Martin Diviš, šéf Kooperativy, největší pojišťovny v Česku, v rozhovoru mimo jiné říká: „Musíme být finančně stabilní ne na rok či dva, ale na desítky let. Vezměte si, že například při pojištění invalidity vyplácíte pojistné plnění desítky let po nehodě. Lidé nám musejí věřit, že dostojíme svým závazkům na mnoho let dopředu. A vláda to chce nabourat. Kritizujeme i to, že jde o jednorázový příjem, kterým vláda vybere část zisků z pojišťoven na mnoho let dopředu.“
LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte jako šéf největší české pojišťovny na chystané zdanění technických rezerv pojišťoven, které má do státní pokladny v příštích letech přinést asi 10,5 miliardy korun?
DIVIŠ: Jde zatím o vládní návrh. Považuji ho ale za nešťastný a špatný. Vláda tímto krokem vstupuje do zdanění rezerv naprosto neadekvátním způsobem. Návrh s námi nebyl dostatečně projednán.
LIDOVÉ NOVINY: Vy jste ale věděli z programového prohlášení vlády, která vznikla v červnu 2018, že se k tomu koalice chystá.
Problémem je, že zdanění se má týkat životního i neživotního pojištění. V případě neživotního pojištění tomu lze ještě rozumět. Tam může být pojišťovna možná moc opatrná. U životního pojištění to tak ale není. Tam fakticky chce stát sáhnout na peníze klientů, kteří si odkládají na stáří nebo chtějí zabezpečit blízké pro případ nenadálého úmrtí. |
DIVIŠ: Ano, ale nevěděli jsme, jak to udělá. Že chce nějakým způsobem zdanit technické rezervy pojišťoven, tomu lze částečně i rozumět. Chápu i to, že vláda někde potřebuje získat peníze. Problémem je, že zdanění se má týkat životního i neživotního pojištění. V případě neživotního pojištění tomu lze ještě rozumět. Tam může být pojišťovna možná moc opatrná. Například se obává případných škod, které nenastanou. Tvrdíme však, že vzhledem ke klimatickým změnám, kybernetickým rizikům a podobně jsme přiměřeně obezřetní.
U životního pojištění to tak ale není. Tam fakticky chce stát sáhnout na peníze klientů, kteří si odkládají na stáří nebo chtějí zabezpečit blízké pro případ nenadálého úmrtí. Například u důchodového pojištění víme, že jednou určitě budeme klientovi muset vyplatit jeho prostředky například formou renty. Čemu se tady říká rezerva, jsou tedy prostředky klientů, které budeme muset jednou vyplatit. Na ty se zkrátka nemá sahat.
LIDOVÉ NOVINY: Co budete dělat?
DIVIŠ: Rozhodně proti tomu budeme dál bojovat v parlamentu. Vláda nám ještě před devíti měsíci slibovala, že s námi bude přípravu konzultovat. Místo toho jsme dostali návrh ve zkráceném připomínkovém řízení a měli jsme na to dvanáct dní. Podobně jako my to připomínkovala i Česká národní banka. Většina těchto připomínek nebyla akceptována. Když jsme například vládní návrh konzultovali s evropským pojišťovacím sdružením Insurance Europe, jeho zástupci jej označili za nejhorší možnou variantu, v EU ojedinělou.
LIDOVÉ NOVINY: Co se tedy z vašeho pohledu děje?
Vláda nám ještě před devíti měsíci slibovala, že s námi bude přípravu konzultovat. Místo toho jsme dostali návrh ve zkráceném připomínkovém řízení a měli jsme na to dvanáct dní. Podobně jako my to připomínkovala i Česká národní banka. Většina těchto připomínek nebyla akceptována. |
DIVIŠ: Pojišťovny v Česku jsou de facto sankcionované za bezpečnost. Musíme být finančně stabilní ne na rok či dva, ale na desítky let. Vezměte si, že například při pojištění invalidity vyplácíte pojistné plnění desítky let po nehodě. Lidé nám musejí věřit, že dostojíme svým závazkům na mnoho let dopředu. A vláda to chce nabourat. Kritizujeme i to, že jde o jednorázový příjem, kterým vláda vybere část zisků z pojišťoven na mnoho let dopředu. A navíc tímto jednorázovým příjmem chce krýt navyšování mandatorních, tedy opakovaných výdajů. Ani ekonomicky to nedává žádný smysl.
LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo financí říká, že to ale víte už dlouho.
DIVIŠ: I když to bylo napsáno v programovém prohlášení, nešlo se na to připravit, když nebyla známá konkrétní podoba. Vůbec jsme netušili, že by mohlo jít i o životní pojištění, jaká bude sazba, návrh může mít spousty technických problémů. Nemohli jsme vědět, že si ministerstvo vybere jako zdaňovací základ evropskou směrnici, která k tomu není vůbec určená.
LIDOVÉ NOVINY: Kdyby se zdanění vztahovalo jen na neživotní pojištění, kolik by byl výnos státu?
DIVIŠ: Asi tři až tři a půl miliardy.
LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo pojišťovnám vyčítá, že dlouhodobě optimalizují zisky, aby měly nižší zdaňovací základ, a vydělané peníze převádějí do rezerv.
I když to bylo napsáno v programovém prohlášení, nešlo se na to připravit, když nebyla známá konkrétní podoba. Vůbec jsme netušili, že by mohlo jít i o životní pojištění, jaká bude sazba, návrh může mít spousty technických problémů. Nemohli jsme vědět, že si ministerstvo vybere jako zdaňovací základ evropskou směrnici, která k tomu není vůbec určená. |
DIVIŠ: S tím, že optimalizujeme zisky, zásadně nesouhlasím. Možná se pojišťovny snažily být opatrnější v neživotním pojištění a tvořily větší rezervy. Rozhodně ne z důvodu snížení zisku a odvedené daně. Vždyť každá pojišťovna je kontrolovaná auditorem. Management pojišťovny musí obhájit i před ním, že rezervy, které tvoří, mají logiku a opodstatnění.
Můžete mít management, který jde na krev a snaží se vše odeslat akcionáři. Většinou ale pojišťovnu řídí management, který se snaží předvídat, co se může stát, a proto si vytváří rezervy. A na ty si akcionář sáhnout nemůže. Podívejte se na povodně v roce 2013. Kdyby měly pojišťovny malé rezervy, neustály by to a měly by zásadní problém.
LIDOVÉ NOVINY: Co by se muselo stát, aby se prokázala vaše teze, že to bylo špatné vládní rozhodnutí, které ohrožuje stabilitu pojišťovacího systému?
DIVIŠ: Řeknu to jinak, pojišťovny nebudou mít takový kapitál, jako měly v minulosti, a bude oslabena jejich finanční stabilita. Kdyby bylo třeba na výplatu škod více peněz, než spočítaly evropské modely Solventnosti II, nastal by zásadní problém. Míru Solventnosti II teď chce ministerstvo financí použít jako rámec, jaké by pojišťovny měly mít rezervy. Právě rezervy nad tuto úroveň se zdaní.
S tím, že optimalizujeme zisky, zásadně nesouhlasím. Možná se pojišťovny snažily být opatrnější v neživotním pojištění a tvořily větší rezervy. Rozhodně ne z důvodu snížení zisku a odvedené daně. Vždyť každá pojišťovna je kontrolovaná auditorem. |
V otázce, co by se přesně muselo stát, aby nám peníze chyběly, jde o riziko extrémního zatížení pojišťoven, jako jsou přírodní katastrofy, které v této zemi již několikrát nastaly. A je snad chyba, že jsme i na takové výjimečné situace připraveni? Je chyba, že se na nás klienti mohou spolehnout skutečně za všech okolností?
LIDOVÉ NOVINY: Není to jen strašení? Solventnost II má přece zvýšit odolnost pojišťovacího sektoru v Evropě.
