Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Pokročilá šikana: Jádro agresorů by mělo odejít ze školy

  9:53
Michal Kolář, expert na poruchy chování, o případu šikany na střední průmyslové škole Na Třebešíně v rozhovoru říká: „Není pravděpodobné, aby za tím stáli jen ti tři studenti.“

Michal Kolář, expert na poruchy chování. foto: Foto Petr TopičMAFRA

Michal Kolář, expert na poruchy chování, v rozhovoru o šikaně mimo jiné říká: „Ve skutečnosti jsou počáteční šikany víceméně všude. Pozitivní jednoznačně je, když se to přizná a začne se s tím něco dělat. Pokud odborníci na školní úrovni nemají podporu v řediteli, jde to těžko. Je hrubou chybou, když ve škole běží šikana a ředitel pozve někoho na prevenci, místo toho, aby se řešila. Vzdělání směrem k šikaně je naprosto nedostatečné, není systémové. Minimálně 60 procent učitelů se nikdy nesetkalo s žádným vzděláváním ohledně šikany.“

LIDOVÉ NOVINY: Když jste slyšel o případu šikany na pražské střední průmyslové škole, překvapilo vás to?

KOLÁŘ: Znám opravdu hodně extrémní příběhy. Přímo k tomuto mě Česká školní inspekce zvala. Bohužel mi nyní můj zdravotní stav neumožňuje pomoci ho vyšetřit.

První dvě stadia znamenají, že šikana není organizovaná. Ve třetím už se vytvoří jádro agresorů, kteří začnou na šikaně učitele spolupracovat. Ten o tom často ani nemusí vědět. Může jít třeba o kyberšikanu.

Podle mé klasifikace šlo minimálně o třetí stadium šikany z celkových pěti. Kloním se však k názoru, že mohlo jít i o stadium čtvrté. Není pravděpodobné, aby za tím stáli jen ti tři studenti, o kterých se mluví. Skoro určitě někteří ostatní žáci už ubližování přijali jako normu. Nemuseli dělat nic zvláštního. Jenom se dívali a bavili, natáčeli ponížení učitelky na mobil. Půl roku to nikdo neohlásil.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete upřesnit zmíněné třetí stadium?

KOLÁŘ: První dvě stadia znamenají, že šikana není organizovaná. Ve třetím už se vytvoří jádro agresorů, kteří začnou na šikaně učitele spolupracovat. Ten o tom často ani nemusí vědět. Může jít třeba o kyberšikanu.

Tento parazitní novotvar směřuje k ovládnutí skupiny. Ve třídě by se mělo vyučovat, ale žáci směřují k tomu, aby učitele zesměšnili, aby ho zničili, poslali na psychiatrii. Organizují proto různé hry. Paní učitelce z Třebešína zatarasili opakovaně východ ze třídy. Agresoři zpupně seděli na židlích postavených na lavicích a ohromně se bavili. „Skvělou zábavou“ bylo také prdění do obličeje kantorky, braní ji kolem ramen a kopání do ní.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si pak máme představit poslední, páté stadium?

KOLÁŘ: Šikana žáků, ale i učitele, je vždy těžkou poruchou vztahů ve skupině. Ve třetím stadiu ještě většina nepřijala normy. Je to poslední moment, kdy se dá velmi razantně zasáhnout, když člověk ví jak. Pak už to neplatí, dochází k bodu zlomu a šikana se stává nepsaným zákonem. I z hodných žáků se stávají žáci krutí.

Znám řadu případů šikany razantních učitelek, které se jí původně také vysmívaly, ale když je šikana potkala, říkaly, že se jí nedalo bránit

Vím například o případu, kdy učitelce nařízli nohu od židle, ona spadla, v tu chvíli všichni vstali a začali na ni házet banány, slupky a řvali, že ji zlikvidují. Tančili kolem ní. To se stalo na střední škole. Někteří lidé nemohou pochopit, že je učitelka šikanovaná, a říkají, že je to její vina. Znám ale řadu případů šikany razantních učitelek, které se jí původně také vysmívaly, ale když je šikana potkala, říkaly, že se jí nedalo bránit.

LIDOVÉ NOVINY: Platí, že čím je dítě starší, tím větší krutosti je schopné páchat?

