Polemika: Kubice zrušil projekt z Johnovy éry zbytečně, fungoval bez výhrad

Bývalý náměstek ministra vnitra Michal Moroz reaguje na článek o chybách v projektu na zvýšení efektivity úředníků z Johnovy éry.

Kdyby ministr vnitra Jan Kubice projekt z dob svého předchůdce Radka Johna bezdůvodně nerušil, nemusel stát podle exnáměstka Michala Moroze přijít o desítky milionů korun. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kdyby ministr vnitra Jan Kubice projekt z dob svého předchůdce Radka Johna bezdůvodně nerušil, nemusel stát podle exnáměstka Michala Moroze přijít o desítky milionů korun. | foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice
Kdyby ministr vnitra Jan Kubice projekt z dob svého předchůdce Radka Johna bezdůvodně nerušil, nemusel stát podle exnáměstka Michala Moroze přijít o desítky milionů korun.

ČESKÁ POZICE vydala 10. dubna článek o chybách v projektu, který vznikal na ministerstvu vnitra (MV) za éry Radka Johna a jehož cílem bylo zvýšit efektivitu českých úředníků. Autor článku se opíral mimo jiné o posudek, jejž si k projektu nechalo vypracovat nové vedení MV, které projekt následně zrušilo. Se závěry článku i s posudkem polemizuje někdější náměstek ministra vnitra Michal Moroz, pod něhož projekt spadal.

Ministr vnitra Jan Kubice byl v případě problému s projektem Project Portfolio Management (PPM) uveden svými podřízenými v omyl. Předložili mu zprávu, která měla za cíl nechat jej podepsat rozhodnutí o zrušení projektu, v důsledku čehož došlo k neuznatelnosti nákladů z evropských fondů. Přitom až do nástupu Kubiceho podřízených projekt prokazatelně běžel a plnil nároky, které na něj kladlo ministerstvo vnitra i nadřízené orgány. Projekt byl řádně administrován a monitorován. Všechny změny byly řádně schváleny.

Zrušení projektu bylo tudíž zbytečné a stát nemusel hradit ze svého rozpočtu desítky milionů korun. Tato částka by se dala označit za škodu, které mohl ministr předejít, kdyby projekt bezdůvodně nerušil. Konal však na základě mylných nebo možná hůře zmanipulovaných informací. Toto mé přesvědčení je snadno doložitelné.

Nevratné zrušení projetku způsobilo, že nemohl být profinancován z evropských zdrojů, a tedy že státu vznikla mnohamilionová škodaDne 10. dubna 2013 publikovala ČESKÁ POZICE článek Kvůli chybám v projektu z Johnovy éry přijde vnitro o desítky milionů korun. Redaktor Martin Shabu se v něm odkazuje na důvěryhodný zdroj z ministerstva vnitra, který bohužel raději zůstává v anonymitě.

Článek dále cituje jakýsi posudek (z jara 2012), jehož autor rovněž zůstává pro jistotu v anonymitě. Tento posudek dospěl k řadě pozoruhodných závěrů. Nedostatky konstatované v posudku se přitom staly základem informace pro ministra vnitra, v níž byl Kubice vyzván k ukončení projektu a pohnání k trestní odpovědnosti jednoho z mých bývalých podřízených Martina Párala (ředitele projektové kanceláře). Ministr Kubice materiálu patrně vyhověl, neboť projekt byl posléze skutečně zrušen. Právě tímto nevratným rozhodnutím byla ovšem způsobena neprofinancovatelnost projektu z evropských zdrojů, a tedy i ona škoda českému státu.

Související články ČESKÉ POZICE k projektu PPM:

A nyní se naskýtá logická otázka: Přihlížel autor posudku ke všem relevatním podkladům a bylo zrušení projektu vůbec nutné? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je nutné nejprve stručně vysvětlit princip fungování „evropských“ projektů.

Porušení podmínek dotace

Pro každý „evropský“ projekt je pravidelně v půlročních intervalech zpracována takzvaná monitorovací zpráva, která obsahuje informace o stavu projektu, jeho výstupech a případných změnách. Během působení Martina Párala jako ředitele projektu byly předloženy a schváleny dvě monitorovací zprávy:

  • monitorovací zpráva schválená v květnu 2011;
  • monitorovací zpráva schválená v září 2011.

