Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Podzimní test na koronavirus: Ti, jimž by mohl covid-19 nejvíc ublížit

Synlab. Laboratoř, kde se testují vzorky na covid-19. foto:  Dan Materna, MAFRA

Určit na podzim, kdo je covidní a kdo jen nachlazený, podle příznaků nepůjde, proto to praktičtí lékaři udělají podle možných důsledků. Národní strategie testování jako rizikové uvádí lidi s těžkou obezitou, nemocné leukémií, podstupující chemoterapii, se zhoršující se cukrovkou, s vysokým tlakem či se srdeční nebo plicní chorobou.
  11:01

Jako když si měl Jiřík z panen pod loktuškami vybrat Zlatovlásku: těžko, když vyhlížejí stejně. Podobné výzvě budou na podzim čelit praktičtí lékaři, až jejich čekárny zabydlí dušní, kašlající pacienti. Určit, kdo z nich je covidní a kdo jen nachlazený, podle příznaků nepůjde, a tak to doktoři udělají podle možných důsledků. Na test půjdou ti, jimž by koronavirus mohl nejvíc ublížit. Postup je součástí národní strategie testování, kterou v úterý 30. července představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se svým týmem.

„Na covidové vyšetření je třeba primárně indikovat rizikové skupiny. Jde o to, abychom je chránili, zásadní problém by byl zvyšující se počet lidí vyžadujících hospitalizaci, případně intenzivní péči,“ uvedl Vojtěch. Strategie jako rizikové uvádí lidi s těžkou obezitou, nemocné leukémií, podstupující chemoterapii, se zhoršující se cukrovkou, s vysokým tlakem či se srdeční nebo plicní chorobou. Podzimní rastr musí prosívat rychle a hladce, aby hygienici mohli obratem polapat kontakty potvrzených nakažených.

Ústřední příjemci – praktičtí lékaři

Klíčovou roli v tom má hrát elektronická žádanka na PCR test. Při jejím vyplnění se pacient dozví, kam přesně má jít. Navíc zachycuje kompletní digitální stopu pacienta: od chvíle, kdy ho lékař pošle na stěr, přes odběrné místo a laboratoř až po centrální databázi, kam se zapíše výsledek. „Tak se už indikuje 95 procent odběrů. Na příkladu: v e-systému je teď 1300 vyšetření pro Prahu. Ústřední vojenská nemocnice zvýšila kapacitu na 600 vzorků denně, další zařízení též, aby šlo odběry v požadovaném rozsahu udělat. Bez toho bychom byli slepí a hluší,“ řekl šéf ministrovy laboratorní skupiny Marián Hajdúch.

Systém nemá dopad na samoplátce – nadále mohou, kam chtějí. Potřebné rychlosti má napomoci zbudování páteřní sítě laboratoří i odběrových míst. Hlavně (ale nejen) při státních nemocnicích, kde budou fungovat od pondělí do neděle. A s garancí, že od návštěvy lékaře po sdělení výsledku neuplyne více než dva dny, ideálně však do 24 hodin. Praktičtí lékaři o návod na přežití podzimního náporu respiračních infekcí už nějaký čas žádali, protože se báli, že jinak utaví sebe i laboranty. Představují nejen ústředního příjemce manuálu, ale taky prvek, se kterým celá strategie buď odolá, nebo padne.

Praktičtí lékaři o návod na přežití podzimního náporu respiračních infekcí už nějaký čas žádali, protože se báli, že jinak utaví sebe i laboranty. Představují nejen ústředního příjemce manuálu, ale taky prvek, se kterým celá strategie buď odolá, nebo padne.

„Bez nich nejsme schopni situaci zvládnout, oni budou indikovat pacienty na vyšetření, vyplňovat e-žádanku, příležitostně i rovnou odebírat vzorky,“ zdůraznil ministr. Lékaři budou třídit nejen absolventy diagnostických testů, v jejich gesci se odehrají i preventivní indikace. Těch se dostane třeba novým přírůstkům do léčeben dlouhodobě nemocných, domovů důchodců a nově i zaměstnancům prvků kritické infrastruktury, aby si stát k případné pandemii ještě navíc neochromil energetiku, zdravotnictví nebo dopravu, kdyby třeba celá směna v Temelíně musela do karantény.

Červencová statistika dokládá, že zatím se soukolí neotáčí tak hbitě, jak by bylo třeba, notabene až letní měsíce vyvanou z kalendářů. Šestapadesát procent lidí si tím celým prošlo v rámci jediného dne – ráno je doktor pošle na test, jdou hned na odběr a do večera vědí, jak na tom jsou. Dalších 16 procent čekalo jen do dalšího dne. Ostudnou protiváhu představuje osm procent případů, kdy to trvá déle než týden. Podle Hajdúcha se za tím schovává souběh tří faktorů: indikovaný člověk jednoduše na odběr nepřijde dřív nebo vůbec; s tím stát nic nenadělá.

