Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pokuta Lesům ČR za nevčasný zásah proti kůrovci: 3,5 milionu korun

  10:26
Zaměstnanci České inspekce životního prostředí loni zjistili, že napadené stromy jsou na místě ponechány i deset týdnů. Kůrovec měl proto spoustu času, aby strom sežral a odlétl na další. Jejich zjištění posloužila mimo jiné k policejnímu vyšetřování, jehož ústřední postavou je odvolaný ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád.

Kůrovec má letos napadnou rekordní množství stromů. foto: ČTK/PR

Děti stihly dostat vysvědčení, odjet na prázdniny, vrátit se na nový školní rok a možná i napsat první písemku. Tolik času loni uběhlo na několika lesních správách od doby, kdy byly označeny stromy napadené kůrovcem. Když po týdnech přišla kontrola, jehličnany stály na místě a žádná těžba neprobíhala. Brouk měl proto spoustu času, aby strom sežral a odlétl na další. Vyplývá to z protokolu o kontrole České inspekce životního prostředí (ČIŽP), který mají LN exkluzivně k dispozici.

Zjištění inspekce posloužila mimo jiné k policejnímu vyšetřování, jehož ústřední postavou je odvolaný ředitel státního podniku Lesy ČR Daniel Szórád. Dokument popisuje situaci na šesti lesních správách na Moravě, konkrétně jde o Bruntál, Jablunkov, Město Albrechtice, Jeseník, Šternberk a Rožnov pod Radhoštěm. Všechny mají jedno společné – nevčasný zásah proti kůrovci. Nejde přitom o dny, ale o měsíce. „Mezi vyznačením prvních smrků k nahodilé těžbě a kontrolou na místě, při které byly zjištěny kůrovci opuštěné stromy, uplynulo více než sedm týdnů,“ uvádějí kontroloři v případě Bruntálu.

U dalších lesních správ postupně týdny přibývají: víc než osm týdnů, víc než devět týdnů, víc než deset týdnů. Lesy ČR dostaly kvůli tomu od ČIŽP pokutu 3,5 milionu korun, tedy druhou nejvyšší pokutu za prohřešek proti životnímu prostředí v loňském roce. I proto teď Szóráda policie podezřívá – nejen z toho, že státní podnik proti kůrovci nezasáhl včas, ale že tak činil úmyslně. Měl způsobit škodu za více než dvě miliardy korun. Szórád v rozhovoru pro Seznam Zprávy odmítl, že by situaci s kůrovcem podcenil. Státnímu podniku patří bezmála 50 procent lesů v zemi.

Klimatické podmínky, nikoli způsoby hospodaření

S pokutou od inspekce nesouhlasí. „Její uložení naprosto neodpovídá živelnému charakteru šíření kůrovcové kalamity, kterému se nedá jednoduše čelit. I samotná výše pokuty představuje naprostý exces z rozhodovací praxe ČIŽP,“ sdělila LN mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Nutno dodat, že horní hranice pokut udělených loni byla pět milionů a dostala ji firma Kalibo za neoprávněné nakládání s odpady. Ostatně dokument uvádí, že pětimilionovou pokutu, která je stropem, by si mohly vysloužit i Lesy ČR. Pokutu nicméně státní podnik zaplatil, zároveň ji ale napadl správní žalobou.

Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové důvodem rozvoje kůrovcové kalamity nejen u Lesů ČR, ale dnes v podstatě ve většině Evropy, jsou primárně extrémní klimatické podmínky, nikoli způsoby hospodaření. Další vývoj kůrovcové kalamity je závislý zejména na vývoji počasí.

Inspekce dohromady zaznamenala bezmála 400 napadených stromů v objemu 453 kubíků dřeva. Jak ale ČIŽP v protokolu o kontrole uvádí, cílem nebylo zjistit co největší počet stromů, u nichž už kůrovec nadělal problémy. „Jak bylo zřejmé při pochůzkách lesními porosty při kontrolách na místě, skutečný počet stromů, na nichž kalamitní škůdci dokončili vývoj a šířili se, byl s vysokou pravděpodobností na více kontrolovaných lokalitách větší, než je uvedeno,“ píše ve zprávě. Na šest lokalit se inspekce rozhodla rozšířit kontrolu poté, co „při první dílčí kontrole zjistila závažné skutečnosti“.

