Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Pokles výkonu ekonomiky: Škrty ve státním rozpočtu na rok 2020

  9:51
Predikce příjmů v roce 2020 je neblahá: počítá, že oproti letošku stát vybere o 13,5 miliardy méně na daních, o více než osm miliard méně na sociálních odvodech, více než třímiliardovou sekeru zatne zrušení karenční doby. Dohromady je to za 49,9 miliardy. Ministerstvo financí navrhuje škrty na provozu i investicích skoro v této výši.

Dietní státní rozpočet foto: Shutterstock

Opatrné naznačování politiků, že časy špičkové konjunktury pomíjejí, má první jasné vyčíslení. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prezentovala na koaliční radě chmurná čísla – schválené výdaje příliš zrobustněly, aby je státní rozpočet v roce 2020 utáhl bez velkých škrtů. Jinak by schodek z plánovaných 40 vylétl na 90 miliard. Nebude se utahovat jen na počtech zaměstnanců, v návrhu se sahá i do investic a dotací.

„Prostor pro úspory vidím zejména ve snižování nákladů na provoz resortů a v modernizaci nepřehledného a nákladného systému sociálních dávek, aby sloužil skutečně potřebným,“ sdělila LN k odstartované debatě nad rozpočtem Schillerová. Rezervy mají pojmenovat především sami ministři, Schillerová jim vyčíslila potenciál úspor.

Nejdrastičtější byla u dopravy: o 14 miliard méně než letos a minus 9,5 miliardy, než kolik se původně na příští rok počítalo. „Beru ten materiál jako vstup do debaty. Pokud by škrty měly vypadat takto, neměli bychom peníze nejen na přípravu nových investic, ale mohly by nám chybět i na dokončení rozestavěných projektů,“ řekl LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Netypicky brzy

Sílící nervozitu kolem toho, jak udělat, aby se vše naslibované splnilo, ale kasa nevykrvácela a schodek odolal, připustil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Bude to velký problém. Jen zvýšení rodičovského příspěvku vychází na 11 miliard, do toho další navýšení důchodů za 6,6 miliardy,“ uvedl. Predikce příjmů je neblahá: počítá, že oproti letošku stát vybere o 13,5 miliardy méně na daních, o více než osm miliard méně na sociálních odvodech, více než třímiliardovou sekeru zatne zrušení karenční doby. Dohromady za 49,9 miliardy. Škrty na provozu i investicích navrhuje Schillerová skoro v této výši.

Rozpočet na následující rok se také letos začal řešit netypicky brzy; je to právě kvůli vzrůstajícím obavám o jeho udržitelnost. Proti sobě jdou stále nákladnější výhody a úlevy různým voličským skupinám a zhoršující se výhled na výkon ekonomiky.

O tom, co nakonec padne za oběť, bude koalice dál vyjednávat. Rozpočet na následující rok se také letos začal řešit netypicky brzy; je to právě kvůli vzrůstajícím obavám o jeho udržitelnost. Proti sobě jdou stále nákladnější výhody a úlevy různým voličským skupinám a zhoršující se výhled na výkon ekonomiky. Propuštění deseti procent zaměstnanců, o kterém jediném již ministryně Schillerová mluvila veřejně, představuje v navržených úsporách jednu ze tří nejvýznamnějších položek, ale ještě více se má ušetřit na takzvaných „užších provozních výdajích“.

To jsou třeba výdaje za nájmy, energie, dopravu nebo tarif od operátora. V této kapitole ministryně navrhuje stáhnout útraty o 7,332 miliardy. U propouštění žádá ČSSD analýzu, kdo by měl odejít a které agendy se tím utlumí. Ještě bolavější a hůře obhajitelné budou položky, kde stát neškudlí sám na sobě, ale sahá do investic či poskytované podpory. O více než 40 procent má například spadnout objem peněz, které ministerstvo životního prostředí vydává na mimořádně populární program Nová zelená úsporám, z níž si lidé pořizují energeticky výhodnější bydlení.

Nesnadné licitování

Maximální emoce se dají očekávat i kolem záměru, aby z kapitoly ministerstva dopravy úplně zmizela dotace pro kraje a obce na to, že udržují při životě ztrátové železniční spoje v regionech. Teď jsou na to vyčleněny tři miliardy, příští rok má být nula. Štěpná debata ale čeká ministryni financí i s vládními kolegy; nikomu se nelíbí představa velkoformátového spoření.

Tentokrát nebude licitování o výdajových kapitolách snadné. Ministryně financí předeslala, že 40miliardový schodek považuje za nepřekročitelnou mez. Má-li to tak být, nutně to vyžaduje jednu ze dvou možností: buď rozsáhlé škrty, nebo nalezení nových příjmů.