DIVIŠ: Tvrdím, že se oslabí stabilita odvětví. Vzpomeňte na banky. Ty také v Evropě v krizi krachovaly, i když se předtím říkalo, že jsou regulované podle basilejského nařízení. Ani výše kapitálu podle Solventnosti II neurčuje optimální stav, ale je nutné zajistit, aby se do budoucna nestávalo, že by kapitál pod tuto úroveň poklesl. Proto například my ve skupině máme interně nastavenou solventnost asi 170 procent toho, co požaduje Solventnost II.
Můžete říct, že ČNB začne být nervózní, až budete mít rezervy kolem 100 procent. Nicméně i ČNB se dívá dopředu a analyzuje rizika, zda by v budoucnu kapitál nemohl poklesnout pod úroveň 100 procent požadavku. Většina pojišťovnických skupin celosvětově má proto kapitál i rezervy vyšší než požadované minimum.
LIDOVÉ NOVINY: Čekáte, že ve chvíli, kdy se uvolní rozdíl mezi současnými rezervami a rezervami podle Solventnosti II – který se pak zdaní –, bude váš akcionář požadovat vyšší výplatu uvolněných peněz, tedy větší dividendu?
V otázce, co by se přesně muselo stát, aby nám peníze chyběly, jde o riziko extrémního zatížení pojišťoven, jako jsou přírodní katastrofy, které v této zemi již několikrát nastaly. A je snad chyba, že jsme i na takové výjimečné situace připraveni? Je chyba, že se na nás klienti mohou spolehnout skutečně za všech okolností? |
DIVIŠ: Bezpochyby. Je pravděpodobné, že akcionáři řeknou, ať se tyto prostředky převedou do zisku a vyvedou ven. Paradoxem je i to, že vláda na jedné straně říká, že chce, aby tu byli zahraniční investoři a měli tu peníze a nevyváděli je ven. Touto sektorovou daní si říká naopak o odliv prostředků z ČR.
LIDOVÉ NOVINY: Kooperativa je po spojení s Pojišťovnou České spořitelny největším subjektem na trhu. Kolik z těch 10,5 miliardy zaplatí?
DIVIŠ: Celá skupina Vienna Insurance Group (VIG), kam kromě Kooperativy patří ještě Česká podnikatelská pojišťovna, by zaplatila kolem čtyř až pěti miliard.
LIDOVÉ NOVINY: Promítne se to nějak do cen pro koncové zákazníky?
DIVIŠ: Jsem přesvědčený, že ano. Pojišťovnické odvětví je hodně hlídané, kam peníze lidí investuje. Proto musíme investovat především do státních dluhopisů. Když investujeme do akcií, musíme velmi opatrně. A důvod? Management má mít omezenou možnost riskovat. Navíc investujeme peníze primárně v této zemi. Po penzijních fondech jsou pojišťovny druhým největším investorem do státních dluhopisů. Rezervy tedy nejsou peníze, které máme naškudlené, ale jejich největší část financuje výdaje státu.
Po penzijních fondech jsou pojišťovny druhým největším investorem do státních dluhopisů. Rezervy tedy nejsou peníze, které máme naškudlené, ale jejich největší část financuje výdaje státu. |
Aby pojišťovny tuto daň zaplatily, budou muset cenné papíry prodat ještě před splatností. Pokud budou muset vyprodávat část investičního portfolia před splatností, aby měly na zaplacení daně, znamená to ztrátu pojišťovny. Akcionář zisky bude chtít stejně – mají nastavené plány profitu a výnosů z kapitálu. Je proto logické, že to budeme muset promítnout do cen pro zákazníky.
LIDOVÉ NOVINY: Co by mohlo zdražit?
DIVIŠ: Životní i neživotní pojištění. Bezpochyby se zvýší ceny pro občany. Co přesně zdraží, vám teď neřeknu. Tlak akcionářů, aby nepřišli o zisky, ale určitě bude. To není jediný problém. Takové opatření zásadním způsobem omezuje i možnost vstupu nových pojišťoven na trh, a tím pádem i konkurenci. Pokud návrh projde, je prakticky nereálné, aby na trh vstoupila nová životní pojišťovna.
LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte Fond národního rozvoje? Pojišťovny říkaly, že by do něj byly ochotné přispět. Nejde ale jen o snahu si zvolit menší zlo mezi zdaněním rezerv a příspěvky do fondu?
DIVIŠ: Dlouhodobě tvrdím, že pojišťovny by měly být motivovány investovat prostředky, tedy i technické rezervy, do oblastí, jako je rozvoj infrastruktury. Například náš akcionář VIG vlastní v Rakousku desetitisíce sociálních bytů. Tam stát motivuje pojišťovny, aby rezervy investovaly i do projektů, které jsou pro zemi důležité, jako jsou byty pro mladé či sociální byty. Fond národního rozvoje je krok tímto směrem. Zatím má ale pouze hrubé obrysy.
LIDOVÉ NOVINY: Jste ochotní do něj přispět, pokud budete muset odvést daň z rezerv?
Co přesně zdraží, vám teď neřeknu. Tlak akcionářů, aby nepřišli o zisky, ale určitě bude. To není jediný problém. Takové opatření zásadním způsobem omezuje i možnost vstupu nových pojišťoven na trh, a tím pádem i konkurenci. Pokud návrh projde, je prakticky nereálné, aby na trh vstoupila nová životní pojišťovna. |
DIVIŠ: A z čeho? Zdanění rezerv řadě pojišťoven odebere jednorázově až násobky zisku. Akcionáři by několik let nedostali nic. Pojišťovny budou muset naopak zvyšovat ceny. Takže odpověď je ne. Když se podíváte na ziskovost bank, která v uplynulých deseti letech byla za celé odvětví ročně asi 65 miliard korun, banky by z toho přispěly asi šest miliard. Pak se podívejte na naši ziskovost. Průměrná ziskovost pojišťoven za uplynulých deset let je 11,6 miliardy. My k tomu máme odvést do státního rozpočtu 10,5 miliardy korun. V takovou chvíli nemůžeme přispět další miliardy do fondu.
LIDOVÉ NOVINY: Jak se pojišťovny vyrovnaly s většími výkyvy počasí, které v uplynulých letech vidíme? Zdražovaly?
DIVIŠ: Jde o postupné zdražování. Vždy po katastrofických událostech je zdražení o něco větší. Řekl bych, že jde o nárůst do deseti procent. Někdy ale ke zdražení dochází až později, protože pojišťovny se „pojišťují“ u zajišťoven. Tam je smlouva sjednaná na rok. Když má pojišťovna větší škody, zajišťovna jí zdraží o deset až 20 procent. To se pak logicky promítne do cen pro klienta.
LIDOVÉ NOVINY: Existují produkty či události, které už nelze kvůli změnám počasí pojistit, protože by to bylo příliš drahé?
DIVIŠ: Už delší dobu tu máme povodňové zóny čtvrtého stupně, kde jsou místa, která jsou nepojistitelná. Stát a veřejnost nám vyčítají, že tam nechceme pojišťovat. My ale říkáme, že se tam nemá povolovat stavět. Pojištění je založeno na principu nahodilosti. Ve chvíli, kdy víme, že je tam každý rok povodeň, tak to nahodilost není.
LIDOVÉ NOVINY: Děje se něco podobného i v případě sucha?
Průměrná ziskovost pojišťoven za uplynulých deset let je 11,6 miliardy. My k tomu máme odvést do státního rozpočtu 10,5 miliardy korun. V takovou chvíli nemůžeme přispět další miliardy do fondu. |
DIVIŠ: Zatím ne. Nepojistitelnost se zatím týká jen povodní, protože tam máme potřebná data.
LIDOVÉ NOVINY: Jak jsou pojišťovny včetně vaší připraveny na digitální transformaci, o které se hodně mluví?