ČIŽP se proto loni zaměřila na zmíněných šest lesních správ. Podle mluvčí Lesů Jouklové však za kůrovce nejsou správy odpovědné. „Důvodem rozvoje kůrovcové kalamity nejen u Lesů ČR, ale dnes v podstatě ve většině Evropy, jsou primárně extrémní klimatické podmínky, nikoli způsoby hospodaření. Další vývoj kůrovcové kalamity je závislý zejména na vývoji počasí,“ míní mluvčí státního podniku. „Ostatně sama ČIŽP ve svém rozhodnutí výslovně uvedla, že rozpadu příslušných porostů nešlo žádným způsobem zabránit,“ dodala Jouklová.

Pochybení a konkrétní případy

V závěru protokolu inspekce se ale mimo jiné tvrdí: „Kontrolovaná osoba prováděla v částech lesů, které spravuje, ve všech měsících let 2015, 2016 a 2017 vlastními zaměstnanci a vlastní technikou úmyslnou těžbu, zatímco v jiných částech lesů, které spravuje, neprováděla včas a dostatečně nahodilou těžbu, čímž umožnila kalamitním škůdcům dokončit vývoj a šířit se dále.“ Kontroloři také uvádějí, že včasnému zásahu, který možný byl, nemohla bránit ani nevalná finanční situace podniku. Dokument navíc uvádí pochybení a konkrétní případy, kdy lesní zprávy nezasáhly včas. Jde i o chráněné oblasti.

Kontroloři také uvádějí, že včasnému zásahu, který možný byl, nemohla bránit ani nevalná finanční situace podniku. Dokument navíc uvádí pochybení a konkrétní případy, kdy lesní zprávy nezasáhly včas. Jde i o chráněné oblasti.

„V přírodní rezervaci Panské louky nebyly žádné známky po předchozí těžbě dřeva, poslední předchozí těžba kůrovci napadených stromů zde proběhla v červenci roku 2012,“ píše se například ke kontrole v katastrálním území Moravského Berouna. Některé stromy byly napadeny nejen lýkožroutem smrkovým, ale i lýkožroutem lesklým, který napadá nejen smrky, ale i borovice. Oba jsou přitom klasifikováni jako kalamitní škůdci.

Na 250 stojících smrků viditelně napadených broukem zaznamenali kontroloři i v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. U 40 z nich provedli hlubší kontrolu a zjistili, že lýkožrout už dokončil svůj vývoj, stromy měly výletové otvory. Podobně zní zprávy z dalších oblastí. „Už od roku 2015 se věnujeme kontrole ochrany proti biotickým škůdcům, což je typicky kůrovec. Provedli jsme už stovky kontrol všech vlastníků, zdaleka ne jen Lesů ČR, jak je někdy interpretováno. Udělili jsme také řadu pokut, ale porušení zákona v případě Lesů ČR bylo skutečně masivní,“ řekl LN ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Zlepšení všech funkcí lesa

Majitelé lesů mají podle lesního zákona povinnost dělat vše, aby nebyly ohrožovány nebo poškozovány lesy. Stejně mají povinnost provádět přednostně nahodilou těžbu, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Protokol o kontrole navíc připomíná, že Lesy ČR jsou největším vlastníkem – patří jim bezmála 50 procent lesů v zemi –, navíc jsou držitelem certifikace, podle které se má usilovat o zlepšení všech funkcí lesa ve prospěch životního prostředí.

Majitelé lesů mají podle lesního zákona povinnost dělat vše, aby nebyly ohrožovány nebo poškozovány lesy. Stejně mají povinnost provádět přednostně nahodilou těžbu, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Protokol o kontrole navíc připomíná, že Lesy ČR jsou největším vlastníkem – patří jim bezmála 50 procent lesů v zemi –, navíc jsou držitelem certifikace, podle které se má usilovat o zlepšení všech funkcí lesa ve prospěch životního prostředí.