Připomeňme, že monitorovací zprávy kontroluje a schvaluje odbor strukturálních fondů, který je k tomu pověřen přímo ministerstvem práce a sociálních věcí. Tento odbor kontroluje stovky projektů a měl by proto disponovat kvalifikovanými odborníky na evropské fondy. Monitorovací zprávy se vkládají do systému Benefit 7, spravovaným ministerstvem pro místní rozvoj. Pro každou zprávu je vygenerován unikátní kód, který znemožňuje neoprávněnou zpětnou manipulaci se zprávou, její antedatování a podobně. 

Martin Páral skončil ve funkci ředitele projektu 31. října 2011. Od tohoto momentu nebyla předložena ke schválení žádná další monitorovací zpráva, čímž nová ředitelka projektu Zora Skurčáková porušila podmínky dotace. Tušili úředníci, že ignorováním povinnosti předložit monitorovací zprávu způsobují nevratnou škodu? A nepostupovali náhodou stejně amatérsky i v ostatních projektech MV?

Posudek podle neúplných podkladů

V březnu 2012 pak vznikl zmiňovaný „posudek projektu“, který popírá jeho dosavadní řádný průběh. Při bližším pohledu však zjistíme, že posudek vycházel z neúplných a neaktuálních podkladů, čímž navodil nepravdivý dojem, že projekt se potýká s mnoha problémy. Obsahuje také závažné chyby.

ČESKÁ POZICE si ve svém článku vybrala a odcitovala ta „nejzávažnější“ zjištění. K dosažení maximální objektivity považuji za nutné vysvětlit každé z nich zvlášť:

  • V projektové složce chybějí výstupy projektu.

Výstupy projektu byly kontrolovány v květnu 2011 i v září 2011 a byly shledány jako kompletní a v souladu se zadáním projektu. Při pohledu na seznam dokumentace použité pro posudek (strana 5 a 6 posudku) lze však zjistit, že autor posudku neměl k dispozici (nebo úmyslně nepoužil) kompletní projektovou složku! Chybějí zde obě monitorovací zprávy, obsahující řadu příloh, chybějí zápisy z jednání, akceptací a tak dále.

  • Z výkazů práce projektového týmu nelze jednoznačně určit, jaké činnosti byly skutečně provedené.

Výkazy práce byly rovněž kontrolovány v květnu 2011 i v září 2011. Na žádost kontrolorů byly některé činnosti popsány podrobněji, aby bylo zřejmé, čeho se týkaly. Následně byly činnosti schváleny. Autor posudku tedy popírá závěry oficiálních kontrolorů, případně opět neměl tyto informace k dispozici (nebo úmyslně nepoužil).

  • Odměna členů projektového týmu za den je u všech stejná bez ohledu na kvalifikaci.
  • Tržní hodnota výstupu (60 stran formátu A4 o aktuálních potřebách systému pro zabezpečení koordinace strategických projektů) neodpovídá finančnímu plnění ve výši téměř šesti milionů korun bez DPH.

Tržní hodnota projektu i odměna členů projektového týmu vyplývá z žádosti o dotaci, tedy z dokumentu vytvořeného před vlastním zahájením projektu. S vlastním plněním projektu a jeho kvalitou tedy přímo nesouvisí. Tuto žádost a její finanční parametry navíc schvalovali nezávislí expertní hodnotitelé.

  • Akceptované služby (příprava informační báze a manuál migrace dat) neobsahují informace, které s jejich plněním bezprostředně souvisejí, přičemž za realizaci služeb v rozsahu deseti dnů bylo dodavateli vyplaceno 12 milionů korun bez DPH).

Jak již bylo řečeno, z textu posudku je zřejmé, že jeho autor neměl k dispozici (nebo úmyslně nepoužil) monitorovací zprávu s detailním postupem akceptace. Zde je totiž mimo jiné popsáno, jakým způsobem byla ověřena kvalita migrovaných dat, odkaz na zápis z akceptace a další informace, které autor posudku vytýká jako chybějící.