DIVIŠ: Do toho se teď začíná hodně investovat. I my máme tým, který se snaží přemýšlet a dělat věci jinak než v tradičním pojištění. Musíme se posunout od toho, že si zaplatíte pojištění, a v případě škody vám to pojišťovna „jen“ zaplatí. Je třeba, aby pojišťovna více preventivně chránila hodnotu, kterou člověk vybudoval, ať už jde o dům, auto, či vaše zdraví. Na základě dat, která díky digitalizaci máme, bychom se měli snažit dostat do bodu, aby škoda vůbec nenastala.
Například před deseti minutami mi přišla SMS, která mě informovala, že v místě, kde bydlím, bude z 95 procent prudká bouřka. Měl bych proto zavřít okna a schovat auto. To je jeden příklad, kdy se má pojišťovna snažit, aby škoda vůbec nenastala. Pak jsou řešení, kdy škoda nastane, ale lze ji omezit. Dnes lze mít například čidlo, které detekuje, že vám doma praskla voda, a uzavře její přívod. Nezaplaví vám to celý byt či chatu. Investujeme tedy do toho, aby škoda vůbec nenastala, a pokud nastane, aby byla co nejmenší. To je primární prostor pro digitalizaci.
LIDOVÉ NOVINY: Využíváte data například z telefonů klientů a podle toho pro ně upravujete produkty?
Už delší dobu tu máme povodňové zóny čtvrtého stupně, kde jsou místa, která jsou nepojistitelná. Stát a veřejnost nám vyčítají, že tam nechceme pojišťovat. My ale říkáme, že se tam nemá povolovat stavět. |
DIVIŠ: Určitě se to začíná více testovat. Kooperativa má první vlaštovky, jako jsou zmíněná čidla, která mohou zabránit větší škodě. Ty teď pilotně testujeme. Velké téma jsou data kolem aut – jak se auto chová, jak člověk řídí, brzdí a podobně. To testují všichni na trhu. Řeší to ostatně i samotné automobilky a s některými z nich spolupracujeme.
Konkrétní nebudu. Kdy to bude dostupné, nejsem schopen říci. Skutečně ale nastává přerod, kdy se namísto typu auta například při sjednání povinného ručení budou pojišťovny více dívat na chování samotného řidiče. V současnosti k tomu ale ještě nemáme dostatečná data.
LIDOVÉ NOVINY: Povinné ručení dlouhodobě zdražuje. Pojišťovny říkají, že to, co se vybere, nestačí na pokrytí škod. O kolik může povinné ručení zdražit v příštím roce a komu?
DIVIŠ: Asi o deset procent. Pro různé skupiny je to ale různé.
LIDOVÉ NOVINY: Kromě pojišťovny řídíte i dopravní letadla. Kolik toho nalétáte?
Musíme se posunout od toho, že si zaplatíte pojištění, a v případě škody vám to pojišťovna „jen“ zaplatí. Je třeba, aby pojišťovna více preventivně chránila hodnotu, kterou člověk vybudoval, ať už jde o dům, auto, či vaše zdraví. Na základě dat, která díky digitalizaci máme, bychom se měli snažit dostat do bodu, aby škoda vůbec nenastala. |
DIVIŠ: Snažil jsem se mít alespoň jednu krátkou linku týdně po Evropě.
LIDOVÉ NOVINY: To znamená kam?
DIVIŠ: Tam, kam létá ČSA, tedy Brusel, Kodaň, Paříž, Milán či Frankfurt. Většinou jde o ranní lety, kde jsem kopilot, ale mám i kapitánskou licenci.
LIDOVÉ NOVINY: Předpokládám, že s ohledem na vaši pozici za platy asi nestávkujete…
DIVIŠ: Ne. (směje se) Původně jsem za to peníze nechtěl, jenže to z právních důvodů nešlo. Takže veškeré peníze, které takto vydělám, posílám od roku 2011 na charitu. Pilotováním jsem si splnil svůj dětský sen.
Martin Diviš (45)
|