„Určitě si teď nepřipouštím, že bych škrtal 1,115 miliardy korun. To by byly škrty drastické. V zásadě jediná možnost by byla na investicích, a pokud by se zastavily, byl by to pro mě zásadní problém. Jinde ušetřit nelze. Doufám zkrátka, že to bude lepší, než se teď udává,“ řekl LN ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s tím, že očekává tradiční průběh. Tedy že z financí vzejde minimalistická varianta, kterou postupně rozklíží požadavky jednotlivých úřadů.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) uvedl, že bude žádat 17 miliard, tedy o 2,4 více než letos. Návrh Schillerové ale počítá s tím, že se bude muset naopak o 2,2 miliardy uskrovnit. Do investic odmítá sahat ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Každý resort má své rezervy. Určitě budu hledat úsporu v provozních a mzdových nákladech. Rozhodně však ne v investicích. Národní investiční plán i nedostatek bytů jednoznačně ukazuje významnou podinvestovanost v ČR,“ napsala Dostálová.

Tentokrát nebude licitování o výdajových kapitolách snadné. Ministryně financí předeslala, že 40miliardový schodek považuje za nepřekročitelnou mez. Má-li to tak být, nutně to vyžaduje jednu ze dvou možností: buď rozsáhlé škrty, nebo nalezení nových příjmů. Na koaliční radě před třemi týdny zatím nezávazně nějaké nápady padaly. Zástupci ANO a sociální demokracie hovořili o možných změnách ve zdanění tvrdého alkoholu, hazardu, případně o lepších výnosech z technických rezerv zdravotních pojišťoven nebo z poplatků za vytěžené nerosty.

Návrhy saturace

U pojišťoven jde o to, že co převedou do rezerv na horší časy, je plně uznatelný daňový náklad – o to se jim snižuje základ pro výpočet daně. Už loni, když vláda vznikala, se nápad objevil, protože pojišťovny bývají kritizované, že velký díl zisků odlévají do rezerv. Nešlo by tedy o novou daň nebo vyšší sazbu. Co se týče nerostů, do sněmovny se blíží novela horního zákona, která odstraní současné moratorium. Poplatky za těžbu se hýbou jednou za pět let, nově to má být každý rok a v částce přímo odvozené od toho, jak si nerosty stojí na trzích.

Sociální demokraté opakovaně navrhují, aby rozpočet saturovala sektorová daň, speciální sazba pro banky, telekomunikační firmy nebo energetiku. Andrej Babiš stále prosazuje tezi, že dostatečné rezervy jsou v provozu státního aparátu.

Sociální demokraté opakovaně navrhují, aby rozpočet saturovala sektorová daň, speciální sazba pro banky, telekomunikační firmy nebo energetiku. Premiér to systematicky odmítá a předseda ČSSD Jan Hamáček nechtěl komentovat, s jakou taktikou půjde jeho strana do debaty tentokrát. „Jednání jsou teprve na začátku a já se nechystám vést koaliční diskusi přes média,“ sdělil LN sociálnědemokratický vicepremiér.

Babiš stále prosazuje tezi, že dostatečné rezervy jsou v provozu státního aparátu. „Problém je, že ministři nemají DNA na šetření, a to se projevuje v jednoduchých věcech. Když jsem byl ministr financí, létal jsem do Bruselu ekonomickou třídou, oni všichni létají speciálem s argumentem, že naši piloti mají trénovat,“ uvedl s tím, že vysvětlit bude chtít i „stamilionové odměny“ vyplácené obzvlášť zasloužilým zaměstnancům.

Ve štědrém přístupu vůči voličským skupinám hodlá vláda pokračovat, v tom se úspornější způsoby neplánují. Od roku 2021 se má zrušit superhrubá mzda a v rámci toho také zavést nižší sazba daně z příjmu pro zaměstnance. Dnes je to 20,1 procenta pro ty, co neplatí solidární přirážku. Hnutí ANO chtělo původně nasadit 19 procent, nyní mají ještě ambicióznější cíl – číslo zatím není jasné, ale premiér uvedl, že bude nižší než devatenáctka. Už ta by ale znamenala výpadek 22 miliard ročně, z toho 15 na úkor státní kasy, sedmi v neprospěch obecních a krajských.

Vládní škrty? Jen aby pacient nezkolaboval

Ještě loni se vláda tvářila, jako by snad nikdy neměly přijít horší časy. Přidávalo se důchodcům, zvyšovaly se rodičovské příspěvky, zavedly se slevy na jízdné... Vládní výdaje tím nabobtnaly o desítky miliard korun. Očekávané zpomalení růstu ekonomiky ale způsobí, že přísun peněz do státní pokladny ochabne, a naopak výdaje porostou. Ministři proto budou muset najít úspory, které umožní zachování na příští rok naplánovaného schodku státního rozpočtu ve výši 40 miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje seškrtat investice, část dotací, či dokonce omezit výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Celkově by se mělo ušetřit na výdajích kolem 50 miliard. „Obecně vzato je pozitivní, že vláda reaguje na signály zpomalení ekonomického růstu poměrně proaktivně,“ říká Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. „Na druhou stranu jsme na tato rizika upozorňovali už loni na jaře. Pokud by vláda naše doporučení zohlednila, nemusela by dnes škrty hledat v takovém rozsahu,“ doplňuje bývalá členka nejužšího vedení České národní banky.