KOLÁŘ: Malé děti vypadají jako sluníčka. Když pak ale zjistíte, čeho jsou schopné... Když bylo první setkání týkající se vojenské šikany v České republice v roce 1989, přišly na ně všechny možné kapacity, profesoři psychiatrie. Zastávali názor, že agresor je takzvaně agresivní psychopat a oběť je astenický psychopat.

U školní šikany by to ale znamenalo, že škola je plná psychopatů, protože výskyt je epidemický. Pro vznik šikany ve škole je klíčový skupinový mechanismus, který dává do pohybu obrovské destruktivní síly. Agresoři jsou většinou normální, obyčejní žáci. Ti tři nemuseli být ani nějací supergrázlové.

LIDOVÉ NOVINY: Může takto narušený třídní kolektiv respektovat ostatní učitele, když je schopný proti jednomu natolik ostře vystupovat?

Pro vznik šikany ve škole je klíčový skupinový mechanismus, který dává do pohybu obrovské destruktivní síly. Agresoři jsou většinou normální, obyčejní žáci.

KOLÁŘ: Záleží na pokročilosti šikany. Jakmile se však vůči učiteli rozjede, často nepomůže ani to, když učitele vyměníte. Existují pak tendence, že na tom novém budou děti své činy opakovat. Je nutné řešit to komplexně. Pokud jde o pokročilé šikany, přikláním se k tomu, aby jádro agresorů odešlo ze školy. Někdy stačí přeřazení do jiné třídy.

Školy se na mě často obracejí s tím, co mají dělat. Chápu ředitele, že se bojí. Mají pocit, že kdyby přiznali, co se ve škole děje, bude ta škola vypadat jako špatná.Ve skutečnosti jsou počáteční šikany víceméně všude. Pozitivní jednoznačně je, když se to přizná a začne se s tím něco dělat. Pokud odborníci na školní úrovni nemají podporu v řediteli, jde to těžko. Je hrubou chybou, když ve škole běží šikana a ředitel pozve někoho na prevenci, místo toho, aby se řešila.

LIDOVÉ NOVINY: Co má ředitel dělat, aby nic nepodcenil?

KOLÁŘ: Třeba tomu z pražské střední průmyslové školy paní učitelka naznačila, že něco není v pořádku. Dostal tedy přímé varovné signály, které se nesmí nikdy podcenit. Měl pracovat s faktem, že je to pouze špička ledovce. Když za ním přišli žáci a dali mu nahrávku, pak už je to extrémní signál. Skutečnost je ale vždycky ještě horší.

Chápu ředitele, že se bojí. Mají pocit, že kdyby přiznali, co se ve škole děje, bude ta škola vypadat jako špatná.

Jezdil jsem k řadě vážných případů. Většinou se ředitelé chovali standardně stejně jako tento. Nikoliv odborně, ale obranně. Je to pochopitelné, protože je nikdo na řešení šikany nepřipravil. Ředitel se měl obrátit na skutečného odborníka. Ne na experty, kteří se teď často vyjadřují do médií, a přitom neřešili ani jeden případ. Tento specialista by kvalifikovaně odhadl stadium a formu šikany a podle toho by zvolil krizový scénář.

LIDOVÉ NOVINY: Různí odborníci tomuto řediteli vyčítají, že uspořádal společné jednání mezi paní učitelkou, studenty, kteří ji šikanovali, a jejich rodiči...

KOLÁŘ: Setkání všech u šikany na Třebešíně je fiasko všech fiasek. Metodu usmíření lze dělat pouze u počátečních stadií, kdy ještě nenastalo vážné násilí. Kromě toho tuto metodu málokdo umí.

LIDOVÉ NOVINY: Jak konkrétně postupujete, když případy šikany řešíte?

Metodu usmíření lze dělat pouze u počátečních stadií, kdy ještě nenastalo vážné násilí. Kromě toho tuto metodu málokdo umí.

KOLÁŘ: Je to různé. Například v rámci České školní inspekce jsem šel za obětí domů, do rodiny. Mluvil jsem s ní i s jejími rodiči. Teprve potom jsem hledal vhodné svědky. Když jde o pokročilou šikanu, pak ale ani svědkové nejsou, všichni v té třídě lžou. Potom musíte najít nejslabší článek v konspirativním řetězci. A když se to podaří zastavit, je nutné dál pracovat s celou skupinou.