S poslední proměnnou ale něco udělat může: s nestíhající zdravotnickou infrastrukturou. Stává se, že se jedné laboratoři nebo odběrnému místu nakupí tolik práce, že ji nestihnou do předepsaných 48 hodin (některé se jí nevzdají, přišly by o výdělek, tak si vzorky zamrazí), jinde naopak neudělají ani jeden rozbor za měsíc. Digitální žádanka posílá pacienta na konkrétní místo, takže ke špuntování úzkých hrdel už by nemělo docházet, nebo aspoň méně, úplně to naplánovat nelze, protože mimo systém budou pořád protékat autonomní samoplátci.

Jeden centralizovaný velín

Všechny elektronické komponenty chytré karantény, které IT odborníci z ministerstva vnitra a armády vyrábějí v podstatě na koleni a za provozu, se postupně propojují do jednoho centralizovaného velína, odkud počítačem zpracovaná data ukážou, kde se líhne ohnisko, kde se vytváří nápor na laboratoře, kde začínají mít plno nemocnice, a v němž jednotlivé aplikace pomohou hygienikům zrychlit, neboť nebudou muset všechno dělat ručně, postaru a odděleně.

„Obvolávání kontaktů nakaženého se dělá z takzvané Daktely, kterou se podařilo propojit přímo s elektronickou žádankou, hygienik ji zadá rovnou. Je to podstatné a důležité zlepšení, protože třeba v Praze je většina indikovaných k vyšetření právě kontaktem nakaženého. Jen u klastru Techtle Mechtle je to 458 lidí,“ uvedla hlavní hygienička Jarmila Rážová, která připustila, že její kolegové se s novými vychytávkami postupně učí nakládat. Je fakt, že z pohledu státního aparátu je současná, okolnostmi vynucená elektronizace zdravotnictví bezkonkurenčně nejrychlejším projektem zdejší digitalizace.

Všechny elektronické komponenty chytré karantény, které IT odborníci z ministerstva vnitra a armády vyrábějí v podstatě na koleni a za provozu, se postupně propojují do jednoho centralizovaného velína, odkud počítačem zpracovaná data ukážou, kde se líhne ohnisko, kde se vytváří nápor na laboratoře, kde začínají mít plno nemocnice, a v němž jednotlivé aplikace pomohou hygienikům zrychlit, neboť nebudou muset všechno dělat ručně, postaru a odděleně

Sebechytřejší aplikace nebo program nepozvednou výsledky, když neposílí i nezastupitelný lidský faktor. Ministerstvo zdravotnictví se po dohodě s odborníky rozhodlo, že většinu testovacích a odběrových kapacit vloží do relativně střídmé páteřní osy, namísto aby bylo mnoho menších zařízení. K závěru podle Hajdúcha vedlo, že většinu vzorků v červenci odbavila desítka velkých pracovišť, dalších 80 paběrkovalo a zbylých 15 nemělo jedinou covidovou zakázku. Není to ale tak, že by všechno táhly výhradně státní laboratoře: ty budou jen v permanentní schopnosti zdolat 15 tisíc vzorků denně.

Pokud přísun e-žádanek nebo epidemiologický semafor rozsvítí výstražnou barvu, začnou se víc aktivovat standardní laboratoře. Po nich takzvané zásobníkové – soukromá, nezdravotnická nebo třeba veterinární zařízení, kde se covidem běžně nezaobírají, ale mohou, neboť mají razítko o kontrole jakosti. Celkově lze dle Vojtěcha dostat až na 25 tisíc testů denně. Národní strategie je teď otevřená odborným i laickým připomínkám. „Něco určitě mohlo být vymyšleno nebo zorganizováno lépe, nikdo nemáme patent na rozum,“ vysvětlil Hajdúch, proč se rozhodli uspořádat všelidovou konzultaci.

Materiál se bude beztak doplňovat průběžně, jak bude narůstat poznání koronaviru. Při vší moderní přípravě by se lehko mohlo zapomenout na věc tak triviální, jako jsou štětečky na stěr z nosohltanu, testovací kity a chemická činidla. Ministerský tým deklaroval, že i v tomto ohledu je republika připravena lépe než na jaře, kdy propriety nárazově docházely. Mezitím vznikla docela slušná baterie českých výrobců všeho potřebného, a odborný tým navíc doporučil státu, aby se minimálně na měsíc předzásobil.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!