Skepse k úsporám

Schillerové záměry přitom naznačují, že resorty citelně zabolí. „Odhady efektu škrtů mi připadají realistické, ale to jejich prosazování,“ pozastavuje se nad návrhem Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holdingu a bývalý guvernér ČNB. Necitlivé škrty by navíc mohly uškodit ekonomice. „Úspory v rozsahu několika desítek miliard v silách vlády určitě jsou. Otázkou je politická cena, kterou za to může kabinet zaplatit. Například zvažované škrtání investic může u této vlády, která se jimi tolik oháněla, působit jako nevěrohodná otočka,“ říká například analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Ostatní jsou vůči schopnostem vlády ušetřit takto rychle velký balík peněz skeptičtí. „Vzhledem k tomu, jak vláda vyexpandovala mandatorní (zákonem dané – pozn. red.) výdaje, se domnívám, že prostor existuje jen u provozních výdajů státu. V každém případě si myslím, že 50 miliard vláda z roku na rok neušetří,“ říká Petr Dufek z ČSOB. Nejvíce experty děsí, že vláda sáhne na investice.

Například ministerstvo dopravy by mělo mít příští rok o 9,5 miliardy méně, než se původně počítalo. V ohrožení by se tak ocitly nové investiční projekty či dostavba části těch rozjetých. „Úspory se musejí naordinovat citlivě, aby ‚pacient nezkolaboval‘ – abychom uměle nevytvořili recesi plošným seškrtáním výdajů, především investičních,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Mylný dojem

Přílišné škrty se nezdají ani firmám. „Když kabinet zaváděl řadu zbytných výdajů na začátku mandátu, upozorňovali jsme, že růst HDP již nebude tak silný a budou na to chybět peníze. Vláda i ministerstvo financí nás ujišťovaly, že financování je zabezpečené a nic závažného nehrozí. Teď to vypadá, že jejich dojem se ukázal jako mylný, a hrozí, že se bude škrtat na špatných místech, plošně, ve vědě, výzkumu a investicích,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by oproti dřívějším plánům měly klesnout o 1,5 miliardy.

Hanák se pozastavuje i nad úvahami, aby se zrušila dotace 3,1 miliardy korun obcím a krajům na financování veřejné železniční dopravy. „Tyto spekulované škrty ohrožují udržitelnost dopravy, která obsluhuje desítky tisíc lidí a je nejekologičtějším prostředkem. Navíc, s ohledem na výrazné slevy na jízdném zavedené touto vládou, postrádají takové škrty smysl,“ doplňuje Hanák. Hrozí rovněž, že kvůli snížení dotací na program Nová zelená úsporám o 2,7 miliardy korun nedostanou tisíce domácností podporu na zateplení či výměnu oken.

„Kdyby se nakonec stát rozhodl škrtnout víc než 40 procent tohoto úspěšného programu, byla by to špatná zpráva pro domácnosti, klima i ovzduší, které dýcháme. Radovat by se naopak mohli těžaři uhlí,“ tvrdí Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Vojtěch Wolf

Investice nedáme, hlásí ministři

Členové vlády dostali v pátek 8. února od ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) velký domácí úkol. Velký je bez nadsázky – společně musejí ve svých úřadech najít úspory celkem za skoro 50 miliard. Odevzdání se očekává začátkem března, kdy se nad plánováním státního rozpočtu znovu sejde koaliční rada. Kabinet začal letos s chystáním příjmů a výdajů pro rok 2020 mimořádně brzy, protože členům vlády dělá vrásky zhoršující se výhled na výkon ekonomiky.

Schillerová svým kolegům přichystala prvotní návrh, kde by se dal šetřením udržet kýžený schodek ve výši 40 miliard. Debata nad tím bude bouřlivá, protože mezi nápady se objevují i úspory na investicích. Například ve velmi populárním dotačním programu Nová zelená úsporám, z nějž si Češi snižují energetickou náročnost svých obydlí, nebo na subvencích do výzkumu a inovací, přestože Česko pojalo záměr být v této doméně velmocí.