LIDOVÉ NOVINY: Z jakého rodinného zázemí podle vašich zkušeností agresoři většinou vycházejí?

KOLÁŘ: Rodinné poměry jsou důležité. Dost často se v rodinách agresorů odehrává nějaká forma násilí – násilí mezi rodiči, sestra bije bratra a on se trápí, rodiče mlátí jeho. Na druhé straně jde i o rodiny, které mají obrovské finanční zázemí, ale žádné morální hodnoty.

LIDOVÉ NOVINY: Tématem šikany jste se začal zabývat už v sedmdesátých letech minulého století. Co vás k tomu přivedlo?

Když jde o pokročilou šikanu, pak ale ani svědkové nejsou, všichni v té třídě lžou. Potom musíte najít nejslabší článek v konspirativním řetězci. A když se to podaří zastavit, je nutné dál pracovat s celou skupinou.

KOLÁŘ: Máte pravdu, problém šikanování jsem v tehdejším Československu otevřel. Hned po studiu jsem nastoupil do ústavu se zvýšenou výchovnou péčí, kde byli hodně problémoví svěřenci. Páchali trestnou činnost, i násilnou. Tam jsem zažil opakovaně hned v počátku výbuch skupinového násilí. Jednoho kluka zkopali tak, že zůstal ležet. Ve druhém momentě polili jiného chlapce hořlavinou a zapálili.

Měl jsem později vhled, že jde o novou formu agrese, která má vnitřní vývoj. Na počáteční nenápadné šikany jsem potom během své poradenské praxe narážel všude. Chtěl jsem ten problém otevřít, což se překvapivě podařilo. Zásadní zlom ale ještě nenastal, a to ohledně přípravy pedagogů a zavádění účinných programů do škol. Obraz šikany se v současnosti poněkud proměňuje. Často se vyskytuje například nepřímá a vztahová šikany či kyberšikana. Podstata však zůstává stejná.

LIDOVÉ NOVINY: Podle kritiků nejsou budoucí učitelé na fakultách na řešení šikany dostatečně připravováni...

KOLÁŘ: Je fakt, že vzdělání směrem k šikaně je naprosto nedostatečné, není systémové. V terénu jsem proškolil řadu ředitelů, inspektorů, pedagogů atd. Ale oni po nějaké době odejdou. Musí se to prostě učit už na zmíněných fakultách. Když jde někdo do práce, musí také absolvovat školení bezpečnosti práce, protipožární ochrany... Ale minimálně 60 procent učitelů se nikdy nesetkalo s žádným vzděláváním ohledně šikany.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo v současnosti aktualizuje metodiku. Školám by měla dát návod, jak řešit situace, když je učitel šikanován žákem. Myslíte, že se to pak zlepší?

Obraz šikany se v současnosti poněkud proměňuje. Často se vyskytuje například nepřímá a vztahová šikany či kyberšikana. Podstata však zůstává stejná.

KOLÁŘ: Existuje metodika k řešení šikany mezi žáky. Autorem krizových scénářů a programů pro celou skupinu v metodickém pokynu MŠMT jsem já. Tyto metody jsou spolehlivé a jsou ověřeny dlouhodobou praxí. Většina těchto metod se dá úspěšně uplatnit i u šikany učitele. Jenom jim musí člověk porozumět a k tomu potřebuje alespoň minimální výcvik.

Je tam jedna větší výjimka. Šikanu žáků by měl alespoň do určité míry vyhledávat učitel sám. Zde je však sám obětí. Kdo to tedy má dělat? Jde to vymyslet různě. Mně pomáhají rozhovory s žáky v rizikových třídách, lze použít i některé dotazníky atd. Není to větší problém.

Poslední metodický pokyn k řešení šikanování z roku 2013 je velmi kvalitní. Směřuje k přípravě škol k zavedení programu proti šikanování. Jeho součástí může být i řešení šikany učitelů. Nic lepšího není možné vymyslet. Metodický pokyn lze srozumitelně dále rozpracovat. Například formou přílohy k řešení šikany učitelů. Případně lze vytvořit i samostatný materiál, který by byl provázán s metodikou k řešení šikany mezi žáky.

