepublikové útvary.
  • Na celorepublikové úrovni pracují policisté v celkem třinácti složkách. Patří mezi ně například detektivové Národní protidrogové centrály (NPC), Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) či příslušníci Útvaru rychlého nasazení (URNA) a Útvaru pro ochranu prezidenta ČR.
  • Policejní prezident Jan Švejdar nevylučuje, že by mohl vzniknout Národní kriminální úřad po vzoru Německa. Zahrnoval by všechny složky kriminálek. Kvůli tomu nově vytvořil zvláštní pracovní komisi, která má do konce roku představit výsledky a analýzy pro takový krok.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.