Odvolaný ředitel Szórád, o kterého se zajímá policie, se v rozhovoru pro Seznam Zprávy rovněž podivoval, že je vyšetřovaný on, a žádní jiní vlastníci – kůrovec přitom zasáhl všechny lesy bez rozdílu vlastníka. Částečně na to ale odpovídá i zpráva vypracovaná inspekcí. „Na takovou kontrolovanou (právní) osobu lze klást nejvyšší právní nároky,“ uvádí dokument. Navíc, jak zmínil ředitel inspekce Geuss, pokuty padaly bez rozdílu vlastníka.

Výše pokuty 3,5 korun, je daná především dvěma faktory. Prvním je způsobená škoda, tedy „taxa“ za zničený les. Druhým kritériem je i velikost subjektu, podle zákona nesmí být pokuta likvidační. „Malý vlastník, který dopustil, že je zničená půlka hektaru lesa, nemůže dostat pokutu, která by zadlužila i jeho vnuky,“ vysvětluje ředitel ČIŽP. S kontrolami pokračuje inspekce i letos, a to nejen v Lesích ČR, ale u všech vlastníků, tedy i ve Vojenských lesích a statcích, které spadají pod ministerstvo obrany, tak i v církevních, obecních nebo soukromých lesích.

Brzký nástup brouka

„Potřebujeme ale ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, které je odpovědným resortem, definovat priority. Není problém udělovat pokuty, ale měla by to být spíš otázka, jak napomoci tomu, aby se zachránilo, co se ještě zachránit dá,“ vysvětluje Geuss. A rozhodně nepřehání. Odborníci mluví o největší kalamitě kůrovce v historii. Letošek nebude o nic lepší, ba naopak. Dá se totiž očekávat, že kůrovec se během sezóny vylíhne až čtyřikrát, stejně jako loni. Za normálních okolností přitom brouk vyvede mladé jednou až dvakrát do roka.

Kvůli brzkému nástupu sucha přišel rovněž brzký nástup brouka – rojení začalo o týden dřív než loni. Odborníci se proto domnívají, že škody za letošek přesáhnou 30 miliard korun. Množství kalamitního dřeva bylo loni tolik, že kolaboval dřevozpracující průmysl. Pily tolik dřeva nestíhaly zpracovávat. Nedostatek odbytišť tlačil ceny dřeva dolů.

Kvůli brzkému nástupu sucha přišel rovněž brzký nástup brouka – rojení začalo o týden dřív než loni. Odborníci se proto domnívají, že škody za letošek přesáhnou 30 miliard korun. Množství kalamitního dřeva bylo loni tolik, že kolaboval dřevozpracující průmysl. Pily tolik dřeva nestíhaly zpracovávat. Nedostatek odbytišť tlačil ceny dřeva dolů. Od začátku dubna letošního roku začala platit poslanecká novela zákona o lesích připravovaná ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, která by měla situaci lesníkům ulehčit.

Rozdělila republiku na zóny s různými stupni opatření, kalamitní zóna přitom zahrnuje sedm krajů ze čtrnácti. Na celém území přitom platí, že se nemusejí těžit stromy, u nichž už to nemá smysl, protože kůrovec z nich vylétl – prioritou by měly být ty zasažené. Do roku 2015 činil dlouhodobý průměr těžeb napadeného dřeva 1,5 milionu kubíků dřeva, přičemž platí co strom, to kubík. Loni se vytěžilo na 20 milionů kubíků, letos by kůrovci mohlo padnout za oběť odhadem 25 milionu kubíků, a to je jeden z optimističtějších odhadů. Lesy ČR sice dostaly jednu z nejvyšších pokut v loňském roce, ale českou krajinu to bude stát podstatně víc.

Brouk v Česku

  • 25 milionů kubíků dřeva činí odhad dřeva, které se vytěží kvůli napadení kůrovcem; jde přitom o optimistický odhad. Loni padlo kůrovci za oběť 20 milionů kubíků dřeva. Platí přitom jednoduché přirovnání – co strom, to kubík.
  • 1,5 milionu kubíků je dlouhodobý průměr těžby dřeva napadeného kůrovcem do roku 2015.
  • Čtyřikrát by se mohl kůrovec vylíhnout během letošní sezony. Stejně tomu bylo loni. Za normálních okolností se přitom brouk vylíhne jednou až dvakrát do roka.
Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...