Limity

Ministři předem hlásí, že na investice sahat nechtějí, byť bez toho bude extrémně náročné udržet schodek a zároveň zaplatit všechna přilepšení, která vláda už schválila. Třeba jen zvýšení rodičovské vyjde v roce 2020 na 11,2 miliardy, zvýšení důchodů na 6,2 miliardy. „Já určitě vím o nějakých úsporách, můžeme šetřit, ale určitě to nebudu dělat na úkor investic. To je zásadní, my jsme investiční vládou a musíme investovat pro naši budoucnost,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). LN již dříve sdělila, že jen bytová krize ukazuje, nakolik je Česku vkládání peněz do nových bytů třeba.

Ostatní to vidí podobně: najít úspory v rámci provozu svých úřadů umějí a zvládnou, ale má to limity. Zejména sociální demokraté pochybují, že se limit bude shodovat s potřebou srazit výdaje příštího roku o skoro 50 miliard. „Naše priority nadále trvají, pevně doufám, že se nebude šetřit na těch potřebných, zejména na rodinách s malými dětmi, na seniorech, na zdravotně postižených. To by opravdu nešlo. My jsme jako sociální demokracie řekli, že debatám o úsporách se nebráníme, zároveň ale musíme začít debatu o nových státních příjmech,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

O možnostech, kde posílit inkaso do erární kasy, hovořila na koaličním jednání také Schillerová. Zmínila třeba růst spotřební daně na cigarety a alkohol nebo uvalení speciální sazby na hazard. Nějaká úprava se může ukázat nevyhnutelná, výhled na příjmy v příštím roce se zhoršil. Oproti původní predikci počítá ministerstvo financí aktuálně s tím, že na daních se vybere o 13,5 miliardy méně, na sociálních odvodech činí očekávaný propad 8,3 miliardy, již schválené zrušení karenční doby vychází na 3,3 miliardy ročně.

Na březnovém zasedání koaliční rady očekává ministryně financí návrhy, kde se dá v jednotlivých úřadech spořit. Včetně toho, na jaké pozice dopadne avizované propouštění desetiny státních zaměstnanců. Do konce dubna chce mít Schillerová hotový první návrh rozpočtu, aby bylo dost času obstarat mu souhlas resortů a hlavně sněmovní většiny. Největší škrty ministryně ve svém pilotním nástřelu úsporných možností směřovala na ministerstvo dopravy, o 14 miliard méně než letos a o minus 9,5 miliardy z částky, s níž se původně na příští rok počítalo.

„Pokud by škrty měly vypadat takto, neměli bychom peníze nejen na přípravu nových investic, ale mohly by nám chybět i na dokončení rozestavěných projektů,“ řekl LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Kateřina Surmanová

Výhled na příjmy a výdaje rozpočtu v roce 2020

Snížené příjmy

  • daňové inkaso: -13,5 miliardy
  • sociální odvody: -8,3 miliardy
  • zrušení karenční doby: -3,5 miliardy

Zvýšené výdaje

  • vyšší počet policistů a hasičů: +1 miliarda
  • obědy do škol: +1,1 miliardy
  • růst průměrného důchodu: +6,6 miliardy
  • navýšení rodičovské: +11,2 miliardy

Celkový dopad na rozpočet: -49,9 miliardy

Navržené škrty ve výdajích pro rok 2020

  • Snížení výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací: -1,516 miliardy (4,1 procenta)
  • Snížení investičních transferů ze státního rozpočtu (pořizování majetku, nákupy atp.): -5,233 miliardy (50 procent)
  • Snížení neinvestičních transferů (dotace, granty, příspěvky atp.): -7,22 miliardy (50 procent)
  • Snížení příspěvku pro Czech Tourism od ministerstva pro místní rozvoj: -100 milionů (35 procent)
  • Investiční nákupy, nákupy akcií, investiční transfery do zahraničí: -2,821 miliardy (20 procent)
  • Investiční transfery státním fondům: -6,559 miliardy (20 procent)
  • Snížení výdajů na platy včetně redukce státních zaměstnanců: -7,232 miliardy (10 procent)
  • Snížení užších provozních výdajů rozpočtových kapitol (úspory na energiích, dopravném, službách atp.): -7,332 miliardy (20 procent)
  • Zrušení dotace krajům a obcím na financování dotované železniční dopravy v kapitole ministerstva dopravy: -3,142 miliardy (100 procent)
  • Zastropování výdajů na program Nová zelená úsporám na dvě miliardy ročně v kapitole ministerstva životního prostředí: -2,707 miliardy (42 procent)
  • Omezení výdajů na projekty zahraniční rozvojová spolupráce v gesci ministerstev zahraničí a školství: -115 milionů (10 procent)
  • Snížení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, zaměstnanecké pojištění a nedávkové výdaje v rámci rozpočtu ministerstva práce a soc. věcí: -5,278 miliardy (20 procent)

Celkové úspory: -49,255 miliardy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!