  • Ve dvou případech cena služeb převýšila rozpočet uvedený v projektové dokumentaci.

Toto je patrně z hlediska „evropského projektu“ nejzávažnější chyba, která je v posudku vytýkána. Nicméně i v tomto případě jde o výtku zcela nesmyslnou.

Tržní hodnota projektu ani odměna členů projektového týmu s vlastním plněním projektu a jeho kvalitou přímo nesouvisíV prvním případě (služba číslo 2) posudek uvádí překročení ceny o 1 326 000 Kč. Autor posudku však pracoval s neplatnou verzí rozpočtu. Zde je původní rozpočet, se kterým pracoval autor posudku a kde je u položky 05. 02. 04 uvedena částka 7 958 500 Kč (250 člověkodní). Zde je nový rozpočet, který byl schválen v rámci monitorovací zprávy v květnu 2011. U položky 05. 02. 04 je uvedena částka 9 550 200Kč (300 člověkodní). Navýšení položky je v monitorovací zprávě řádně zdůvodněno, současně se snížily jiné položky. Následkem tohoto „opomenutí“ je v informaci pro ministra mylně uvedeno, že nastalo překročení položky o 1 326 267 Kč. Ve skutečnosti k žádnému překročení nedošlo.

Ve druhém případě (služba číslo 4) posudek uvádí překročení ceny o 331 720 Kč. Autor posudku však chybně sečetl jednotlivé řádky rozpočtu, čímž mu vyšel rozpočet na službu číslo 4 nižší právě o 331 720 tisíc Kč. Ve skutečnosti k žádnému překročení nedošlo.

  • Přestože nebyly vyřešeny připomínky zadavatele, bylo plnění projektu ředitelem odboru programového řízení Martinem Páralem akceptováno.

Autor posudku uvádí pod čarou, že se jednalo pouze o 4 připomínky, ovšem zamlčuje, že se jednalo o připomínky, které nemají zásadní vliv na předané plnění, a proto nejsou důvodem pro neakceptaci plnění. Autor posudku neměl k dispozici (nebo úmyslně nepoužil) akceptační protokoly, které nejsou uvedeny v seznamu dokumentace pro posudek a neměl ani informaci, že tento postup byl oficiálně popsán, zdůvodněn a schválen

  • Ve dvou případech bylo vyfakturováno více „člověkodní“ (částka za osmihodinovou pracovní dobu jednoho zaměstnance), než jich bylo reálně odvedeno, přičemž tento rozdíl činil stovky tisíc korun.

Autor posudku zřejmě nepracoval s aktuálními výkazy práce. Všechny výkazy práce byly totiž kontrolovány oproti fakturám v rámci monitorovacích zpráv a byly schváleny. Počet reálně odvedených člověkodní a fakturovaných člověkodní totiž bezezbytku souhlasí.

Obecné a spekulativní závěry

Posudek navíc (mimo jiné v závěrečné větě) uvádí, že „bez provedení právní analýzy nelze s jistotou určit, zda realizované plnění skutečně odpovídá předmětu platné smlouvy“. Takže je logické se ptát, zda tento právní posudek vznikl a informace pro ministra jej reflektovala? Protože pokud ne, podle vlastních slov autora je zveřejněný posudek bez právního posudku neúplný.

Zpracovatel posudku jako by nechápal, že nešlo o dodávku systému, ale o poskytnutí služebZávěry posudku jsou velmi obecné a zpracovatel si často nechává otevřená zadní vrátka, řada jeho závěrů není definitivní. Používané pojmy jako „nelze jednoznačně určit“ či „značně neobvyklé“ nebo „velmi obtížně dosažitelné“ jsou zcela spekulativní. Zpracovatel jako by nechápal (ať úmyslně či z neznalosti), že nešlo o dodávku systému, ale o poskytnutí služeb. V takovém případě je rozhodujícím výsledkem poskytování informací/reportů o stavu projektů. Proto jsou s podivem poznámky o „vlastnictví projektu“ či jeho „bezpečnostních aspektech“. 

