Dva výroky pronesené téměř ve stejný čas dvěma politiky. Tipli byste si, který patří generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a který českému prezidentovi Václavu Klausovi?
- Výrok první: „Klimatické změny představují reálnou hrozbu pro světovou bezpečnost.“
- Výrok druhý: „Nevěřím v naivnost alarmistů globálního oteplování. Je nezajímá životní prostředí, pouze ho zneužívají ve svém úsilí omezit naši svobodu a prosperitu.“
Kvíz to není těžký, o to těžší je udělat si jasno v tom, kdo má pravdu. Představují dopady globálních klimatických změn akutní hrozbu pro světový mír, nebo jde o ohrožení lidské svobody a podvázání ekonomické prosperity? ČESKÁ POZICE se pokusila zasadit oba názory do kontextu bezpečnostních studií, které již delší dobu pracují s konceptem rizik a hrozeb, jež pramení z nedostatečné ochrany životního prostředí.
Jde o světový mír?
Šéfa OSN vyprovokovala k razantnímu prohlášení (výrok 1.) snaha přimět ekonomicky vyspělé země světového společenství k podpoře boje proti globálním změnám klimatu. Uvedl pro to konkrétní důvody.
„Případy extrémního počasí se vyskytují častěji a s větší intenzitou, a to jak v bohatých, tak i chudých zemích. Nemají jen ničivé účinky na životy, týkají se rovněž infrastruktury, institucí a rozpočtů. Jde o odporný mix, který může vyústit v bezpečnostní vakuum,“ varoval před nechtěnými dopady Pan Ki-mun minulou středu.
Tímto apelem však dozajista zklamal českého prezidenta, který proslul kritikou smyslu boje proti globálnímu oteplování formou mezinárodních závazků na snižování emisí oxidu uhličitého (výrok 2.). Klaus intelektuálně odmítá závěry Mezinárodního panelu pro změny klimatu (IPCC) i Rámcovou úmluvu OSN o klimatických změnách, která vytvořila rámec pro vyjednávání o řešení problémů spojených se změnou klimatu, což zahrnuje redukci emisí CO2, ale také finanční a technologickou pomoc rozvojovým zemím.
Právě v těchto dnech Václav Klaus přednáší u protinožců v Austrálii. Český prezident tamní publikum seznamuje se svými postoji ke klimatickým změnám. Již z titulků chystaných přednášek jako „Hrozby svobodě ve 21. století“, „Klimatická změna – nebezpečná víra“ a „Masový omyl klimatické změny“ je zřejmé, že se šéfem OSN se ve vnímání globálních hrozeb bezpečnosti neshodne. „Ve všech svých přednáškách se zaměří na současné hrozby, které pro lidskou svobodu a přirozený hospodářský růst představují ideologie vystavěné na vyvolávání strachu před dopady takzvaných klimatických změn,“ stojí na webových stránkách Hradu.
K čemu je dobrá teorie?
Naopak těmi, jež slova generálního tajemníka OSN potěšila, byli všichni zastánci takzvané kodaňské školy mezinárodních vztahů, kteří chápou systém světové bezpečnosti v širších souvislostech, mezi něž řadí i ekologii. O co se opírají? Především o dílo Barryho Buzana, profesora prestižní London School of Economics, jenž dlouhá léta působí na univerzitě v Kodani a v tamním Institutu pro výzkum míru (proto také kodaňská škola).
Buzan s několika kolegy už před čtrnácti roky publikoval knihu s názvem Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu (Security: A New Framework for Analysis). Rozdělil v ní studium bezpečnosti do pěti sektorů – vojenského, politického, společenského, ekonomického a environmentálního. V každém z nich se vyskytují specifické hrozby a rizika, která se musejí naučit experti analyzovat a politici zvládat. Klimatické změny tedy podle této charakteristiky spadají do environmentálního sektoru a je jim třeba věnovat náležitou pozornost.
Jak souvisí klimatické změny s bezpečností?
Pan Ki-mun při svém projevu v New Yorku rovněž varoval před neblahými důsledky klimatických změn na energetickou a potravinovou bezpečnost
Po miliardových investicích do obnovitelných zdrojů a stále se množících setkáních politiků nad problematikou globálního oteplování si již nikdo nemyslí, že by klimatické změny a jejich důsledky byly pouhou teorií na papíře. Debata o klimatu má velmi konkrétní důsledky v politice. Podobně se promítlo studium globálního oteplování i do bezpečnostní praxe.
Experti OSN formulovali propojení bezpečnosti a klimatu velmi jasně. „Dopady klimatické změny na světový mír a bezpečnost jsou už hmatatelné a budou se v příštích letech dále vyvíjet. Děje se tak v době globální změny charakterizované rostoucí populací, zvýšenou poptávkou po přírodních zdrojích a úbytkem orné půdy a pitné vody. To skýtá potenciál nárůstu sociálních pnutí, politických nepokojů a násilných konfliktů,“ konstatoval Achim Steiner, výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí.
Rada bezpečnosti v minulosti už několikrát vyjádřila obavu z bezpečnostních rizik způsobených zvyšováním hladiny světových moří, které ohrožuje ostrovní státy v Pacifiku.
Pan Ki-mun při svém projevu v New Yorku rovněž varoval před neblahými důsledky klimatických změn na energetickou a potravinovou bezpečnost. Ty podle něj mohou vyústit v mohutné migrační vlny. Washingtonská organizace Refugees International spočítala, že v roce 2050 bude na planetě existovat až 200 milionů uprchlíků, a to kvůli přírodním katastrofám, jež zapříčinily změny klimatu.
Přemalují politici mundůr vojáků OSN?
Rada bezpečnosti OSN se údajně zabývala otázkou, jestli nerozšíří okruh humanitárních intervencí modrých přileb (vojáků OSN) i na oblast klimatických změn
Ještě zřetelnější dopad změn klimatu na bezpečnost může vyplynout z diskuse o vytvoření „zelených přileb“. Podle informací britského deníku The Guardian se Rada bezpečnosti OSN údajně zabývala otázkou, jestli nerozšíří okruh humanitárních intervencí modrých přileb (vojáků OSN) i na oblast klimatických změn. Spekuluje se prý o tom, že v budoucnu vzniknou speciální síly na udržování míru a ochranu životního prostředí – takzvané zelené přilby. Ty by aktivně reagovaly na konflikty způsobené úbytkem přírodních zdrojů.
Aktuálnost zmíněného návrhu nicméně mírnil velvyslanec Německa při OSN Peter Wittig. Přesto však zmíněnou alternativu nezavrhl. Prvním krokem na dlouhé cestě je však podle něj akceptace reality důsledků klimatických změn na světový mír a bezpečnost. „Přemalovat modré přilby na zelené by byl asi silný signál. Bylo by ale řešení následků klimatických změn v nestabilních regionech opravdu odlišné od úkolů modrých přileb, které plní už dnes?“ odpověděl otázkou v Huffington Post Wittig.
Názory na hrozbu, kterou představují klimatické změny, nejsou mezi stálými členy Rady bezpečnosti rozhodně totožné. Zatímco například ministerstvo obrany USA považuje globální změny klimatu za jeden z urychlovačů eskalace konfliktů, představitelé Číny mají za to, že by Rada bezpečnosti měla tuto problematiku přenechat odborné veřejnosti.
Jestli se nakonec najde poltická shoda na humanitárních intervencích „zelených“ přileb v environmentálních konfliktech, zatím není jisté. Možná však vzniklá diskuse vyprovokuje českého prezidenta k sepsání nové knihy.
