Když byl 10. září 2008 slavnostně spuštěn urychlovač Large Hadron Collider (LHC), někteří Švýcaři a Francouzi ani nedutali. Pár dní předtím jste totiž v Ženevě občas naráželi na žlutý plakátek, který ohlašoval konec světa (jeden takový jsem si na památku i odvezl) a bulvární noviny psaly o „fin du monde“, vypaření či vycucnutí světa. Konec světa nepřišel; ale neuvěřitelně komplexní vědecký nástroj musel být kvůli poruše na rok odstaven...
Urychlovač LHC, který pod zemí tvoří 27kilometrový okruh, se dočkal oprav a vylepšení, jež jeho cenu vyhnaly na kosmickou částku asi 170 miliard korun. I díky tomu se světoví fyzikové dočkali epochálního objevu – předpokládané částice Higgsova bosonu, jak ČESKÁ POZICE referovala. Ačkoliv je LHC nejsložitějším zařízením, které kdy člověk vytvořil, vývoj a výzkum „Higgsova pole“ půjde dál. Cestou může být International Linear Collider (ILC), jehož technická dokumentace byla zveřejněna minulý týden v ženevském středisku CERN, dále v americkém Fermilabu a rovněž v japonském Tokiu.
Tamní ekonomický deník Nikkei navíc uvedl, že právě Japonsko chce ILC zbudovat na svém území. „Nedávný objev Higgsova bosonu činí nové ILC ještě potřebnějším. International Linear Collider totiž může jeho vlastnosti detailně studovat, a proto bude skvělým doplňkem k již veleúspěšnému LHC,“ uvedl Sakue Jamada, výzkumný ředitel ILC.
Přínos 9088 miliard korun?
Na vzniku elektron-pozitronového urychlovače nové generace se má podílet tisícovka vědců a ze stovky univerzit celého světa – nejspíše včetně Česka, jak se uvádí v technické zprávě (Češi už se podíleli třeba i na experimentu ATLAS v ženevském centru). Nový superpřístroj bude mít délku 31 kilometrů a budou se v něm srážet svazky elektronů a pozitronů při velmi vysokých energiích. „Každý ,bunch‘ bude obsahovat 20 miliard elektronů a pozitronů vměstnaných do oblasti užší než je lidský vlas,“ uvádí tisková zpráva CERN, dle které by mohl ILC trochu „posvítit“ na nová odvětví fyziky a temnou hmotu.
To je ta vědecká část. Ovšem ekonomický list Nikkei zajímají i onačejší věci. Japonsko by prý poprvé výrazně zasáhlo do gigantického mezinárodního vědeckého projektu. Odhad nákladů činí 830 miliard jenů (opět zhruba 170 miliard korun), ale v důsledku by vznik technologicky náročného zařízení měl přinést až 520 tisíc pracovních míst, uvádí deník. Podle expertních odhadů bude mít ILC během třiceti let ekonomický dopad 470 miliard dolarů, což je v korunách stěží uvěřitelné číslo 9088 miliard neboli přes devět bilionů!
A Japonci to myslí vážně. Jako vhodná lokalita se nabízí horská oblast v prefektuře Iwate, Fukuoka či Saga. Podle necitovaných zdrojů svůj oficiální zájem a nabídku hostit největší vědecký projekt nejbližších let zveřejní vláda do měsíce. „Japonsko má podporu mnoha vědců z celého světa,“ uvedla agentura Reuters, dle níž bude o místě výstavby ILC rozhodnuto v roce 2015. Výstavba má trvat celou dekádu (ženevský LHC se stavěl od roku 1998 do roku 2008) a první srážky jsou očekávány v roce 2030.
Otázkou zůstává, zda budou po fukušimské tragédii zrovna Japonci nakloněni podobně gigantickým experimentům v oboru částicové fyziky a nebudou se tak trochu bát konce světa. Jako tomu bylo v Ženevě a bude tomu asi i všude, když vzniká něco neznámého, co cílí na samou hranici poznání.