LIDOVÉ NOVINY: Až přejde mediální zájem o šikanu, jaká opatřením by se měla provést, aby se situace změnila?

Je nezbytně nutné podpořit vzdělání na pedagogických fakultách, aby se situace začala postupně a systémově přetvářet

KOLÁŘ: Ministryně školství se o toto téma v současnosti velmi zajímá, což je sympatické. Je však třeba, aby po splasknutí mediální bubliny nastaly faktické změny. Je nezbytně nutné podpořit vzdělání na pedagogických fakultách, aby se situace začala postupně a systémově přetvářet. Vypracoval jsem koncepční vzdělání, které má několik úrovní (podrobněji se o něm dozvíte v publikaci Výcvik odborníků v léčbě šikany, která je k dispozici na internetu – pozn. red.).

Studenti na pedagogických školách by měli mít alespoň dva semestry studia, aby dokázali řešit počáteční stadia šikany. Kdyby to učitelé znali, mohli by se i sami lépe bránit. Ředitel by měl být proškolen v rámci funkčního studia. Měl by být metodicky, organizačně a právně vyzbrojen, aby v řešení šikany podpořil připraveného odborníka, například metodika školní prevence, který se v tom vyzná lépe.

Vytvořil jsem Hradecký školní program proti šikanování, jehož výsledky patří mezi nejlepší na světě. Součástí tohoto programu je i řešení šikany učitelů. Máme tedy v Česku účinnou metodiku, jen ji potřebujeme dostat do škol. Je také třeba upravit legislativu. Jenom malé inspirativní poznámky. Správní řízení při dokazování šikany je nesmyslné. Nechrání zdroj informací – oběti ani svědky. Oběť nemá šanci na ochranu.

Máme v Česku účinnou metodiku, jen ji potřebujeme dostat do škol. Je také třeba upravit legislativu.

Z právního hlediska je nutné sepisovat veřejně protokoly se svědky a hned je dávat agresorům k posouzení. Převládá tam formální stránka. Úředníky utrpení oběti nezajímá. Mimochodem u soudu stále probíhá nesmyslná konfrontace oběti a agresora. Nepřipravené jsou nejenom školy, ale i soudy atd. Moc důležité by bylo zavedení zákazu vstupu agresorů do školy, jak to nyní navrhla ministryně školství. To je však zatím jen utopie.

LIDOVÉ NOVINY: V září v tuzemských základních školách naplno odstartuje společné vzdělávání. S běžnými žáky budou do třídy chodit i děti s různými handicapy. Nebude to přívětivé prostředí pro šikanu?

KOLÁŘ: O tom jsem vlastně nikdy nemluvil, ale setkávám se s šikanou ve školách, kde inkluze běží, permanentně. Znám tedy i odvrácenou tvář inkluze. Riziko šikany je v tomto případě samozřejmě zvýšené. Nikdo se o to nezajímá a je nepředstavitelné, co to může způsobit.

Znám případ, kdy paní učitelka dostala do třídy dvě mentálně postižené děti. Nikdo ji na to ale nepřipravil. Jeli na školu v přírodě a jednu tu holčičku tam spolužáci velmi brutálně sexuálně zneužili. Škola po zjištění této závažné skutečnosti rodiče neinformovala.

Školy nejsou připravené na šikanu ani na inkluzi. To je opravdu nepříznivá kombinace.

Nebo jiná holčička, taky mentálně postižená, měla ve škole asistentku a dostávala dobré známky. Za chvíli ji ale celá třída nenáviděla. Vnímali to tak, že jí učitelé nadržují. Ona doma plakala hodiny. Pak se jí snažili pomoct všichni odborníci, to ale mělo přijít dříve. Školy nejsou připravené na šikanu ani na inkluzi. To je opravdu nepříznivá kombinace.

Michal Kolář (1951)

  • Etoped (etopedie je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním dětí, mládeže a dospělých, kteří mají poruchu chování) a psychoterapeut.
  • Vytvořil původní teorii, diagnostiku a léčbu školního šikanování. Je autorem knih Skrytý svět šikanování ve školách, Bolest šikanovaní, Nová cesta k léčbě šikany a Výcvik odborníků v léčbě šikany.
  • Je autorem Hradeckého školního programu proti šikanování, jehož výsledky patří k nejlepším na světě.