Bez výhrad

Závěrem musím alespoň krátce reagovat na kritiku, že projekt PPM byl nepotřebný. Tento argument mi přijde snad ze všech nejabsurdnější. Po mém příchodu na MV byly v realizaci stovky více či méně důležitých projektů za mnoho milliard, z nichž řada byla kofinancována z evropských fondů. Jelikož jsem byl pověřen projektovým řízením, ihned po svém nástupu jsem provedl rozsáhlou revizi, která ukázala, že stav projektů je tristní a informace o nich jsou nedostatečné. MV v té době nemělo žádný použitelný nástroj, který by poskytoval informace o stavu projektů a umožňoval jejich efektivní řízení.

Projekt PPM měl tento problém vyřešit, a také okamžitě po jeho rychlé implementaci byly vidět konkrétní výsledky. Do systému byly vkládány jednotlivé projekty, fungoval jejich monitoring i reporting. Výstupy ze systému mi byly předkládány na pravidelných poradách a já jsem je posléze postupoval v pravidelných intervalech ministrovi.

Uživatelsky jsem byl se systémem spokojený a k jeho fungování jsem neměl výhrad. Uvedené tvrzení je možné doložit řadou zápisů z porad, zprávami a dalšími dokumenty. Pokud se dnes MV odmítá vyjádřit k tomu, zda výstupy z projektu nějak používá v praxi, dá se předpokládat, že tomu tak není. Jenže to není chyba projektu, nýbrž ministerstva.

Snaha zbavit se viny

Nástupem ministra Kubiceho rezignovalo MV na odbornost a jediným kritériem personální politiky se stala spřízněnost s novým ministrem a jeho rodinou. Z resortu byli „odejiti“ profesionálové, kteří svým agendám skutečně rozuměli, měli zkušenosti s veřejnou správou a dbali zájmů státu. Nahrazeni byli většinou Kubiceho kolegy z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a jeho rodinnými kamarády. To vedlo k naprosto katastrofální ztrátě odbornosti a z toho plynoucí nečinnosti resortu (vedého mottem „kdo nic nedělá, nic nezkazí“).

Věděl záhadný autor posudku o tom, že nemá k dispozici veškerou projektovou dokumentaci?Ztráta času a neodborné řízení však časem postavily resort vnitra před problém kolabujících projektů. Možná právě proto se ztratil zájem o informace z projektu PPM. Ty se totiž staly pro resort hrozbou, neboť odhalovaly katastrofální stav projektů a upozorňovaly na neúprosně se blížící termíny řádného čerpání evropských peněz.

Jak vidno, posudek, který se stal základním argumentem pro zrušení projektu PPM, stojí zcela na vodě. A proto je nutné položit si otázku, zda záhadný autor posudku věděl o tom, že nemá k dispozici veškerou projektovou dokumentaci?

Pokud ne, pak se ptám:

  • Kdo z MV posudek objednal a specifikoval jeho zadání?
  • Proč neposkytl autorovi všechny potřebné podklady?
  • Jak a komu měl neúplný posudek posloužit?

Pokud ano, je na místě položit si otázku, zda byl autor pro zpracování podobného posudku vůbec kvalifikovaný, když například nepožadoval předložení tak zásadních dokumentů, jako jsou monitorovací zprávy či změny v rozpočetech?!

A tak se ptám:

  • Kdo je autorem posudku?
  • Jak byl vysoutěžen?
  • Byl ke zpracování posudku kvalifikován a jak?

Nejhorší by pochopitelně bylo, kdyby autor o chybějící projektové dokumetaci věděl a úmyslně ji v posudku opomenul. Pak nezbývá než se ptát:

  • Co se pokoušeli autor a zadavatel posudku touto zprávou zastřít?

Pevně doufám, že ČESKÁ POZICE ministerstvu tyto otázky položí a ministerstvo na ně odpoví. Pokud tak neučiní, nezbývá mi než o tyto odpovědi požádat sám podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Co říci závěrem? Někteří úředníci MV se snaží zbavit viny a odvést pozornost od své neschopnosti tradiční cestou – účelovou kriminalizací předchůdců.

Počet příspěvků: 1, poslední 25.4.2013 12:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.